Konference zaměřená na seniory a děti v knihovně se konala ve středu 17. října a do Chrudimi se na ni sjeli účastníci z celé republiky. Některé kolegyně zůstaly do druhého dne na seminář, který volně navazoval praktickou ukázkou práce s oběma skupinami uživatelů. Konferenci uspořádala Městská knihovna Chrudim ve spolupráci s Národní knihovnou a pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dne 18. října 2012 jsme uspořádali exkurzi pro kolegy z pražské organizace SKIP do Zemědělské a potravinářské knihovny, která je součástí Ústavu zemědělských a ekonomických informací. Knihovna sídlí v samém centru Prahy, ve Slezské ulici č. 7, v Praze 2 na Vinohradech v Domě zemědělské osvěty, který navrhl známý český architekt Josef Gočár.

Charakteristika výskumu

Objektom skúmania profesijnej identity knihovníkov boli samotní knihovníci, ktorí spĺňali podmienku aktuálneho alebo nedávno ukončeného pracovného pôsobenia v knižnici. Predmetom skúmania bolo stotožnenie sa knihovníkov s vykonávanou profesiou a určenie miesta a času vzniku profesijnej identity. Téma je zasadená do prostredia slovenských knižníc v typologickom zastúpení vedecké (VD), akademické (AK), verejné (VE) a špeciálne (SP) knižnice. Rozprávanie o svojom profesijnom živote je často úzko spojené s „intímnymi“ osobnými a rodinnými udalosťami. Navodiť atmosféru dôvery pomáha aj výber vhodného a respondentom známeho miesta rozhovoru. Stretnutia s respondentmi sa uskutočnili v priestoroch katedry KIV (13 respondentov) alebo priamo v knižniciach, kde 4 respondentky pôsobia. Výskum sa realizoval v dvoch etapách v období od 15.2.2010 do 8.9.2010 a zapojilo sa 17 respondentov. Výskum využíva kvalitatívnu metódu - rozprávanie formou životného príbehu a tematickú analýzu. Výsledkom interpretácie životného príbehu je hromadný portrét knihovníkov pomocou vybraných kategórií a figurálny model znázorňujúci významné etapy profesijnej identity knihovníkov.

Ve dnech 19. – 20. září 2011 se konal v prostorách Královské knihovny – Nizozemské národní knihovny v Haagu již třetí seminář, který pořádá v dvouletých intervalech Konsorcium pro mezinárodní desetinné třídění (MDT) s cílem podpořit výzkum a komunikaci v oblasti bibliografických klasifikačních systémů. Tentokrát se ho kromě tvůrců a uživatelů klasifikací z prostředí knihoven v reprezentativním zastoupení zúčastnili i představitelé iniciativy sémantického webu a otevřených propojených dat (linked open data).

Úvod

Knihovnám se díky online sociálním sítím otevírá prostor nejen pro marketing a komunikaci se svými čtenáři a uživateli, ale i možnost pro fundraising a upevňování jejich postavení a role ve společnosti, která se samozřejmě vyvíjí, mění a opakovaně čelí novým výzvám.

Také bych chtěla upozornit na příklad z kanadského Vancouvru, a sice na prospěšnou a účinnou spolupráci s neziskovým sektorem při řešení sociálních otázek, protože i to může být role knihovny v současném světě.

Od listopadu 2010 je v provozu nová on-line prezentace muzejních a galerijních sbírek s názvem eSbírky. Portál eSbírky představuje sbírkové fondy institucí, které jsou do projektu zapojeny. Vystaveny jsou fotografie a skeny sbírkových předmětů spolu s odbornými popisy. Lze zde podrobně vyhledávat podle různých kritérií.

Spolupráce Krajské knihovny Karlovy Vary s neslyšícími začala v roce 2004, kdy knihovnu oslovil zástupce o.s. Planeta neslyšících Miroslav Plachý spolu s tlumočníkem do českého znakového jazyka Karlem Redlichem se žádostí, zda by bylo možné rozvíjet v krajské knihovně aktivity směrem k neslyšícím tak, aby byla podpořena jejich integrace do většinové společnosti.

Úvod

Handicapovaní lidé jsou nedílnou součástí našich životů. Podle statistik se dokonce každý desátý člověk v České republice řadí mezi osoby se zdravotním postižením[1]. Potkáváme je na ulici, pracovištích, úřadech, školách a také v knihovnách. Ne každá veřejná knihovna[2] je však pro handicapované osoby dosažitelná. Ačkoli se některé (nespecializované) knihovny práci s handicapovanými uživateli dlouhodobě věnují,[3] stále ještě existuje i mnoho těch, které jsou jak ve své přístupnosti, tak v nabízených službách zcela „bariérové“. Někteří autoři přičítají chybu legislativnímu uchopení pojmu knihovna,[4] jiní spatřují úskalí v nedostatečném vzdělání knihovníků v této oblasti. Velký problém tvoří také finanční situace jednotlivých knihoven. Smyslem tohoto článku není pozastavovat se nad důvody, proč je míra poskytování služeb pro handicapované uživatele odlišná, ale spíše poukázat na to, že se handicapovaní klienti v knihovnách neustále potýkají s bariérami, které však lze alespoň částečně zmírnit.

V době moderních technologií už nemusí kniha za svým čtenářem urazit tak dlouho cestu jako kdysi. Knihovníci běžně nabízejí elektronické rezervace a meziknihovní výpůjční služby, v obřích knihovnách knihy doputují z regálu či ze skladu přímo za zákazníkem k pultu a ke čtenářům, kteří nemají svoji knihovnu na dosah, dojíždějí bibliobusy. Fantazie knihovníků a knihovnic tím ale ani zdaleka nekončí.

Centrum vědecko-technických informací SR (CVTI SR) pod dojmem nejnovějších poznatků vědy a techniky a především na základě úspěchů při dobývání kosmu začíná v předstihu pracovat na implementaci zcela nové služby, pracovně nazvané Interplanetary Book Service(IBS), neboli Meziplanetární knihovní služba.