10. října 2016 uspořádaly pražská organizace Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), Národní knihovna ČR (konkrétně Knihovnický institut) a Knihovna Jabok již čtvrtý ročník semináře Evergreen v českých knihovnách. Kromě nabitého odborného programu si účastníci tentokrát mohli vychutnat také dort na oslavu hned několika významných výročí Evergreenu. Především šlo o páté výročí ostrého provozu Evergreenu v České republice (a tím vlastně i knihovního softwaru s otevřeným zdrojovým kódem vůbec) a první výročí úspěšného provozu společného katalogu dvou nezávislých knihoven v České republice. Důvodem k oslavě bylo i desetileté výročí prvního nasazení Evergreenu do provozu.

Po úvodním slově Ing. Václava Jansy, doktoranda Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚISK FF UK), zahájil odborný program semináře Ladislav Kubeček, pracovník Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuel Macana. Ten nejdříve přestavil, jak nevidomí uživatelé používají počítač a poté shrnul výsledky testování přístupnosti online katalogu Evergreenu. Výsledky testování byly pro účastníky semináře velice zajímavé, a to obzvláště proto, že Ladislav Kubeček o výsledcích testování nejen mluvil, ale zároveň názorně předváděl, jak „vidí“ online katalog Evergreenu nevidomý uživatel.

Ladislav Kubeček při přednášce

Ten místo monitoru používá alternativní výstupní zařízení, nejčastěji hlasový odečítač obrazovky (někdy také označovaný jako tzv. screen reader). Aby si však nemusel nechat odečítačem předčítat obsah celé stránky, je pro něj důležitá možnost detekovat nadpisy, tabulky, seznamy nebo aktivní prvky, např. odkazy či editační pole. Pokud jsou tyto prvky na webové stránce vytvořeny nevhodným způsobem (nebo dokonce chybí), nevidomý uživatel má při práci se stránkou velké potíže.

Pro účely testování bylo využito rozhraní Společného katalogu Evergreen, které se nejvíce blíží původnímu rozhraní Evergreenu (na rozdíl od rozhraní dalších katalogů, která jsou přizpůsobená potřebám konkrétních knihoven a provedené úpravy by mohly zkreslit výsledky testování). Při testování byl kladen důraz především na činnosti, které čtenář v knihovním katalogu běžně provádí – jednalo se např. o akce související s vyhledáním a získáním dokumentu, správu výpůjček, rezervací nebo osobních údajů, registraci nových čtenářů do knihovny apod.

Vyhledávání v katalogu je uživatelsky příjemné: při načtení stránky se nevidomý uživatel okamžitě dostane do pole pro vyhledávání, práce s výsledky vyhledávání je pro uživatele hlasového odečítače obrazovky přehledná, díky vhodnému označení nadpisů může nevidomý uživatel také efektivně využívat fasetové vyhledávání. Vhodně popsané jsou také formulářová pole i odkazy, takže nevidomý uživatel může se systémem dobře pracovat. Dílčím problémem je zpětný pohyb po vyhledaných výsledcích při využití odečítače VoiceOver (operační systém Mac OS). Přihlášení nového čtenáře do knihovny je bez problémů. V přehledu čtenářského konta se uživatel dostane ke všem údajům, některé údaje jsou však ve zdrojovém kódu stránky uspořádány v nelogickém pořadí, takže mohou být pro uživatele s odečítačem obrazovky matoucí. Podrobnější zpráva o výsledcích testování přístupnosti je k dispozici na stránce semináře.

Přes dílčí nedostatky hodnotí L. Kubeček katalog knihovního systému Evergreen velmi pozitivně, považuje jej za přehledný a přátelský k nevidomým uživatelům a z hlediska možnosti využívání nevidomými mu „dává velkou budoucnost“. Výsledky testování budou využity pro návrhy na zlepšení přístupnosti uživatelského rozhraní online katalogu Evergreenu.

Mgr. Livia Vrzalová ve svém příspěvku Přidaný obsah ze serveru obalkyknih.cz v Evergreenu, který si připravila ve spolupráci s PhDr. Lindou Jansovou, Ph.D., představila výsledky projektu realizovaného s dotační podporou z programu VISK 3 pro rok 2016. Projekt, který zaštiťoval Ústav pro studium totalitních režimů, probíhal ve spolupráci s českou evergreenovou komunitou a v jeho průběhu se do knihovního systému Evergreen ze serveru obalkyknih.cz podařilo implementovat nejen obrázky obálek, ale nad rámec projektu také obsahy, anotace či hodnocení čtenářů. Vedlejším produktem projektu bylo zjištění několika drobných chyb v softwaru Evergreen, které byly nahlášeny (a některé z nich okamžitě opraveny).

V době konání semináře bylo přidaný obsah ze serveru obalkyknih.cz možné vidět v testovací instalaci Evergreenu, do konce roku 2016 bude zobrazování přidaného obsahu implementováno také do všech rozhraní Společného katalogu Evergreen, který provozuje Knihovna Jabok, a do katalogu Knihovny Jána Langoše. Pozitivní zprávou je, že možnost zobrazování přidaného obsahu ze serveru obalkyknih.cz bude začleněna do zdrojového kódu samotného softwaru. V současné době je nový kód dostupný na portále Git, informace a návod k implementaci jsou dostupné také na českém dokumentačním portále Evergreen DokuWiki CZ .

Mgr. Petra Kleinwächterová ve svém příspěvku Rok provozu společného katalogu s využitím Evergreenu přiblížila dosavadní zkušenosti s provozem katalogu knihovny Katolického domova studujících v rámci společného katalogu s Knihovnou Jabok. Katolický domov studujících má malou knihovnu s necelými čtyřmi tisíci svazky. Před dvěma lety začaly pracovnice Katolického domova studujících přemýšlet, jak zefektivnit služby knihovny pro čtenáře, a proto začaly hledat knihovní systém. Nakonec byla uzavřena dohoda o vytvoření společného katalogu (podrobnosti o přípravě společného katalogu a jeho spuštění najdete ve výstupech ze semináře Evergreen v českých knihovnách 2015). Pracovníci knihovny Katolického domova studujících se starají pouze o zpracování nových knih a výpůjční služby. Správu systému a případně i metodické poradenství zajišťuje Knihovna Jabok. Pracovní komunikace probíhá převážně formou e-mailů, po prvotním nastavení a doladění však bylo v průběhu roku potřeba řešit pouze několik drobností.

Po ročním provozu hodnotí P. Kleinwächterová společný katalog velmi kladně. Ve srovnání s dřívější papírovou evidencí knih a výpůjček je rychlost půjčování i zpracování dokumentů výrazně vyšší. Pozitivně jsou hodnoceny nové možnosti, např. vyhledávání dokumentů z kteréhokoliv počítače nebo zařízení připojeného na internet, možnost zasílání e-mailových upomínek či oznámení o rezervacích, možnost nastavení pevného data vrácení na konci školního roku apod. Příznivě je vnímáno nejen rozhraní katalogu pro čtenáře, ale i rozhraní pro knihovníky. Přestože během roku došlo v oblasti správy knihovního fondu a služeb čtenářům k několika personálním změnám, všichni, kdo s Evergreenem pracují, se zaškolili během půl dne a rozhraní Evergreenu považují za intuitivní a jednoduché. Pokud vznikly nějaké problémy, byly rychle vyřešeny.

Petra Kleinwächterová

Závěrem P. Kleinwachterová uvedla, že mnoho možností, které Evergreen nabízí, knihovna Katolického domova studujících nevyužívá. Pokud by měla knihovna spravovat vlastní instalaci Evergreenu, bylo by to nad její síly. Stávající řešení – tedy provoz knihovny ve společném katalogu s využitím svobodného softwaru (bez výdajů na pořízení softwaru) – je tudíž optimálním řešením, které přináší mnoho výhod, a to jak z finančního, tak i z organizačního hlediska.

V příspěvku Evergreen v Knihovně Institutu Terezínské iniciativy – současný stav a plány do budoucna představila kolegyně Mgr. Aneta Plzáková Institut Terezínské iniciativy. Institut realizuje řadu projektů, které ke svému řešení potřebují kvalitní zdroje, proto Knihovna Institutu Terezínské iniciativy obsahuje cca 6 500 odborných knih zaměřených na holokaust, judaismus a související témata. A. Plzáková do knihovny přišla jako správce databáze obětí holocaustu a později převzala také správu knihovny. Tato činnost však dosud tvoří pouze část její pracovní náplně. Protože se jako absolventka ÚISK FF UK účastnila semináře o Evergreenu, zvolila Evergreen jako vhodný knihovní systém a od roku 2013 je Evergreen v této knihovně využíván pro katalogizaci fondu knihovny. V současné době se plánuje připojení knihovny Institutu Terezínské Iniciativy do Společného katalogu Evergreen, který provozuje Knihovna Jabok.

V příspěvku nazvaném Nápověda pro online katalog jako výstup projektové výuky na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK shrnula studentka ÚISK FF UK Bc. Zuzana Žižková semestrální projekt, na kterém pracovaly tři studentky ÚISK FF UK. Cílem projektu bylo vytvořit manuály pro uživatele knihoven používajících Evergreen a umístit je na portál Evergreen DokuWiki CZ. Výsledkem práce je 23 různých manuálů popisujících postup práce s online katalogem Evergreenu. Studentky se nejprve seznámily s obecnými postupy pro psaní manuálů, se softwarem DokuWiki a s konvencemi pro dokumentaci na portále Evergreen DokuWiki CZ. Poté s využitím rozhraní Společného katalogu Evergreen pracovaly na tvorbě dokumentace. Důraz byl kladen na  srozumitelnost pro uživatele z řad „neknihovníků“, proto byly při tvorbě manuálů hojně využívány snímky obrazovky nebo ilustrace. V původním plánu projektu byla zvažována i tvorba videonávodů, ale z důvodu časové náročnosti bylo od tohoto plánu upuštěno. Vedlejším produktem práce na manuálech bylo nahlášení několik chyb týkajících se překladů, které byly ihned opraveny.

Z. Žižková projekt hodnotí kladně jak z hlediska jeho výsledků, tak z hlediska svého osobního rozvoje. Zajímavou zkušeností pro ni byla zejména nutnost zamyslet se nad tím, jak uvažuje běžný uživatel a jak by mohl systém používat. Osobně považuje Evergreen za uživatelky velmi přívětivý (zvláště ve srovnání se systémem Aleph používaným na Univerzitě Karlově), takže si klade otázku, zda je vůbec nějaká nápověda zapotřebí.

Příspěvek Ing. Václava Jansy s názvem Sdílení informací a komunikace v komunitách kolem svobodných softwarů na příkladu Evergreenu a Kohy byl věnován srovnání informačního chování v rámci světových komunit těchto softwarů. Zkoumání byly podrobeny výroční konference, elektronické konference, IRC (Internet Relay Chat), systémy pro hlášení závad a sociální sítě.

Letošní výroční konference komunity kolem Evergreenu byla čtyřdenní a uskutečnila se ve druhé polovině dubna 2016. Její první den byl zaměřen na vývoj, v dalších dnech probíhalo především jednání v sekcích zaměřených na různé cílové skupiny. Výroční konference komunity kolem Kohy proběhla na přelomu května a června 2016. Trvala celkem šest dní, přičemž program pro první tři dny byl společný, na čtvrtý den byl zařazen výlet a poslední dva dny byly věnovány vývoji.

IRC #evergreen funguje částečně jako interní komunikační nástroj firmy Equinox Software, Inc. Je možné říci, že každý příchozí má šanci zastihnout programátora. Na IRC #koha je menší podíl osobní komunikace, ale i technických řešení.

Pokud se týká všeobecně zaměřených elektronických konferencí kolem obou softwarů, v období od března do září 2016 bylo do obou z nich zasláno několik set zpráv. V případě Evergreenu se v nejaktivnějším měsíci jednalo o 151 zpráv, v nejméně aktivním měsíci o 56 zpráv, u Kohy pak o 250 zpráv v nejaktivnějším měsíci a o 155 zpráv v nejméně aktivním měsíci. Komunikace ze září 2016 byla prozkoumána podrobněji – mj. bylo zjištěno, že v obou případech se ve vláknu, které je tvořeno první zprávou zaslanou do konference a všemi následnými odpověďmi na tuto zprávu, vyskytují průměrně tři zprávy.

Systémy pro hlášení závad (Evergreen používá systém Launchpad, Koha Bugzillu) obsahují značný počet nedořešených závad – u Evergreenu se k 9. 10. 2016 jednalo o 1 359 závad, u Kohy o 4 218 závad. Vzhledem k tomu, že některé závady jsou staršího data, je možné konstatovat, že u obou systémů pro hlášení závad by bylo vhodné provést pročištění (řada závad se týká starších verzí softwarů a není již aktuální).

Jak komunita kolem Evergreenu, tak komunita kolem Kohy je aktivní i na sociálních sítích, mj. na Facebooku, viz @EvergreenILS a @KohaILS. K 2. 10. 2016 měla stránka Evergreenu celkem 391 fanoušků, stránka Kohy dokonce 3 599 fanoušků.

Není bez zajímavosti, že komunity kolem Evergreenu a Kohy se částečně prolínají – zářným příkladem je Galen Charlton. Pracuje ve společnosti Equinox Software, Inc., jež nabízí služby vztahující se k oběma zmiňovaným knihovním softwarům. G. Charlton je aktivním členem komunity kolem Evergreenu i Kohy. V případě Evergreenu je devátým nejaktivnějším přispěvatelem do zdrojového kódu, u Kohy mu náleží dokonce čtvrtá pozice. Navíc je u Kohy správcem 16 ze 43 okruhů hlášených závad.

Účastníci semináře

V příspěvku Evergreen jako nástroj pro tvorbu seznamů studijní literatury nejprve Mgr. Eva Cerniňáková stručně představila různé typy seznamů, které lze v Evergreenu využít k uložení výběru nebo k hromadným akcím. V rozhraní služebního klienta jsou to skupiny exemplářů a skupiny záznamů, v online katalogu jsou to především uložené seznamy titulů ve čtenářském kontě.

Uložené seznamy titulů ve čtenářském kontě mohou využít čtenáři i knihovníci pro uchování výběru titulů a hromadné rezervace. U každého seznamu je možné nastavit, zda jej uživatel chce sdílet, proto je lze využít jak individuálně, tak pro skupinové projekty. K seznamu je možné připojit popis, který – v případě, že je seznam sdílen – uvidí i další uživatelé. Poznámky je možné přidat i k jednotlivým položkám seznamu – tyto poznámky vidí pouze vlastník seznamu, a to i u sdílených seznamů. Uložené seznamy titulů může využívat i personál knihovny. Může se jednat o seznamy literatury k určitým tématům, seznam doporučených zdrojů k problematice citování a psaní odborných textů, výběr recenzovaných periodik ve fondu knihovny, zdrojů k tematickému dni nebo například doporučenou četbu na prázdniny.

Na vyšší odborné škole Jabok je tento typ seznamů používán také pro seznamy studijní literatury pro jednotlivé předměty, který mohou vyučující vložit do studijního informačního systému. Student tak má okamžitě přehled, které z požadovaných titulů jsou v knihovně dostupné a v případě zájmu si je může rezervovat, uložit do vlastního seznamu apod. Sdílené seznamy je možné upravovat i z rozhraní služebního klienta, což je možné využít např. k hromadnému přidání titulů do seznamu knihovníkem na přání vyučujícího, v případě potřeby k hromadnému přesouvání titulů z jednoho seznamu do druhého bez ohledu na vlastníka seznamu apod.

Za určitý typ seznamu lze pokládat také dynamicky generované výsledky vyhledávání. Ty je možné uložit nebo sdílet s ostatními prostřednictvím odkazu do katalogu. Odkaz odpovídá tomu, jak uživatel v dané chvíli s výsledky hledání pracuje, v Evergreenu tedy odráží např. výběr knihovny, ve které uživatel hledá, způsob řazení dokumentu, volbu typu zobrazení (např. zda jde o zobrazení s detaily o exemplářích, zobrazení s čtenářskými hodnoceními nebo zobrazení ve formátu MARC 21) nebo volbu typu řazení.

Pro zadání vyhledávacího dotazu lze v Evergreenu využít nepřeberné množství voleb pro vyhledávání i jejich kombinací od popisných údajů nebo využití typu a formátu dokumentu přes booleovskou logiku, hledání podle identifikátorům či podle polí formátu MARC 21 až po procházení podle autorů, názvu nebo témat či prohlížení regálů. Tento typ „ seznamů“ lze využít např. pro vytvoření seznamu novinek, pro odkaz na rychlé hledání podle formátu dokumentu (např. DVD, elektronické dokumenty), bibliografické úrovně (např. časopisy), typu nebo žánru dokumentu (např. diplomové práce, beletrie), popisných údajů (např. na publikace vydané konkrétní institucí nebo výsledky publikační činnosti akademických pracovníků dostupných v online katalogu) atd. S tímto typem seznamů pracuje i dětská verze katalogu Evergreen (jako konkrétní příklad může posloužit dětský katalog amerického sdružení Bibliomation).

Odkazy na seznamy literatury ve čtenářském kontě nebo na dynamicky generované výsledky vyhledávání je možné vkládat do e-mailů nebo dokumentů, do webových stránek, do rozhraní online katalogu apod.

Závěrem dodejme, že prezentace využité při semináři (doplněné o text analýzy přístupnosti Evergreenu pro zrakově postižené uživatele) jsou zveřejněny na Evergreen DokuWiki CZ, fotografie pak v albu na nedávno zřízené facebookové stránce Evergreen CZ.