elektronické knihy

Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR

Charakteristika projektu

V rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) předložila Národní knihovna ČR projekt nazvaný Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR. Ve veřejné soutěži se v hodnocení Ministerstva kultury umístil na 6. místě z celkem přihlášených 123 projektů, přičemž v hodnocení získal 196 bodů z 200 možných. Dle hodnotící zprávy je projekt promyšlený a stanovuje si reálně splnitelné cíle. Oceněna byla též jeho originalita, neboť předmět výzkumu nebyl v České republice zatím komplexně řešen v rámci jiné výzkumné aktivity podporované z veřejných zdrojů. Kromě konkrétního využití výsledků se jedná také o ochranu kulturního dědictví v moderní – nelistinné podobě pro budoucnost. Proto bylo ministerstvem uznáno 100 % požadovaných nákladů a doporučeno projekt přijmout.

Hlavním řešitelem projektu je RNDr. Tomáš Svoboda, náměstek sekce Digitalizace a technologie NK ČR. Hlavním cílem projektu je navrhnout a otestovat infrastrukturu, která umožní výběr elektronických publikací od vydavatelů a nakladatelů, zpracování těchto publikací, jejich sdílení a zpřístupnění v knihovní síti ČR. Dalším velmi důležitým úkolem (a zároveň cílem) je dlouhodobá archivace a ochrana elektronických dokumentů. Významnou součástí projektu bude též analýza a návrh legislativy v oblasti elektronického povinného výtisku. Zároveň se také připraví návrhy smluv mezi knihovnami, případně dalšími kulturními subjekty a institucemi. Jedním z hlavních úkolů Národní knihovny je zachovat národní kulturní dědictví v celé jeho šíři a podobách. K tomu slouží zákonná povinnost odevzdávat do NK ČR povinný výtisk monografických publikací dle zákona o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb. a periodik dle tiskového zákona č. 46/2000 Sb. Uvedené zákony ovšem nepočítaly s dynamickým vývojem digitálního publikování a s nástupem stále populárnějších elektronických publikací. V řadě evropských zemí (Německo, Rakousko, Francie, Velká Británie, Nizozemí či Dánsko) se odevzdávání dokumentů v elektronické podobě stává běžnou praxí, v České republice tomu tak prozatím není.