Konference Kniha v 21. století

0 comments

Autoři:

Planková, Jindra

Vydání:

2007, ročník 11, číslo 3

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

Ve dnech 7. až 8. února 2007 proběhl již 4. ročník konference Kniha v 21. století. Hlavním tématem konference byla klasická kniha a její postavení vedle jiných informačních zdrojů. Pořadatelem byl Ústav bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě a Regionální pobočka Svazu knihovníků a informačních pracovníků Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Konference proběhla v prostorách Slezské univerzity v Opavě a zúčastnilo se jí přibližně 100 účastníků.

V prvním příspěvku Současná literatura a její šíření poukázal Jiří Urbanec (Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě) na historické předěly ve vývoji české literatury v průběhu 20. století. Shrnul základní informace k jednotlivým vývojovým proudům a zaměřil se na nové možnosti vzniku a dalšího šíření literární produkce po roce 1989. Upozornil na některé aspekty šíření literatury ve změněných podmínkách, hovořil o rozdělení literárních proudů a hledal souvislosti mezi novými médii, jako internet, portály o české literatuře, webové prezentace nakladatelství a vydavatelství a také blogy. V souvislosti se změnou možností šíření literatury poukázal na fakt, že literární dílo by si bez ohledu na jakákoliv média mělo uchovat charakter své doby a stát se prostředníkem pro další generace v procesech pochopení jeho geneze.

Další přednášející Zuzana Bornová (ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě) se v rámci své přednášky Nesnesitelná lehkost elektronického publikování zabývala stručnou charakteristikou pojmu elektronické publikování a poukázala především na nové možnosti, které skýtá knihovnám. Hlavní náplní referátu byl rozbor několika fungujících elektronických diskuzí, které probíhají v rámci internetu. Autorka přehledně vytýčila kategorie diskutujících, upozornila na nutné souvislosti při tvorbě, vlastním pročítání i získávání informací od diskutujících a zároveň upozornila na kladné i záporné body vyplývající z těchto nových forem komunikace. V závěru bylo citováno z několika elektronických diskuzí s poukazem, že tato tvorba na webu dává místo pro novodobou ústní slovesnost.

V následujícím referátu upozornil Igor Zmeták (Slovenská národná knižnica, Martin) na problematiku Historických knih a informační společnosti. V úvodu byla podána typologie historických knih a některé podstatné vlivy ve vývoji správy a ochrany historických knihovních fondů na Slovensku. Nejpodstatnější část přednášky byla věnována přínosům historických knih a jejím vlivům na rozvoj informační společnosti. Autor upozornil především na tyto činitele, působící při rozvoji informační společnosti: obsahová stránka historických knih, vlastní historický přínos, kulturní identita, estetika a estetická výchova, grafická stránka a etická dimenze. Autor vyslovil zásadní myšlenku, že historické knihy mají nesmírný význam pro nově budovanou informační společnost. Stávají se bránou pro 21. století, protože poznáním obsahu jednotlivých historických dokumentů se vyrovnáme s minulostí a budeme schopni tvořivě budovat vlastní budoucnost. Knihovna budoucnosti je tak založena na aktivním uživateli, který je schopen debatovat a řešit konfliktní situace za pomocí historických i současných znalostí. Knihovna budoucnosti je tedy střetem vědy, umění, kultury i politiky.

V další přednášce Veřejné knihovny odborníkem na krásnou literaturu se její autorka Libuše Foberová (Ústav bohemistiky a knihovnictví, FPF SU v Opavě) zabývala budoucností veřejných knihoven. Autorka upozornila na fakt, že veřejná knihovna není pouhým kulturním skladištěm, ale měla by být kulturní institucí s hlubokým společenským zázemím. Knihovna je tedy místem, kde se střetávají knihy, jejich uživatelé, ale i nové informační technologie, které knihovníkům umožňují lepší a kvalitnější obsluhu svých uživatelů. Autorka připomenula, že smyslem knihovnické práce je vlastní kontakt s krásnou literaturou a její předávání uživatelům. V přednášce zazněly také některé z názorů o budoucím vývoji veřejných knihoven, které byly převzaty z finského modelu veřejných knihoven, kde jsou právě veřejné knihovny oním odborníkem na krásnou literaturu.

Následující referát Antona Laučeka (Katolická univerzita, FF v Ružomberoku) Kniha jako zdroj informací, které se čtenář neměl dovědět, nás vrátila do období 50. let 20. století, kdy vznikaly budovatelské romány a normalizační literatura. Autor se zaměřil na analýzu některých tendencí, vyplývajících právě z budovatelských románů. Upozornil především na fakt, že v románech se objevují procesy desocializace, kdy oficiální literatura suplovala roli politiky a její protagonisté odmítali základní lidské vztahy, jako je rodina, láska a její zázemí. V tomto ohledu autor vyjádřil přesvědčení, že mnohé ze vzorů chování a jednání hrdinů budovatelských románů by se současný čtenář neměl dovědět.

V dalším referátu Není kniha (papírová) jako kniha (elektronická) Zuzana Bariaková (Univerzita Matěje Béla, FHV v Banské Bystrici) hledala rozdíly mezi papírovou a elektronickou knihou. Zaměřila se na srovnání obou typů dokumentů a popsala typické vlastnosti a charakteristické rysy papírové a elektronické knihy, resp. učebnice. Autorka při srovnání vycházela ze základní funkce učebnice, tj. kvalitní naplnění vzdělávacího procesu. Při srovnání klasické a elektronické verze učebnic na slovenském a zahraničním trhu dospěla k názoru, že mezi oběma typy učebních pomůcek neexistuje rozdíl, protože základní funkce učebnice zůstává zachována v elektronické i klasické verzi.

Následující referát Hany Marešové (Univerzita Palackého, PdF v Olomouci) na téma Proměny lineárního čtení v 21. století v mnohém navázal na předcházející přednášku. V úvodu byly zmíněny způsoby lineárního textu a možnosti jeho čtení, bylo poukázáno na vztahy k novým médiím a příklon k hypertextu. Autorka uvedla základní vlastnosti lineárního textu (uzavřenost, úzký výběr zdrojů a omezená asociace) a hypertextu (otevřenost, problém s vyhledáváním objektu a chaotické asociace) a zabývala se možnostmi čtení hypertextu. V této souvislosti zmínila základní vzorce čtení hypertextových struktur, zabývala se koherentními reprezentacemi textu a poukázala na fakt, že čtenáři neumějí využít výhody užitečné informace dosažitelné v hypertextu. Autorka naznačila, že mnohé nesnáze při čtení a vnímání hypertextu souvisí s návrhy hypertextových materiálů a také kognitivními procesy.

Další referát přednesl Vincent Streit (Národní knihovna ČR v Praze), který se zabýval vztahem Knihy a autorského práva. V úvodu byl zmíněn vývoj autorského práva v celoevropském a českém kontextu. Byly vyčleněny dvě základní kategorie, osobnostní autorské právo a majetkové autorské právo, kterými se autor zabýval podrobněji. Autor upozornil na určité souvislosti mezi harmonizací autorského práva a evropské legislativy a poukázal na podobné i odlišné paragrafy v pojetí autorského práva v ČR, Francii, USA a jinde. Obsáhlá přednáška byla zaměřena na praktické i teoretické dopady autorského práva v českém prostředí a na závěr byly zmíněny trendy dalšího vývoje v této oblasti.

Následující přednáška Malgorzaty Fedorowiczové (Uniwersytet Mikolaja Kopernika v Toruni) Knihovnické služby pro handicapované osoby se zabývala základními předpoklady vstupu veřejných knihoven do informační společnosti a možnostmi poskytování knihovnicko-informačních služeb handicapovaným občanům. Autorka ve své přednášce upozornila na možnosti využití informačních a komunikačních technologií při obsluze handicapovaných osob v Polsku. Uvedla podnětnou tezi, že knihovníci všech typů knihoven by měli být při zprostředkování informací schopni komunikovat se všemi handicapovanými či jinak znevýhodněnými osobami. Upozornila na nutnost širšího pedagogicko-psychologického vzdělání ve výuce knihovnických oborů.

Přednáška Tomasze Kruszewskieho (Uniwersytet Mikolaja Kopernika v Toruni) byla věnována Biblioterapii a jejímu uplatnění. V přednášce byly vymezeny hlavní vývojové etapy biblioterapie, její formy a možnosti jejího užití ve veřejných knihovnách.

Závěrečná přednáška prvního dne jednání Hledání hranic literatury Joanny Mielczarekové (Uniwersytet Mikolaja Kopernika v Toruni) byla zaměřena více na literární vědu než knihovnictví. Ovšem i zda zazněly mnohé inspirativní myšlenky. Autorka se zabývala vizemi z prací Stanislawa Lema, Witolda Gombrowicze a dalších, na nichž se snažila najít podstatné hranice při zkoumání současné informační společnosti.

První den jednání byl zakončen studentskou sekcí, ve které vystoupili studenti (Jana Houdková, Martin Čadra, Alena Sedláčková, Jarmila Havelková, Lucie Poskierová, Pavla Štenclová) různých ročníků oboru knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě a referovali o stavu, resp. rozpracovanosti svých seminárních prací a bakalářských diplomových prací. Mnohé referáty přinesly poutavé podněty k hlavnímu tématu konference.

Druhý den zahájil konferenční jednání Milan Sobotík (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě) svým příspěvkem K zacelení teoretických mezer ve vývoji informační vědy z aspektu západního pojetí. Autor přinesl retrospektivní ohlédnutí za vývojem informační vědy v západním a východním pojetí. Upozornil na význam některých teoretických koncepcí, které významně formovaly vývoj informační vědy od poloviny minulého století. Hlavní díl přednášky se pak věnoval představení myšlenek a názorů na vývoj informační vědy v pojetí prof. Emilie Currásové.

Další referát Kniha – informace s duší Kateřiny Homolové (Univerzita Palackého PdF v Olomouci) se zabýval základními principy vnímání uměleckého textu a jeho vlivu na čtenáře. Autorka poukázala na nutnost výchovy k četbě od útlého věku a hovořila o „informaci s duší“ v rámci vlastního čtení. Tímto termínem autorka označila činnost „otáčení stránek textu“, která má vlastní duchovní princip, který nelze prožít při čtení textu z nových médií. Vlastním čtením tištěného textu se otevírá čtenáři jeho vlastní svět „mezi řádky“, textová fascinace a fantazijní interpretace při vnímání beletristické informace. Naproti tomu se autorka zmínila také o skutečnosti, že při čtení textu v rámci internetu nelze mít vlastní vůli při jeho vnímání a interpretaci, nelze se vracet k témuž díky dynamice a neustálé proměně textů v prostředí počítačových sítí.

Následující referát Ireny Mierzwové (Regionální knihovna Karviná) Elektronický biografický slovník Těšínského Slezska podrobně seznámil účastníky se vznikem, vývojem a praktickým uplatněním biografického slovníku Těšínského Slezska. Současná verze produktu je dostupná ve dvou variantách – CD/ROM a přes internet (http://www.rkka.cz/ebs). Přednášející doplnila veškeré podané informace praktickými ukázkami vyhledávání v internetové verzi biografického slovníku.

Referát Celé Česko čte dětem Evy Katrušákové (Český Těšín) představil projekt na podporu čtenářství. Hlavní myšlenkou akce je „Čteme dětem dvacet minut denně. Každý den!“ Cílem kampaně je podpora zájmu o knihy a četbu u dětí, ovšem hlavní zaměření je na rodiče a další dospělé z nejbližšího okolí dítěte. Iniciátorka projektu upozornila, že v době počítačů, televize a mobilních telefonů je čtení nejen vynikající výchovná metoda, ale i zaručený recept, jak rozvíjet emocionální stránky dítěte. Navíc se jedná o správnou cestu, jak dát dítěti pocítit jeho důležitost, projevit mu svou lásku a formovat jeho vlastní návyk číst si s chutí rovněž v dospělosti.

Následující referát Barbory Konezsové (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě) Uplatnění knihy jako vhodného média v nemocničním prostředí poukázal na praktické zkušenosti s projektem „Celé Česko čte dětem“. Autorka prezentovala vlastní zkušenosti s uplatněním hlasitého předčítání v nemocničním prostředí, zejména u dětských pacientů.

Obsáhlejší vystoupení Scénáře budoucího rozvoje knihoven Víta Richtera bylo zaměřeno na teoretické i praktické zkušenosti s budoucností rozvoje veřejných knihoven v České republice. Autor velmi podrobně rozebíral mnohé myšlenky z existujících scénářů budoucího vývoje knihoven – např. knihovníci jsou vymírajícím plemenem a jejich funkci plně nahradí informační a komunikační technologie; knihovny jsou důležitým zdrojem informací pro každého občana a díky informačním technologiím je možné informace uložené v knihovnách využít. Dále poukázal na některé výrazné důvody, které by měly vést knihovny k výraznějším změnám – např. nové možnosti v oblasti vzdělávání, digitalizace, nárůst kvalitních informací na internetu (např. Wikipedie), mnohé společenské změny. Přes všechny uvedené změny se knihovny téměř nemění a žijí v „rychlém i pomalém“ čase. Mění se ovšem postavení knihy i knihoven, které již nejsou v centru kulturního dění. Dochází k nástupu mnohých forem a variant kulturního, společenského i uměleckého života občana a je tedy nutné klást důraz na změny v knihovnách. Knihovny mají velký potenciál v rozvoji informační společnosti, ale musí se změnit, především jejich vztah k uživateli, protože ti rozhodnou o dalším osudu knihoven. Knihovna se tak musí stát místem, které v sobě sloučí prvky hybridní i klasické knihovny, dojde k diverzifikaci jejích funkcí, uživatelé budou mít rovné šance při využití informačních zdrojů, bude místem pro celoživotní vzdělávání a četbu a zároveň místem pro studium a setkávání všech občanů.

Další referát přednesla Eva Křivá (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě) a zabývala se Uměleckým literárním dílem v mediální éře z pohledu knihovníka. Referát vycházel z teoretického pojetí estetických informací a jejich možností při uplatnění uměleckého textu v mediální éře.

Další referát navázal na myšlenky V. Richtera o budoucnosti veřejných knihoven. V něm Tomáš Gec (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě) volně pokračoval a představil vlastní pohled na pojetí a chápání změn v informační společnosti. Upozornil na Knihu a pojetí knihovny v 21. století, zabýval se především změněnými podmínkami knihoven a jejich vývojem v digitální éře směrem k hybridní knihovně.

Odlehčeným tónem přispěl do jednání konference Aleš Hrazdil (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě) svým příspěvkem Klasický katalogizátor a obsahová analýza netištěných dokumentů. Autor shrnul slasti a strasti klasického katalogizátora při zpracování a obsahové analýze netištěných dokumentů.

Příspěvek Jindry Plankové (Ústav informatiky FPF SU v Opavě) Srovnání a hodnocení informační zdrojů a jejich vliv na klasickou knihu byl pojednáním o teoretických i praktických aspektech hodnocení knihovních a vědecko-informačních procesů. V textu byly charakterizovány základní matematicko-statistické a bibliometrické metody a techniky využívané pro vyhodnocování údajů v oblasti informační vědy a knihovnictví. V teoretické části příspěvku se autorka zaměřila na charakteristiku metod, které jsou zásadní pro další využití při hodnocení dostupných elektronických informačních zdrojů a vysledování jejich vlivu na klasický tištěný dokument. V praktické části autorka rozpracovala údaje získané z oborových databází LISA a ISTA, na jejichž základě byly pro předem stanovená a popsaná kritéria stanoveny objektivní výsledky zkoumání. Závěrem autorka zdůraznila nutnost výchozích znalostí z oblasti matematické statistiky a bibliometrických metod pro vědecké pracovníky i odborníky z praxe.

Následující příspěvek Tradiční versus elektronické – souboj nebo symbióza Davida Piňose (Ústav informatiky FPF SU v Opavě) přinesl zajímavý pohled při srovnání knihy klasické a elektronické. Autor se zabýval také nalezením rozdílů mezi pojmy dokument, informační zdroj, digitální dokument a elektronický dokument. Vysledoval výhody a nevýhody práce s tištěnými a elektronickými texty. Dospěl k závěru, že je potřeba vždy potřeba dospět ke koexistenci obou typů dokumentů a informačních zdrojů v knihovnách.

Příspěvek Davida Macha (student Ústavu informatiky FPF SU v Opavě) Knihovna Matice slezské se zabýval stručnou historií této významné opavské knihovny. Autor příspěvku poukázal na současný stav knihovny a zmínil potřebu nového uspořádání, které si vytkl jako součást zpracovávané magisterské diplomové práce. Podrobněji popsal zvolenou metodiku tvorby a dalšího uspořádání knihovního fondu a možný další vývoj směrem k automatizovanému zpracování dokumentů.

V dalším referátu Kubistická kniha uvedla Hana Bartošová (Knihovna Muzea moderního umění v Olomouci) základní přehled o kubismu v literatuře, výzdobě knihy, designu a architektuře. Zmínila práce významných kubistů především v oblasti knižních vazeb a knižní kultury.

Následující příspěvek Františky Vrbenské (Národní knihovna ČR v Praze) Kniha jako zdroj emocí a kognice se zabýval postavením knihy jako okrajového materiálu pro malý okruh uživatelů, knihy jako specifického prostředku s kulturním a uměleckým nábojem, knihy v nejširším kontextu společenských, kulturních a uměleckých změn. Autorka upozornila na mnohá úskalí a problémy v současném pojetí a vnímání knihy jako uměleckého textu a položila několik zásadních otázek, jak lze také chápat knihu pod vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií.

Závěrečná přednáška Umělecký text a jeho proměny na cestě ke čtenáři patřila Miladě Pískové (Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě), která se zabývala typologií uměleckého textu, jeho charakteristickými rysy a transformacemi v návaznosti na nová média. Autorka upozornila na podstatné postavení uměleckého textu v knihovnách a sledovala některé typické změny na jeho cestě k současnému čtenáři.