Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Zpráva z konference IKI 2011

Čas nutný k přečtení
15 minut
Již přečteno

Zpráva z konference IKI 2011

3 comments

Již čtvrtý ročník konference IKI (Informace, konkurenceschopnost, inovace) proběhl tradičně v polovině ledna, 18. 1. 2011, v prostorách FF UK v Jinonicích. Pořadateli byli Česká informační společnost, ÚISK (Ústav informačních studií a knihovnictví) FF UK, NTK (Národní technická společnost) a Ústav vědeckých informací 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Právě s ohledem na spolupráci s organizací specializovanou na oblast medicíny nebylo překvapením, že mnoho příspěvků se tematicky řadilo na pomezí informačních studií a lékařství. Druhá část konference se již věnovala různým oblastem spojeným s informačními studiemi. Celá akce byla kvalitně zorganizována, docházelo jen k malým časovým zpožděním, která byla ale rychle vyrovnávána. Konference se zúčastnilo 91 posluchačů z komerční, akademické i veřejnosprávní oblasti.

Radka Římanová zahajuje konferenci IKI 2011

Radka Římanová zahajuje konferenci IKI 2011

Milan Špála - Ing. Jan Vlachý (1937 - 2009) a jeho přínos scientometrii

Konferenci zahájil Milan Špála se svou vzpomínkou na Ing. Jana Vlachého, a to jako na odborníka i člověka. Bezesporu se jedná o významnou českou osobnost, která zanechala stopu světového významu v oblasti scientometrie. Jan Vlachý vytvářel velmi přesné analýzy informací. Zaměřoval se zejména na oblast fyziky, jeho mateřským periodikem byl také Czechoslovak Journal of Physics. Vzhledem k politické situaci v době, kdy působil a rozvíjel své myšlenky, není k podivení, ale spíše smutnému povzdechnutí, že se mu v zemi původu, v Československu, nedostávalo zdaleka takového uznání jako v zahraničí. Přesto se nevzdával, publikoval, a to rozhodně nejen v češtině. Pořádal i semináře na téma scientometrie (v Česku). Vrcholem jeho působení byla zřejmě 70. a 80. léta 20. století, kdy nebyl odříznut od předních světových osobností scientometrie, jako byl např. Derek J. de Solla Price či Eugene Garfield, ale naopak s nimi souzněl. Tojasně dokazují nejen publikace z Vlachého knihovny s věnováním, ale také to, že jeho publikace citují. Právě za přínos citační, naukometrické a následně scientometrické (což jsou různá pojmenování téhož) oblasti získal Jan Vlachý v roce 1989 cenu D. S. Price. Tím ale neskončil, a od roku 2009 obnovoval starší spojení a navazoval nová, aby bylo možné v Čechách scientometrii dál rozvíjet. Tato osobnost neutuchala ve svém zájmu o scientometrii. Jejímu rozvoji v Česku zabránila až Vlachého smrt 27. 9. 2010.

Miroslav Svítek, Jiří Kofránek - Čipové karty proti zlodějům - elektronický doklad k vozidlu

Příspěvek vyzařující nadšení pro téma a současně zklamání ze současné situace v ČR přednesl Jiří Kofránek, který se věnoval nové možnosti zabezpečení vozidel s pomocí čipových karet. Přednášející srozumitelně ukázal, že s použitím daného postupu by byly značně ztíženy a tím  s největší pravděpodobností omezeny krádeže automobilů, kterých je v současnosti v ČR objasněno cca 12 %. Existuje sice mnoho možností ochrany, ale právě tak existují i možnosti, jak je obejít, a není to nejlevnější záležitost. Čipové karty by mohly být náhradou papírových dokumentů a zajišťovaly by územně omezenou identifikaci. Problémem pro jejich zavedení je především lobby velkých společností a soukromý sektor, jako jsou např. banky nebo pojišťovny. Ty příliš nechtějí omezení krádeží vozidel, protože by to snížilo zájem i cenu pojištění, které jim přináší finance. Co se týče legislativního a standardizačního aspektu, to je vyřešeno, protože již v roce 2003 byla zavedena evropská směrnice, která by měla zajistit kompatibilitu v rámci EU. I technicky je v současnosti celý proces řešitelný. Identifikace s čipovou kartou by přitom byla možná offline i online. Při obou postupech sice existuje možnost, jak je obejít, ovšem zlodějům by jejich činnost byla značně ztížena. Celý systém by kromě čipových karet, kterými by docházelo k identifikaci, musely tvořit ještě dva systémy (pro zajištění vyšší bezpečnosti srovnáním záznamů), a to identifikační registr vozidel a územní registr osvědčení. Tyto tři složky by byly provázány autentizací s tím, že by byla dále možnost přidat skrytý klíč do vozidla, kterým by se také zapojil do autentizačního řetězce. Princip je tedy vyřešený již od roku 1998, a snad se někdy podaří jej zavést do praxe.

Marek Mateják, Jiří Kofránek - Hummod - rozsáhlý model fyziologických regulací člověka jako podklad pro lékařské simulátory

HumMod je model využívaný v oblasti zdravotnictví a zaměřuje se na tělní tekutiny. Opírá se o schémata Overall Circulation (Guiton, 1982), Body Fluids (1978, Ikeda), OSA (2005, Andersen), Physiolibrary (1997-2007, Kofránek), QHP 2008 beta 2 (2008, Coleman) a HumMod 5 (2010, Coleman). Původní HumMod model byl umístěn v mnoha složkách ve formátu XML, což bylo uživatelsky nepřívětivé, proto byl vytvořen grafický model HumMod Golem Edition, který byl právě v rámci této přednášky představován. Popisuje jednotlivé systémy, tj. CV (kardiovaskulární) systém, metabolismus, voda a její distribuce, proteiny, plyny, elektrolyty, nervy, hormony, dále nastavení a status (vyhodnocení). Každý systém lze pak dále blíže rozvinout na jednotlivé subsystémy a ty opět na nižší jednotky, až se lze dostat na úroveň konkrétních zákonů. Dochází tedy k hierarchickému řazení, ale současně jsou jednotlivé části modelu propojeny. Cílem celku je vytvořit model „virtuálního pacienta“ pro simulaci lékařského procesu. Proto je nutné mít možnost zadat do modelu vstupy, což jsou hodnoty stavů, parametry a konstanty a parametry okolí, tedy to, co lze ovlivnit, tj. léčení. Data do modelu jsou získávána z odborné literatury a na základě spolupráce s klinickými pracovišti.

Publikum sleduje přednášku pana Matejáka

Publikum sleduje přednášku pana Matejáka

Jiří Kofránek - Schola Ludus pro 21. století - multimediální výukové programy na Internetu a možnosti jejich kooperativní tvorby

Tento příspěvek byl zahájen vtipně ukázaným smutným tématem, kterým jsou současné reformy českého školství. Zmíněny byly státní maturity, liberalizace studijních osnov s využitím rámcových vzdělávacích programů i zvýšení počtu maturantů, které je natolik rapidní, že degraduje hodnotu maturitního vysvědčení. S tím se objevuje otázka, co školy dělají z investic, které jsou do nich vkládány, nebo jací žáci jsou produkováni. Státní certifikace, která by byla nějak centralizovaná, by značně pomohla, aby bylo možné srovnání žáků a tím i škol. Testovací sady se ale nevytvoří jen tak, ale podílet by se na nich měly vysoké školy, které by si tak mohly vymezit, co od uchazečů o vzdělání očekávají. Ale testování nestačí. Spolu s centrální testovací databází je nutné mít i výukové materiály. A moderním skladem učebnic je v současnosti internet. Z toho vyplývá, že Schola Ludus pro 21. století je internet (zahrnující text, multimédia a simulační modely) v interaktivním podání. Internet umožňuje spolupráci při tvorbě studijních materiálů. Ukázkou takového řešení může být projekt MEFANET (Medical Faculty Network), což je síť lékařských fakult v ČR a SR s jejich výukovými materiály. Ten ukazuje, že to není tak těžké, aby to mohli dělat jen informatici. Pokud by se pak podařilo realizovat celonárodní projekt výukového obsahu ve stylu zmíněného MEFANETu, nebyl by problém ani s financováním, které by mohlo být zajištěno s pomocí strukturálních fondů i OP vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vladimír Karen - Integrační nástroje pro zpřístupnění vědeckých databází

Poslední dopolední příspěvek představil Vladimír Karen ze společnosti Albertina icome Praha. Poukázal na to, že v odborných institucích je stále více elektronických informačních zdrojů, v odborných knihovnách může být až 90 % časopisů dostupných elektronicky, rozvíjí se i oblast e-knih, databází atd. Z pohledu uživatele se ale nejedná o nic jednoduchého, protože každá služba, každý vydavatel má svůj vlastní interface. Tím se tedy objevuje problém, jak se v tom vyznat. Proto se v letech 1999-2000 objevily první pokusy o federativní vyhledávání. Federativní vyhledávač s využitím jednoho rozhraní umožňuje vyhledávat v mnoha zdrojích, přičemž výsledky upraví a opět jednotně zobrazí. Žádný federativní vyhledávač ale nedokáže obsáhnout vše. Aby bylo možné pokrýt co nejvíce zdrojů, je využíváno nejběžnějších standardů, jako je např. protokol Z39.50. Následně přednášející předvedl ukázku federativního vyhledávače a práce s ním. Jednalo se o produkt 360 Search společnosti SerialsSolution. Tím byly dokumentovány dále vyjmenované nevýhody těchto vyhledávačů, mezi které patří pomalá odezva (v řádu desítek sekund), omezení (např. zahrnutých polí), závislost na funkčnosti konektorů, omezený počet záznamů u jednotlivých zdrojů. Není těžké dojít k názoru, že ideální by bylo něco jako Google, ale pro informace, které nejsou volně dostupné, což ještě nedávno neexistovalo. Takové řešení, které se obecně nazývá Discovery Services či Tools, by realizovalo vyhledávání v předindexovaném obsahu, což mohou být jakákoli strukturovaná data. V současnosti je na trhu několik řešení, přičemž přednášející se zabýval pouze jediným, opět od společnosti SerialsSolutions. V tomto případě se jednalo o produkt Summon, který funguje od roku 2009 a je komerční. Zahrnuje v současnosti téměř 100 tisíc titulů časopisů a 500 milionů unikátních materiálů. Indexace v Summon je řešena s využitím prolínání metadat a různých zdrojů, deduplikací, s využitím taxonomií a tezaurů a dalšími prostředky. Výhodami tohoto produktu je, že je již ověřený, reálně fungující, využívá rozhraní XML API, zahrnuje centrální index atd. Až v diskuzi byly zmíněny další produkty podobného typu a pro jejich srovnání bylo odkázáno na odbornou literaturu.

Martin Vejražka, Antonín Šípek, Čestmír Štuka, Stanislav Šípek - WikiSkripta - otevřený web lékařských fakult

Přestože byl příspěvek prvním poobědovým a zastihl tedy publikum unavené, dokázal téměř celé probrat k zájmu. Projekt WikiSkripta by mohl být první ukázkou toho, jak se v současnosti mění přístup ke sdílení studijních materiálů na vysokých školách. Jedná se o česko-slovenský projekt, který nabízí prostor výukovým materiálům lékařského zaměření. Pomocí postupu hierarchickou strukturou se uživatel může dostat ke konkrétním portálům, které navozují atmosféru skript pomocí dělení na kapitoly, které již slouží ke studiu. Na tvorbě materiálů se přitom může podílet kdokoli. Projekt vyvstal ze snahy rozkouskovat studijní texty na nejmenší jednotky, které si pak pedagog může poskládat, jak chce. V roce 2006 se objevila první myšlenka, která byla v roce 2008 rozvinuta na nových stránkách, a téhož roku došlo k zapojení studentů. V roce 2009 byl zahájen ostrý provoz WikiSkript a na konci roku byla otevřena pro všechny fakulty v MEFANETu. Ke konci roku 2010 bylo v projektu evidováno více než 3500 článků a více než 2000 aktivních uživatelů, kteří do WikiSkript přispívají. Celý projekt dobře hodnotí i Google, protože výsledky z tohoto zdroje řadí často jako nejrelevantnější při vyhledávání odborného lékařského termínu. V souvislosti s aktivitami založenými na wiki se často hovoří o možnosti většího počtu chybných informací. V praxi se ale ukázalo, že chybovost je obdobná té, která vzniká tradičními cestami. Vandalismus je totiž mnohem složitější než oprava, kterou může provést kdokoli a kdykoli. WikiSkripta mají také zavedeno řešení pro zajištění důvěryhodnosti – je využito symbolu, který dává najevo, že materiál byl odpovědnou osobou (pedagogem) ověřen a je uvedeno i o koho se jednalo. WikiSkripta mají velkou výhodu, že zveřejňují i krátké texty. Nejčastěji se jedná o vypracované zkouškové otázky či seminární práce. To učitelé nemusí rádi vidět. Přednášející ale upozornil na fakt, že dané materiály by se při nezařazení do WikiSkript šířily stejně, ale tajně, zatímco při zveřejnění může učitel zasáhnout, pokud objeví chybu, příp. může provádět korekce či získat zpětnou vazbu o své výuce. Celý projekt je robustní a spojený i s mnoha externími službami, např. pro uživatele je nabídnuto spojení se službou citace.com, pro vnitřní potřeby komunikace se využívá Google Waves. Z diskuze vyplynulo, že WikiSkripta se nechtějí rozšiřovat mimo oblast lékařství, ale zástupci projektu jsou ochotni podělit se o své zkušenosti s každým, kdo by měl zájem vytvořit podobný projekt pro jinou oblast.

Judita Kinkorová - e-Health projekty v 7. rámcovém programu EU

Tento příspěvek přednesla skutečně odpovědná osoba, protože právě ona může být tím, koho lze kontaktovat, pokud se chce člověk informovat, jak by se mohl zapojit do 7. rámcového programu. Ten se zaměřuje na oblast vědy a výzkumu v daných oborech, např. e-Health. Tento pojem byl nejdříve vymezen s využitím tří různých definic. Obecně by bylo možné říct, že se jedná o snahu o dosažení kvalitní zdravotní péče s využitím ICT, přičemž se nezaměřuje jen na zdravotníky a pacienty, ale obecně na občany. Přednášející dále zdůraznila některé kapitoly E-Health Action Plan Evropské unie. Zmíněna byla následující témata: interoperabilita, identifikátory pacientů, elektronické zdravotní záznamy, mobilita pacientů i zdravotnických odborníků, zlepšování infrastruktury a technologií, trh pro e-Health, investice (zde se projevuje snaha o koordinaci) a právní a regulační otázky. Dále přednášející poukázala na propojení dvou nejvíce finančně dotovaných oblastí v rámci 7. RP, tj. zdraví a ICT. ČR se při zahájení 7. RP pohybovala mezi předními zeměmi v této oblasti, díky čemuž je také zapojena do tří velkých projektů, které v rámci 7. RP vznikly. Jedná se o DebugIT, DIAdvisor a epSOS. V Česku je pak systém E-Health založen na projektech EZD, EPRES, ECARD, EREG a EPORTAL, které byly z časových důvodů pouze zmíněny.

Štěpánka Tůmová - Sociální sítě v knihovnách 

Zástupkyně FPF SOU, Ústavu informatiky se věnovala aktuálnímu tématu sociálních sítí, které se rozhodla pojmout v kontextu knihoven. Aby předešla nejasnostem v pojetí, nejdříve podrobně definovala termíny social network, social media a social networking. Během četby bohaté literatury identifikovala několik aspektů souvisejících se sociálními sítěmi: jedná se o záležitost populární, je to módní trend, fenomén doby, generační záležitost (především lidí do 30 let), nabízí obrovský využitý potenciál, ale současně obrovský nevyužitý potenciál. Je to v podstatě nutnost a jde o přirozený vývoj. Dále bylo představeno několik statistických údajů, které ilustrovaly již poměrně známý fakt, že nejrozšířenější sociální sítí (celosvětově, i když některé státy představují výjimky) je Facebook a že od roku 2007 došlo ke značnému přesunu zájmu uživatelů z Googlu k sociálním sítím. Dále přednášející krátce představila některé mýty, které se v souvislosti se sociálními sítěmi objevují, např. že jsou zadarmo či pro děti, že nepatří do zaměstnání apod. Trošku oddechu v rychlém tempu přednášky přineslo video Social Media Revolution 2 (Refresh). Krátce byla také zmíněna otázka soukromí, kterou přednášející shrnula, že pokud se někdo do sociální sítě zapojí, musí počítat s tím, že nezůstanou údaje o něm zcela utajeny. Bohužel jen krátce byla pozornost věnována přístupu knihoven k sociálním sítím, ačkoli se jednalo o jádro příspěvku. Zdůrazněno bylo především to, že knihovny se nemusí na Facebook přidat, pokud o to nemají zájem. Pokud jej mají, měly by klást důraz na plánování, rovnováhu mezi extrémními délkami období pro aktualizaci obsahu, propagaci a zpětnou vazbu. Na závěr byla zmíněna předpověď F. Lakera pro rok 2012 na téma sociální sítě, kde poukazuje na klady a zápory, které očekává.

Aleš Pekárek - Pátrání po exkluzivních dohodách v oblasti informačního sektoru v EU  s důrazem na Českou republiku 

Zajímavý mezinárodní projekt se zaměřením na jeho českou složku představil Aleš Pekárek. EU se rozhodla v členských zemích zjistit, jaká je situace s exkluzivními smlouvami mezi státy a komerčními firmami. Impulz k tomu dal zákaz těchto smluv ze strany EU, přičemž existující exkluzivní smlouvy musely být anulovány k 31.12.2008. Aleš Pekárek představuje zástupce agentury EPMA, která prováděla kontrolu v České republice, přičemž využíváno bylo Zákona o svobodném přístupu k informacím. Přednášející se dále věnoval konkrétněji metodice a procesu zjišťování informací. Výsledem bylo poměrně málo exkluzivních smluv, které byly zájmem projektu. Po získání informací agentura najala Právnickou fakultu MU na analýzu těchto smluv. Přednášející se také věnoval konkrétnějšímu popisu dvou klíčových exkluzivních smluv, jejichž legalita je sporná. Jedná se o smlouvu se společností CHAPS spol. s r.o. o datech o dopravě, na základě kterých firma provozuje IDOS. O tato syrová data (tj. ne v PDF souborech s jízdními řády) by měl zájem např. i Seznam.cz, který by je využil především ve spojení s produktem Mapy.cz. Druhou smlouvu uzavřel stát na Obchodní Věstník, přičemž tato smlouva se po požadavku hledala na dva týdny, protože nikdo nevěděl, kde se její papírová verze nachází. Během příspěvku také padlo několik zajímavých konkrétních příkladů, které znějí trošku paradoxně a vycházejí právě z veřejných a placených informací. Na závěr bylo zmíněno hodnocení analýz exkluzivních smluv, ve kterém ta česká dopadla poměrně dobře.

Alenka Sauperl, Eliška Veselá, Viktor Dobrovolný - Analýza abstraktu odborných časopisů: materiálové a knihovnické vědy

Eliška Veselá a Viktor Dobrovolný, studenti ÚISK FF UK, přednesli zprávu o své analýze abstraktů odborných časopisů za podpory z hlediště od Dr. Alenky Šauperl, izr. prof., která analýzu řídila a odborně garantovala. Bylo představeno zákulisí celé snahy, které bylo ukotveno v Oddelek za bibliotekarstvo, Informacijsko znanost in knjigarstvo, Filozofska fakulteta, Univerza v Ljubljani. Ve své analýze se tvůrci zaměřili na odborné časopisy z oblasti materiálové vědy a knihovnické vědy, z každé vybrali dva časopisy a z nich po stu abstraktech, takže analyzováno bylo celkem 400 abstraktů. Mezi požadavky patřilo, aby se jednalo o recenzovaná periodika s dostatečným množstvím abstraktů dostupných online. Dále byla pozornost věnována metodologickým záležitostem, blíže se jednalo o popis Heft QDA, ISO 214, Esmerald a požadované výsledky. V obou tematických oblastech byly také představeny výsledky analýzy a definice ideálního abstraktu. Tento projekt neskončil tím, co zde bylo prezentováno. Bude následovat další etapa, která se zaměří na odborné časopisy a databáze.

Eliška Veselá a Viktor Dobrovolný představují výsledky svého projektu

Eliška Veselá a Viktor Dobrovolný představují výsledky svého projektu

Štěpán Štěpanovský - Informační a spisové služby jako outsourcingový produkt v automobilovém průmyslu

Štěpán Štěpanovský ve svém příspěvku ve snaze spojit dva související obsahy prezentace představil svou firmu a služby, které nabízí, tj. outsourcing v oblasti informačních služeb. Firma byla založena na základě úspěšného studentského projektu, který byl zahájen okolo roku 2000. V té době se jedna automobilová společnost ocitla v pozici naznačující, že v blízké budoucnosti ji čekají velké změny. Proto se rozhodla pro uspořádání vnitřních informačních procesů. Za tímto účelem se spojila s Rudolfem Vlasákem z ÚISK FF UK, který zprostředkoval činnost Štěpanovskému. Ten se během svého působení v dané firmě věnoval mnoha činnostem, které nyní nabízí formou outsourcingu. Sám přednášející zmínil následující služby: digitalizace, věcné pořádání informací, spisové služby, informační služby, administrační služby, skartace atd. Zájmem toho všeho přitom byla především optimalizace vnitřních podnikových procesů. Štěpanovský tento proces zahájil tvorbou slovníku za účelem věcného pořádání informací, což trvalo poměrně dlouho. Ve výsledku ale byl slovník příliš složitý na to, aby jej zaměstnanci firmy používali, proto byla tato slepá cesta opuštěna a hledalo se jiné řešení. To nakonec bylo nalezeno v outsourcingu. Jeho provozování ale není tak snadné - jsou nutné různé certifikace a koncese, které také přednášející ukázal. Na závěr svého příspěvku Štěpanovský poděkoval Rudolfu Vlasákovi i ÚISK FF UK, a prohlásil, že absolventi tohoto ústavu jsou někdy až příliš skromní, protože jeho úspěch, který byl popsán i v  přednášce, ukazuje, jak kvalitní vzdělání poskytuje. To bylo v podstatě také ukončení celé konference, protože lepší závěr než toto poděkování není možný.

Poznámka: Fotografie byly převzaty od pořadatelů s jejich souhlasem (viz fotogalerie).
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOVÁŘOVÁ, Pavla. Zpráva z konference IKI 2011. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 2 [cit. 2020-07-11]. urn:nbn:cz:ik-13600. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13600

automaticky generované reklamy

Máme tu 3 komentářů

Za pořadatele děkuji Pavle za krásný článek. Římanová