Ve středu 21. března proběhl v prostorách Národní technické knihovny v Praze nultý ročník konference "Efektivní informační služby NTK". Konference byla součástí projektu "Efektivní informační služby pro veřejnost a státní správu", který je mimo jiné financovaný ze zdrojů Evropského sociálního fondu a bude probíhat nejméně do ledna 2014.

Cílem projektu je zvýšit efektivitu NTK a v obecné rovině pomoci řešit některé otázky důležité pro celou knihovnickou obec – jako například zavedení mezinárodně srovnatelného sledování kvality služeb specializovaných knihoven, zlepšení vzdělávání pracovníků knihoven na všech úrovních, řízení v oblasti strategického plánování a managementu a zefektivnění systému získávání a zpřístupňování elektronických informačních zdrojů v ČR.

Národní technická knihovna v Praze

Ředitel NTK Martin Svoboda ve svém úvodním příspěvku zdůraznil, že elektronické zdroje jsou do značné míry nezmapované území, ačkoliv se v nich točí nemalé peníze. Celkový objem financí se pohybuje kolem půl miliardy korun ročně, přičemž 150 milionů pochází jen ze státní pokladny. Projekt by tedy měl celou situaci podrobně zanalyzovat a současně také zoptimalizovat, aby peníze šly pouze tam, kde mají smysl.

O veřejných službách a e-governmentu

Podrobnější informace o projektu přednesla ve své prezentaci Radka Římanová, vedoucí Odboru projektů a inovací NTK. Jak již zaznělo v úvodu, projekt je realizován ve spolupráci s veřejnou správou (zejména s Ministerstvem školství) a především s podporou Evropské Unie v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ).

Část prezentace byla věnována také e-governmentu, jehož strukturu a fungování nejčastěji ilustruje panáček eGON – prsty tvoří snadno dostupná síť kontaktních míst Czech POINT, oběhovou soustavu tvoří bezpečná komunikační infrastruktua veřejné správy (KIVS), eGONovým srdcem je Zákon o eGovernmentu a eGONův mozek tvoří základní registry veřejné správy. Panáček eGON dostal také kamarádku CC Klaudii, která má zosobnit moderní cloud computing.

R. Římanová pohovořila také obecně o veřejných službách a specifické situaci v České republice. Základní aspekty charakterizuje tzv. charta veřejných služeb, kam patří kupříkladu zabezpečení kontinuity služby, zajištění vysoké kvality, bezpečnosti, rovného přístupu a dostupné ceny, a v neposlední řadě také sociální, kulturní a ekologická přijatelnost. Největším problémem u nás je množství obcí (zejména malých do 1000 obyvatel), kterých je u nás ve srovnání s EU nadprůměr. Nejen z ekonomických důvodů totiž dochází k nerovnoměrné kvalitě služeb a nízké úrovni ICT.

Martin Svoboda a Radka Římanová

Představený projekt NTK zahrnuje řadu dílčích kroků, které by měly aktuální situaci zlepšit. Proběhne kupříkladu analýza procesů uvnitř knihovny, analýza veřejných informačních knihovních služeb v ČR, dojde k vytvoření registru akvizice elektronických informačních zdrojů, standardizovaného systému sledování kvality služeb, a vznikne též strategický plán rozvoje NTK do roku 2019. Návrhy na úpravy legislativy mezi hlavní cíle projektu nepatří, prioritou je ale zavést jednotný systém řízení lidských zdrojů. Lidské zdroje jsou klíčové – jakoukoliv veřejnou službu (ať se jedná o úřad nebo knihovnu) totiž obvykle ztotožňujeme právě s člověkem.

Co se týče harmonogramu, projekt byl podán po cca deseti měsících práce v říjnu 2010 a letos v únoru byla uzavřena smlouva s hlavním dodavatelem služeb, firmou Komix. K ukončení projektu dojde v lednu 2014 (s udržitelností do r. 2019). V plánu jsou také tři další konference – jedna proběhne již 25. dubna, druhá 8. listopadu a poslední se bude konat příští rok.

Role konsorcií a současná situace EIZ

Následující prezentaci si připravila Štěpánka Žižková, a zaměřila se především na roli konsorcií v oblasti zpřístupňování elektronických informačních zdrojů. Obecně řečeno, konsorcia jsou volná sdružení institucí. Nemají sice právní subjektivitu, ale jak se říká, "v jednotě je síla". Mají tedy mnohem lepší pozici při jednání o podmínkách licenční smlouvy a při jednání o cenách.

Jedním ze známých zahraničních příkladů je konsorcium FinELib, které sdružuje 100 institucí a dokáže tak vyvíjet velmi silný tlak (nejen) na cenu. Zmínku si zaslouží také mezinárodní koalice ICOLC, International Coalition of Library Consortia, která spojuje cca 200 knihovních konsorcií z celého světa.

Vývoj v této oblasti v České republice bychom mohli rozdělit do tří etap. Od 80. let minulého století cca do roku 1995 probíhalo první "oťukávání", v letech 1995 až 2011 se začaly se objevovat např. nabídky síťového přístupu a podobně, a nyní, od roku 2012, vstupujeme do fáze třetí a doufejme i nejúspěšnější.

Kromě logického nárůstu informačních zdrojů se mění i některé klasické principy. Zatímco dříve byly elektronické verze určitým bonusem, dnes se situace obrací a dochází k přechodu na "e-only" model, kde je elektronická verze primární, a bonusem je naopak tištěné předplatné. Statistiky také potvrzují, že využití zdrojů neustále stoupá a v praxi tak klesá cena za přečtený článek. Pozitivním trendem je i stoupající počet článků českých autorů. Co se týče financování, aktuálně lze využít například podporu v rámci operačního programu pro vědu a výzkum nebo program MŠMT "Informace - základ výzkumu", který by měl být vyhlášen někdy v polovině roku.

Konference probíhala v oblíbeném prostředí Balingova sálu

Právní aspekty knihovnických služeb

Jaromír Šavelka z Masarykovy univerzity v Brně se ve svém příspěvku věnoval právním aspektům knihovnických služeb. Vedle knihovního zákona se jednalo především o zákon autorský, který je často plný podivuhodných názvů a formulací, ve kterých se dnes už málokdo orientuje (viz například rozdíl mezi užitím, použitím, zužitkováním a vytěžením nějakého díla či báze dat).

Samostatnou kapitolou jsou pak více či méně známé výjimky, například že do autorských práv nezasahuje kvalitativně a kvantitativně nepodstatné užití, použití pro osobní potřebu, pro účely vědy, výuky či soudního řízení. Podobně též u citací do autorského zákona nezasahuje užití výňatků v odůvodněné míře ve svém díle; výňatky či celá drobná díla pro potřeby kritiky, recenze, vědecké či odborné tvorby, či citace použité v rámci výuky nebo pro ilustrační účely. Vždy je však samozřejmě potřeba uvést jméno autora, název díla a zdroj.

Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že kupříkladu na databáze se nevztahují jen autorská práva, ale také práva pořizovatele, který vznik nějaké databáze zadal a zafinancoval. Tato práva pak trvají 15 let od pořízení či zveřejnění databáze.

V závěru svého příspěvku pan Šavelka zmínil také několik poznámek k novele autorského zákona. Většinou se ale nejedná o velké změny (aktualizuje se např. název STK na NTK), a když už se něco mění, tak spíše k horšímu – viz např. zdvojnásobení poplatku za půjčování (z 50 haléřů na 1 Kč).

Vítané osvěžení mezi jednotlivými částmi konference

E-learning a celoživotní vzdělávání

Miluše Dvoržáková se v následující přednášce věnovala e-learningu a jeho významu v rámci celoživotního vzdělávání. Ačkoliv všichni známe rčení "škola základ života", ze statistik vyplývá, že ve škole získáme průměrně jen 20% potřebných znalostí. Většinu informací a znalostí získáváme tak říkajíc "za pochodu". Nejen, že je toto průběžné učení nejpřirozenější, ale je také výhodné např. pro zaměstnavatele, který může své zaměstnance proškolovat průběžně, bez nutnosti narušovat chod podniku.

E-learning jako takový začal vznikat v 60. letech 20. století, kdy se objevily první automatické systémy jako např. Unitutor. Ve druhé polovině 80. let nastoupily osobní počítače a od 90. let se používají inteligentní vzdělávací systémy. V současné době je e-learning běžným nástrojem vzdělávání a používá se v akademické i komerční sféře. Komplexní výukové nástroje a virtuální vzdělávací prostředí zahrnující kurzy, testy i zpětnou vazbu také označujeme zkratkou LMS (Learning Management Systems). Referenční model pro e-learning se nazývá SCORM (Shareable Content Object Reference Model).

Ze statistik vyplývá, že při pouhém poslechu informace si zapamatujeme pouze cca 40%, pokud ale přidáme i zrak a "mozek" (tj. interaktivitu), poměr stoupá na 70%. E-learning tedy přináší efektivnější výuku, snížení nákladů, vyšší dostupnost, snadnou aktualizaci atd. Na druhou stranu ovšem dochází k odosobnění výuky, stoupá náročnost na tvorbu obsahu a nejedná se o metodu pro každého. Nejlepších výsledků se proto dosahuje propojením e-learningu a tradiční výuky, což označujeme termínem "blended learning".

Představení dodavatelů a klíčových členů projektu

V závěru konference pak dostali slovo Blanka Hrušková a Milan Číha, zástupci společnosti Komix. Došlo tak na formální představení hlavního dodavatele (Komix), hlavních subdodavatelů (např. auditní a poradenská společnost Deloitte) a připomenut byl také orientační harmonogram a očekávané výstupy. Dále byli uvedeni klíčoví členové projektu jak za NTK (kde je manažerem Magdalena Hornová), tak za dodavatele. Jen pro úplnost – garantem projektu je Martin Sláma, vedoucí projektu je Blanka Hrušková a v rámci projektu pracuje také řešitelský tým, jehož členem je kupříkladu Richard Papík z UISK.

Národní technická knihovna podruhé a z jiného úhlu

Závěrem

Vzhledem k tomu, že Ikaros je hlavním mediálním partnerem konference i celého projektu, další vývoj budeme samozřejmě bedlivě sledovat a přineseme i reportáže z dalších konferencí.