Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2001

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2001

0 comments

6. prosince 2001 se konal již druhý ročník konference věnované postavení tzv. paměťových institucí v digitálním světě. Konferenci uspořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků v Malém sále Městské knihovny v Praze za přispění grantu Ministerstva kultury ČR.

L. Kessner (CMS/LORD Culture Consulting) navázal na svůj loňský příspěvek a konstatoval, že knihovny pokročily v této oblasti podstatně dále než muzea. Primární příčinu tohoto stavu nevidí v nedostatku peněz, ale v zažitých stereotypech ze strany správců muzejních sbírek. Investice jsou směřovány spíše do jednotlivých projektů (vydání CD-ROM, digitální fotografie exponátů, webová prezentace apod.). První krok, který je třeba podniknout, je podle něho integrace těchto aktivit na jedné platformě (databázová aplikace), která je dostatečně flexibilní, aby umožnila různé výstupy. Jako příklad uvedl multimediální projekty Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a Moravské galerie v Brně. Díky Internetu a vytvořením digitálních reprezentací exponátů lze překonat přirozenou bariéru ve zpřístupnění muzejních sbírek - jejich fragmentaci. Digitální reprezentace může nbídnout přidanou hodnotu k vizuálnímu zážitku z originálu (pohled na části exponátu, které jsou před návštěvníkem muzea ukryty).

Metodický příspěvek o možnostech využití Internetu jako integrujícího činitele při prezentaci výstupů činnosti knihoven a muzeí přednesl A. Knoll (NK ČR). Projevem lidské kultury jsou různé, zpravidla hmotné objekty (základními typy dokumenty, archiválie a exponáty), které jsou uchovávány v tzv. paměťových institucích (knihovny, archivy a muzea). Nezbytným předpokladem pro zpřístupnění kulturních objektů je jejich identifikace. V digitálním světě jsou tyto původní objekty reprezentovány jiným typem objektů, které mají nejčastěji podobu grafických souborů. Vzhledem k jejich specifickému charakteru obsahuje jejich popis vedle identifikačních metadat vztahujících se k původnímu objektu, a to podle sémantických pravidel - AACR2 v knihovnictví a např. AMICO v muzejnictví, také technická metadata, s nimiž se u původního objektu nesetkáme, ale bez nichž se neobejdeme, pokud chceme zajistit co nejvěrnější zachycení vlastností původního objektu a dlouhodobé zpřístupnění digitální kopie nezávisle na něm. Jde např. o ICC profily snímacích zařízení a NISO standard pro technická metadata. Tyto údaje spolu se záznamem podle DTD vzniklého v rámci projektu MASTER jsou součástí připravované revize metadatového formátu DOBM, který se uplatňuje v projektech digitalizace rukopisů (MMSB-VISK 6) a mikromédií (Kramerius-VISK 7).

S. Psohlavec (AiP Beroun) hovořil o technické stránce digitalizace rukopisů v rámci MMSB. Zdůraznil v této souvislosti podmínku dlouhodobé životnosti takto získaných dat: nezávislost na konkrétním softwaru při jejich pořizování a prezentaci (fyzická životnost médií se neukazuje jako kritický faktor čislo jedna). Dále stručně charakterizoval scanner Cruse, který byl na digitalizačním pracovišti instalován v srpnu 2001 a který má řadu vlastností umožňujících dosáhnout maximální podobnosti reprodukce a originálu (elektronické ovládání polohy rukopisu, fixační kolébka, individuální barevná kalibrace). Tištěná kalibrační tabulka na trvanlivém papíře je přikládána k CD-R s kopiemi významných dokumentů. VISK 6 se vedle knihoven zúčastnily také archivy a muzea.

Po přestávce následoval příspěvek M. Šerého z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity a Mgr. Heleny Kopáčové z Jihočeského muzea, který se týkal informací o CD-ROM jako součásti muzejní prezentace. Představen byl konkrétní projekt CD-ROM vytvořeného pro výstavu Jihočeské baroko, kterou uspořádalo Jihočeské muzeum. Názorně byly předvedeny možnosti tohoto média, které nahradilo klasický tištěný katalog. CD-ROM obsahuje kromě textových informací také animované snímky exponátů atd. Slouží nejen laickým návštěvníkům výstavy, ale také odborníkům z jiných muzeí. Na technické stránce tvorby CD-ROM, jehož vznik zabral zhruba šest měsíců, spolupracovali odborníci z Jihočeské univerzity. Webovská prezentace CD-ROM není zatím plánována.

M. Wanner z Archivní správy Ministerstva vnitra ČR promluvil o průběhu plnění grantu tohoto ministerstva, který je zaměřen na uchovávání archiválií v digitální podobě. Technickou částí řešení se zabývají odborníci z ČVUT, kterým poskytují zaměstnanci AS MV ČR konzultace. Zkušenosti získávají také na stážích v zahraničí, dr. M. Wanner mluvil konkrétně o návštěvě ve Švédském národním archivu. Tradice digitalizace archivních dokumentů tu začala už v 70. letech. Neustálý vývoj techniky a technologií s sebou nese také průběžné převádění zdigitalizovaných dokumentů na nová média. Ve Švédsku je uzákoněn volný přístup občanů k informacím o chodu státu, a to kdykoli i v průběhu jejich schvalování. Zajímavostí ovšem je, že Švédský národní archiv nemá povinnost uchovávat archiválie na neurčito, ale tak dlouho, jak chce a jak dovede.

Poté následoval blok tří přednášek věnovaných prezentacím všech tří typů paměťových institucí na webu. První hovořil o archivech T. Číhař ze Státního okresního archivu v Pardubicích. Úvodem zmínil, že v roce 1997 ještě žádné webovské prezentace archivů nebyly. Ve své analýze vycházel z webovských stránek České archivní společnosti, kde je mimo jiné uveden také adresář webovských prezentací jednotlivých archivů. Z 84 archivů má svou vlastní prezentaci na webu 56, 81 jich používá e-mail. Celkové hodnocení obsahové úrovně webovských stránek vyznělo poměrně nelichotivě - řada prezentací je pouze ve formě textu na jedné straně, často chybí vícejazyčné mutace. Existují ale i výjimky, které prezentují na webu např. své archivní fondy a sbírky či kroniku archivu.

O knihovnách na webu hovořil A. Brožek ze Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem. Mapování prezentací knihoven v prostředí internetu se věnuje už delší dobu. Jeho vystoupení bylo tedy mimo jiné i porovnáním současného a dřívějšího stavu ve veřejných knihovnách. Na internetu je nyní nabízena prezentace asi 200 knihoven. Na vybraných příkladech ilustroval některé základní údaje, které by měly stránky obsahovat, např. informace o umístění knihovny, kontakty, informace o službách, o orientaci v knihovně, a hlavně přístup do OPAC. Některé knihovny navíc např. uvádějí historii knihovny, vtipy odposlouchané od čtenářů (Kutná Hora), knihu návštěv (Rožnov pod Radhoštěm). Budoucnost by měla patřit tzv. portálům, o což se už snaží např. Knihovna Jana Drdy v Příbrami.

Muzea na webu hodnotil I. Šedo z knihovny Západočeského muzea v Plzni. V úvodu zmínil několik zajímavých odkazů. Jednak na různé světové aktivity, např. Archives & Museum Informatics, a také na českou stránku nazvanou Muzea & web. Informace o českých muzeích shromažďuje a zpřístupňuje především Asociace muzeí a galerií (AGM). Webovské prezentace muzeí opět minimálně využívají možnosti interaktivity prostředí internetu. Stránky obsahují hlavně textové informace o sbírkách, o publikační činnosti; často není věnován samostatný prostor knihovně muzea. V následné diskusi informovala zástupkyně AGM o vzniku domény pro česká muzea, která bude mít obecný tvar www.název muzea.museums.cz.

Následoval příspěvek Z. Uhlíře z Národní knihovny ČR o projektu MASTER - elektronické katalogizaci rukopisů ve formátu XML. V úvodu dr. Uhlíř nastínil příčiny a způsob vzniku projektu MASTER. Elektronizace prostředí dokumentů i dalších objektů v sobě spojuje standard záznamu, katalogizační pravidla a paradigma daného objektu. Následovaly praktické ukázky záznamů rukopisů v různé hloubce zpracování. Zmíněn byl i editor pro tvorbu záznamů NoteTabLight, který kontroluje údaje zadané do připraveného formuláře. Konkrétní výsledky je také možné vidět v Digitální knihovně, která je umístěna na serveru Centrálního depozitáře Národní knihovny v Hostivaři.

Poslední blok příspěvků zahájil Z. Lenhart z Moravského zemského muzea v Brně, který hovořil o aplikaci nového zákona o ochraně sbírek muzejní povahy č. 122/2000 Sb. (v platnosti od května 2000). Základní povinností, která z něho vyplývá, je především vytváření tzv. Centrální evidence sbírek (CES), se kterou potažmo souvisí povinnost chránit sbírky a která k tomu nabízí i právní záruky. V rámci CES se eviduje celá sbírka, nikoli pouze její části. V Moravském zemském muzeu vytvořili jednoduchý formulář CESík pro tuto evidenci. Mgr. Lenhart zmínil také další aktivitu MZN, a to rozjezd nového projektu "Kulturní dědictví pro všechny", jehož cílem by bylo zveřejnění online katalogů muzejních sbírek. Po tomto příspěvku se rozvinula diskuse o tom, zda mají také např. muzejní knihovny povinnost evidovat své sbírky. Podle zástupců z Ministerstva kultury ČR evidence povinná není, evidovat svou sbírku může muzeum, knihovna či jednotlivec. Je pak na ministerské komisi, zda tuto sbírku pro evidenci v rámci zákona uzná. Touto otázkou se lze však i dále zabývat.

J. Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny v Brně, ve svém krátkém vystoupení informoval o projektu "Soupis periodik českých zemí 1896 - 1945". V rámci vytvoření co nejúplnějšího přehledu byly osloveny různé paměťové instituce u nás. Muzea a archivy hrají v tomto směru významnou roli, protože mají jiný režim uchovávání dokumentů než knihovny. Výsledky jsou shrnuty na webu Moravské zemské knihovny, souborná báze PER. Tištěná verze soupisu by měla být vydána v roce 2004 ve dvou dílech. Počítá se také s verzí na CD-ROM.

V posledním příspěvku informovala E. Svobodová ze Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové o projektu "Bibliografické databáze regionálních seriálů 1800 - 1945". Jedná se o kooperativní projekt paměťových institucí Královehradeckého kraje, který je začleněn do VISK 5. V současné době se podařilo zpracovat fond asi 13 knihoven v kraji a bázi tvoří asi 700 záznamů. Zpracování probíhalo formou ručního přepisu do knihovnického softwaru Clavius, jehož základní verzi si čtyři základní zpracovatelské knihovny zakoupily. Výsledná databáze bude začátkem roku zpřístupněna na webovských stránkách SVK v Hradci Králové.

Příspěvky byly zčásti zveřejněny na webovské stránce této konference.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip a ŠŤASTNÁ, Petra. Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě 2001. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 1 [cit. 2020-08-03]. urn:nbn:cz:ik-10865. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10865

automaticky generované reklamy