Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Učitelský summit 2015

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Učitelský summit 2015

0 comments
Autoři: 

V sobotu 11. dubna 2015 se konal v pořadí již pátý ročník Učitelského summitu zaměřeného na využití Apple technologií ve vzdělávání. Summit se jako tradičně konal v prostorách International School of Prague a opět jej pořádala společnost 24U.

Budova International School of Prague
Budova International School of Prague

Ve znamení inovace

Ústředním tématem letošního ročníku byly inovace a pořadatelé si připravili i "překvapení ze zámoří" – úvodní key-note příspěvek si připravil Paul Facteau, Innovation Instigator ze společnosti Apple. Ten se ve svém příspěvku věnoval právě inovacím (ostatně "Innovation Instigator" je pozice, která k "podněcování k inovacím" přímo vybízí) a zejména pak inovacím v oblasti vzdělání.

Jak si asi dokážeme představit, inovace velmi často znamená změnu, čemuž se řada lidí už víceméně automaticky brání. Ovšem je potřeba si uvědomit, že bez změny není vývoj. Každá skupina lidí, škola, firma nebo i celá společnost by se měla snažit získávat zkušenosti, neustále se zlepšovat a vyvíjet se dál.

Obecně můžeme říci, že existují tři základní motivace ke změně (a ke snahám o inovace): "chatch up", "keep up" a "lead", neboli snaha někoho dohnat, snaha udržet tempo a snaha v ideálním případě vést ostatní.

Jak už jsme ale zmínili, změny nejsou pro každého. Snaha o inovaci je jako pohled na nový neprozkoumaný ostrov; někdo skočí do vody a plave, někdo by chtěl plavat, ale bojí se žraloků, někdo se zase vší silou drží nejbližší palmy a nikam jinam nechce. U větších společností (ať už se jedná o firmy nebo třeba školy) je tedy důležitý leader, který dokáže lidi přesvědčit, aby s ním k tomu pomyslnému ostrovu vypluli všichni.

Prvním krokem každé inovace jsou otázky – například jaké to je být studentem, učitelem, vědcem atd. A jaké by to mělo být. Děláme věci správně? Jsme ve své práci nebo ve škole spokojení? Co by se dalo změnit?

V této souvislosti pan Facteau zmínil pokus z prestižní technické školy v New Yorku (která je 7. nejlepší v USA), při kterém jeden den sledoval jednoho studenta, a každých 10 minut ho vyfotil a napsal, co dělá a co si asi myslí. Výsledek pak ukázal řediteli školy, který byl téměř v šoku. Ačkoliv se jedná o prestižní školu o vědě a technologiích a studenti např. začínají již v 6:45, téměř celý den jen sedí a poslouchají, jako v jakékoliv jiné škole nebo v nějakém kroužku na ZŠ.

Paul Facteau a jeho úvodní key-note
Návštěvníci summitu a úvodní key-note

Model SAMR

V další části svého příspěvku se přednášející zaměřil na vliv technologií na inovace a pohovořil o modelu SAMR, který definuje, do jaké míry technologie vzdělání ovlivňují. Model SAMR tvoří čtyři úrovně: substituce, augmentace, modifikace a redefinice (Substitution, Augmentation, Modification, Redefinition).

Substituce neboli nahrazení je první krok pomyslné pyramidy; jedná se o prosté nahrazení nějaké technologie nebo nějakého nástroje technologií novou – například náhrada tužky a papíru za notebooky a tablety. Nové technologie přinášejí některé nové možnosti (např. snazší opravy), ale na samotné práci nebo studiu se pořád nic nemění.

Druhým krokem, který s tím prvním úzce souvisí, je augmentace, neboli rozšíření – tedy nové funkce a nástroje, které přinesly právě nové technologie v rámci substituce. Opět se nejedná o zásadní změnu, ale již poměrně výrazné rozšíření – viz například fulltextové vyhledávání v e-knihách, jednodušší sdílení atd.

Třetím krokem je modifikace, která už označuje kvalitativní změnu ve výuce. Díky novým technologiím už žáci nepracují stejně jako dřív, ale jsou kreativnější a samostatnější – nebo aspoň mohou být, pokud toho využijí. Současně se objevují i větší možnosti v práci ve skupinách (rešerše, diskuse, společná prezentace).

Posledním krokem je pak redefinice, tedy změna určitého paradigmatu. Studenti už sami vědí, co se učí (nebo co se potřebují naučit), a dokáží směřovat své učení sami. To je přístup, ke kterému většina z nás došla až v dospělosti, ale postupně se tento přístup začíná implementovat i do škol.

Jako příklad pan Facteau zmínil výuku egyptské ústavy v jedné třídě, která nebyla jen pasivním seznámením s fakty, ale po krátkém úvodu a nastolení několika základních otázek studenti v rámci semináře sami kontaktovali lidi v Egyptě přes Twitter a diskutovali s nimi, proč padla vláda a jakou ústavu by si přáli.

Od vzdělání k počítačovým hrám

Dalším zajímavým trendem jsou počítačové hry, které studenty baví víc, než škola. Jak se tedy inspirovat? Důvodů k jejich přitažlivosti je několik. Ve hrách je student například hlavním hrdinou; ve škole je ale centrální postavou učitel. Ve hrách studenti řeší komplexní situace – stejně jak by tomu mělo být i ve škole a v životě. Ve hrách také hráči sami získávají schopnosti, spravují zdroje a sami si také určují výzvy.

Asi největší a nejdůležitější inspirací je ale především koncept "fail & try again", který hry od jejich vzniku definuje: když hráč udělá chybu, prohraje, a musí to zkusit znovu. Stejně jako ve hrách je i ve studiu důležité poučit se z chyb a "zkusit to znovu". Realita je ale taková, že ve škole se často po zkoušce nebo písemce jde dál (ať už student dostane dobrou nebo špatnou známku) a možnost "opakování" přichází de facto až na VŠ.

Dalším poznatkem, který přednášející zmínil, je také fakt, že se člověk často nedokáže soustředit déle než deset minut. Možným řešením je snaha o pestrost, a to jak obsahu, tak i formy. Velmi populární jsou například zahraniční školení a workshopy, kde se každých deset minut něco alespoň trochu mění (přednáška, týmová práce, prezentace, diskuse atd.)

Jak už tedy zaznělo v úvodu, na začátku každé změny jsou potřeba otázky – jaký je náš "ostrov", co chceme změnit, čeho chceme dosáhnout? Dalším krokem je pak hledání inspirace (tj. modelové příklady, případové studie, zkrátka jak to dělají ostatní). Je důležité nejen mít jasnou vizi, ale zároveň ji vysvětlit kolegům – zejména pak jaká je nebo bude jejich role. Zde je důležitý zejména dialog (s kolegy, s podřízenými, s rodiči), protože není nic horšího, když se dělají změny, se kterými polovina týmu nesouhlasí nebo jim nerozumí.

Provedením změny ale práce nekončí; jednak je vždy důležité průběžné hodnocení a ladění detailů (tj. jestli změna dosáhla vytyčených cílů); a chybět by nemělo ani sdílení úspěchu (na webu, na sociálních sítích, ve formě článků či přednášek), ať se mohou poučit a inspirovat i ostatní.

Přestávka na občerstvení a krátký networking
Přestávka na občerstvení a krátký networking

Zkušenosti učitelů

Po úvodní přednášce o inovacích přišly na řadu další příspěvky učitelského summitu. Jako první vystoupily Lenka Říhová a Iva Jelínková, pedagožky Speciální školy v Poděbradech a zakladatelky komunity rodičů, pedagogů a terapeutů iSEN s příspěvkem na téma "iPad jako nástroj integrace".

Stejně jako v minulých letech si připravili interaktivní prezentaci, takže když jedna hovořila, druhá její slova ilustrovala na tabletu, kreslila ilustrační obrázky a vypisovala klíčová slova. Nechyběly ani řečnické otázky a paralely – například "Co se stane, když otevřeme okna? Do místnosti se dostanou venkovní zvuky, vůně, inspirace, myšlenky. Ve škole je to stejné; žáci by se neměli učit pro školu, ale pro svět venku."

Každopádně hlavním tématem byla kreativita, kterou přednášející popsaly jako zvídavost, vytrvalost, představivost, disciplinovanost, a spolupráci. Výsledkem kreativity a kreativní spolupráce (ať už ve škole nebo kdekoliv jinde) je synergický efekt; ostatně snad každý zná rčení, že celek je více než součet částí.

Jako příklad posloužil příběh o opici Imo na japonském ostrově Koshima, která jednou zjistila, že se když si bramboru umyje, chutná lépe, než brambora s hlínou – a naučila to své známé, a ty zase své známé – a nakonec to během několika let uměly všechny opice na ostrově.

Co z toho plyne? Nebát se jít s kůží na trh a ukázat svou práci (ať už práce žáků či práci učitelů s žáky). Jak Lenka Říhová a Iva Jelínková zmínily, jedním z takových míst je i učitelský summit; ale sdílet své zkušenosti by měli všichni učitelé a všechny školy. Protože jak už zaznělo v první přednášce, sdílení podporuje inovaci.

Lenka Říhová a Iva Jelínková
Lenka Říhová a Iva Jelínková

Jako další vystoupil Daniel Preisler, ředitel Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia Česká Kamenice s příspěvkem "Jablečná škola", čímž chtěl odkázat nejen na využití produktů Apple ve své škole, ale i na skutečnost, že vedle školy měli dlouhá léta jabloňový sad, který ale zřizovatel nechal pokácet.

Základní škola v České Kamenici byla od počátku velmi aktivní, co se týče zapojení technologií; ostatně o škole jsme informovali i v minulých článcích. Tablety pro studenty i pro učitele využívají již od roku 2011; krátce poté, co pan Preisler navštívil první summit a rozhodl se iPady zakoupit. V roce 2013 pak odstartovala výuka s iPady v modelu 1:1 (pro 28 žáků).

iPad učebna v České Kamenici tedy funguje již 4 roky. Učebna nemá pevný rozvrh (až na výuku informatiky) a učitelé i žáci ji tak mohou využívat podle potřeby. Vedle iPad učebny byla nově otevřená i počítačová učebna, ve které je aktuálně 31 MacBooků.

Většinu práce na projektu zvládli víceméně svépomocí; školení učitelů měla být původně pokryta v rámci Výzvy 51, ale nakonec to u nich moc nedopadlo – firma vyinkasovala peníze, ale následně "zdrhla" do zahraničí a firmu podle slov pana Preislera převedla na bezdomovce v Ústí nad Labem.

Velmi důležitá je ale také fungující WiFi síť, kterou ladí snad pět let. Ostatně o své zkušenosti se podělili také na stránkách wifiproskoly.cz. Co se týče samotné výuky, klíčovou roli samozřejmě i nadále sehrává učitel, neboť technika je stále jen nástroj. Ideální lektor by přitom měl mít 5P: být přiměřeně mladý, pozitivně naladěný (sympaťák), praktik, profesionál a pomoc do budoucna.

Co se týče plánů do budoucna, panu Preislerovi zatím vždycky všechno vyšlo, a tak se letos nedržel při zemi - do roku 2016 by si tak přál MacBooky pro učitele gymnázia a 3D tiskárnu.

Daniel Preisler
Daniel Preisler

Jako další vystoupil Tomáš Kováč, lektor se zaměřením na iPady ve školství a učitel na 1. stupni na ZŠ v Nové Bělé. Ve svém příspěvku "Cesta ke změně výuky" se vrátil k modelu SAMR z první přednášky a prošel jednotlivé úrovně podle toho, jak jim rozumí a jak by je osobně aplikoval.

Substituce je jednoduchá, patří sem např. již zmiňované nahrazení papíru a tužky technikou (a například setkání s vyjmenovanými slovy v nějaké aplikaci místo učebnice). Rozšíření chápe zejména ve smyslu rozšířené reality (přičemž zmínil aplikaci HeartCam, která po namíření kamery na spolužáka zobrazí pohled na tlukoucí srdce, což je pro přihlížející žáky vždycky "husťárna"). Rozdíly mezi modifikací a implementací se do jisté míry stírají; ale obecně se jedná o změnu cílů a průběhu učení.

Jako příklad implementace modelu SAMR posloužilo například video "Co máme umět. Co jsme se učili", které žáci připravili před velkou pololetní písemkou. Sami si tak zopakovali (a do jisté míry určili), jaké otázky v písemce budou. Nechybí samozřejmě ani již zmiňované sdílení informací a zkušeností, například na webu panucitel.cz (učivo, novinky, studentské práce) či i-school.cz (sdílení zkušenosti, inspirace pro ostatní).

Pan Kováč také zmínil, že samozřejmě není nutné využívat úplně všechno jen od Applu a na škole také hojně využívají cloudové služby od Googlu. Kupříkladu všechny studijní materiály a další soubory žáků mají na jednom místě, ve formě sdílených složek na Google Docs (resp. nyní Google Drive).

Tomáš Kováč
Tomáš Kováč

Poslední příspěvek dopolední sekce si jako tradičně připravil Jan Jílek ze společnosti 24U, který představil aktivity firmy 24U pro školy a učitele. Sem patří například možnost zapůjčení iPadu pro učitele, což je služba velmi populární a cca 80% učitelů si iPad nakonec odkoupilo. Zároveň proběhlo již cca 20 školení.

Pan Jílek také, stejně jako každý rok, představil iKufr a iKufr USB, neboli systém pro přenášení, dobíjení a synchronizaci iPadů s možností přizpůsobení dle potřeby (např. pro 12 nebo 24 iPadů, pro iPady i iPady mini, s obalem i bez). Také se jedná o poměrně úspěšný produkt, neboť celkem se již prodalo 70 iKufrů.

Společnost 24U v neposlední řadě provozuje i tematický web skolstvi.24u.cz, kde je možné získat další informace o nabízených službách, přečíst si reference (služeb firmy 24U využilo již více než 100 mateřských, základních, středních, vysokých i speciálních škol v celé ČR), objednat školení atd.

Přestávka na oběd
Přestávka na oběd po skončení dopolední sekce

Odpolední workshopy

Po příspěvku organizátorů následovala přestávka na oběd, a po jejím skončení přišly na řadu tradiční odpolední workshopy. Návštěvníci si mohli vybrat celkem tři workshopy z cca deseti nabízených (jedenáctý workshop Petra Máry byl bohužel na poslední chvíli zrušený, stejně jako jeho plánovaná dopolední přednáška "Využití iPadů v zahraničí").

Jeden z odpoledních seminářů si připravil i již zmiňovaný vzácný host ze zámoří, Innovation Instigator společnosti Apple, Paul Facteau. Navázal v něm na svoji dopolední přednášku a zaměřil se na další příklady výuky v rámci konceptu SAMR. Zmínil také příklady aplikací, které lze v moderní výuce využít – například aplikaci Couch's Eye zaznamenávající video s možností poznámek a anotací (což nám i v praxi předvedl).

Kromě aplikací, které uživatelé najdou v AppStoru svého iPhonu či iPadu se věnoval také knihám a učebnicím, které najdou v iTunes (na Maců nebo PC), či v aplikaci iBooks či iTunes U (na iOS). Speciální zmínku si vysloužily knihy se série "One Best Thing" obsahující případové studie a konkrétní zkušenosti s různými nástroji a aplikacemi a slouží tak k již několikrát zmiňovanému sdílení zkušeností.

Pan Facteau svůj odpolední seminář zakončil stejným tématem, jakým začal ve své key-note přednášce, tj. inovacemi a významem otázek. Zdůraznil, že na začátku je vždy potřeba položit si tři základní otázky: co potřebuji změnit, jak to změním a proč je to pro mě důležité. A na závěr je zase důležité změřit / zhodnotit dopad a případně nové změny ještě vyladit – a výsledek samozřejmě v ideálním případě i sdílet s ostatními.

Další ze zajímavých workshopů si připravil Jakub Syrový, správce sítě na ISP, který pohovořil o významu rychlého a robustního internetu a o konkrétním řešení, které na ISP používají. Mezinárodní škola má dohromady cca 100 tříd (a celkem cca 150 místností) a aktuálně používá přibližně 60 access pointů; což stále není ideální, protože v ideálním případě je vhodné mít jeden access point na třídu (kde by navíc nemělo být více než 30 žáků).

Klíčová je samozřejmě i rychlá a spolehlivá drátová síť (včetně kvalitní infrastruktury). Na ISP aktuálně používají zařízení od firmy Sofos, které je poměrně drahé, ale kvalitní. Řada škol si myslí, že stačí použít i levnější řešení, ale je třeba si uvědomit, kolik zařízení dokáže jeden přístupový bod obsloužit. Navíc bychom měli počítat s průměrem tři zařízení na studenta (např. startphone, notebook a tablet); a do budoucna to číslo možná ještě poroste – což použitelnost levnějších řešení omezuje.

Mezi každodenní výzvy na ISP tedy patří pokrytí, stabilita, a bezpečnost (oddělení wifi sítě). Co se týče WiFi, k dispozici jsou varianty 2,4 a 5 GHz, přičemž 5 GHz je lepší, ale signál nesahá tak daleko. Co se týče bezpečnosti, základem je stabilní firewall, filtrování webového obsahu (kde probíhají neustálé diskuse, co filtrovat) a zároveň zajištění QoS (Quality of Service) – např. na ISP povolují Facebook, ale zakazují FB hry.

Před časem také začali využívat cachovací server, který pomáhá zejména při aktualizaci systému a aplikací, když je na škole velké množství počítačů a tabletů: zakoupená aplikace se nakešuje na server a další iPady si ji už stáhnou z lokálního serveru a neplýtvají konektivitu. Mimochodem, co se licencí týče, v ČR zatím stále bohužel neexistují multilicence; legálně by si tedy měl každý student koupit aplikaci zvlášť, což je ale pro většinu škol finančně nereálné; většinou se tak nákup provádí na jeden master iPad & kopie na ostatní.

Správa sítě a IT není jednoduchá; na celkem cca 1.000 strojů jsou aktuálně odhadem tři ajťáci, což je docela velký problém. Proto se rozhodli předat více pravomocí (ale i větší odpovědnost) učitelům. WiFi na škole tak není zaheslovaná a učitelé jsou lokální admini. A vzhledem k tomu, že větší technický problém většinou doprovází smazání dat a reinstalace systému, učitelé mají odpovědnost i za pravidelnou zálohu dat.

Jakub Syrový
Jakub Syrový, správce sítě na ISP

Učitel matematiky, informatiky a programování na ostravském Wichterlově gymnáziu Libor Klubal představil prezentační aplikaci Explain Everything, která umožňuje vytvářet ilustrační videa a animace na vysvětlení v podstatě čehokoliv; Vojtěch Gybas ze speciální základní školy v Bruntále zase představil aplikaci Stick Around, ve které mohou uživatelé vytvářet pracovní listy a zároveň je exportovat do formy puzzle.

Veronika Černotová vedla workshop s názvem "iPad ve výuce ve speciální ZŠ", ve kterém představila celou radu zajímavých aplikací pro děti (nejen) s poruchami učení; například aplikaci RWT Timeline (řazení textů a obrázků na časové ose), aplikaci LEGO Movie (tvorba stop-motion animací), aplikaci Halftone2 (pro tvorbu komixů z fotografií) či aplikaci Cloud Art (vytváření mraku klíčových slov).

Také Lenka Říhová a Iva Jelínková ze Speciální školy v Poděbradech pohovořily o využití iPadů u žáků se specifickými potřebami učení. Daniela Krejbichová, učitelka českého jazyka v International School of Prague, se zase věnovala kreativnímu využití iPadů ve výuce jazyků. Kromě již zmiňované aplikace Explain Everything představila i některé další aplikace, jako Sock Puppets, ChatterPix Kids či Bitsboard.

Na workshopech dále vystoupila Iva Gerhardtová a Iva Preislerová ze Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia Česká Kamenice, které se podělily o zkušenosti s používáním iPadů ve výuce v modelu 1:1, Tomáš Kováč ze ZŠ Nová Bělá představil vedle již zmiňované aplikace Stick Around také zajímavou aplikaci pro skupinovou práci ve třídách Nearpod, Petra Boháčková (Základní škole Dr. E. Beneše v Praze) a Bohuslav Hora (Základní škole Planá nad Lužnicí) zase představili aplikaci Aurasma na tvorbu rozšířené reality.

Workshop Veroniky Černotové
Workshop Veroniky Černotové

Závěrem

Po skončení odpoledních workshopů se účastníci opět sešli v hlavní aule, a po krátkém rozloučení, poděkování partnerům, a losování cen pro několik šťastných výherců letošní učitelský summit skončil. Jako obvykle se jednalo o příjemné setkání učitelů i odborníků a zajímavou sérii prezentací i praktických ukázek.

Je také zajímavé sledovat, jak se Učitelský summit v průběhu své pětileté historie vyvíjel – první ročníky se věnovaly zejména konkrétním technologiím, následující summity se zaměřily již na praktickou aplikaci těchto technologií; a letos k těmto praktickým příkladům přibylo i téma inovace a inspirace. Uvidíme, co si pro nás Učitelský summit připraví příště.

Příprava společné fotografie
Závěr summitu a příprava společné fotografie

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. Učitelský summit 2015. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 5 [cit. 2018-12-11]. urn:nbn:cz:ik-17509. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17509

automaticky generované reklamy
registration login password