Knihovna Západočeského muzea v Plzni byla pořadatelem 32. ročníku celostátního semináře knihovníků muzeí a galerií ČR. Velmi srdečným a milým hostitelem byl PhDr. Ila Šedo, který pro nás nejen seminář skvěle připravil (samozřejmě společně s ostatními kolegy z muzea), ale účastnil se také odborného programu dvěma příspěvky, sám část programu moderoval a přichystal pro nás řadu doprovodných akcí.

V Západočeském muzeu v Plzni nás kromě Dr. Šeda uvítali ředitel muzea PhDr. František Frýda a člen rady Plzeňského kraje pro oblast kultury a památkové péče Mgr. Martin Baxa. Za SKIP pozdravil účastníky semináře jeho předseda PhDr. Vít Richter. Poté nás jako každoročně seznámila předsedkyně Komise knihovníků muzeí a galerií AMG PhDr. Jarmila Okrouhlíková se zprávou o činnosti výboru za uplynulé období. O spolupráci muzejních knihoven nejen v oblasti akvizice hovořil PhDr. Ila Šedo. PhDr. Zuzana Hájková (Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích) ve svém příspěvku shrnula nejčastější chyby při katalogizaci dokumentů, které „vyrábějí“ muzejní knihovníci a které při odevzdání záznamů do Souborného katalogu ČR vedou ke zbytečné duplicitě. K tématu spolupráce se ve své prezentaci vrátila PhDr. Květa Hartmanová (Knihovna Uměleckoprůmyslového musea v Praze) a shrnula zkušenosti osmi knihoven, které získaly při realizaci oborové brány Umění a architektura (ART). Program prvního dne semináře byl ukončen dvěma exkurzemi. Pro zájemce o návštěvu Meditační zahrady s Památníkem obětem zla byl přistaven autobus. Kdo chtěl navštívit Pivovarské muzeum, musel se tam sice vydat pěšky, ale zato byla prohlídka muzea spojena s ochutnávkou výborného pivního moku.

Dopolední program druhého dne semináře opět zahájil se svým příspěvkem PhDr. Ila Šedo a poskytl nám tentokrát praktický návod, jak provádět evidenci sbírek v muzejní knihovně. V dubnu 2008 proběhla v Památníku národního písemnictví kontrola Ministerstva kultury ČR na dodržování zákona č. 122/2000 o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Vedoucí knihovny PNP Mgr. Alena Petruželková se s námi podělila o praktické zkušenosti, které díky této kontrole získala. S novými trendy a možnostmi v oblasti digitalizace ohrožených dokumentů nás seznámil PhDr. Jiří Polišenský (Národní knihovna ČR). Praktickou ukázku digitalizace nám představila Mgr. Hana Beránková, a to na příkladu digitalizace ilustrací v tiscích z let 1501-1750 uchovávaných ve fondu Knihovny Akademie věd ČR. PhDr. Hana Karkanová své vyprávění o sbírce bibliofilií a umělecké knižní vazby v knihovně Moravské galerie v Brně doprovodila řadou zajímavých ukázek. Ing. Stanislav Vydra nám přiblížil průběh digitalizace kroniky města Dobrovice z let 1860-1932. Ing. Martin Lhoták (Knihovna Akademie věd ČR) nám poradil, jak používat systém Kramerius pro zpřístupnění digitalizovaných dokumentů. Ing. Stanislav Psohlavec z AiP Beroun s.r.o. ve své přednášce hovořil o zapojení Manuscriptoria do projektu ENRICH (European Networking Resources and Information concerning Cultural Heritage). Posledním příspěvkem druhého dne semináře (ale zato velmi očekávaným) bylo tradiční Policejní okénko PhDr. Petra Maška (Knihovna Národního muzea). Podnázev jeho letošního vystoupení by mohl znít „ze soudních síní“ - dr. Mašek v něm vtipně popsal několik posledních případů krádeží map a jiných dokumentů v knihovnách. Poskytl také knihovníkům cenné rady, jak si mají počínat v situaci, kdy ve fondu knihovny zjistí krádež části nebo celého dokumentu.

Večer se uskutečnilo v prostorách zbrojnice Západočeského muzea v Plzni tradiční společenské setkání účastníků semináře, které jsme však v letošním roce zahájili zcela netradičně. Knihovníci muzeí a galerií AMG se rozhodli vyjádřit podporu Národní knihovně ČR v jejím úsilí o postavení nové budovy věnováním základního kamene. Na úvod malé slavnosti, kterou připravil PhDr. Šedo, vystoupili s ukázkami z díla W. A. Mozarta studenti místní konzervatoře. Poté již převzal desku z tmavého sienitu zástupce Národní knihovny ČR PhDr. Jiří Polišenský. Na závěr této malé slavnosti jsme si všichni připili na zdraví a na úspěšnou realizaci nové budovy Národní knihovny ČR.

Program posledního dne semináře zahájila Mgr. Helena Stejskalová (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích), která pro nás již poněkolikáté velmi pečlivě připravila oblíbený workshop. Jelikož se na loňském semináři blok o restaurování setkal s velkým zájmem všech účastníků, byl letošní workshop věnován této problematice. V úvodu nám Helena Stejskalová poskytla jakési praktické informatorium o ochraně historických knižních sbírek a poté si již pozvala hosty. Lukáš Pajer ze společnosti CEIBA s.r.o. nám představil pomůcky, které tato firma nabízí k usnadnění restaurátorské práce. Mohli jsme si prohlédnout různé obálky, krabice, desky atd. pro ukládání sbírek, pomůcky na čištění knih a na provádění drobných oprav. Poté nás Tereza Cermanová (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) seznámila s průběhem prací při restaurování a konzervaci torza Benátské bible. Kateřina Vítová (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) nám představila svou praktickou bakalářskou práci jako příklad podrobné restaurátorské zprávy. Se svými zkušenosti a praktickými radami vystoupily ve workshopu i další kolegyně, např. PhDr. Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka či PhDr. Božena Kabelíková z Muzea Vysočiny v Třebíči. V posledním vystoupení semináře hovořila PhDr. Jana Michlová o sbírce bibliofilií v Regionálním muzeu v Teplicích. Po skončení odborné části programu se zájemci mohli projít plzeňským podzemím.

Všechny příspěvky ze semináře jsou již vystaveny na stránkách Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze – v oddíle Muzejním knihovnám / Seminář, na fotografie se můžete podívat v oddíle Muzejním knihovnám / Fotogalerie. Jelikož se zde nachází mnoho fotografií, které poněkud dráždí chuťové buňky, doporučujeme málo odolným jedincům se před jejich zhlédnutím pořádně posilnit.

Závěrem bych chtěla za všechny účastníky semináře poděkovat Ilovi Šedo za perfektní organizaci semináře, za to, že nás se svým typickým šarmem v Západočeském muzeu tři dny provázel a hostil a za takřka rodinnou péči, kterou nám věnoval. Tato péče se projevovala nejen tím, že všechny případné problémy řešil v klidu a s úsměvem, ale třeba i poněkud neformálním ukončováním přestávek, kdy svolával upovídané knihovnice (a někdy i knihovníky) mohutným hvizdem a voláním „Děvčata, do sálu!“ (Nutno říci, že všechny jsme ho okamžitě poslechly). Navíc jsme si po celé tři dny mohli pochutnávat na lahůdkách, které pro nás rodina Šedo připravila. Zkrátka, díky Ilovi Šedo celý seminář probíhal v ovzduší srdečnosti, vstřícnosti a pohody. Děkujeme!

A na úplný závěr se poněkud odchýlím od knihovnických zvyklostí a neuvedu zde seznam použité literatury. Naopak pro všechny zájemce zveřejňuji (samozřejmě se souhlasem rodiny Šedo) dva recepty na dobroty, které nám v průběhu semináře tak chutnaly. Tak tedy dobrou chuť!

Tvarohový koláč s brusinkami

Spojí se: 35 dkg polohrubé mouky, 15 dkg rozpuštěného tuku, 15 dkg moučkového cukru, 2 vejce, 1/2 prášku do pečiva. Těsto se nechá chvilku odpočinout, pak se rozetře na vymazaný a vysypaný pekáč.

Náplň: 1/2 kg tvarohu, 1/2 l mléka, 2 celá vejce, 20 dkg pískového cukru, 15 dkg rozpuštěného másla (nebo 1/2 skleničky oleje), 2-3 lžíce rumu, 1 vanilkový puding. Náplň se nalije na těsto. Po zapečení (asi 20 min.), kdy tvaroh začíná tuhnout, se na něj nakladou kopečky brusinek. Brusinky raději trochu vymačkat a zbavit je tak přebytečné šťávy.

Fotodokumentace:

Třená bábovka

• 6 vajec
• 45 dkg cukru
• 30 dkg másla
• 55 dkg hladké mouky
• 1 prášek do pečiva
• 1 vanilkový cukr
• ¼ l mléka

Žloutky, cukr a máslo třeme ručně ½ hodiny (ve šlehači stačí kratší doba). Do mouky vmícháme prášek do pečiva a vanilkový cukr, spojíme s utřenou máslovou hmotou a mlékem, nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků.

Asi 1/3 těsta obarvíme kakaem, formu vymažeme změklým máslem, vysypeme hrubou moukou a plníme střídavě světlou a tmavou hmotou. Tmavou hmotu neroztíráme až ke krajům formy. Pomalu pečeme (asi 180° - 190° C) zhruba 1 ¼ hodiny. Když povrch zhnědne, chráníme ho alobalem. Propečenost bábovky zkoušíme vpichem tenké jehlice – těsto se nesmí na jehlici lepit.

Fotodokumentace: