Klementinský areál se stal v době od 5. do 9. dubna 2003 útočištěm 27 lidí (z 10 zemí), kteří se zabývají profesním vzděláváním v oboru informačních studií a knihovnictví a zde zastupovali určité (koordinační) centrum tohoto vzdělávání ve své zemi. V Praze se totiž konal seminář o roli knihoven v občanské společnosti a jejich připravenosti na zvládání této role. Prostory ve svých vzdělávacích centrech poskytly střídavě Státní technická knihovna a Národní knihovna ČR. Seminář byl financován Open Society Institute (OSI) z Budapešti, který podporoval program TCN od jeho počátku (1999). Celé setkání organizačně připravila sekce vzdělávání SKIP ve spolupráci s oběma zmíněnými knihovnami. Jednacím jazykem byla angličtina, i když některé dílčí kuloárové rozhovory se vedly rovněž v ruštině.

Setkání mělo především umožnit reflexi dosavadních výsledků programu TCN a shromáždit názory na další existence a rozvoj TCN po očekávaném zastavení finanční podpory OSI. Ústředním tématem semináře bylo postavení knihoven v občanské společnosti. Příští aktivity TCN i jednotlivých center by měly být totiž zaměřeny právě na podporu, podněcování a propagaci této role knihoven. Setkání otevřela Marianna Tax Choldin, exředitelka Mortenson Center for International Library Programs, emeritní profesorka Illinoiské univerzity v Urbaně – Champaign. Zdůraznila význam vzájemné spolupráce pro další odborný rozvoj v oblasti knihovnictví a informační vědy. Založení TCN pro knihovnictví a informační vědy zhodnotila jako zcela základní a principiální aktivitu původního Network Library Program OSI a dodala, že z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně ukáže také jako nejdůležitější. Za další rozhodující aktivitu považuje projekt "Veřejná knihovna jako komunitní centrum". I toto téma bylo v průběhu semináře otevřeno.

Následující vystoupení patřila českým lektorům. Měli se na knihovny podívat zasvěceně, avšak přece jen spíše „z druhého břehu“. Velmi stručně k obsahu jednotlivých vystoupení: Dr. Irina Zálišová ze sdružení BMI se zabývala vztahy mezi knihovnami a veřejnou, resp. státní správou na příkladu České republiky. Podle jejího názoru se tradiční stereotypní vnímání knihovníka jako laskavého a slušného člověka, ovšem s velmi nízkou společenskou prestiží, podstatně mění. Na jedné straně knihovníci získávají větší sebedůvěru a vystupují sebejistěji, na straně druhé roste také povědomí o společenském potenciálu knihoven a jejich možnostech přispět k rozvoji veřejného života. Zvláště významná je pak role knihovny jako informačního centra. Tato role knihoven je dnes již vnímána jako rovnocenná tradiční roli centra kulturního. Řada argumentů odezněla s odkazem na nový český knihovní zákon i vznik ministerstva informatiky. Trvalým problémem jsou v knihovnictví ekonomické faktory, především pak nízké platy, které mají negativní vliv na motivaci stávající i potenciální pracovní síly. V diskusi k tomuto vystoupení se zástupci většiny zemí shodli na obdobných zkušenostech.

Dr. Filip Vojtášek z AiP na předchozí vystoupení navázal a věnoval se problematice public relations a (nedostatečné) spolupráce českých knihoven s hromadnými sdělovacími prostředky, které by mohly významně ovlivňovat vnímání knihoven veřejností. V nedlouhé diskusi se potvrdilo, že ani v jiných zemích nejsou knihovny právě mediálně nejatraktivnějším objektem.

Paní Alexandra Brabcová z OSF Praha se na knihovny podívala v kontextu jejich role v obci, v komunitě. Na příkladu Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně ukázala, že podpora OSI, resp. OSF nemusí nutně končit zároveň s ukončením formálně "knihovnických" programů. Právě význam knihoven pro jednotlivé občany, pro neziskové organizace, pro nejrůznější skupiny napříč celou společností, ale i pro komunitu jako celek, jejich význam pro kontinuitu tradicí, schopnost spolupráce s dalšími institucemi ve městě či obci aj. – to vše umožňuje úspěšnou účast v dalších grantových programech zaměřených na rozvoj občanské společnosti.

Ing. Martin Svoboda, ředitel STK, do jisté míry v dvojjediné roli (na žádost organizátorů do svého vystoupení totiž zahrnul i informace, jež měly původně zaznít z úst zástupce MK ČR) hovořil o tom, jakou roli mohou knihovny nejrůznějších typů sehrát v informační společnosti, jak se mohou podílet na zajištění svobodného přístupu k informacím. Prezentoval také programy, které umožnily a umožňují posilovat tuto roli knihoven v ČR (především VISK ad.).

V následující diskusi vedly M. Tax Choldin a Susan Schnuer (Assistant Director Mortensonova centra) účastníky k pochopení knihovny jako občanské organizace hájící a podporující zájmy otevřené občanské společnosti. Následný velmi živý workshop byl pak věnován formulování pozitiv a negativ vzájemných vztahů mezi knihovnami a dalšími typy institucí, resp. potenciálními partnery (lokální samospráva, státní správa, vzdělávací instituce, komerční firmy, média, kulturní instituce apod.)

Závěr semináře probíhal ve znamení dvou základních otázek: v jakém smyslu změní jednotlivá centra své aktivity po tomto setkání (posuny v obsahu, formách práce apod.) a jak bude spolupráce dále pokračovat v rámci TCN. V dlouhé diskusi řízené Lyn Robinson, Ph.D. (Information Program Advisor OSI v Budapešti a programový garant celé akce) byly formulovány některé žádoucí principy další práce v oboru:

• vzájemně těsněji spolupracovat
• usilovat o lepší spolupráci s potenciálními i současnými partnerskými institucemi v jednotlivých zemích
• zvyšovat kompetence učitelů v oboru (další vzdělávání)
• zavádět nové metody do oborového vzdělávání, zejména pak e-learning (trocha závisti ze strany českých účastníků např. kolegyním z Lotyšska...)
• rozšířit cílovou skupinu oborového vzdělávání i na další profese, zejména na pracovníky muzeí a galérií, a spolupracovat s těmito profesemi a institucemi v oblasti vzdělávání
• inovovat a doplňovat obsah oborového vzdělávání, zrušit "statická" kurikula kurzů
• rozšířit kurikula kurzů od technických aspektů směrem k novým službám a rolím knihoven
• klást větší důraz na sebevzdělávání, individuální učení a zlepšování osobní image pracovníků knihoven
• soustředit se na podporu aktivit knihoven v práci s minoritami (např. etnickými) a osobami se znevýhodněním
• věnovat se problematice intelektuální svobody, svobody přístupu k informacím, intelektuálního vlastnictví, etiky apod., a to zejména ve smyslu změny vlastního myšlení a jednání v knihovnách
• soustředit se na kurzy posilující komunikační a prezentační dovednosti, jazykové dovednosti, kurzy marketingu, kurzy z oblasti práce s lidskými zdroji
• zaměřit kurzy mnohem více na management (především ředitele knihoven)
• zabezpečit vícezdrojové financování pro další aktivity
• (naučit se) využívat grantovou politiku, zvláště pak zdroje EU, a soustředit se na strategické plánování

Všichni účastníci semináře vysoce oceňovali existenci a dosavadní činnost TCN a hodlají v projektu pokračovat i bez finanční podpory OSI. Poslední finančně podpořenou akcí bude pravděpodobně závěrečné setkání zástupců TCN v Londýně (zatím bez bližšího časového určení). Seminář končil ve velmi pozitivní náladě. Navzdory problémům, které se před TCN otevírají s ukončením finanční podpory OSI, bylo zřejmé, že projekt prokázal svou hodnotu: konstituování center v jednotlivých zemích, rozšíření spolupráce mezi oborovými institucemi, zahájení mnoha aktivit v oblasti dalšího vzdělávání v oboru, v některých centrech také nalezení nových cest k financování těchto aktivit apod. To vše a mnohé další důvody utvrdily účastníky setkání v názoru, že pokračování projektu a vzájemné spolupráce je žádoucí i možné.

Praha se samozřejmě také trochu pochlubila. Součástí semináře byly exkurze ve všech knihovnách soustředěných na pražském "knihovnickém náměstí" (STK, NK ČR a Městská knihovna) a dále velmi zajímavá beseda s ředitelem Městské knihovny v Praze RNDr. T. Řehákem o službách MKP a jejím poslání ve městě.

Celé jarní setkání hodnotili zahraniční účastníci jako mimořádně zdařilé, a to i přesto, že dorazili (povětšinou nedostatečně vybaveni) do nečekaných sněhových vánic a teplot, které spíše než duben připomínaly pozdní prosinec. Praha je i přes zmíněné rozmary okouzlila, české knihovny si určitě neudělaly ostudu (a MKP vyloženě nadchla!) a celá akce proběhla bez sebemenších problémů v příjemném prostředí a velmi přátelské atmosféře. Jaký bude další osud projektu je samozřejmě otázka. Je však velmi pravděpodobné, že navázané kontakty a spolupráce budou pokračovat (svou návštěvu v Praze avizovala již i nová ředitelka Mortensonova centra paní Barbara J. Ford). Věřme, že ku prospěchu českých knihoven.

Bližší informace o semináři i jeho účastnících najdete na adrese http://www.stk.cz/tcn/tcn.htm, bližší informace o TCN na adrese http://www.tcnlis.org/