elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Jeff Wilensky ze společnosti ProQuest se ve své přednášce zamýšlel nad možnostmi agregace a její rolí pro výzkumníky. Agregací je myšleno spojení mnoha celků obsahu, které společně tvoří další a novou hodnotu - a právě knihovny mohou hrát klíčovou roli v podpoře výzkumu, zejména s ohledem na pomoc v oblasti agregování informací.
První iniciativa z hlediska agregace v elektronických databázích spočívala ve zpřístupňování abstraktů. Postupem času se přidaly plné texty, a došlo k rozšíření na další materiály jako disertace či sborníky. Akvizice ale stéle pokračuje – pozornost je nyní věnována i videozáznamům, zpravodajství, průmyslovým výzkumným zprávám, a přechází se až k webovým stránkám, blogům a dalším novým službám.
Více
Daniela Gondová z Akademické knihovny Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s Danielou Džuganovou z Univerzitní knihovny Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích připravily příspěvek zaměřený na interpretaci výsledků průzkumů realizovaných v akademických knihovnách.
Přípěvek přednášející zahájila představením Slovenské asociace knihoven, a stručným shrnutím nové situace ve slovenském vysokém školství. SAS byla totiž iniciátorem a organizátorem zmíněných průzkumů, které proběhly v letech 2006 a 2010, a právě vysoké školství je oblastí, kde byly výzkumy realizovány.
Více
Zuzana Helinsky, v Česku dobře známá konzultantka v oblasti knihovnictví, pojala své téma jako nabídku, námět, a možný pohled na věc. Hned na začátku odcitovala moderátora sekce Milana Špálu, že peníze a knihovny nejdou příliš dohromady. Přesto ale existují určité možnosti, které chce ve svém příspěvku nabídnout.
Citát P. Kotlera, že marketing je spíše filozofie než věda, je jen pohledem z jedné strany. Pohledem ze strany druhé je např. metoda ROI (Return on Investment). Cílem této metody je ukázat roli knihoven v našem světě. ROI studie zahrnuje "tvrdé hodnoty", které jsou snadno převoditelné do financí, a "měkké hodnoty", které vypovídají více o lidech, kteří knihovnické činností provádějí. K takovým hodnotám může patřit kvalita života, rozvoj vzdělání a řada jiných.
Více
Příspěvek věnovaný ekonomickým aspektům zpřístupňování vědeckých informací si Jaroslav Šilhánek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze připravil ve spolupráci s Ludmilou Zetkovou z téže instituce. Hned v úvodu také upozornil, že v příspěvku bude racionálně chladný. Jestliže instituce předplácí například dva tisíce časopisů, je zřejmé, že ne všechny může reálně využít. Představil vztahy mezi vědeckými institucemi jako producenty a uživateli vědeckých informací, přičemž roli zprostředkovatelů obvykle hrají komerční vydavatelé či vědecké společnosti.
Pro ekonomickou soběstačnost daného časopisu musí platit jednoduchý vztah – předplatné daného titulů krát počet předplatitelů plus korekce na ztráty plus zisk. Použijeme-li odhadovanou částku 50 000 Kč na vědecký časopis. Na základě tohoto „průměrného“ předplatného by instituce měla získat sto časopisů za pět milionů Kč.
Více
Mária Žitňanská si svůj příspěvek připravila ve spolupráci s Michalem Sliackým a Mariánom Vaněm z CVTI SR, a jako téma si zvolila představení projektu NISPEZ, který má rozpočet téměř 20 milionů eur. Projekt je řešen v CVTI SR a centrálně zabezpečuje nákup licencí pro přístup k e-zdrojům (celkem k patnácti), odborná setkání (pracovní a informační semináře a výroční odborná setkání), publicitu projektu (byl vytvořen speciální web projektu, a důležitou roli hrají také prezentace v médiích) a hodnocení řešení (zde jsou vyhodnocovány statistiky využívání jednotlivých e-zdrojů a jsou realizovány dotazníkové průzkumy).
Co se týká statistických ukazatelů, jsou zpracovány v tabulkovém i grafickém provedení. Ukazatele pomáhají sledovat tendence a změny v jednotlivých letech. Kupříkladu při srovnání roků 2009 a 2010 došlo k významnému (až stoprocentnímu) nárůstu využití zakoupených e-zdrojů.
Více
Autoři Milan Talich a Filip Antoš z Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i., si připravili příspěvek zaměřený na digitalizaci kartografických děl. Přednášející Milan Talich na počátku upozornil, že mapa a kartografický dokument nejsou obvyklé obrázky z atlasu, s jakými se běžně potkáváme. Kartografie je obor přesný a výstupy obsahují celou řadu detailů, které jsou velmi důležité a je třeba o ně při digitalizaci nepřijít.
Přednášející následně představil typy přístrojů pro digitalizaci map, tj. digitální fotoaparát a různé typy skenerů - ty už v dnešní době skenují předlohy bezdotykově, což je pochopitelně velmi šetrné. Nabízí se ale otázka, jak lze mapy zpřístupňovat. Jednou možností jsou statické mapy, zajimavější je však vizualizace s pomocí aplikace Zoomify (umožňující zooming), či proprietární SW jako je např. Google Earth (což už může být základem firemního řešení).
Více
Poslední dopolední přednášející Michael Neuroth z Elsevieru použil ve svém příspěvku příměr "v objetí ebooks", čímž vyjádřil celkový dojem z této dopolední sekce. Hned na úvod také nabídl několik čísel - například že z hlediska hodnoty knihy v procesu výzkumu je např. až 73% obecných znalostí uloženo v knihách. Grafem také ilustroval využívání ebooks badateli.
Více
Jakub Mlynář z Centra vizuální historie MALACH na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze nejprve upřesnil vztah mezi Centrem vizuální historie a Univerzitou v Jižní Kalifornii (University of Southern California, USC). Centrum totiž zpřístupňuje obsah poskytovaný USC, a to s využitím vysokorychlostní sítě Internet2. Mimochodem, zkratka MALACH znamená Multilingual Access to Large Spojen ArCHives.
Se vznikem Institutu USC Shoah Foundation je spjato jméno Stevena Spielberga. Hlavním úkolem organizace (původně nazvané Survivors of the Shoah Visual History Foundation) bylo sesbírat co nejvíce vzpomínek od co největšího počtu pamětníků holocaustu. Natáčení rozhovorů probíhalo nejprve pouze v USA, později i v dalších zemích. Celkem proběhlo v 56 zemích světa a bylo natočeno 52 tisíc videosvědectví ve 32 jazycích. Díky tomu se jedná o největší archiv svého druhu na světě (celková velikost archivu je 135 terabytů!). Kolem přelomu tisíciletí byl archiv indexován, a díky tomu lze vyhledávat i konkrétní informace z jednotlivých rozhovorů. Více