elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
John Tsihlis ze společnosti ProQuest uvedl, že na zpřístupňování knih spolupracují s řadou knihoven. Zmínil také osobnost Eugena Powera, který již před druhou světovou válkou zahájil práci na mikrofilmování starých tisků. Důležitost mikrofilmování vzrostla právě v souvislosti s druhou světovou válkou.
Do konce 18. století vznikly miliony knih, přičemž databáze Early European Books pokrývá pouze malou část knih z tohoto období. Jako pilotní knihovny byly do projektu EEB byly zařazeny Královská knihovna (The Royal Library) v Kodani a Národní centrální knihovna ve Florencii (Biblioteca Nazionale Centrale di Firenze). Více
Stanislav Psohlavec ze společnosti AiP Beroun s.r.o. v úvodu upozornil, že od skončení projektu ENRICH, k němuž název odkazoval, už uplynulo vlastně jeden a půl roku. Během této doby se Manuscriptorium stalo subagregátorem Europeany pro historické fondy. Pan Psohlavec v této souvislosti také prakticky ukázal, jak je možné si v Europeaně obsah z Manuscriptoria zobrazit, resp. jak přejít z Europeany do nativního rozhraní Manuscriptoria.
Přednášející také upozornil, že bylo připraveno nové uživatelské rozhraní Manuscriptoria a novou podobu má také vyhledávací formulář a indexy. Je rovněž možné vytvářet virtuální dokumenty, tj. virtuálně vyřezávat stránky a nově je svazovat. Vznikají tak určité osobní digitální knihovny, které fyzicky neexistují, ale jejich součásti spolu například souvisely v daleké minulosti. Více
Marta Dyson, pravidelná účastnice Infora, nabídla v úvodu své prezentace poslední čísla nakladatele Wiley v nabídce online books. Na grafu ukázala zastoupení oborů, kde bylo patrné, že nejvíce nabidky je v inženýrství, v těsném závěsu je medicína, a pak následují sociální a humanitní vědy. Pro akvizici existují různé možnosti: one-time fee option, tj. platba po jednotlivých titulech; flexi-subscription option a pak pay-per-view, což může jít až na úroveň jednotlivých kapitol.
Více
Barbora Drobíková z Evangelické teologické fakulty UK a z Filozofické fakulty UK (UISK) stručně představila knihovnu ETF UK a její fond. Teologie je z hlediska produkce knih spíše menšinovým oborem, nicméně myšlenka e-books ji zaujala už před 3 lety. To už byly k dispozici výsledky z výzkumu mezi studenty a vyučujícími z roku 2005, které odpovídaly zkušenostem ze zahraničí - tedy preferenci tištěných textů (respondenti uváděli spíše nevýhody čteni na obrazovce). Podobné závěry se objevují i dnes.
B. Drobíková podtrhla, že základem umění čtení z obrazovky je zvládnutí dovednosti racionálního a rychlého čtení. Na fakultě tedy nabídli kurz efektivního čtení a zjistilo se, že po absolvování kurzu se vysledky změnily - čtení na monitoru bylo více podobnější čtení tištěného textu. Z toho lze usuzovat, že takový kurz by prospěl studentům na vysoké škole obecně.
Více
Krzysztof Murawski z firmy ProQuest uvedl svou přednášku zamyšlením nad tím, co mohou přinášet e-books do knihoven. Jedná se vlastně o výraznou změnu v přístupu k takovému fondu, a knihovníci musejí hledat nejlepší způsoby, jak uspokojit své uživatele - zejména uživatele z akademického prostředí.
Více
V příspěvku zaměřeném na elektronické knihy na Univerzitě Karlově v Praze představili Jiří Pavlík z Ústav výpočetní techniky UK a Jana Matějková z Knihovny psychologických a sociokulturních věd FF UK aktuální situaci v oblasti EIZ na Univerzitě Karlově - konkrétně v Knihovně PSV, která, jak se alespoň jevilo z příspěvku, je určitou vlajkovou lodí pro zkoušení nových technologií.
Hlavní snahou je, aby studenti měli přístup ke zdrojům odkudkoli. UK nabízí přístup k EIZ přes Shibboleth nebo přes Eproxy. Půjčují studentům čtečky (na 14 dní, bez obsahu), zkouší iPhony, využívají řadu nástrojů (Aleph, Primo, PEZ atd.), vytvořili pro studenty platformu My Library, a vyvíjejí řadu dalších aktivit.
Více
Milan Špála z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v úvodu věnoval změně názvu sekce v čase (evaluace vs. hodnocení). Zmínil problematiku scientometrie a v souvislosti s tím také Jana Vlachého, tj. jediného Čecha, který v roce 1989 získal mezinárodní cenu Derek J. de Solla Price.
Ve svém příspěvku M. Špála využil tři základní přístupy k problematice hodnocení vědy – výzkumnou činnost, editorské principy a práci s informačními zdroji. Zmínil oblast informačního chování a definici informační gramotnosti od Sheily Webberové. Připomněl také publikaci New Directions in Human Information Behavior Více