Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Archeologický ústav Akademie věd České republiky a povodeň v roce 2002

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Archeologický ústav Akademie věd České republiky a povodeň v roce 2002

0 comments
Rubrika: 

Malá Strana je sídlem nynějšího Archeologického ústavu Akademie věd České republiky (ARÚ AV ČR) již řadu desítek let. Bývalé barokní nájemní paláce sloužily pro ukládání dokumentace o archeologických nálezech v Československu již v době první republiky. Desítky let zde vznikají odborné studie i populární knihy o českém i evropském pravěku a středověku, soustřeďují se tu nálezové zprávy o realizovaných výzkumech z celé ČR, fotografie lokalit i předmětů a v neposlední řadě zde sídlí systematicky budovaná oborová knihovna. Ta byla cílem odborníků, studentů i laických zájemců, kteří zde nacházeli zázemí a poučení. Statisícové fondy tížily podlahy přízemí barokních budov v Letenské ulici č. 4 a 6. Tak si je vyhledala 14.8.2002 rozvodněná voda řeky Vltavy, která klenuté místnosti s cennými archiváliemi zaplnila do výše 2,8 m. 70 000 svazků knih, stovky tisíc stran plánů a fotografií, ale také restaurátorské laboratoře, laboratoře přírodovědného oddělení a další prostory poznaly tmu.

Vzpomínají-li pracovníci ARÚ AV ČR v Praze na deštivé ráno 12.8.2002, kdy nebe ani předpověď počasí nevěštily nic dobrého, nemohou se ubránit dojmu, že něco mělo být jinak. Uklidňující hlášení veřejnoprávních medií o nejvýše dvacetileté vodě i hluchý či obsazený telefon krizového štábu Prahy 1 vzbuzovaly pocity bezpečí. Letmé optické srovnání s hladinou, kterou dosáhla minulá stoletá vody v okolí, však přesto znamenalo příkaz k evakuaci a přípravě ústavu na stoletou vodu ještě v době, kdy se hovořilo nejvýše o vodě dvacetileté. Část přítomných archeologů, technických pracovníků a dalších kolegů celý den vynášela těžké mapníky, knihy z produkce ARÚ i techniku do prvního patra. Další přesunovali veškeré choulostivé materiály, např. negativy či fotografie, do výše větší než jeden metr. Stejně dopadla i knihovna, bohužel kvůli statice a opravě budovy přemístěná dočasně do přízemí ústavu. 12. 8. večer ústav opustil i vozový park. 13. 8. ráno již pouhá desítka pracovníků, které se ještě podařilo do budovy dostat, nosila do 1. patra další knihy. Policejní příkaz k evakuaci ukončil jejich snažení snad až příliš brzy.

Další dny byly dobou naděje, pak zoufalství a konečně dobou, kdy pouze díky mobilním telefonům bylo možno připravovat záchranu toho, co se zachránit ještě dalo, a chystat budoucí obnovu. Díky pomoci místopředsedy vlády Petra Mareše vkročili, přes policejní zátarasy, první desítky zaměstnanců i dobrovolníků do budovy již v pátek dopoledne. Spoušť, způsobená téměř třemi metry protékající vody, nedávala důvod k optimismu. Byl však již připraven postup záchrany torza fondů či alespoň odsun termínu jejich konečného zániku. Knihy byl tříděny a část na místě skartována. Ostatní byly omývány tekoucí vodou, baleny po pěti do folií a převáženy k zamražení do Mochovských mrazíren. Jedno z pracovišť, kde byly knihy takto upravovány pro zamražení, byla i terénní základna Ústavu archeologické památkové péče středních Čech v Praze v Kounicích, ležících shodou okolností nedalo Mochova. Pomoc zdejších kolegů, stejně jako pomoc kolegů z Brna, studentů českých a moravských univerzit a desítek archeologických a muzejních pracovišť byla úctyhodná a příkladná.

Plánová dokumentace byla omývána a sušena. Dále byla desinfikována a provizorně uložena a dnes čeká na svou digitalizaci. Také negativy a pozitivy prodělaly podobný proces. Přes značné ztráty, počítané v desítkách procent lze říci, že prvních 14 dnů bylo úspěšným úsilím stovek lidí. Nadpoloviční většina nenahraditelných fondů byla zachráněna, či alespoň byl získán čas k tomu, aby mohly být digitalizovány než definitivně zaniknou.

Již v průběhu tragických dní se do světa díky e-mailu rozběhla zpráva o katastrofě, způsobené evropské i světové archeologii v Praze. Brzo začala přicházet pomoc finanční a pro nás nejpodstatnější – knižní dary pro devastovanou knihovnu. V říjnu 2002 také Českou republiku opustili dva mrazírenské kamiony naplněné 35 tunami zamražených knih. Tento neobvyklý náklad odcestoval do Dánského království. Tamní Svaz muzejních konzervátorů při Struer Muzeum zorganizoval celý převoz a řídí i postupné vysoušení knih. Na svá bedra vzal i veškeré náklady této akce. Bez této pomoci by se archeologům usínalo hůře, neboť zamražení a udržování zamražených knih stojí denně tisíce korun. Podobně velkorysou pomoc zorganizovalo i Zemské muzeum a Zemský památkový úřad v Drážďanech. Pomoc z města, které samo výrazně utrpělo vodami Labe, byla nečekaná. Bylo zde zřízeno pracoviště, kde čeští i němečtí kolegové skenovali zachráněné diapozitivy.

Organizací i jednotlivců, kteří poskytly knižní či finanční dary na obnovu jsou stovky a další přibývají dosud.

V květnu 2003 jsou prostory ARÚ v Letenské ulici uprostřed čilého stavebního ruchu. Možnost, že by se podobná katastrofa mohla ještě někdy opakovat, tu bohužel je. Bylo by tedy trestuhodné navrátit zachráněné části archivů do původních prostor. Napříště je nutno vždy počítat s nutnou evakuací do 24 hodin. Některé kancelářské provozy se proto na podzim přesunou do rekonstruovaných půdních prostor. Některé kanceláře a méně technicky vybavené laboratoře se vrátí do opravovaného přízemí. Knihovna bude opět sídlit v prvním patře, kde se ocitnou i archivní fondy. Stavební část obnovy není ale jediným aspektem, který musí být řešen.

Z původních 70 000 svazků, které knihovna vlastnila před povodní, se jich z Dánska vrátí maximálně 10 až 15%. Spolu s těmi několika málo tisíci knihami, které v době katastrofy byly evakuovány či vypůjčeny, však nebudou tvořit jediný základ fondu knihovny. V celé Evropě i mimo ni byla vytvořena síť koordinátorů sbírek darů pro knihovnu ARÚ. U nich se scházely dary v rámci jednotlivých zemí. Tyto donace si již nacházejí cestu do České republiky a Prahy. 5000 svazků z Francie, tisíce knih z Polska, Německa, Slovenska a dalších zemí přicházejí do knihovny, která se dočasně změnila v překladiště. Významné dary českých a moravských organizací i jedinců se, vedle daru zahraničních, podílejí na obnově fondu české produkce. Čítárna knihovny se zaplnila bednami knih. Ty se zde evidují do moderního automatizovaného knihovního systému, který je využíván mezinárodně. Postupně bude vznikající katalog přístupný i formou internetu a napojen na další knihovny u nás i v zahraničí. Je také již realizována první fáze projektu digitalizace nejstarších publikací knihovny, ústavem vydávaných časopisů z doby minulé i moderní. Úvodní etapou je digitalizace časopisu „Památky archeologické“, které oslaví příští rok 150 let své existence. 180 dárců, kteří dosud věnovali knihy do obnovující se knihovny, se snad již v příštím roce budou moci podívat na výsledek své štědrosti i snažení pracovníků knihovny ARÚ. Teprve příští rok totiž skončí stavební úpravy, vrátí se knihy z Dánska a bude dokončena katalogizace darů. Knihovna se opět vrátí k normálnímu životu.

Archivní fondy, které se podařilo zachovat, jsou nyní skenovány. Skenování diapozivitů v Drážďanech je již prakticky u konce. Do chodu je uváděn projekt digitální databáze zachovaných textových, kresebných i fotografických dokumentů (nálezových zpráv, plánů, negativů). Převod na toto médium je nutný z několika důvodů. Hlavní je, že nevíme, nakolik se podařilo oddálit zánik archiválií, které prošly povodní. Dalším důvodem je přirozeně i prevence. Třetí aspekt leží v budoucnosti, kdy takto upravené dokumenty bude možno zpřístupnit efektivní odborné práci s nimi. Jejich využití bude možné i pro laiky, stavebníky a úředníky státní zprávy.

Cena zaplacená za tuto zkušenost je a ještě bude veliká. Není měřitelná finančně, protože dokumentace dávno zaniklých archeologických situací a nálezů již není obnovitelná. Zachování a zpřístupnění fondu, který i po katastrofě představuje 200 000 fotografií a plánů a asi 1 000 000 stránek nálezových zpráv, bude stát miliony korun. Finančních prostředků investovaných do rekonstrukcí, vybavení a vlastní digitalizace není nikdy dost. Dotace, granty i dary sponzorů snad umožní rychlé pokroky v realizaci projektu. Bude-li program realizován, stanou se obnovené pražské barokní paláce jedním z významných informačních archeologických center širší střední Evropy. Digitální databáze je od počátku koncipována jako veřejně přístupná – byť díky možnému zneužití dat i autorskému zákonu s určitými omezeními.

Popsané události nelze hodnotit černobíle. Archeologové budou vděčně vzpomínat na pomoc desítek dobrovolníků a stovek kolegů z celého světa. Budou si připomínat štědrost jednotlivců i organizací. Budou se snažit poučit z chyb, ke kterým došlo a své zkušenosti z řešení krizové situace, kterou nikomu nepřejí, předat dalším.


(zpracováno ve spolupráci s kolektivem pracovníků ARÚ AV ČR v Praze)


Informace o povodni a průběhu odstraňování jejich následků, včetně obrazové galerie a seznamů dárců, je možno nalézt na www.arup.cas.cz.


Obrazová dokumentace povodně a jejích následků v ARÚ AV ČR:


Obr. č.1 – Klárov v době záplav. V pozadí budovy archeologického ústavu


aru001.jpg

Obr. č.2 – Vstupní brána č.p.6 v Letenské ulici s nánosy bahna


aru002.jpg

Obr. č.3 – Zadní dvůr ústavu. Zde byla dočasně umístěna knihovna kvůli rekonstrukci budovy


aru003.jpg

Obr. č.4 – Sklad knih a časopisů z produkce ústavu


aru004.jpg

Obr. č.5 – Archiv fotografií, diapozitivů a negativů


aru005.jpg

Obr. č.6 – Archiv plánů


aru006.jpg

Obr. č.7 – Chodba přírodovědného oddělení


aru007.jpg

Obr. č.8 – Knihovna ústavu, umístěná dočasně do přízemí


aru008.jpg

Obr. č.9 – Knihovna ústavu


aru009.jpg

Obr. č.10 – Laboratoř konzervátorského pracoviště


aru010.jpg

Obr. č.11 – Zadní dvůr v době záchranných prací v knihovně


aru011.jpg

Obr. č.12 – Sušení plánů tradičním způsobem. Následovala desinfikace


aru012.jpg

Obr. č.13 – Převoz knih ke zpracování do Kounic


aru013.jpg

Obr. č.14 – Knihy ústavu v objektu Mochovských mrazíren


aru014.jpg

Obr. č.15 – Archiv fotografií na dvoře ústavu


aru015.jpg

Obr. č.16 – Dvůr ústavu v době záchranných prací


aru016.jpg
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TOMÁŠEK, Martin. Archeologický ústav Akademie věd České republiky a povodeň v roce 2002. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2020-08-11]. urn:nbn:cz:ik-11344. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11344

automaticky generované reklamy