Oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea zveřejnilo na portálu eSbírky (www.esbirky.cz) v těchto dnech v digitalizované podobě velmi cenné linorytové štočky Josefa Čapka, které uchovává ve svých sbírkách. Soubor čtyř desítek linorytových štočků dokumentuje výtvarníkovu knižní tvorbu ve 20. letech 20. století. Pestrá kolekce obsahuje Čapkem ručně zhotovené tiskové desky pro knižní obálky především pro nakladatelství Čin.

Anotace

Projekt Digitalkoot[1] je produktem Finské národní knihovny a firmy Microtask. Jeho účelem je za pomoci dobrovolníků zlepšit kvalitu digitalizovaného finského kulturního dědictví a tak jej zpřístupnit široké veřejnosti. V současnosti se opravují finské noviny Aamulehti z 19. století (1; 2).

Historické souvislosti projektu

Finská národní knihovna od roku 2010 zdigitalizovala a metodou OCR zpracovala na 4 milióny stran textů. Činnost knihovny v oblasti uchování kulturního dědictví je zakotvena ve strategických dokumentech už od roku 2006. Strategie Finské národní knihovny v letech 2006-2015, si za cíl klade právě zachování finské tištěné i elektronické produkce pro budoucí generace (3).

Univerzita Karlova v Praze (dále jen UK) začala budovat vlastní Digitální repozitář v roce 2006, a to v rámci Transformačních a rozvojových projektů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Cílem bylo zlepšení dostupnosti digitálních dokumentů (jako jsou např. závěrečné práce, studijní materiály, periodika, vědecké články a příspěvky do sborníků, digitalizované historické dokumenty apod.) vytvořených na UK v souladu s požadavky na jejich dlouhodobou ochranu a archivaci.

Od listopadu 2010 je v provozu nová on-line prezentace muzejních a galerijních sbírek s názvem eSbírky. Portál eSbírky představuje sbírkové fondy institucí, které jsou do projektu zapojeny. Vystaveny jsou fotografie a skeny sbírkových předmětů spolu s odbornými popisy. Lze zde podrobně vyhledávat podle různých kritérií.

CUBR, Ladislav. Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů. 1. vyd. Praha : Národní knihovna České republiky, 2010. 154 s. ISBN 978-80- 7050-588-5 (brož.).

Od 16. prosince 2010 může díky vizalizačnímu nástroji Google Books Ngram Viewer (dále jen Ngram) každý uživatel internetu prohledávat a porovnávat až pětislovné fráze, jež se používaly mezi lety 1500 až 2008 v tištěné knižní produkci. Nahlédnout lze do 5,2 milionu zdigitalizovaných knih (Google digitalizuje knihy od roku 2004), které obsahují 500 miliard slov. Celkový počet zpřístupněných knih odpovídá zhruba 4 % veškeré celosvětové tištěné produkce. Na vývoji Ngramu[1] spolupracoval Google s Harvardskou univerzitou, Massachusettským technologickým institutem a Encyklopedií Britannica.

Masová digitalizace se v odborných knihovnicko-informačních kruzích již několik let skloňuje ve všech pádech. Názorný příklad druhého pádu neboli genitivu najdete například v popisu projektu Národní digitální knihovny z roku 2010; velmi pěknou ukázkou šestého pádu, tj. pro milovníky počeštělých latinských slovíček lokálu, se pyšní zápis z jednání sekce IT Sdružení knihoven ČR (pro znalce SDRUK), který - a to se podržte - pochází již z roku 2005!

V přednáškové síni Arcibiskupského muzea v Olomouci proběhla ve dnech 6. a 7. října 2010 pracovní konference na téma "Ochrana kulturního dědictví - mikrofilmování a digitalizace". Konferenci uspořádala Vědecká knihovna v Olomouci (VKOL) a přítomné uvítala RNDr. Jitka Holásková, pověřená ředitelka VKOL.

6. října 2010 se v prostorách Akademie věd ČR uskutečnil seminář Kramerius 4, na kterém byla odborné veřejnosti představena nová verze systému Kramerius určeného zejména pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů.

Národní technická knihovna (NTK) v současnosti nabízí novou službu eBooks on Demand (EOD), jejíž náplní je digitalizace historického fondu NTK na objednávku. Tato služba umožňuje objednání digitalizace autorsky volných děl a dodání elektronické kopie knihy zákazníkovi. NTK následně uloží kopii e-knihy v digitální Národní technické knihovně a jejím prostřednictvím tak zpřístupní e knihu i dalším zájemcům.