Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Glosy z Frankfurtu

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Glosy z Frankfurtu

0 comments

Frankfurtský knižní veletrh, který se letos konal ve dnech 19. – 23.10. 2005, je největší akcí svého druhu na světě. Letos se ho zúčastnilo více než 7 200 vystavovatelů z 101 zemí a navštívilo kolem 280 tisíc lidí. Většina z nich byla na veletrhu spokojena: 95 % dotázaných návštěvníků a vystavovatelů letošní ročník Frankfurtského veletrhu ocenilo pozitivně. Však také bylo z čeho vybírat. Letos poprvé se součástí veletrhu staly antikvariáty. Na veletrhu se konalo kolem 3 000 doprovodných akcí. Snaha oslovit co největší okruh zájemců vedla organizátory k tomu, že se na veletržní ploše představili též výrobci hraček a jedna hala byla věnována fotbalu – literatuře a obrazové dokumentaci (příští rok bude mistrovství světa ve fotbalu v Německu).

Architektura

Výstavní areál je velmi rozsáhlý, je možné se po něm pohybovat nejen pomocí eskalátorů, ale také pojízdných chodníků a autobusů. Moderní haly, mezi které je citlivě zakomponována novoklasicistická Festhalle z počátku 20. století, působí opravdu impozantně. Najdeme však také odkazy na středověké počátky veletrhu: přímo do jedné ze stěn kongresového veletržního centra byl vsazen středověký reliéf svatého Bartoloměje, s jehož svátkem bylo pořádání trhů původně spojeno. Ostatně na spojení starých a nových prvků byla částečně založena také expozice čestného hosta veletrhu, jímž byla Republika Korea: vysoké, částečně opracované kameny falických tvarů, vytvořené podle prehistorických dochovaných (snad náhrobních) kamenů, sloužily současně jako jakési stojany na mobilní telefony, na kterých bylo možné číst elektronické verze vystavených knih.

Korea ve Frankfurtu

Hlavním hostem veletrhu byla Korea. Původní koncepce počítala s účastí obou korejských států, ale KLDR nabídku neakceptovala, takže čestného úkolu se ujala Jižní Korea. Podle slov ředitele Frankfurtského veletrhu měla tato hostující země obrovský úspěch.

Korea se představila v nejlepším světle svých knižních tradic, které sahají do dávných dob (v Koreji bylo poprvé použito kovových typů k tisku knihy v roce 1234).

Korejský knižní trh zaujímá 7. místo na světě: působí zde 22 498 vydavatelských společností, ročně vychází 35 394 nových titulů, v polygrafickém průmyslu pracuje 210 000 lidí (200 000 v nakladatelstvích a tiskárnách, 8 000 v knihkupectvích a 2 000 v distributorských společnostech a internetových knihkupectvích). Z roční knižní produkce tvořily překlady v roce 2004 28,5 % (tj. 10 088 titulů). V roce 1990 byla nastartována výroba elektronických knih, od té doby rychle stoupl jejich počet, hlavně pak produkce multimediálních dětských knih.

Korejská nakladatelství a distribuční firmy se představily v 75 stáncích. Knihy zaujaly kvalitou tisku, výtvarného zpracování i obsahem. Zejména dětské knize je věnována velká péče (krásné ilustrace). Některé knihy o výtvarném umění byly přímo skvosty (např. dvě monografie korejských autorů o malíři Egonu Schielem z nakladatelství Media Arte nebo kniha o díle Gustava Klimta).

Celé expozici vévodil model Paju Bookcity (místo 30 km od Soulu). Jedná se o polygrafický a vydavatelský komplex, jehož záměr vznikl už v roce 1989, dobudován byl v roce 2004. Celý komplex je pojednán jako centrum kultury, vzdělanosti a informací.

Knihy se zde vyrábějí nejmodernějšími technologiemi. Součástí komplexu je Asia Publication Culture & Information Center, které je mimo jiné také místem vzdělávání v oblasti polygrafie, vydávání knih a knižní kultury. Pořádají se zde veletrhy, festivaly a další akce zaměřené na knihu.

Expozici doprovázely krásné Korejky, v bílých stanech na veletržním náměstí probíhaly ukázky tradiční ruční výroby papíru, uměleckého tisku, korejských her a sportů, řemeslné výroby a v neposlední řadě ochutnávky korejských pochoutek.

Autoři ve Frankfurtu

Autoři předvádějí svůj šarm, inteligenci a vtip na frankfurtském „Modrém sofa“. Někteří se dokonce chovají jako filmové hvězdy, protože si uvědomují, že jejich vystoupení je důležité pro prodej knihy. Řada autorů je nekonečná a nedá se obsáhnout, ani když člověk mluví německy a na literaturu se specializuje (jak o tom pojednal autor článku z Neue Zürcher Zeitung) – pro ilustraci pár jmen, z nichž některá jsou u nás (alespoň někomu) známá (Ingo Schulze, Reinhold Messner, Wladimir a Olga Kaminerovi, Zsuzsa Bánk, Simon Singh), většina však ne (Miguel Barcelo, Elke Heidenreich, Antonia Rados, Bruno Jonas, Neil Jordan, A. L. Kennedy aj.). Knihu korespondence M. Heideggera a jeho ženy zde uváděla jejich vnučka Gerdtrud Heidegger, velký zájem zde vzbudil třetí díl pamětí A. Solženicyna, za pozornost stálo také německé vydání díla Daniila Andrejeva, syna Leonida Andrejeva, jehož originální vydání prý slaví úspěch v Rusku… V záplavě titulů si ovšem každý návštěvník mohl vybrat něco jiného (co zaujalo překladatelku A. Charvátovou).

Jiná je prezentace odborných knih a autorská čtení (např. slovenských autorů Dušana Šimka, Michala Horeckého a Daniely Humajové). Vystupují zde odborní lektoři, kteří rozeberou a ohodnotí knihu ze všech aspektů (mezi kritiky nechyběl ani M. Reich-Ranicki).

Knihy ve Frankfurtu

V tisku proběhlo mnoho zpráv o výrazném zvětšení nabídky o elektronická média (více než polovina prezentovaných produktů), ale pro běžného návštěvníka snížení počtu papírových knih na stáncích nebylo vůbec patrné.

Vedle nejnovějších bestsellerů a odborných knih z renomovaných nakladatelství jsou zde také antikvární knihy, knižní produkce univerzit a jiných vysokých škol, vědeckých a kulturních institucí. Vedle knih jsou k vidění i zajímavé výstavy – letos bylo hodně fotografických (Světový fotbal, Fotografie z Koreje, Magická Afrika), lze zde shlédnout umělecké a řemeslné předměty, audiovizuální produkty. Festivalové kino promítá zfilmované knihy světových autorů.

Knihy však převládají – letos se hojně propagovaly knihy nového papeže Benedikta XVI., coby bavorského rodáka, a knihy o něm a dále knihy věnované osobnostem, které slavily či budou slavit výročí (H. Heine, D. Bonhoeffer, W. A. Mozart).

V produkci velkých i menších nakladatelství je množství překladů současných ruských autorů, zatímco bohemika byla ojedinělá. V německých knihách se hojně objevují témata německo-ruských vztahů, Východního Pruska, německého imperialismu, vztahů k Izraeli a arabským státům. Nešlo si nevšimnout, že některá arabská nakladatelství prezentují tituly propagující antisemitismus, na íránském stánku tak byly nabízeny třeba Protokoly sionských mudrců s pochvalnou předmluvou. Z těchto důvodů také kancelář státního zástupce ve Frankfurtu vznesla žalobu na kolektivní stánek íránských nakladatelů.

Dojmy z veletrhu se dají popsat jako smíšené: radost z bohatosti a pestrosti knižní produkce se mísí s vědomím, že z tohoto bohatství jedinec může pojmout jen zlomek a že z finančních důvodů se drtivá většina představených knih do českých knihoven a k českým čtenářům nikdy nedostane.


Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KNOLLOVÁ, Světlana a LUKAVEC, Jan a MĚCHUROVÁ, Zdenka. Glosy z Frankfurtu. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 12 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-11960. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11960

automaticky generované reklamy
registration login password