Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovnická dílna 2011

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Knihovnická dílna 2011

0 comments

Dobrovolníci v knihovnách, výhody i rizika této nové aktivity a zkušenosti knihovníků, kteří na dobrovolné spolupracovníky nedají dopustit – to bylo jedno z hlavních témat dvoudenní Knihovnické dílny pořádané Sekcí veřejných knihoven SKIP a Městskou knihovnou v Praze koncem dubna. Pojďme si obsah letošního ročníku představit podrobněji.

V úvodním bloku prvního dne workshopu se na sto padesát knihovníků a odborných pracovníků z celé republiky nechalo inspirovat zkušenostmi svých kolegů, kteří v posledních třech letech získali titul Knihovna roku. Tuto cenu uděluje Ministerstvo kultury institucím za dlouhodobé zásluhy o rozvoj knihovnictví v obcích nebo za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. Na pódiu se vystřídali zástupci knihoven v Petrůvkách, v Protivanově, v Pavlovicích u Přerova či v Ostravě.

V odpoledním bloku lektoři přiblížili směry a cíle vycházející z Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011 až 2014. V úvodu představila Bohdana Stoklasová projekt Národní digitální knihovna, za kterým stojí Národní knihovna ČR a její partner Moravská zemská knihovna v Brně. Cílem projektu v hodnotě 300 milionů korun je digitalizace, dlouhodobá ochrana a zpřístupnění významné části fondu obou knihoven. Účastníci semináře se dozvěděli, že do konce roku 2019 má být digitalizováno více než 50 milionů stran, což představuje na 300 tisíc svazků. Přínosem pro obecní a městské knihovny je také možnost získat kromě velkého množství digitálních dokumentů například přepis pořadů rozhlasového a televizního vysílání. Knihovny dostanou také návod, jak digitalizovat vlastní dokumenty.

Ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny Vít Richter seznámil účastníky s novu koncepcí rozvoje knihoven pro nejbližší čtyři roky. Ve svém bloku navázal na svoji předchůdkyni a zamýšlel se nad úlohou knihoven v době rozmachu digitalizace. Připomenul, že knihovny mohou na zavádění nových technologií ročně čerpat z dotací až půl miliardy korun. Zmínil také fakt, že se knihovníci naučili využívat počítač a internet pro svoji práci, a proto by ani nástup digitálních dokumentů neměl existenci knihoven v budoucnu ohrozit. Je nutné se ale smířit s tím, že se úloha knihy mění a knihovny musí počítat s konkurencí ve svých hlavních funkcích. Lektor také seznámil účastníky semináře se zajímavými statistickými údaji. Pozitivní je zjištění, že Češi patří k silným čtenářům, pouze 17% z nich nepřečetlo za loňský rok ani jednu knihu, zatímco v rámci Evropské unie je to téměř polovina populace. Dobrou zprávou je také vysoké procento dotazovaných, kteří nevěří, že by elektronické knihy nahradily ty v tištěné podobě. Zatímco počet návštěvníků knihoven stoupá, až 45% mužů přiznalo, že nikdy nebylo v knihovně. Vzhledem k tomu, že ze svých pozic právě muži většinou rozhodují o existenci knihoven, je ve vlastním zájmu knihovníků hledat způsob, jak zástupce silnějšího pohlaví do knihoven přilákat. Návodem může být další statistický údaj, kdy čtenáři požadují po knihovnách co nejvíce nových a zajímavých titulů. Také volají po informacích o nových knihách, protože se na trhu sami nedokážou zorientovat. Nechali by se však nalákat besedami o literatuře, regionálními informacemi nebo vzdělávacími akcemi. Vizí nové knihovny by tedy měla být instituce, která poskytuje svým klientům služby v kteroukoliv denní či noční hodinu, bez ohledu na handicap čtenáře, a zdarma.

Vít Richter  představil účastníkům dílny novou koncepci rozvoje knihoven na nejbližší čtyři roky

Vít Richter představil účastníkům dílny novou koncepci rozvoje knihoven na nejbližší čtyři roky

V druhé části svého vystoupení se Vít Richter zabýval inovací Standardů VISK (Veřejné informační služby knihoven), jejichž cílem je charakterizovat podmínky činnosti knihoven, které jsou předpokladem pro poskytování kvalitních služeb, a slouží také jako motivace pro zřizovatele knihoven. Za zmínku stojí fakt, že v České republice existuje 2 765 knihoven v obcích do 500 obyvatel. Podle nových standardů inspirovaných zkušenostmi z Velké Británie a Německa, by ke zkvalitnění služeb mohla přispět i otevírací doba o sobotách a nedělích. Dobrá knihovna by měla také obměňovat ročně desetinu svého knižního fondu. Přestože se na nákup knih vynakládá větší částka, knihovny více svazků nepořizují, což je odrazem zvyšování cen.  Přístup na internet je už samozřejmostí, trochu však pokulhává zřizování webových stránek knihoven, které by měly být přístupné i pro zrakové postižené uživatele. Knihovníci by také měli věnovat ročně 48 hodin vzdělávacím akcím pro svůj profesní růst. Počet zaměstnanců pro jednotlivé typy knihoven lze určit jen stěží, vodítkem by však mohl být poměr 0,5 úvazku na 1000 obyvatel. Míru spokojenosti čtenářů pomohou knihovníkům odhadnout dotazníkové akce. Z nedávného šetření vyplývá, že 90% naší populace je se službami knihoven spokojeno.

V posledním příspěvku prvního dne se Zlata Houšková z Knihovnického institutu NK zamýšlela nad hlavními devizami knihovnické profese. Přestože dnes se povolání knihovníka těší větší úctě než kdysi, pořád je hrozbou pro tuto profesi nedostatek financí, neschopnost využít rozvoje informačních technologií, vyšší věk knihovníků či nezájem veřejnosti o služby knihoven. K větší prestiži této profese by přispělo například prosazování řízení lidských zdrojů na moderních principech. Chybí také jasné vymezení pojmu „knihovník“, ačkoliv se nedávno objevil nový pojem „manažer metadat“ – ten se ale podle odborníků zřejmě neujme.

Zlata  Houšková se ve svém příspěvku zamýšlela nad devizami knihovnické profese

Zlata Houšková se ve svém příspěvku zamýšlela nad devizami knihovnické profese

Tématem druhého dne bylo dobrovolnictví v knihovnách, které ladí s letošním Evropským rokem dobrovolnictví. Pro ty knihovníky, kteří s touto myšlenkou nemají zatím žádné zkušenosti, ale o spolupráci s dobrovolníky uvažují, byl určen příspěvek Radka Jiránka z Ministerstva vnitra ČR. Odborník na oblast legislativy rozptýlil obavy ze složitých byrokratických úkonů. Knihovny by ale měly pamatovat na sjednání oboustranného pojištění pro případ způsobení škody a újmy na zdraví. Na úhradu pojistného lze získat dotaci od ministerstva vnitra. Motivací pro dobrovolníka může být i fakt, že dobu strávenou touto aktivitou lze započítat do odpracovaných let pro výpočet důchodu. Více informací je možné získat na adrese www.dobrovolnik.cz. Knihovníci se také dozvěděli, že dobrovolník by neměl suplovat jejich práci ani provádět úkony, na které si lze objednat službu, například úklid nebo stěhování nábytku. Naopak měl by dělat něco navíc a knihovně se postarat o přidanou hodnotu. Dobrým příkladem je nápad knihovníků z Loun, kteří při přemisťování knih do nových prostor vytvořili za pomoci tamních školáků živý řetěz.

Hosté dopoledního bloku upozornili také na možné problémy dobrovolnictví, k nimž patří nesprávná komunikace na obou stranách, spolehlivost či důvěryhodnost nebo riziko poškození dobrého jména knihovny. Výhody však převažují. Propagace knihovny, nový pohled veřejnosti na starou instituci, netradiční akce či atraktivita pro mladé lidi stojí za to o této aktivitě uvažovat. O své zkušenosti se s frekventanty podělili zástupci královéhradecké knihovny, kteří se s dobrovolníky pustili do takových akcí jako je Den vody, Den hluku, Kniha – černý pasažér nebo Bazar skript a učebnic.

Dobrovolníci z Hradce Králové - Vladimíra Buchtová (s mikrofonem) a Jaroslav Novotný. Blok moderovala Jaroslava Štěrbová

Dobrovolníci z Hradce Králové - Vladimíra Buchtová (s mikrofonem) a Jaroslav Novotný. Blok moderovala Jaroslava Štěrbová

Bez dobrovolníků si chod knihovny nedovede představit ani sedlčanská knihovna se svým Komunitním centrem Lukáš. I díky tomuto projektu tamní knihovnu navštěvuje třetina dospělých obyvatel Sedlčan a téměř tři čtvrtiny dětí. V loňském roce tato knihovna nabídla čtyři stovky akcí. K dobrovolníkům patří češtinářka - korektorka, ale také „pohádkové babičky i dědečkové“ a spousta nadšenců, kteří přivádějí další pomocníky a nové čtenáře. Ředitelka knihovny Blanka Tauberová s dobrovolníky neuzavírá smlouvy ani pojištění, pouze je poučí o bezpečnosti při práci. Spolupráci si pochvaluje i tamní Klub nezávislé kultury, který bezplatně využívá prostory knihovny a pro veřejnost na oplátku vytváří zajímavé akce. S dobrovolníky sdruženými v centru Adorea spolupracuje také Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně. Její ředitelka Helena Gajdušková představila projekt Senioři vítáni, jehož součástí jsou oblíbené „cyklovyjížďky“. V závěru bloku zazněla myšlenka, s níž se ztotožnili všichni účastníci semináře: Seniorský věk není nic jiného než další etapa života, kdy slovo „musím“ nahradí slovo „chci“.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
OUJEZDSKÁ, Blanka. Knihovnická dílna 2011. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 5 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-13640. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13640

automaticky generované reklamy