elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Vážení čtenáři,
rád bych vás srdečně přivítal v novém roce 2014 a zároveň v prvním čísle 18. ročníku časopisu Ikaros. Doufám, že jste si užili vánoční svátky, že se vám líbilo silvestrovské číslo, a že jste do nového roku vykročili s dobrou náladou.
VíceV pátek 13. prosince 2013 se v prostorách Národní technické knihovny v Praze konala třetí a zároveň poslední konference věnována projektu EFI (Efektivní informační služby NTK pro veřejnost a státní správu), s podtitulem "Systém sledování kvality služeb knihovny". Uzavřel se tak cyklus konferencí, které jsme na stránkách Ikara sledovali již od roku 2012 – viz články Efektivní informační služby v NTK, Strategické plánování a informační struktury v knihovnách ČR a Strategické plánování v knihovnách v ČR a zahraničí.
VíceOpravdu je lepší jeden obrázek než deset tisíc slov?[1] Tato otázka by se mohla stát mottem semináře s názvem Klasifikace a vizualizace: rozhraní k vědění, který se ve dnech 24. – 25. října 2013 konal v prostorách Královské knihovny – Nizozemské národní knihovny v Haagu. Jednalo se o v pořadí již čtvrtou konferenci ve formátu semináře (přednášky následované odbornou diskusí), pořádanou v dvouletých intervalech Konsorciem pro Mezinárodní desetinné třídění (MDT).
VíceZačátkem minulého měsíce vyhlásila Evropská komise veřejnou konzultaci k přezkoumání unijního autorského práva.
VíceDvacet pět aplikací usnadňujících orientaci například v evropských dotacích nebo obchodních vztazích českých firem, nabízejících praktické služby v oblasti zdravotnictví nebo hromadné dopravy či poskytujících lokalizovaná data o kvalitě ovzduší a kriminalitě. To je výsledek soutěže Společně otevíráme data, kterou uspořádal Fond Otakara Motejla ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky VŠE a Matematicko-fyzikální fakultou UK. Otevřená data znamenají zveřejňování informací ve strojově čitelném formátu pod licencí, která umožňuje jejich volné využití.
VíceV době Internetu a rozsáhlé elektronizace veškeré lidské činnosti se stávají bezplatné on-line databáze nejvyužívanějším a velmi komfortním zdrojem informací o světovém stavu techniky. Jako na vzdálenou historii můžeme vzpomínat na dobu využívání studoven patentových úřadů a zkoumání patentových dokumentů uložených podle jednotlivých tříd Mezinárodního patentového třídění (MPT) v deskách, záznamů zapsaných v rejstříkových knihách a prohlížení patentových věstníků. Většina dnešních patentových databází umožňuje vyhledávat informace o současných i historických průmyslových právech velmi rychle a navíc prostřednictvím jedné vyhledávací masky.
VíceMezi bezpochyby nejúspěšnější projekty národních digitálních knihoven, nejen na asijském kontinentu, ale ve světě vůbec, patří Korejská národní digitální knihovna (preferované je podle architekta i provozovatele této instituce označení „Dibrary“ = „Digital“ + „Library“).
Digitální knihovna Dibrary, která představuje páteř digitalizačních aktivit Korejské národní knihovny a zároveň klíčový mezník ve vývoji informační společnosti 21. století, byla do ostrého provozu spuštěna na konci května 2009 po více než sedmi letech budování. Díky efektivnímu využití nejmodernější výpočetní techniky a softwarového vybavení nabízelo webové rozhraní digitální knihovny ke konci roku 2012 přístup k záznamům téměř 161 miliónům jednotek digitálního obsahu.
VícePo 25 letech vyšlo rozšířené a přepracované vydání důležité příručky Průvodce po světové literární teorii 20. století. Sto tři hesel v ní představuje vědecké koncepce, které zásadně ovlivnily myšlení o literatuře. Podle anotace byla vybrána jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.
Více