Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Dojmy z konference Online Information 2006

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Dojmy z konference Online Information 2006

0 comments
Podnázev: 
28. – 30. 11. 2006, Olympia Grand Hall, Londýn

Úvod

Konference Online Information, která je nejen mezi českými informačními pracovníky považována za nejvýznamnější událost roku, jsem se zúčastnila poprvé. Pro ty, kteří se této konference účastní pravidelně, bude možná můj text obsahovat informace, které jsou již zcela známé, a to jak z organizace konference, tak z oblasti trendů oboru informačního průmyslu.

Pro ty, kteří zatím s návštěvou této akce váhají, by však mohl tento příspěvek posloužit jako inspirace k návštěvě některého z příštích ročníků konference. Být konfrontován s trendy, které hýbou byznysem v našem oboru, je velmi užitečné a otevírá obzory.

Struktura konference Online Information

Konference Online Information je složena ze tří částí. První z nich je veletrh služeb online informačního průmyslu. V obrovské hale Olympia Grand Hall bylo kolem 180 stánků vystavovatelů, jejich seznam je přístupný na webu konference.

Druhou část akce tvoří tzv. Free Seminar Programme. Jedná se o celodenní cykly odborných přednášek, které probíhají paralelně v několika sekcích po celou dobu konání konference. Před návštěvníkem leží problém, jak zvládnout navštívit všechny přednášky, které jej zajímají. Přesuny z jedné sekce do druhé nelze pokládat za příliš efektivní. Získat místo v hledišti přednáškových stánků je totiž obtížné - počet míst na všech přednáškách, které jsem v rámci konference navštívila, byl naprosto nedostatečný. Tento nedostatek lze však částečně kompenzovat osobními návštěvami na stáncích.

Po ukončení přednášky obdrží od pořadatele sálů všichni posluchači podrobný evaluační dotazník, v němž mohou uvést svou e-mailovou adresu se žádostí o zaslání prezentace. Jednotlivé prezentace totiž nejsou volně dostupné na internetu. Tato skutečnost mě velmi překvapila – zajímaly by mě totiž nejen prezentace z přednášek, které jsem měla možnost osobně navštívit, ale často i ty, kterých jsem se z časových důvodů nemohla přímo zúčastnit. Některými přednášejícími byli zástupci firem, často však hovořili jejich zákazníci (např. přednáška D. Claye z Knihovny Univerzity v Liverpoolu Information literacy in a world of too much information o spolupráci s firmou Elsevier na produktu Scopus). Další přednášky je možné vyslechnout přímo u jednotlivých vystavovatelů (např. firma Ex Libris měla na svém stánku židle pro cca 30 posluchačů a prezentace jednotlivých produktů probíhali nepřetržitě po celou dobu veletrhu).

Na veletrh a tzv. Free Seminar Programme je volný vstup umožněn účastníkům, kteří se ještě před zahájením akce online registrují (pro neregistrované účastníky byl vstup umožněn po úhradě poplatku 15 liber).

Třetí část je tvořena oficiální konferencí s placenou účastí. Rovněž program této konference je rozčleněn do několika sekcí. Já jsem se však zúčastnila pouze volné části programu, a proto nemohu o této části podat žádnou zprávu. Zájemcům však mohu poskytnout program konference i množství informačních letáků, které jsem na veletrhu získala. Část z nich bude zpracována do fondu firemní literatury Státní technické knihovny, protože obsahuje velmi podrobné informace dokumentující úroveň současného informačního průmyslu.

Po vstupu do prostor Olympia Grand Hall jsem obdržela vizitku, kde byl kromě mého jména uveden i registrační čárový kód. Tento kód je pak důležitý nejen při vstupu na akci, slouží i ke sledování počtu účastníků na přednáškách nebo registraci osob při návštěvách jednotlivých stánků. Není nutné tedy předávat vizitky, postačí pouze poskytnou čárový kód a vystavovatel má zaregistrován váš zájem o své "zboží". Snímače užívané na konferenci byly velikosti většího mobilního telefonu, velmi vzdálené hřmotným skenerům užívaných ve výpůjčních protokolech českých knihoven.

Nechali si knihovníci "ujet vlak"?

Jedním z hlavním dojmů, který jsem si z konference odvezla, bylo potvrzení mého neblahého tušení, že v rámci informačního průmyslu si knihovníci nechali "ujet vlak". Ačkoli toho víme mnoho o organizování dokumentů, významu standardizace a rešeršních strategiích, zřejmě jsme nedokázali s odborníky v oblasti informačních technologií navázat správnou komunikaci.

Vzhledem k mému profesnímu zájmu o autority (resp. tzv. authority control) jsem se velmi zajímala o projekt firmy Elsevier, která v rámci portálu Scopus začíná pracovat s prvky identifikace jednotlivých autorů odborných článků. Knihovníkům je důležitost autoritních selekčních prvků známá již dlouho (v prostředí online knihovních katalogů lze tento zájem vysledovat již cca od 90. let 20. století).

Databáze Scopus obsahuje samostatné záznamy o publikujících osobnostech, jejichž články jsou evidovány. Záznam autora obsahuje jméno a varianty jména, identifikační číslo v systému Scopus, poslední známé pracoviště autora, počet dokumentů s vazbou na autora, počet citací článků autora, odkaz na seznam spoluautorů publikujících s autorem, oblast publikování a odkaz na domácí stránku autora. Na vytváření těchto záznamů spolupracuje společnost Elsevier s akademickými pracovišti. Domnívám, že tento případ je konkrétním odrazem situace, kdy knihovníci chtějí setrvávat na tradičních principech (autoritní záznam = ověření záhlaví v katalogu, nikoli zdroj cenných faktografických údajů) a nesnaží se při své práci otevírat dalším podnětům.

Systémy pro správu dokumentů pohledem knihovníka

Podobná situace nastává v oblasti organizování informací, resp. dokumentů využívaných ve firemní a úřední komunikaci. Musím se přiznat, že tato oblast byla pro mne zcela nová, nemohu proto posoudit, jak funguje např. systém komunikace pražského magistrátu, a tudíž kupříkladu porovnat obsah přednášky E. Al-Hillawiho Electronic Document and Information Management in Local Goverment: Birmingham City Council s česku praxí. Systémy jsou nazývány zkratkami CCMS (Component Content Management System) nebo ECM (Electronic Content Management). Tyto systémy slouží k řízení oběhu informací v rámci firmy nebo úřadu. Je v nich mj. nutné zabezpečit komunikaci různorodých informací či dokumentů, spojovat dokumenty podle obsahu do "rodin" a "rodů", najít jejich správné adresáty atd. Na konferenci se bylo možno seznámit mj. s případovou studií firmy Smartsite (Smartsite - Knowledge management supports the European call center of Daimler Chrysler). Funkce tohoto systému naznačuje řetězec výrazů Create – Manage – Distribute – Deliver (možno přeložit jako Vytvoření – Organizace – Distribuce – Předání). Systém Smartsite 5 obsahuje systémy metadat, které slouží k identifikaci příjemců informace. Tato personalizace spočívá jednak v předání informace konkrétnímu pracovníkovi firmy, jednak ve zpřístupnění v rámci intranetu či internetu různým kategoriím uživatelům. Pracovníci firmy jsou charakterizováni opět speciální sadou metadových prvků, tyto prvky mimo jiné pomáhají při vytváření pracovních týmů pro plnění konkrétních úkolů. Systém Smartsite 5 obsahuje speciální soubor klíčových slov. Důraz je kladen také na zabezpečení dat v oběhu a podporu různých formátů datových souborů.

Jediným z úskalí, které zatím vidím v těchto systémech, je z mého pohledu (rozuměj knihovnického) nízký stupeň standardizace. Jednotlivé systémy mají svá vlastní metadová schémata, vlastní soubory klíčových slov (lépe řečeno každá implementace u konkrétního zákazníka má svá individuální nastavení). Velmi zajímavý systém tohoto typu byl Microsoft Office SharePoint Server 2007 prezentovaný firmou Content and Code Ltd..

Systémy pro správu obsahu disponují podobnými prvky a vlastnostmi (obdobně jako všechny současné úspěšné knihovnické systémy nabízejí řadu modulů, např. akvizici, účetnictví, Z39.50, online katalog apod.). Rozhodnutí pro nákup konkrétního systému považuji tedy za stejně obtížné jako rozhodnutí o konkrétním softwaru pro knihovnu.

Prezentace knihovních systémů

Bohužel právě knihovní systémy prezentované na veletrhu pro mne byly trochu zklamáním. Firma Ex Libris prezentovala vyvíjený portál k informačním zdrojům Primo, ale další systémy (SirsiDynix, AmLib, Penlib) nenabízely převratné novinky. Systémy ve své architektuře již zcela počítají s tím, že katalogizační i autoritní záznamy jsou do systému stahovány z centrálních databází. Ani zástupci systému SirsiDynix, který je poměrně rozšířen v USA, mi nebyli schopni říci podrobnosti o spolupráci s projektem NACO (Name Authority Cooperative Program), teprve zkušenější kolega si vzpomněl, že mají v USA jednu univerzitní knihovnu, která zpracovává jména orientálních autorů a posílá je do Kongresové knihovny ve Washingtonu.

Aktualizace databáze autoritních záznamů z Kongresové knihovny, která bohužel neposkytuje možnost stahovat záznamy přes server Z39.50, řeší např. systém Amlib pravidelným importem seznamu záhlaví nových autoritních záznamů ve formátu TXT do rejstříku katalogizačního modulu (vstupní soubor je získáván přímo od Kongresové knihovny).

Společnost OCLC PICA nabízí kromě světového souborného katalogu WorldCat též speciální software pro správu a zpřístupňování digitalizovaných textů (včetně prohledávání) CONTENTdm a službu Question Point, která kombinuje nástroj pro online referenční služby se spoluprací knihoven při vyřizování dotazů.

Dolování informací a statistiky

Zajímala jsem se také o dolování informací o chování uživatelů při práci s online knihovními katalogy. Nejpodrobnější statistický modul, který jsem na veletrhu nalezla, mi byl předveden na stánku, na kterém byl představen systém RefWorks, který je distribuován firmou CSA. Tento systém umožňuje práci s bibliografickými i jinými databázemi v jednom webovém rozhraní, a to včetně získávání odpovědí na otázky typu kdo online knihovní katalog využívá, jaké konkrétní funkce použil, jak dlouho s katalogem pracuje, ve kterou denní dobu apod. Samozřejmě systémy typu ProQuest či SpringerLink garantují podporou statistického standardu COUNTER.

Ovšem ani RefWorks nesplňuje podmínku prohledávání všech online bibliografických databází, které jsou např. v současné době dostupné pro čtenáře Státní technické knihovny. Stejně jako systémy pro správu obsahu ani producenti databází (přestože opět z pochopitelných důvodů) nesměřují k výraznější standardizaci.

Formát MARC je užitečný i pro správu elektronických knih

Proto stále vysoký význam přisuzuji službě poskytování biliografických záznamů ve formátech typu MARC jako přidanou hodnotu k nákupu online titulů knih a časopisů. Tento formát totiž představuje v tomto nestandardizovném světě jistý (byť zastaralý) prvek standardizace. Např. vydatelství Wiley poskytuje zcela zdarma záznamy online knih ve formátu TXT (i pro tituly, které nemá konkrétní zákazník předplacené); vydavatelství Springer přislíbilo možnost předání záznamů ve formátu MARC formou služby na vyžádání.

Na veletrhu Online Information byly prezentovány i aktivity z nekomerční sféry, jako je např. projekt MUSE, který umožňuje centralizovaný přístup k časopisům z oblasti umění a humanitních a společenských věd.

Množství nakladatelů zabývajících se vytvářením portálů, resp. digitálních knihoven elektronických knih mě přivedlo k zamyšlení, jakým způsobem má být spravován fond elektronických knih, a to jak z hlediska archivace pořízených titulů, ale především z hlediska aktualizace fondu jako zdroje živých a potřebných informací. M. Dalton ve své přednášce New model for e-books sice prohlásil, že e-knihy vytvářejí zcela nové paradigma spolupráce mezi nakladatelem, uživatelem a knihovnou a knihovníci již své požadavky vyslovili a je teď na nakladatelích, aby je splnili, ale nejsem si jistá, zda komunikace v této oblasti probíhá i s ohledem na výše naznačený problém.

Důležitější než technické řešení je kvalita informací

Velký důraz byl při všech prezentacích systémů pro správu dokumentů kladen na rozhraní jednotlivých modulů a částí systému. Na konferenci Online Information 2006 bylo více než zřejmé, že na významu získává kvalita informace, nikoliv technické řešení. Naprosto přesně tento koncept vystihovala přednáška I. Arklesse nazvaná Challenge Pain – an e-learning tool for community pharmacists in the UK, který prezentoval speciální e-learningový program pro vzdělávání sester a lékárníků v paliativní medicíně. Přestože přednášející byl programátor, velmi podrobně mluvil o psychologických aspektech motivace zdravotníků k dalšímu vzdělávání.

Podělte se i vy o své dojmy z konference

Tento text není cestovní zprávou ze služební cesty, a proto si mohu dovolit nyní líčení svých dojmů ukončit a vyzvat další návštěvníky letošního "Onlinu", kteří jsou čtenáři časopisu Ikaros, aby neváhali své dojmy k mému textu připojit zasláním komentáře k tomuto příspěvku.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŘÍMANOVÁ, Radka. Dojmy z konference Online Information 2006. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2019-12-15]. urn:nbn:cz:ik-12329. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12329

automaticky generované reklamy