Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Čínská národní digitální knihovna

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Čínská národní digitální knihovna

0 comments
Anglicky
English title: 
National Library of China - China Digital Library
English abstract: 
This article focuses on the Chinese National Digital Library that was first launched in 2005 as a part of the National Library’s digitization activities. The text primarily introduces this digital library and describes its background based on available resources. It also describes significant features: services, search options and user interface are thoroughly examined. The conclusion offers an evaluation of the entire national digital library.
Autoři: 

Úvod

Jedním z nejvýznamnějších mezníků ve vývoji dlouhodobé ochrany národního kulturního dědictví v Číně bylo oficiální spuštění Projektu národní digitální knihovny v Čínské národní knihovně v říjnu roku 2005. Projekt, financovaný ze státního rozpočtu a podporovaný ze strany ministerstva kultury, si záhy zásluhou komplexní propagace získal pozornost nejen čínské veřejnosti, ale i odborníků a organizací po celém světě. Již v září roku 2010 dosáhla velikost obsahu Čínské národní digitální knihovny (viz obr. 1) 460 Terabytů, přičemž až 76 procent z něj tvořily digitální zdroje uživatelům dostupné zcela volně, bez jakýchkoliv omezení[1].

Hlavní stránka Čínské národní digitální knihovny (anglická lokalizace)
Obrázek 1 - Hlavní stránka Čínské národní digitální knihovny (anglická lokalizace)

Vývoj projektu národní digitální knihovny

Za prvopočátek snah o vybudování celonárodní digitální knihovny v Číně lze považovat rok 1995. V souvislosti s rozmachem komerčního internetu a s ním spojené potřeby vybudování robustní informační infrastruktury zahájilo vedení Čínské národní knihovny silně podporované státem výzkum v oblasti digitálních knihoven. Jeho páteř tvořilo šest postupně realizovaných dílčích projektů[2]:

  • 1997: Projekt Komise pro rozvojové plánování Čínské lidové republiky[3]: Čínská pilotní digitální knihovna (angl. State Development Planning Commission Project: Chinese Pilot Digital Library)
  • 1998: Projekt 863-306 „Znalostní síť – Systém digitální knihovny“ (angl. 863-306 Project „Knowledge Grid – Digital Library System“)
  • 1999: Projekt „Vědecký park Zhongguancum – Klastr digitální knihovny“ (angl. „Zhongguancum Science Park – Digital Library Cluster“ Project)
  • 2000: Projekt „Systém čínských digitálních knihoven založených na Čínské informační superdálnici“ (angl. „Chinese Digital Library System based on the Chinese Information Super Highway“ Project)
  • 2000: Projekt 863-300 „Aplikační systém Čínské digitální knihovny“ (angl. 863-300 Project „China Digital Library Application System“)
  • 2002: Projekt „Standard Čínské digitální knihovny“ (angl. „China Digital Library Standard“ Project)

Průlomovým byl v tomto ohledu rok 2002, kdy Čínská státní rada oficiálně schválila projekt „Fáze 2 Čínské národní knihovny a Čínská národní digitální knihovna“ (angl. „The National Library of China Phase II and The National Digital Library of China“ Project). Stanovena byla celá řada ambiciózních cílů[4]:

  • vybudovat celonárodní digitální knihovnu, která by suplovala všechny hlavní funkce „kamenné“ Čínské národní knihovny a zároveň by sloužila jako centrum sítě lokálních a specializovaných digitálních knihoven
  • sbírat, zpracovávat a produkovat informační materiály s důrazem na vylepšení samotného procesu zpracování informací
  • dlouhodobě uchovávat data národních akademických digitálních zdrojů
  • digitalizovat speciální sbírky Čínské národní knihovny
  • shromáždit nejkvalitnější a nejkompletnější sbírku digitalizovaných čínských tradičních materiálů na světě
  • zprostředkovat informační služby zaměřené na všechny subjekty, od vlády a vládních organizací, přes výzkumné instituce po širokou veřejnost.

11. října 2005 schválila Národní komise pro vývoj a reformy předběžný design a rozpočet Projektu národní digitální knihovny (jeho výše činila 1,2 miliard čínských jüanů). Projekt byl dokonce uveden jako jeden z klíčových cílů desátého pětiletého plánu a jeho úspěšné završení bylo naplánováno na rok 2008.

Řízení a financování projektu

Čínská národní digitální knihovna je integrální součástí Čínské národní knihovny a její fyzické centrum je tedy umístěno přímo v budově národní knihovny v Pekingu. V jejím čele stojí výkonný ředitel Čou Che-pching (v pchin-jinu Zhou Heping), který byl do funkce ustanoven v prosinci 2009. Vývoj a řízení národní digitální knihovny přímo spadá pod Oddělení digitálních zdrojů a služeb a Oddělení informací a sítí[5].

Ekonomická stránka provozu je zajištěna z příspěvků ze státního rozpočtu.

Struktura a velikost digitálního obsahu

Digitální obsah Čínské národní digitální knihovny je lze rozdělit do 4 následujících částí[6]:

  • Depozitář digitálních zdrojů tvořený elektronickými publikacemi v různých formátech (zvukové, audiovizuální nahrávky, elektronický periodický tisk a další), které knihovna získává na základě systému povinných výtisků od producentů informací
  • Komerčně získané databáze periodik, disertací, konferenčních materiálů a dalších typů dokumentů v čínštině i jiných jazycích. Je však potřeba uvést, že jen některé z nich jsou volně dostupné přes internetové rozhraní knihovny, zatímco ostatní je možné zpřístupnit jen v intranetu Čínské národní knihovny
  • Sbírka informací z volně dostupných webových zdrojů. Její podstatou je archivace a dlouhodobé uchování důležitých vládních webových stránek, elektronických periodik a specializovaných zdrojů, které se věnují historii
  • Digitalizované speciální sbírky Čínské národní knihovny. S jejich digitalizací bylo započato v roce 2000 a již koncem roku 2008 přesáhla velikost celkového objemu dat 180 Terabytů. Uvedený segment digitálního obsahu se skládá z několika dílčích sbírek:
    • Digitální kroniky (angl. Digital Chronicles)
    • Digitální rytiny věšteckých kostí a broušené kameny (angl. Digital Oracle Bone Inscriptions and Stone Rubbings)
    • Mezinárodní projekt Duhuang (angl. International Duhuang Project)
    • Sbírka Říše Západní Sia (angl. Xixia Dynasty Collection)
    • Databáze novoročních obrázků (angl. New Year Picture Database)
    • Doktorské disertační práce (angl. Doctoral Dissertations)
    • Databáze Min Guových dokumentů (angl. Min Gua Documents Database)
    • Sbírka elektronických knih (angl. Electronic Books)
    • On-line učební materiály (angl. Online Lectures)

Pozoruhodnou součástí pečlivě budovaného obsahu Čínské národní digitální knihovny je sbírka elektronických knih. Díky kontraktům uzavřeným s více než 400 vydavateli již v současné době nabízí téměř půl miliónu titulů. Knihovna navíc spolupracuje s firmou Beijing Founder Apabi Technology Ltd., která zprostředkuje technologii digitálního publikování a software pro čtení elektronických knih.

Celkový počet jednotlivých typů digitálních zdrojů demonstruje tabulka č. 1 (informace jsou aktuální k prosinci 2012):

Monografie

3 544 673

Periodika

55 572

Denní tisk/Noviny

14 720

Disertační práce

4 526 320

Konferenční materiály

4 174 964

Speciální sbírky

59 483

Zvukové materiály

1 072 942

Audiovizuální materiály

108 362

Tabulka 1 - počet digitálních zdrojů[7]

Služby

Vedení projektu národní digitální knihovny se také snaží držet krok s dynamicky se rozvíjející oblastí nových médií. Její prvky jsou postupně implementovány ve formě sofistikovaných digitálních služeb, které využívají například SMS a MMS zprávy (pro zasílání informací týkajících se výstav a promočních akcí pořádaných Čínskou národní knihovnou, pro správu uživatelských účtů – zasílání upomínek o blížícím se konci výpůjční lhůty, prodlužování výpůjční lhůty, pro rezervaci atd., pro komunikaci mezi uživateli, pro doporučování a hodnocení knih a dalších materiálů nebo provádění průzkumů a výzkumných šetření). Služby dále využívají také sadu protokolů WAP a digitálního televizního vysílání (pro zprostředkování přenosu z výše zmíněných výstav a akcí, pro práci s elektronickými zdroji včetně jejich stahování do off-line režimu, pro navigaci v knihovně a v neposlední řadě také pro vzdálené zpřístupňování sbírek audiovizuálních děl).

Metadata

Čínská národní digitální knihovna používá blíže nespecifikovaný metadatový formát. V rámci samotných záznamů digitálních zdrojů je nicméně metadatový popis kvalitně zpracován a v jádru je jednotný pro všechny druhy dokumentů (s drobnými odlišnostmi v doplňkovém popisu). Jednotlivé prvky záznamu představují[8]:

  • Název (název, pod kterým je digitální objekt uložen)
  • Typ zdroje (přesný typ digitálního zdroje)
  • Nakladatel/Vydavatel (pouze v případě textových dokumentů)
  • Datum vytvoření (nejčastěji rok, přesněji neuváděno)
  • Zdrojová databáze (databáze nebo dílčí sbírka, v níž je objekt uložen)
  • Autoritní data (seznam všech osob nesoucích primární odpovědnost za dílo)
  • Identifikátor primárního zdroje (jen u textových dokumentů, má podobu ISBN nebo ISSN)
  • Země původu primárního zdroje (stát, na jehož území primární dokument vznikl)
  • Předmětová hesla (jednoslovné nebo víceslovné termíny charakterizující obsah díla)
  • Jazyk zdroje (jazyk primárního dokumentu, není uváděn u obrazových objektů)
  • Třídění (není uváděno u všech objektů, u některých je uváděno třídění Kongresové knihovny)
  • Poznámky (dodatečné informace vztahující se k primárnímu zdroji, nejsou uváděny u všech záznamů)
  • Popisné údaje (týkají se fyzických charakteristik primárního zdroje)

Ukázkový záznam textového zdroje (čínská lokalizace)
Obrázek 2 - Ukázkový záznam textového zdroje (čínská lokalizace)

Vyhledávání

Vyhledávání informací v rámci Čínské národní digitální knihovny je možné realizovat prostřednictvím dotazového vyhledávání pomocí vyhledávacího okna přímo z hlavní stránky webového sídla. Uživatelům je kromě rozhraní základního vyhledávání k dispozici také rozhraní vyhledávání pokročilého, kde lze nastavit typ digitálního zdroje, typ vyhledávání (včetně plnotextového) nebo časové omezení, a dokonce i specifické vyhledávání federativní, které umožňuje přesně vybrat dílčí sbírky a databáze.

Poté, co vyhledávání proběhne, je uživateli nabídnuta množina výsledných metadatových záznamů uspořádaných dle relevance. S tou je možné dále pracovat pomocí četných faset údajů zobrazených na levé straně obrazovky: typ zdroje, datum vytvoření, země původu, jazyk, zdrojová databáze/sbírky a v neposlední řadě také údaj o dostupnosti plného textu (viz obr. 2)

Po zobrazení samotného metadatového záznamu má uživatel možnost také vyhledat digitální objekt podle jeho názvu prostřednictvím vyhledávačů Google a Baidu[9], k čemuž slouží rychlé hyperlinky. Kromě toho je mu také nabídnuto několik tematicky podobných záznamů.

Náhled množiny výsledků a faset údajů (čínská lokalizace)
Obrázek 3 - Náhled množiny výsledků a faset údajů (čínská lokalizace)

Uživatelský přístup

Uživatelský přístup se liší v závislosti na povaze jednotlivých druhů digitálních objektů. Ty, které jsou součástí národního kulturního dědictví a již u nich uplynula doba autorsko-právní ochrany, jsou uživatelům v plném rozsahu k dispozici na základě bezplatné registrace (součástí záznamu těchto děl jsou pak možnosti čtení v režimu on-line nebo získání fyzické kopie prostřednictvím služby dodávání dokumentů).

Součástí digitálního obsahu knihovny jsou ale také i objekty, které lze zpřístupnit pouze přes intranet přímo v budově Čínské národní knihovny.

Webové rozhraní

Webové rozhraní Čínské národní digitální knihovny je součástí internetových stránek Čínské národní knihovny. Je koncipováno přehledně, účelně a obsahuje hypertextové odkazy na všechny důležité informace (nejen týkající se fyzické budovy národní knihovny, ale i podrobná data o jednotlivých sbírkách, organizaci a aktuality). Do anglického jazyka jsou však lokalizovány jen úvodní stránky převážně informativního charakteru; rozhraní samotné digitální knihovny včetně vyhledávacích možností je dostupné výhradně v čínštině.

Slovo závěrem

Čínská národní digitální knihovna bezpochyby patří k velmi vydařeným projektům mimoevropských národních digitálních knihoven – což byl ostatně hlavní důvod, proč jsem se rozhodl ji blíže popsat. Bohužel jsem v průběhu práce narazil na nedostatek aktuálního podkladového materiálu, proto jsou výše uvedené kvantitativní údaje staršího data; zdá se, že provozovatelé projektu drží informace takříkajíc „pod pokličkou“.

Přesto je možné demonstrovat, že úspěch popisované digitální knihovny je výsledkem rozsáhlé všestranné podpory státu, nejen z hlediska financí, ale i publicity a spolupráce s ostatními institucemi. Nelze opomenout ani důležitost implementace nových médií.

Čínská národní digitální knihovna tak vyniká velikostí i rozmanitostí zpřístupňovaného digitálního obsahu, kvalitně zpracovaným metadatovým popisem, širokými možnostmi vyhledávání a pestrou nabídkou doprovodných služeb. Drobným nedostatkem je (leč pouze z pohledu zahraničního uživatele) lokalizace funkčního rozhraní digitální knihovny do jediného jazyka – čínštiny.

Použité a citované zdroje
  • DAWEI, Wei, YIGANG, Sun. The National Digital Library Project. D-lib Magazine [online]. May/June 2010, vol. 16, no. 5/6 [cit. 2013-11-12]. Dostupný z: http://www.dlib.org/dlib/may10/dawei/05dawei.html.
  • China to promote building of national digital library network. In: Xinhuanet [online]. Beijing (Čína): Xinhua News Agency, 1997 - , published on 31 May 2011 [cit. 2013-11-06]. Dostupný z: http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-05/31/c_13903694.htm.
  • National Digital Library of China [online]. Beijing (China): National Library of China, 2005- [cit. 2013-11-08]. Dostupný z: http://www.nlc.gov.cn.
  • XIN, Qi, WEI, Sun. Building the National Digital Library of China for Global Users. In: Digital Libraries: Achievements, Challenges and Opportunities. Berlin (Německo): Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2006. ISBN 978-3-540-49375-4. Dostupný komerčně z (DOI): 10.1007/11931584_75.
  • ZHEN, Xihui. Overview of Digital Library Development in China. D-lib Magazine [online]. May/June 2010, vol. 16, no. 5/6 [cit. 2013-11-15]. Dostupný z: http://www.dlib.org/dlib/may10/zhen/05zhen.html.
Poznámky:
  1. China to promote building of national digital library network. In: Xinhuanet [online]. Beijing (Čína): Xinhua News Agency, 1997 - , published on 31 May 2011 [cit. 2013-11-06]. Dostupný z: http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-05/31/c_13903694.htm
  2. XIN, Qi, WEI, Sun. Building the National Digital Library of China for Global Users. In: Digital Libraries: Achievements, Challenges and Opportunities. Berlin (Německo): Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2006. ISBN 978-3-540-49375-4. Dostupný komerčně z (DOI): 10.1007/11931584_75.
  3. Od roku 2003 je oficiální název tohoto administrativního orgánu Státní komise pro rozvoj a reformy ČLR.
  4. ZHEN, Xihui. Overview of Digital Library Development in China. D-lib Magazine [online]. May/June 2010, vol. 16, no. 5/6 [cit. 2013-11-15]. Dostupný z: http://www.dlib.org/dlib/may10/zhen/05zhen.html.
  5. National Digital Library of China [online]. Beijing (China): National Library of China, 2005- [cit. 2013-11-08]. Dostupný z: http://www.nlc.gov.cn.
  6. DAWEI, Wei, YIGANG, Sun. The National Digital Library Project. D-lib Magazine [online]. May/June 2010, vol. 16, no. 5/6 [cit. 2013-11-12]. Dostupný z: http://www.dlib.org/dlib/may10/dawei/05dawei.html.
  7. V případě poslední uvedené kategorie digitálních zdrojů (Audiovizuální materiály) číselný údaj uvádí celkový počet hodin audiovizuálního materiálu, nikoliv počet jednotlivých souborů.
  8. K volnému překladu jednotlivých prvků metadatového popisu z čínštiny byl využit Google překladač.
  9. Baidu je čínský internetový vyhledávač založený v lednu roku 2000, který podobně jako Google nabízí různé doplňkové služby a funkce.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LOCHMAN, Martin. Čínská národní digitální knihovna. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 12 [cit. 2019-10-23]. urn:nbn:cz:ik-14160. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14160

automaticky generované reklamy
registration login password