Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury

0 comments
Autoři: 

Citační rejstříky, zvláště ty se značkou ISI, není třeba většině informačních profesionálů podrobně představovat. I v České republice jsou již řadu let běžnou součástí informační a vědecké činnosti. Jejich prehistorie se datuje do první poloviny 20. století (viz stručný historický přehled), nicméně z dnešního hlediska byl nejpodstatnější krok učiněn právě před čtyřiceti lety.

V listopadu roku 1963 byl totiž v USA vydán první ročník citačního rejstříku vědecké literatury Science Citation Index (SCI) (Science, 1963). SCI tehdy zahrnoval cca 1,3 miliónů citací z 613 časopisů publikovaných v r. 1961 v 28 zemích. Vydání předcházelo více než deset let výzkumu a příprav, v rámci nichž byl mj. v r. 1958 založen Institute for Scientific Information (ISI). SCI byl zaměřen na přírodní vědy, v 70. letech proto začaly vycházet samostatné citační rejstříky pro sociální a humanitní vědy a umění (Social Science Citation Index, SSCI, od r. 1973; Art and Humanities Citation Index, A&HCI, od r. 1979).

Vědecká, výzkumná, organizační a vydavatelská činnost v oblasti citačních rejstříků a citační analýzy je neodmyslitelná od osobnosti a práce Eugena Garfielda, který je zakladatelem a emeritním předsedou ISI. E. Garfield je dodnes neúnavným propagátorem citačních rejstříků a citační analýzy; jeho publikační činnost, z větší části v plných textech dostupná na internetu, dnes čítá tisíce položek.

Citační rejstříky jsou založeny na jednoduchém principu: excerpují vybrané odborné a vědecké časopisy a k záznamu každého článku uvádějí všechny bibliografické reference (tj. citované prameny použité autorem při tvorbě článku - např. tento článek obsahuje 22 referencí), které jsou v článku obsaženy. Původně byl tento systém zamýšlen pouze pro věcné vyhledávání na základě citačních vazeb, velmi záhy se však ukázalo, že využití citačních rejstříků je podstatně mnohostrannější, a to nejen pro praktickou činnost (zjišťování citovanosti jednotlivých článků, zjišťování citovanosti jednotlivých autorů, zjišťování významnosti jednotlivých vědeckých časopisů na základě citační analýzy apod.), ale i pro základní vědecký výzkum. Citační rejstříky, zejména ve formě databází, jsou přímo ideální základnou např. pro analýzu trendů a predikci vědeckého vývoje, zkoumání vzorců vědecké komunikace, mapování struktury vědy a jejích změn. Citační rejstříky mají proto nedocenitelný význam i pro rozvoj vědeckých disciplín označovaných jako bibliometrie, scientometrie a informetrie. V případě scientometrie podle Garfielda (1998:73)citační rejstříky dokonce stály u zrodu této disciplíny jako její nezbytný předpoklad. Zájemce o podrobnější informace odkazujeme na literaturu: přehledný úvod do bibliometrie poskytuje Königová, 1993, do informetrie Egghe a Rousseau, 1990.

Pro hodnocení významu vědeckých časopisů byla vyvinuta řada koeficientů, která vychází z citační analýzy a z nichž nejvýznamnější je tzv. impakt faktor (faktor vlivu, impact factor). Impakt faktor je pro nejvýznamnější (nejcitovanější) vědecké časopisy pravidelně zveřejňován v dříve tištěném, nyní elektronickém zdroji nazvaném Journal Citation Reports. Impakt faktor má mj. význam pro hodnocení vědecké publikační činnosti - čím vyšší impakt faktor má časopis, ve kterém autor publikuje článek, tím vyšší obdrží počet bodů v rámci evaluace vědecké a publikační činnosti. V r. 1998 byl navržen P. Ingwersenem (1998) impakt faktor pro webové zdroje (web impakt faktor), diskuse o jeho využití se však zatím vede mimo oblast klasických citačních rejstříků (viz např. Thelwall, 2002).

Citační analýza včetně impakt faktoru má pochopitelně řadu odpůrců z vědecké obce i praktické odborné komunity; jejich kritika je založena na tom, že citace jsou používány různým způsobem (např. negativní citace, prestižní citování) a nelze proto předpokládat bezprostřední spojitost, resp. kvantifikovatelnou závislost mezi obsahem dokumentu a referencí, resp. významem dokumentu, popř. časopisu a počtem citací. Přes tyto výhrady zůstávají citační rejstříky a citační analýza jedním z relevantních, objektivně založených nástrojů pro hodnocení a analýzu odborné komunikace.

Citační rejstříky byly původně distribuovány v tištěné podobě, později ve formě databází. Od r. 1997 jsou citační rejstříky a služby ISI nabízeny i v integrované podobě na portálu Web of Science, ke kterému má přístup i řada českých akademických a dalších institucí. Všechny dostupné databáze a služby ISI, včetně různých mutací Current Contents, jsou zpřístupňovány prostřednictvím portálu Web of Knowledge. V databázích ISI je dnes excerpováno více než 8000 vědeckých časopisů, databáze obsahují řádově milióny záznamů.

 



Vybraná data z vývoje citačních rejstříků, citační analýzy a bibliometrie (pro přehled byly použity mj. následující prameny, kde lze také najít podrobnější informace: Königová, 1993; Garfield, 1998; Science, 1963:v-vii)
1917 Vydána zřejmě první bibliometrická studie spočívající v analýze literatury z oblasti srovnávací anatomie z let 1543-1860 (Cole a Eales, 1917)
1923 Hulme používá termínu statistická bibliografie ve smyslu dnešní bibliometrie (Hulme, 1923)
1925 Narozen Eugen Garfield
1926 Lotka publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem (Lotka, 1926)
1927 Gross a Gross poprvé zpracovali reference v jednom ročníku časopisu a uspořádali citované časopisy podle počtu citací (Gross a Gross, 1927)
1934 Bradford publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem; větší pozornost než článek (Bradford, 1934) však vzbudí až monografie z r. 1948 (Bradford, 1948)
1936 Cason a Lubotsky poprvé používají citační analýzu pro studium odkazů mezi dvěma časopisy (Cason a Lubotsky, 1936)
1949 Zipf publikuje zákon, který je později nazván jeho jménem (Zipf, 1949)
1952 Ch. Leake v rámci projektu analyzujícího indexaci v Johns Hopkins Welch Medical Library navrhuje využití přehledových článků pro tvorbu předmětových rejstříků v oblasti lékařské literatury; jeho návrh výrazně ovlivňuje Garfielda, člena řešitelského týmu projektu, který zjišťuje, že citace z přehledových článků lze využít jako základ pro indexaci a věcné vyhledávání (Weinstock, 1971; Garfield, 1998; Science, 1963:v-vii)
1953 V návaznosti na projekt z r. 1952 navrhuje Adair využití metody citací používané v Shepardově rejstříku jako potenciální indexační techniku; Shepardův rejstřík (Shepard`s Citation) je periodický citační rejstřík soudních případů, který v USA vychází od r. 1873 (Weinstock, 1971)
1955 (červen/červenec) Adair (1955) a o měsíc později Garfield (1955) po vzájemných konzultacích navrhují vydávání "citačního rejstříku" ("citation index"); myšlenka byla založena na Shepardově rejstříku
1955 Garfield se poprvé zmiňuje o potřebnosti impakt faktoru pro měření významu časopisů; nespecifikuje však jeho výpočet Garfield (1955)
1958 Garfield s pomocí bankovní půjčky ve výši 500 dolarů (dnes cca $3100) zakládá Institute for Scientific Information (ISI), s hlavním sídlem ve Filadelfii (Pensylvánie, USA); prvním produktem ISI je Current Contents of Chemical, Pharmaco-Medical & Life Sciences
1960 Burton a Keebler navrhují míru rozpadu pro citace starší literatury, kterou nazývají "poločas rozpadu" (Burton a Keebler, 1960)
1960 Raisig (1960) poprvé navrhuje výpočet impakt faktoru
1961/1963 Ve dvou publikacích Price popsal rozvoj vědy a vývoj vědecké literatury a publikoval zákon, který byl později nazván jeho jménem (Price, 1961, 1963)
1961 National Institute of Health iniciuje spolupráci s ISI na projektu přípravu citačního rejstříku pro oblast genetiky; E. Garfield však z důvodu problémů vymezení tematické oblasti genetiky rozšiřuje záběr rejstříku na interdisciplinární (Weinstock, 1971; Science, 1963:v-vii)
1963 (listopad) ISI vydal první svazek citačního rejstříku Science Citation Index; obsahuje citace za rok 1961 (Science, 1963)
1972 Garfield (1972) navrhuje výpočet impakt faktoru tak, jak jej známe dnes (Garfield, 1972)
1973 ISI poprvé vydává Social Science Citation Index
1976 v návaznosti na definici impakt faktoru začal ISI vydávat Journal Citation Reports
1979 ISI poprvé vydává Art and Humanities Citation Index
1992 ISI přechází do majetku Thomson Scientific Company (dnes Thomson Scientific & Healthcare), dceřinné společnosti The Thomson Corporation
1997 Je zprovozněn integrovaný přístup k citačním rejstříkům, portál Web of Science
1997 Je zpřístupěn Current Contents Connect, internetová/intranetová verze CC
1998 Ingwersen definuje webový impakt faktor (web impact factor) (Ingwersen, 1998)
2001 Je zprovozněn integrovaný přístup ke všem databázím a službám ISI, portál Web of Knowledge



Reference
ADAIR, W.C. (1955) Citation indexes for scientific literature? American Documentation, 1955, roč. 6, s. 31-32.
BRADFORD, S.C. (1934). Sources of information on specific subject. Engineering, Jan 26. 1934, s. 85-86. Cit dle Königová, 1993.
BRADFORD, S.C. (1948) Documentation. London : Crosby, Lockwood & Son, 1948. 150 s. Cit dle Königová, 1993.
BURTON, R.E., KEEBLER, R.W. The half life of some scientific and technical literature. American Documentation, 1960, roč. 11, s. 18-22. Cit dle Königová, 1993.
CASON, H., LUBOTSKY, M. (1936). The influence and dependence of psychological journals on each other. Pdychological Bulletin, 1936, roč. 33, s. 198-203. Cit dle Königová, 1993.
COLE, F.J., EALES, N.B. (1917). The history of comparative anatomy. Sci. Prog., 1917, roč. 11, s. 578-596. Cit dle Königová, 1993.
EGGHE, L., ROUSSEAU, R. (1990). Introduction to informetrics : quantitative methods in library, documentation and information science. Amsterdam : Elsevier Science Publishers, 1990.
GARFIELD, E. (1955). Citation Indexes for Science: A New Dimension in Documentation through Association of Ideas. Science, July 1955, roč. 122, č. 3159, s.108-111. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/science_v122(3159)p108y1955.html
GARFIELD, E. (1972). Citation analysis as a tool in journal evaluation. Science, 1972, roč. 178, s. 471-479. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/V1p527y1962-73.pdf
GARFIELD, E. (1998). From citation indexes to informetrics : is the tail now wagging the dog? Libri, 1998, roč. 48, s. 67-80. Dostupné též na http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/libriv48(2)p67-80y1998.pdf
GROSS, P.L.K., GROSS, E.M. (1927). College libraries and chemical education. Science, 1927, roč. 66, s. 385-389. Cit dle Königová, 1993.
HULME, E.W. (1923). Statistical bibliography in relation to the growth of modern civilisation. London : Grafton, 1923. Cit dle Königová, 1993.
INGWERSEN, P. (1998). The calculation of web impact factors. Journal of Documentation, 1998, roč. 54, č. s. 236-243.
KÖNIGOVÁ, M. (1993). Úvod do bibliometrie. Praha, 1993.
LOTKA, A.J. The frequency distribution on scientific productivity. Journal of Washington Academy of Sciences, 1926, roč. 16, č. 12, s. 317-323. Cit dle Königová, 1993.
PRICE, D.J. de Solla. (1961). Science since Babylon. New Haven : Yale University Press, 1961. Cit dle Königová, 1993.
PRICE, D.J. de Solla. (1963). Little science, big science. New York : Columbia University Press, 1963. Cit dle Königová, 1993.
RAISIG, L.M. (1960) Mathematical evaluation of the scientific serial. Science, 1960, c. 131, s. 1417-1419
Science citation index : an international interdisciplinary index to the literature of science. Philadelphia : Instituce for Scientific Information, November 1963.
THELWALL, M. (2002). A comparison of sources of links for academic Web impact factor calculation. Journal of Documentation, 2002, roč. 58, č. 1, s. 66-78.
WEINSTOCK, M. (1971). Citation indexes. In Encyclopedia of library and information science. Volume 5. New York : Marcel Dekker, 1971, s. 16-40.
ZIPF, G. K. Human behavior an the principle of least effort. Cambridge, Mass. : Addison-Wesley, 1949. 573 s. Cit dle Königová, 1993.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SCHWARZ, Josef. Před 40 lety začala zlatá éra citačních rejstříků vědecké literatury. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 11 [cit. 2024-03-28]. urn:nbn:cz:ik-12422. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12422

automaticky generované reklamy