Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih

0 comments
Podnázev: 
Workshop konference INFORUM
Autoři: 

V pondělí 20. května 2013 se v prostorách konaly dva workshopy, které jako tradičně předcházely konferenci na VŠE. Dopoledne proběhl workshop na téma "Zkušenosti s implementací discovery a novinky v této oblasti" a odpoledne pak workshop Setha Cayleyho s názvem "Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih".


Workshop zahájil Jiří Kadleček z Albertiny icome Praha

Seth Cayley pochází z Velké Británie, kde pracuje v oxfordské pobočce významného nakladatelství odborné literatury . Jako vydavatel pracuje již deset let a věnuje se také digitalizaci obsahu, zejména pak časopisů. Název přednášky a workshopu je parafrází na citát Victora Huga, který ve svém díle "The History of a Crime" z roku 1877 píše, že ani armáda nedokáže zastavit myšlenku, jejíž čas právě nastal. Zatímco ale Victor Hugo hovořil o francouzské revoluci, tématem workshopu byly elektronické knihy.


Pan Cayley na úvod zmínil, jaký je rozdíl mezi Angličanem a Američanem: Američan většinou začne vtipem, zatímco Angličan omluvou. A skutečně se také hned omluvil za změnu v programu. Původně měl totiž vystoupit bývalý kolega z Gale Cengage, Stephen Abram.

Pohled do historie

Prvním tématem, kterému se pan Cayley věnoval, byla historie elektronických knih. Jejich počátky sahají až do poloviny minulého století, kdy španělská učitelka Ángela Ruiz Robles v roce 1949 představila tzv. mechanickou encyklopedii. Samotné elektronické knihy se objevily v roce 1971 společně s . Prvním digitalizovaným dokumentem byla americká Deklarace nezávislosti.

E-knihy se četly především na počítačích, protože technologie zatím mnoho přenosných zařízení neumožňovala. Jednu z prvních "čteček" byl Sony Data Discman, který společnost Sony představila v roce 1992. Významný byl i rok 2000, kdy byl představen software pro čtení e-knih Microsoft Reader. Ten přinesl např. speciální formát .LIT s podporou DRM, možnost psaní poznámek a vyhledávání a také technologii ClearType, která umožňovala mnohem příjemnější a čitelnější zobrazení textu.

Společně se vznikajícími technologiemi začal vznikat i trh elektronických knih. Prvním takovým e-bestsellerem byla povídka Riding a Bullet od Stephena Kinga, která byla vydána v roce 2002 a byla ke stažení za $2.50. Za prvních 24 hodin bylo staženo na 400.000 kopií. V roce 2005 odstartoval projekt a v roce 2007 byla představena první mainstreamová čtečka . Elektronické knihy se tak vydaly na cestu k mainstreamu. Jen v roce 2012 došlo v USA k nárůstu prodejů e-knih o 42%.

Trendy a budoucnost e-knih

Přechod od tištěných knih k digitálním je podle pana Cayleyho stejně významný, jako přechod od rukopisů k tištěným knihám. Už první e-knihy, byť byly ještě v "dokumentových" formátech typu .pdf, už umožňovaly vyhledávání, což byla velká změna a přidaná hodnota. S postupem času přicházely a přicházejí další funkce: zvýrazňování či psaní komentářů; strojový překlad, integrovaný slovník či technologie text-to-speech umožňující automatické předčítání. Mezi současné trendy patří interaktivita a propojení s internetem.

E-knihy také už přímo v sobě obsahují metadata a umožňují tak snazší organizaci a katalogizaci. Díky téměř neustálému připojení na internet ale nejsou důležitá jen data o knihách, ale také o jejich čtenářích. Například Amazon shromažďuje data o uživatelích a průběžně vyhodnocuje nejen, co čteme, ale také jak rychle čteme, co si zvýrazňujeme atd. A díky tomu sestavuje např. žebříčky nejcitovanějších pasáží a dokáže nám doporučit zajímavé knihy podle našeho vkusu, nebo podle oblíbenosti u našich přátel.

V této souvislosti pan Gayley zmínil systém např. službu Gale Artemis, což je kolekce cca 20 milionů knih, kde je možné například vyhledávat četnost výskytu konkrétního termínu v průběhu času. Služba umožňuje vyhledat a porovnat použití určitého slova v různých kontextech. A další zajímavá databáze Gale, Nineteenth Century Collections Online, umožňuje velmi zajímavé vizualizace souvisejících frází a termínů (tzv. "term clustrers"). Automatizovaná práce s daty a metadaty má tedy ohromný potenciál.

E-knihy jako digitální médium také umožňují mnohem větší interaktivitu. Jedním z příkladů jsou tzv. "gamebooky", neboli knihy typu "vyber si své dobrodružství". Stále častěji také vznikají interaktivní knihy plné multimediálního obsahu, včetně hudby, obrázků a animací. Zřejmě nás čeká i budoucnost, kde se budou knihy psát doslova samy. Průkopníkem v této oblasti je profesor Philip M. Parker, který vytvořil údajně až 200.000 strojově generovaných knih na rozličná (často velmi obskurní) témata.

E-knihy a vzdělávání

Třetím velkým tématem byla oblast vzdělávání. Trh učebnic byl pro autory i vydavatele vždy velmi výnosný, protože ceny byly velmi vysoké a studenti si je přesto museli kupovat. Na druhou stranu, řada studentů si je nemohla dovolit a učebnice si půjčovala nebo kopírovala. Řešením jsou tedy opět e-knihy, resp. e-učebnice, které mohou být už díky svému digitálnímu formátu levnější a nezabírají místo.

Výhodou elektronických učebnic ale není jen nižší cena a vyšší dostupnost. E-učebnice umožňují např. doplňující multimediální obsah (videa, animace), možnost psaní poznámek, možnost testování znalostí, možnost sledování pokroku atd. Veliký potenciál má také personalizace obsahu nebo jeho struktury. Obsah učebnice se může automaticky měnit podle znalostí studenta, a stejně tak i učitel může např. přidávat či odebírat kapitoly nebo měnit jejich pořadí podle potřeby.

Díky připojení e-učebnic do "cloudu" či obecně na internet může učitel také sledovat pokrok svých žáků. Které kapitoly četly, kde si nejčastěji dělají poznámky, jak úspěšní jsou v průběžných testech. A na základě toho může upravit svůj výklad, nebo oslovit přímo konkrétní studenty, kteří mají nějaký problém. Už dnes jsou lidé zvyklí sdílet téměř cokoliv na sociálních sítích; v oblasti výuky to alespoň může mít reálný smysl.

Nové obchodní modely

Posledním tématem, kterému se pan Cayley věnoval, byly obchodní modely pro knihovny a e-knihy. Klasický přístup placení za informační zdroje nebo jejich balíky už pomalu ustupují do pozadí a začínají se prosazovat alternativní přístupy a obchodní modely. Jedním z velkých trendů je v posledních letech Open Access. Ale i ten musí mít nějaký smysluplný obchodní model, aby mohl dlouhodobě fungovat.

Jako příklad přednášející zmínil aktuálně startující projekt . Ten funguje následovně: když se dohodne dostatek knihoven, které zasponzorují vznik konkrétní monografie, zmiňované dílo bude v základní verzi převedeno do režimu otevřeného přístupu. Knihovny, které vznik sponzorovaly, pak získají výraznou slevu na tištěnou verzi a případně digitální verzi rozšířenou o přílohy a další bonusové materiály.

Významným trendem je také tzv. PDA, neboli "Patron Driven Acquisition". Knihovna v takovém případě získá od vydavatele MARK záznamy např. všech dostupných knih, a zpřístupní je ve svém katalogu. Když pak uživatelé konkrétní titul vyhledají a začnou používat, automaticky se provede nákup. Tento přístup se snaží řešit vážný problém, že až 40% knihovnou zakoupených monografií si nikdy nikdo nepůjčí (viz. University of Pittsburgh), zatímco 20% knih zajistí cca 80% cirkulaci v knihovně. Systém má ale i nevýhody; téměř všechny zapojené knihovny zaznamenaly zvýšení výdajů. Knihovna také ztrácí kontrolu nad svou akvizicí, která může být nevyrovnaná (studenti technických oborů mohou "vyčerpat" rozpočet humanitním předmětům atd.).

Závěr, workshop a diskuse

V závěru své prezentace pan Cayley shrnul všechna probraná témata do tří krátkých bodů, které osobně považuje za nejvýznamnější trendy a popis blízké budoucnosti: e-knihy budou časem reagovat na čtenáře, stejně jako čtenáři reagují na knihy; v oblasti vzdělávání usnadní e-učebnice práci přednášejícím a ušetří jim čas; a mění se možnosti, jak za knihy platit (Open Access, licence, PDA atd.).

Na zajímavou přednášku navázala také neméně zajímavá diskuse. Jiří Kadleček z Albertiny například potvrdil, že automaticky generované knihy už existují a jsou v prodeji. Amazon mu před časem doporučil k zakoupení knihu o historii Kadlečků ve Spojených státech, což byla právě taková "poloautomatická" kniha, která kombinuje neutrální texty o historii s informacemi získanými z matrik, sčítání lidu a databází úřadů. Jak pan Kadleček diplomaticky podotkl, bylo to docela zajímavé, ale byť nijak zvlášť kvalitní.

Diskuse také přinesla pohledy z druhé strany, tj. že zmiňované trendy nemusejí být jen pozitivní. Například personalizace obsahu mně osobně připadá skvělá u e-učebnic, ale nebyl jsem příliš nadšený z možnosti upravovat obsah e-knih (kdy např. na základě informací o čtenáři bude kniha klást větší důraz na akci nebo romantiku, nebo zkrátí dlouhé popisy prostředí). To už mi totiž připadá jako velký zásah do samotné podstaty literárního díla. A i když jsem velkým fanouškem nových věcí, domnívám se, že pokud si několik lidí přečte konkrétní dílo, měli by mít i stejný "zážitek", nikoliv aby každý četl něco trochu jiného.

Doporučoval bych také velmi pozorně sledovat i vývoj v oblasti již zmiňovaných nových obchodních modelů. Přechod na elektronický obsah totiž nemusí znamenat jen snížení cen a nové možnosti, ale i potenciální rizika, známá i z jiných druhů obsahu, jako např. průběžné licence místo jednorázových plateb (což se nemusí vždy vyplatit), rozšíření dodatečných plateb a mikroplateb (které v posledních letech zamořují třeba oblast her) nebo zahlcení obsahu reklamami, které nás už dnes obklopují snad na každém kroku.

V poslední části pondělního setkání pak došlo i na samotný workshop, kdy se účastníci rozdělili do tří skupin a společně pracovali na krátkých prezentacích na tři témata: "Jak e-knihy změní roli knihovníků?", "Jaké jsou největší výzvy či překážky rozšíření e-knih v knihovnách?" a "Jaký je podle nás nejlepší způsob pořízení e-knihy nebo nejlepší obchodní model?". Závěrečná diskuse nad těmito otázkami byla současně i závěrem celého workshopu.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RYLICH, Jan. Myšlenka, jejíž čas právě nastal: Budoucnost elektronických knih. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 6 [cit. 2016-06-30]. urn:nbn:cz:ik-14099. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14099

automaticky generované reklamy
registration login password