nejpozdější
Malá Strana je sídlem nynějšího Archeologického ústavu Akademie věd České republiky (ARÚ AV ČR) již řadu desítek let.
VíceKlementinský areál se stal v době od 5. do 9. dubna 2003 útočištěm 27 lidí (z 10 zemí), kteří se zabývají profesním vzděláváním v oboru informačních studií a knihovnictví a zde zastupovali určité (koordinační) centrum tohoto vzdělávání ve své zemi. V Praze se totiž konal seminář o roli knihoven v občanské společnosti a jejich připravenosti na zvládání této role. Prostory ve svých vzdělávacích centrech poskytly střídavě Státní technická knihovna a Národní knihovna ČR.
VíceKnihovna ve Štětí sídlí v nové budově postavené v roce 1996, která stojí ve středu města, poměrně daleko od Labe. Budova byla postavená přímo pro účely knihovny, proto má i velké skladové místnosti.
VíceHistorie Husovy knihovny v Modřanech sahá až do počátku minulého století. Úsilí o založení knihovny vyvrcholilo po skončení 1. světové války v souvislosti s ustavením Československé republiky v roce 1918 a na základě zákona z roku 1919 o lidových knihovnách byla tato otázka znovu oživena. Ustavující schůze knihovní rady se konala dne 24. února 1920. Byl schválen název „Obecní Husova knihovna“ v Modřanech. Prvním předsedou knihovní rady byl zvolen Prokop Nesvadba, který měl největší zásluhu o zřízení veřejné knihovny.
VíceČasopis Ikaros otevírá novou rubriku, jejímž cílem je mapovat současnou situaci v knihovnách a dalších informačních institucích postižených povodní v srpnu 2002.
VíceKonference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě se 5. prosince 2002 konala již potřetí. První dva ročníky (2000, 2001) proběhly v sále Městské knihovny v Praze.
VíceVzhledem k poměrně velkému počtu instruktážních setkání na úrovni místních, oblastních, regionálních i specificky oborových se téměř bez problémů zatím přihlásilo 1 588 knihoven z celé České republiky. A to konkrétně knihovny krajské (10), městské (280), soudní (1), archivní (1), galerijní (2), muzejní (11), ústavů Akademie věd ČR (4), státního podniku České pošty, nemocnic (15), škol (5+2 univerzitní), ústavů památkové péče (2) a hlavně knihovny obecní (kolem 1250).
Více