Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Průvodce po světové literární teorii 20. století

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Průvodce po světové literární teorii 20. století

0 comments
Anglicky
English title: 
The Guide in the World’s Literature Theory of the 20th century
English abstract: 
The revised and expanded edition of this important encyclopedia was published 25 years after its predecessor and aims to be an updated and comprehensive handbook. Thirty new authors were added to it (Deleuze, Foucalt, McLuhan…) while some, such as Marx and Lenin, were removed. In spite of the best effort of about fifty experts collaborating together, the handbook misses some important data while at the same time, contains some really redundant information. With no doubt, though, it is a valuable publication for those interested in literature research, especially if they are still at the beginning of their way.
Autoři: 
Rubrika: 
Macura, Vladimír, ed. a Jedličková, Alice, ed. Průvodce po světové literární teorii 20. století. Brno: Host, 2012. 839 s. ISBN 978-80-7294-848-2.

Po 25 letech vyšlo rozšířené a přepracované vydání důležité příručky Průvodce po světové literární teorii 20. století. Sto tři hesel v ní představuje vědecké koncepce, které zásadně ovlivnily myšlení o literatuře. Podle anotace byla vybrána jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.

Průvodce po světové literární teorii 20. století
Nad zpracováním hesel v knize se sešel tým téměř padesáti odborníků

Encyklopedie byla rozšířena o třicet tři prací autorů, jako jsou například Pierre Bourdieu, Jonathan Culler, Gilles Deleuze, Stanley Fish, Michel Foucault, Jacques Lacan, Marshall McLuhan či Raymond Williams. Vyřazeny naopak byly knihy některých autorů z bývalého východního bloku (jako Karel Marx a otázky umění nebo Lenin a literární věda), ale třeba i skvělá kniha Teoretické problémy překladu od Francouze Georgese Mounina, která ovšem mezitím vyšla česky. Původní heslář slovníku (iniciovaného v osmdesátých letech Vladimírem Macurou) zůstal ve značné míře zachován, hesla ovšem byla aktualizována „z hlediska současné recepce a hodnocení představovaného díla“ (a některá hesla tak mají dva autory).

Každé heslo uvádí překlady knihy po celém světě. Dále pak má ideálně obsahovat „podrobnou a komentovanou excerpci původního textu představujícího jedinečnou vědeckou koncepci. Zasazuje ho do nejširšího dobového kontextu, souvislostí metodologických a interdisciplinárních, postihuje rovněž historii daného vědeckého problému a další vývoj diskuse“. To ovšem platí pro jednotlivé kapitoly v nestejně velké míře. Někde se autor daného hesla nebojí obsáhlé polemiky s představovaným konceptem (Jan Matonoha vůči Luce Irigarayové), případně seznamuje i s českou recepcí slavného díla (a to včetně zamítavých ohlasů, jako v případě reakce L. Doležela na Auerbachovu Mimesis). Jindy tato část v podstatě chybí, nebo je velmi stručná, kupříkladu Edward Said měl rozhodně mnohem více kritiků než jen Bernarda Lewise, a paleta jejich námitek byla nesrovnatelně širší, než jak uvádí autorka příslušné kapitoly. Ve chvíli, kdy jsou už mnohá díla zařazená v Průvodci dostupná i v češtině (na rozdíl od doby prvního vydání), se přitom shrnutí obsahu může zdát až nadbytečné a o to více by byla potřebná jejich kritická reflexe.

Součástí hesel jsou také odkazy na sekundární bibliografii. V editorském úvodu příhodně nazvaném Průvodce Průvodcem Alice Jedličková vysvětluje, že se „v současnosti potýkáme s cirkulací množství neověřených dat i s rychlým vznikáním a zanikáním datových zdrojů“. Proto deklaruje, že byly preferovány „tradiční prameny knižní a časopisecké“ (s tím, že navnaděný čtenář k internetovým zdrojům dospěje sám). To je postup pochopitelný, ovšem není rozhodně uplatňován důsledně, zvláště co se týká českých recenzí na daná díla. Někdy jsou – v rámci těch tištěných – uváděny jen některé, jindy pro jistotu žádné, jako v případě zmiňovaného Saidova Orientalismu. Přitom informace o českých textech, které o knize pojednávají, by podle mne byla pro českého čtenáře užitečnější než poznatky o tom, kdy dané kanonické dílo vyšlo v urdštině či finštině, případně jak přesně se v těchto jazycích jmenovalo; v případě vietnamštiny či čínštiny se to čtenáři nedozví, což pro většinu z nich ovšem nepředstavuje žádnou větší újmu. Samozřejmě ovšem platí, že údaje o textech vztahujících se k tématu není těžké vyhledat v knihovnických databázích.

Jedličková také v závěru Průvodce Průvodcem chválí práci svého týmu: „Kavárenské diskuze nad sluncem přesvíceným monitorem patří k editorčiným nejhezčím vzpomínkám na tuto práci. Radost jí přináší i vědomí, kolik šikovných lidí z různých oborů a pracovišť bylo ochotno vložit do tohoto svazku svoje vědění a zkušenosti“. K poslední větě se může recenzent připojit, i když u práce tohoto typu je vždycky možné vznést námitku, proč nebyli ke spolupráci přizváni další odborníci (například kulturní antropologové) a co vše tam ještě chybí: třeba proč v ní čtenář nenajde Victora Turnera, C. Geertze nebo Reného Girarda (druzí dva jsou jen dvakrát zběžně zmiňováni).

Každopádně i dnes má jistě smysl – zvláště pro ty, kteří se s literární vědou teprve seznamují – vydávat přehledové příručky tohoto typu. Nabízí se ale ještě otázka, zdali by si dnes někdo troufl vydat i přepracovaný a ve své době také velmi záslužný Slovník světových literárních děl, sepsaný rovněž pod autorským Macurovým vedením. Vzhledem k tomu, že dva obsáhlé lexikony literární teorie u nás v nedávné době vyšly, toto dílo by bylo možná ještě potřebnější a záslužnější.

Poznámka: Text vyšel na serveru iliteratura.cz a byl převzat se svolením autora. Děkujeme prodejně Academia na Václavském náměstí v Praze za spolupráci při pořízení ilustrační fotografie. Autorem fotografie je Pavel Farkas.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LUKAVEC, Jan. Průvodce po světové literární teorii 20. století. Ikaros [online]. 2014, ročník 18, číslo 1 [cit. 2020-05-25]. urn:nbn:cz:ik-14183. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14183

automaticky generované reklamy
registration login password