Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva o závěrečné konferenci projektu PULMAN

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Zpráva o závěrečné konferenci projektu PULMAN

1 comments

Úvod

Ve dnech 13. a 14. března se konala v portugalském Oeiras jedna z nejdůležitějších akcí programu e-Europe. 200 politiků a odborníků z veřejných knihoven, archivů a muzeí z téměř 40 zemí se setkalo k diskusi o významu a roli regionálních a místních institucí, jež se zabývají ochranou a zpřístupňováním kulturního dědictví.

Toto mezinárodní setkání (jehož se za Českou republiku zúčastnili Mgr. Blanka Koubová, zástupkyně ředitele odboru umění a knihoven MK ČR, Mgr. Adolf Knoll, náměstek ředitele NK ČR a PhDr. Miroslav Ressler, vedoucí oddělení studijního a informačního Odboru knihovnictví NK ČR a národní koordinátor projektu PULMAN v ČR) bylo vyvrcholením aktivit projektu PULMAN (Public libraries mobilising advanced networks) podporovaného v rámci programu Evropské komise Information Society Technologies (IST), který se během posledních dvou let zaměřil na rozvoj a podporu zavádění nových služeb veřejných knihoven v digitálním věku. Důležitou součástí těchto aktivit je také spolupráce mezi veřejnými knihovnami a jejich partnery na místní úrovni včetně muzeí a archivů, aby bylo možno poskytovat veřejnosti inovované a moderní služby vysoké kvality.

Hlavními tématy konference byly "Role knihoven v celoživotním vzdělávání", "Demokracie a občanství", "Ekonomický a sociální rozvoj" a "Rozmanitost kultury". Ke každému z těchto témat byl pořádán samostatný seminář. Program byl koncipován tak, aby umožnil strategický pohled na současnost i budoucnost vývoje Evropy a vedl k dohodě a zpracování Manifestu o dalším postupu a strategii. Úloha, kterou každá země může hrát při utváření dalšího vývoje na místní, národní i mezinárodní úrovni byla ilustrována inspirujícími příklady úspěšných projektů, které mohou podstatně přispět k budování informační společnosti.

Výsledky projektu PULMAN a aktivity sdružení NAPLE

Zásadní projevy, které se týkaly projektu PULMAN a situace veřejných knihoven v Evropě přednesli pánové Rob Davies a Jens Thorhauge. První z nich je manažerem projektu PULMAN a druhý generálním ředitelem Danish National Library Authority, což je instituce, pověřená vládou péčí o veřejné knihovny.

Rob Davies se ve svém příspěvku zabýval výsledky projektu PULMAN a zdůraznil, že můžeme zaznamenat solidní pokrok v mnoha evropských zemích pokud jde o zavádění digitálních služeb, rozvoj činností zaměřených na vzdělávání a podporu aktivit umožňujících občanům přístup k IT.

Mezi jednotlivými zeměmi však existují rozdíly pokud jde o úroveň poskytovaných služeb. Jak instituce, tak jejich služby musejí rychlejšími změnami a restrukturalizací reagovat na měnící se potřeby uživatelů.

Budoucí náplň gesce místních služeb bude vyžadovat upření pozornosti na rozšíření spolupráce při poskytování služeb na místní úrovni, aby veřejné knihovny zapojené do akce e-Europe úžeji kooperovaly s muzei a archivy na místní/ regionální úrovni, školami, rodiči a zařízeními sociálních služeb, neziskovým sektorem/ nevládními organizacemi, obecními informačními institucemi, poradenskými organizacemi, místními podnikateli a dalšími agenturami (např. v oblasti kulturní turistiky).

Poznatky z národních workshopů shrnul Rob Davies takto:
Celkem 36 národních workshopů pořádaných hlavně na podzim roku 2002 bylo navštíveno více než 2500 účastníky. V některých případech šlo o samostatné akce, jindy byly tyto worhshopy součástí šířeji pojatých konferencí nebo podobných setkání. Složení účastníků bylo různé, ale obvykle byli v auditoriu přítomni starší zkušení pracovníci z ministerstev a institucí a úřadů odpovědných za vývoj a rozvoj veřejných knihoven včetně pracovníků z místních knihoven, muzeí a archivů. Zprávy z národních workshopů jsou k dispozici na webové stránce projektu PULMAN.

Obsah a forma těchto akcí byly někde přizpůsobeny podmínkám té které země, ale prakticky byly ve všech zemích součástí pořadu tato 3 základní témata:

  • Doporučení projektu PULMAN
  • Strategie veřejných knihoven
  • Strategie spolupráce knihoven, muzeí a archivů

Doporučení projektu PULMAN jsou obecně oceňována pro svou použitelnost a aplikovatelnost. Příklady úspěšné praxe na něž je odkazováno v Doporučeních vzbudily obzvláště velký zájem a v některých zemích se staly základním zdrojem a vodítkem při plánování rozvoje služeb knihoven poskytovaných v elektronické podobě. Obzvláště velký zájem po uspořádání workshopů byl o doplnění URL úspěšných institucí jednotlivých zemí, ve kterých workshopy probíhaly. Tento požadavek byl respektován při druhém vydání "Doporučení". V některých zemích byla učiněna opatření, aby "Doporučení" a rezoluce z národních workshopů ovlivnily příslušná rozhodnutí decízní sféry a zákonodárců.

Pokud se týká strategie veřejných knihoven, bylo zdůrazněno, že hrají důležitou roli při budování nových a přístupných sítí po rozpadu sítí staršího typu, jež jsou známy ze zemí, které se nyní nacházejí ve stádiu přeměn, ale právě u nich je třeba vzít v úvahu rozdíly pokud jde o způsobilost "držet krok" při zavádění IT. "Doporučení" budou nápomocná při vytváření nových typů služeb a zlepšování těch stávajících. Ale základní problémy jako je personální zajištění, odpovídající umístění (včetně zajištění vhodných objektů) a technické vybavení, je stále třeba řešit.

Za tím účelem je nezbytné:

  • vytvořit vládní programy a zajistit veřejné prostředky na podporu masívnějšího zavádění ICT do veřejných knihoven a vyvinout úsilí za účelem zlevnění přístupu knihoven k Internetu;
  • zpracovávat a sdílet informace o projektech zaměřených na celoživotní vzdělávání ve spolupráci s městskými školskými úřady

Pokud se týká spolupráce mezi veřejnými knihovnami, muzei a archivy, byly konstatovány tyto skutečnosti:

  • Místní archivy a muzea jsou stále v mnoha zemích hůře vybaveny než veřejné knihovny.
  • Je nutno stanovit zásady místní, regionální i národní politiky za účelem podpory spolupráce a koordinace rozvoje služeb místních knihoven, archivů a muzeí, která začne na národní úrovni a vezme v úvahu příklady objevující se v některých zemích Evropské unie (jako např. v Norsku nebo Spojeném království).
  • Jeví se potřeba větší informovanosti o tom jak se dostat k úspěšným výsledkům v praxi pokud jde spolupráci na úrovni obcí. Zpracování a výměna souborů vzdělávacích programů mohou být základem pro formování plodného prostředí pro započetí spolupráce.
  • Je nutno organizovat školení zaměřená na různé formy spolupráce.
  • Je třeba zahájit práci na společných projektech založených na využívání ICT například vytvářením národních meziresortních fór nebo portálů.

Jens Thorhauge se ve svém příspěvku zabýval posláním NAPLE (National Authorities for Public Libraries in Europe) a průzkumem, který toto sdružení uskutečnilo.

Informaci, týkající se průzkumu veřejných knihoven v Evropě lze shrnout do několika bodů:

  • nové technologie se tak či onak prosazují ve všech knihovnách a přestože je jejich zavádění nerovnoměrné, knihovny se mění z "manufaktur" orientovaných na půjčování knih na hybridní a virtuální střediska služeb.
  • ve většině evropských zemí lze pozorovat relativně silnou politickou podporu knihovnictví a většina evropských států má knihovnickou legislativu, která není starší než 5 let
  • ve službách, jež veřejné knihovny poskytují, můžeme zaznamenat extrémní rozdíly (jsou knihovny, které poskytují širokou paletu služeb- návody pro vyhledávání na Internetu, elektronické referenční služby, speciální informační služby, tématické informační brány, portály a kvalitní domovské stránky- a knihovny , v nichž tyto služby nenajdeme vůbec
  • extrémní rozdíly jsou také pokud jde o nedostatek zdrojů, finančních prostředků , kvalifikačních předpokladů, dovedností a dokonce i vizí či výhledů do budoucna

Lektor považuje za absolutně nezbytné, aby se veřejné knihovny prosadily jako rozhodující poskytovatelé informací a organizovaly mnohem systematičtějí kursy týkající se informační gramotnosti a to na všech úrovních.

Ve svém vystoupení pan Thorhauge také načrtl v několika bodech svou představu "hybridní knihovny".

Závěrem Jens Thorhauge zdůraznil, že strategie evropských knihoven musí vycházet z politiky a opatření přijatých na úrovni jednotlivých států a že je třeba zintenzívnit dialog o těchto otázkách a celou akci koordinovat.

Semináře a případové studie

Každý ze seminářů zmíněných v úvodu měl na pořadu tři případové studie.

Na semináři č. 1 nazvaném "Democracy and citizenship" (Demokracie a občanství) byly projednávány tyto materiály: Seamless UK (Informace pro občany Spojeného království), Growing up in a library (Dospívání v knihovně) a Ask anything- Information Gas Stations- a new kind of public library service (Zeptejte se na cokoliv-Čerpací stanice na informace- nový druh služeb veřejných knihoven)
http://www.seamless-uk.info
http://igs.kirjastot.fi/

Na semináři č. 2 nazvaném Economic and social development (Ekonomický a sociální rozvoj) měli účastníci konference možnost posoudit a diskutovat k případovým studiím o projektech FINFO: Information for Ethnic Minorities in Denmark (Informace pro etnické menšiny v Dánsku) a Beasts - Boosting the Economy by Assisting SMEs in the Tourism Sector ( Růst ekonomiky za pomoci malým a středním podnikům v resortu turismu) a InFormar ( Informátor)

Seminář č. 3 nazvaný "Lifelong Learning" (Celoživotní vzdělávání) byl věnován celoživotnímu vzdělávání a byly na něm představeny případové studie Learning Exchange Slovenia - Slovinská burza vzdělání (lektor Marijan Spoljar, Slovinsko), Public Libraries and Equal agenda - Veřejné knihovny a program Equal (lektor P.G. Sola, Itálie, David Fuegi, Spojené království) a European Computer Driving License- Evropský vůdčí list pro práci s počítačem (lektor Paolo Leitao, Portugalsko)

Seminář č. 4 nazvaný "Cultural Diversity" (Rozmanitost kultury) byl zaměřen na oblast kulturního dědictví. První případová studie (lektor Janekke van Kersen, Nizozemí) nazvaná "Digitizing cultural heritage-a matter of Prudence" (Digitalizace kulturního dědictví - věc moudrosti) byla holandské provenience a informovala o Holandské asociaci digitálního kulturního dědictví (DEN). Další studie (lektor Nuria Ferran, ©panělsko) byla věnována projektu COINE, jehož záměrem je poskytnout nástroje, jež jsou nezbytné pro vytvoření prostředí založeného na WWW, které umožní sdílení obsahů na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni. Poslední studie tohoto bloku (lektor N. McDermott, Irsko) referovala o projektu ACTIVATE, který byl ukončen v červnu roku 2002. Cílem projektu byl vývoj souboru šablon pro vytváření tématických sítí.

Závěrečný dokument

Konference přijala závěrečný dokument nazvaný Manifest projektu PULMAN - programu pro elektronickou Evropu (e-Europe), který vyzývá ministry, politiky a přední odborníky z knihovnické praxe na národní, regionální i místní úrovni, aby vytvořili podmínky pro zavádění informačních technologií, vzdělávání občanů v této oblasti, zavádění integrovaných služeb v knihovnách a vytvoření odpovídajících podmínek pro spolupráci knihoven, archivů a muzeí na místní a regionální úrovni.

Poznámka: Podrobnější informace o celé akci najdou v čísle 1/2003 revue Národní knihovna.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RESSLER, Miroslav. Zpráva o závěrečné konferenci projektu PULMAN. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 4 [cit. 2019-11-22]. urn:nbn:cz:ik-11241. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11241

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Chtěl bych uvést na pravou míru jednu věc: ČR jsem na konferenci PULMAN nezastupoval, i když jsem tam byl --- ale jako člen jeho mezinárodní rady projektu. Jinak PULMAN se povedl nejen díky národním koordinátorům, ale především díky řešitelům projektu, tj. jeho hlavním účastníkům a jejich koordinátorovi, kteří nesli hlavní tíhu prací - viz http://www.pulmanweb.org/about/membership.htm - kromě institucí ze zemí EU i veřejné knihovny ze Slovinska, Polska a Rumunska jako řešitelé evropského projektu! Dále byl spuštěn formálně paralelní program PULMAN XT, který znamenal rozšíření na země mimo okruh zemí členských a kandidátských.

registration login password