Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy zpřístupňované na českých webových serverech

Čas nutný k přečtení
59 minut
Již přečteno

Elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy zpřístupňované na českých webových serverech

0 comments
Anglicky
English title: 
Electronic research and technical reports accessible on Czech websites
English abstract: 
<p>The article sumarizes the results of the exploration on the Czech internet. During this exploration there were found Czech websites, which provide access to electronic technical and research reports. The author tried to find out the amount of these websites, the form of the electronic reports and the way of the access to these reports. The introduction contains basic information about technical and research reports, their form and the way of their registration. There is also described the method of the exploration on the internet, creation bibliography of Czech websites and the method of analysis of the report collections. The main part of the article presents the results of analysis of report collections on these choice websites: <a href="http://www.cesnet.cz/doc/techzpravy/">website of CESNET - Czech Education and Scientific NETwork</a>, <a href="http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/index.html">website of Research Institute of Geodesy, Topography and Cartography (VUGTK)</a>, <a href="http://www.fi.muni.cz/reports/">website of Faculty of Informatics, Masaryk University</a>, and <a href="http://www.vidivici.cz/surao2/index.php?Lang=CS&amp;r=tech_zpravy">website of Radioctive Waste Repository Authority (SURAO)</a>. The special part of the article pays attention to the report collection of research in librarianship. <br/> <i>(The abstract refers to the original text.)</i></p>
Redakční poznámka: Text je výtahem z bakalářské práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v červnu 2007.
Bibliografický záznam původní bakalářské práce:
VYČÍTALOVÁ, Hana. Elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy zpřístupňované na českých webových serverech [Electronic research and technical reports accessible on Czech websites]. Praha, 2007-05-15. 67 s., V s. přílohy. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Eva Bratková.

1. Úvod

Zprávy všeobecně jsou důležitým typem dokumentu, řadí se do kategorie šedé literatury. Samotný pojem zpráva je definován jako „dokument obsahující prezentaci faktů nebo záznam nějakého jednání, zkoumání nebo události“ [ČSN ISO 5127, 2003, s. 22]. Jejich důležitost a informační hodnota je dána jejich specifickými obsahy, aktuálností a shrnujícím charakterem. Jsou také rychlým komunikačním prostředkem v oblasti vědy a techniky mezi odborníky. Zprávy jako takové můžeme dělit na několik typů: zprávy výzkumné, technické, vývojové, studijní, cestovní a výroční [BRATKOVÁ, 2005].

Vymezení pojmů technická a výzkumná zpráva není zcela jednoznačné. Dva termíny naznačují, že by se mělo jednat o dva rozdílné typy zpráv. Přesto je někdy složité určit jejich odlišnost. V teoretickém úvodu své bakalářské práce [VYČÍTALOVÁ, 2007b] jsem se těmito odlišnostmi zabývala více, v práci jsou uvedeny různé definice z českých norem i z děl významných osobností oboru IVK.

Vědeckovýzkumné zprávy mívají vysokou informační hodnotu díky své aktuálnosti a originálnímu obsahu. Typickým charakteristickým rysem výzkumných zpráv je přímá návaznost na daný výzkum nebo projekt. Jsou spjaty s probíhajícím či ukončeným výzkumem, přinášejí nejnovější informace o něm. Obsah je velmi podrobný, konkrétní a původní. Kromě informací o výsledcích výzkumu přináší zprávy i informace o použitých metodách při výzkumu, použitém zařízení a experimentech. Bývají bohaté i z hlediska příloh [BAYER, 1985]. Vydávají je v omezené míře nejrůznější instituce – vládní instituce, výzkumné ústavy, akademické instituce, ale i soukromé společnosti. Zprávy jsou vydávány většinou v malém počtu ve formě rozmnoženin, sborníků, monografií nebo článků ve vědeckých časopisech. Přístup k nim bývá omezený. Mohou se dělit podle různých hledisek, nejčastější je dělení zpráv podle fáze řešení na úvodní, průběžné a závěrečné, popřípadě dílčí [SEDLÁČKOVÁ, 1993; RECHTOŘÍK, 1987]. Technické zprávy se zabývají spíše řešením nějakého technického problému nebo úkolu, popisují řešení problému, včetně popisu materiálu, použité metodiky apod.

O formě, obsahu a vzhledu dokumentu typu vědeckovýzkumná a technická zpráva pojednává norma ČSN ISO 5966 - Dokumentace : Formální úprava vědeckých a technických zpráv [ČSN ISO 5966, 1994]. Udává pravidla úpravy těchto zpráv. Jednotná forma zpráv usnadňuje jednak jejich komunikaci a zpracování, jednak orientaci uživatele v textech zpráv. Požadavky z této normy jsou podrobně rozebrány v mé bakalářské práci [VYČÍTALOVÁ, 2007b].

V minulosti byly technické a výzkumné zprávy na našem území registrovány v několika systémech. Nejvýznamnější aktivitou byla česká účast v evropském systému SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe), která však byla ukončena spolu se zánikem systému v roce 2005. V současné době se však připravuje nová podoba systému SIGLE [SCHÖPFEL, 2007]. Měl by to být systém OpenSIGLE, bývalá databáze by se měla proměnit v otevřený archiv s bibliografickými záznamy dokumentů šedé literatury.

Do budoucna má také jisté plány s registrací šedé literatury, včetně zpráv, Státní technická knihovna. Ta připravuje systém NUŠL (Národní úložiště šedé literatury), ve kterém by měly být registrovány všechny typy šedé literatury v celostátním záběru.

Prozatím u nás existuje systém, který registruje alespoň výzkumné záměry, projekty a výsledky výzkumů v celostátním záběru. Je to Informační systém výzkumu a vývoje Rady pro výzkum a vývoj v České republice [Informační systém výzkumu a vývoje, 1993]. Jedná se pouze o registrační systém, systém neposkytuje žádné plnotextové dokumenty. Databáze systému má čtyři dílčí části a to jsou: Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje CEP, Centrální evidence výzkumných záměrů CEZ, Rejstřík informací o výsledcích RIV a Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji. V databázi je možné zdarma vyhledávat. Jako pomůcka při vyhledávání elektronických zpráv na internetu byla použita zejména Centrální evidence výzkumných záměrů CEZ. V této registraci výzkumných záměru by měly být registrovány všechny výzkumné záměry od roku 1993, kdy systém vznikl, až po současnost [Rada pro výzkum a vývoj, 2007].

Jaká vypadá situace se zprávami v elektronické podobě, to bylo zjišťováno na českém internetu. Byl proveden průzkum českého internetu a vytvořen přehled českých webových sídel zpřístupňujících zprávy v elektronické podobě. Tento přehled byl upraven do podoby bibliografického soupisu [VYČÍTALOVÁ, 2007a]. Ten umožňoval zjistit, jaké instituce vystavují své sbírky zpráv a kolik je zhruba možné takových sbírek na českém internetu najít. Soupis pak také sloužil jako výchozí bod pro výběr několika reprezentativních webových sídel se sbírkami zpráv, které byly detailně analyzovány. Informace o nalezených webových sídlech v bibliografickém soupisu byly zpracovány do formy bibliografických záznamů. Tyto záznamy byly doplněny krátkými poznámkami o počtu zpráv, formátu zpráv, popřípadě létech vzniku zpráv nebo nějaké zvláštnosti webového sídla. Zjišťovány byly sbírky výzkumných a technických zpráv jen na českých webových sídel, čili v potaz byly brány pouze servery s doménou .cz. Průzkum českého internetu byl proveden pomocí tří nejznámějších internetových vyhledávačů Google, Seznam a Atlas. Pro řazení záznamů sídel v rešerši byla vypracovaná zvláštní typologie těchto sídel. Do rešerše byla primárně zařazena sídla, která zpřístupňovala zprávy v úplných textech. Přesto bylo na ukázku do rešerše zařazeno i několik webových sídel, která vystavují pouze seznamy bibliografických záznamů zpráv bez úplných textů.

Během průzkumu českého internetu se ukázalo, že webových sídel zpřístupňujících úplné texty vědeckovýzkumných a technických zpráv je poměrně hodně. Bylo nutné vybrat pouze několik významných nebo něčím zajímavých zástupců k rozboru jejich vystavených sbírek zpráv. Celkem byla vybrána pro rozbor čtyři webová sídla těchto institucí - CESNET, Výzkumný ústav geodetický, kartografický a topografický, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně a Správa úložišť radioaktivního odpadu.

Každé webové sídlo bylo detailně prozkoumáno. Získané informace o webových sídlech a sbírkách zpráv jsou uvedeny v následující kapitole. U každého webového sídla je na úvod uvedeno několik základních informací o provozovateli webového sídla a informace o výzkumu. Dále je popsán způsob prezentace zpráv na webovém sídle, způsob jejich uložení, možnosti prohlížení zpráv a možné cesty ke zprávám. Následují informace o samotném zpracování zpráv - jejich úpravě a vzhledu.

2. Analýza vybraných webových sídel a jejich sbírek zpráv

2.1 Webové sídlo CESNET

Sdružení CESNET je zájmové sdružení právnických osob. Jeho zakladateli byly vysoké školy v České republice a Akademie věd České republiky. Hlavním cílem sdružení je provozovat a rozvíjet akademickou vysokorychlostní počítačovou síť v České republice - CESNET2. Krom toho sdružení vyvíjí iniciativu v různých výzkumech v oblasti pokročilých síťových technologií a jiných projektech. Zaměřuje se i na vzdělávání a šíření osvěty v těchto oblastech. Hlavní informace o sdružení je možné najít na WWW stránkách.

2.1.1 Zprávy na webovém sídle CESNET

Na webovém sídle CESNETu je možné najít několik typů zpráv uložených v různých adresářích a v různých sekcích stránek. Prvními zmíněnými zprávami budou Technické zprávy, které jsou uložené v sekci Dokumenty (viz Obr. č. 1). Dalšími zprávami budou Zprávy o řešení projektů a výroční zprávy CESNETu, uložené rovněž v sekci Dokumenty. Posledními zprávami budou zprávy ve speciální sekci webového sídla CESNETu - Fond rozvoje. K některým z těchto zpráv je možné dojít ještě jinými cestami, i ty budou dále popsány. Zprávy jsou tedy na CESNETu rozmístěny po celém webovém sídle a neexistuje mezi nimi žádná navigace. Pro nezasvěceného uživatele to může být velice nepříjemné zjištění. Bylo by vhodnější místo jednoduchých repozitářů rozmístěných po celém sídle, vytvořit databázi všech zpráv s přehlednou kategorizací nebo alespoň vytvořit informativní seznam o zprávách a jejich umístění.

Obr. č. 1: Adresář Dokumenty na webovém sídle CESNET

Obr. č. 1: Adresář Dokumenty na webovém sídle CESNET

Technické zprávy jsou v prostředí CESNETu dokumenty, které informují o aktivitách a dosažených výsledcích jednotlivých pracovních skupin ve výzkumných činnostech. Jedná se o zprávy vytvořené pracovníky CESNETu. O financování aktivit, ze kterých zprávy vycházejí, není zmínka, ale patrně tyto výzkumy financuje samo sdružení CESNET. Technické zprávy CESNETu se nachází v sekci Dokumenty, ze které vede odkaz Technické zprávy na webovou stránku s názvem Technické zprávy. Technické zprávy jsou uložené ve společném adresáři doc (dokumenty), tento adresář se dále dělí na podadresáře podle roku vzniku zpráv. V těchto podadresářích jsou uložené zprávy vzniklé v daném roce. Zprávy jsou v adrese uložení identifikovány zkratkou svého názvu.

V sekci Technické zprávy se nachází zkrácené záznamy zpráv. Záznamy jsou uspořádány jednoduchým způsobem podle roku vzniku či zveřejnění. Bohužel nelze s jistotou určit, zda jde o datum vzniku zprávy nebo datum jejího zveřejnění. Spíše se přikláním k datu zveřejnění. Celkem je zde 8 položek, označených jednotlivými léty. Jako první je uveden rok 2007, následuje rok 2006, léta 2005 až 2000 jsou uvedeny v položce Starší zprávy.

Zkrácené záznamy uvádí tři důležité popisné metadatové údaje - název zprávy, identifikační kód zprávy a jména autorů. Některé záznamy zpráv zahrnují ještě údaj o dostupnosti textu zprávy v jiném jazyce. Zde to bývá čeština, jako hlavní jazyk zpráv je brána angličtina. Název zprávy je zároveň hyperlinkem na úplný text zprávy ve formátu HTML. Jména autorů jsou uvedena v přirozeném pořadí, bez titulů, a nejsou nijak strukturována. Identifikační kód zprávy se skládá z pořadového čísla zprávy, lomítka a roku vzniku zprávy. Pořadové číslo v kódu zprávy je přidělováno zprávám v souvislé řadě vždy v rámci jednoho roku, počínaje jedničkou.

Forma zprávy ve formátu HTML

Název ve zkráceném záznamu zprávy je hyperlinkem pro zobrazení úplného textu zprávy ve formátu HTML. Formát určuje velice jednoduchý vzhled zprávy. Zpráva je uvedena metadatovou hlavičkou, obsahující popisné bibliografické údaje. Stylem Heading 1 je uveden název zprávy a další popisné údaje. Následuje identifikační kód zprávy v této formě „CESNET technical report number 7/2006“ a údaje o dostupných formátech úplných textů. Dalšími popisnými údaji jsou jména autorů, opět v přirozeném pořadí, a přesné datum vzniku zprávy. Zprávy dostupné ve více jazycích mají v hlavičce ještě údaj o možnosti zobrazení jiné jazykové verze zprávy. Stylem Heading 2 je uveden krátký abstrakt, případně klíčová slova. Následuje úplný text zprávy.

Zprávy nemívají jednotnou obsahovou úpravu. Některé mají úvod, jiné jen závěr, některé mají obojí. Chybí zde náležitosti jako titulní list či obsah. Zprávy jsou členěny do několika kapitol. Většinou mají zhruba 6 nebo 7 částí, přičemž pod číslem 1 je uveden abstrakt, pak následují jednotlivé kapitoly. Dále už zprávy nejsou vnitřně členěny. Většina zpráv obsahuje krátký závěr, na konci zpráv bývají uvedeny odkazy na další možné zdroje k danému tématu nebo na použité zdroje. Některé zprávy mají v textu obrázky, tabulky nebo grafy, některé mají i malé přílohy. Tyto doplňkové materiály jsou řádně očíslovány a popsány. Formálně jsou zprávy jednotně upraveny. Převážná část zpráv je v anglickém jazyce, u některých je možné zvolit českou verzi. Zprávy za rok 2000 jsou ještě všechny uvedeny v českém jazyce. V roce 2001 už se objevují zprávy jak v českém, tak v anglickém jazyce. V letech 2006 a 2007 je výskyt zpráv v českém jazyce minimální.

Systém dále nabízí zobrazení úplného textu ve formátech PDF, PostScript nebo XML. U zpráv z let 2000-2005 systém často informuje, že zprávy byly vytvořeny v nestandardních formátech a jsou dostupné jen v PDF a PostScript. Odpadá tedy formát XML a zobrazení textu v HTML. Tyto zprávy pak mají v zobrazitelných formátech jinou úpravu než standardní zprávy.V letech 2006 a 2007 se nestandardní zprávy již nevyskytují.

Se zobrazením formátu PDF nebyl problém. Ve formátu PDF jsou zprávy lépe formálně i graficky upraveny, metadatová hlavička zprávy je přehlednější. První údaj přináší identifikační kód zprávy v prostředí CESNETu, další údaj je názvový, následují jména autorů a datum vzniku zprávy. Za těmito údaji následuje abstrakt a vlastní text zprávy. Není nijak uvedena titulní strana ani zvláštní členění zprávy. Stránky mají vytvořené zápatí s identifikačním kódem zprávy a stránkováním. Rozsah zpráv je v průměru deset stránek, text bývá doplněn obrázky a grafy.

Zobrazení ve formátu Post Script se kromě přístupu k souboru nijak neliší od zobrazení ve formátu PDF.

Formát XML nebylo možné u žádné ze zkoumaných zpráv otevřít. Systém hlásí chybu o nenalezení zdrojového objektu. Jeden z autorů technických zpráv na CESNETu potvrdil, že chyba je na straně CESNETu [KRSEK, 2007].

K některým těmto zprávám je možné se dostat ještě jinými cestami, které budou zmíněny.

Zprávy o řešení projektů a výroční zprávy

Tyto zprávy je možné najít v položce Zprávy o řešení projektů a výroční zprávy CESNET, k této položce vede odkaz ze sekce Dokumenty. Nachází se tu výroční zprávy sdružení CESNET a průběžné zprávy o řešení tří významných výzkumných záměrů CESNETu. Zařazení výročních zpráv do tohoto podadresáře není příliš šťastná volba. Na první pohled se příliš nehodí ke zbytku výzkumných zpráv. Jsou to zprávy čistě administrativního charakteru shrnující stav, činnost a výsledky sdružení CESNET za určitý rok. Jsou dostupné v úplných textech ve formátu PDF.

Mnohem větší důležitost mají roční průběžné a závěrečné zprávy tří výzkumných projektů. Jedná se o projekty Projekt TEN-34 CZ, Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace a Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace. Tyto projekty jsou pravděpodobně financovány Radou pro výzkum a vývoj.

Projekt TEN-34 CZ (Výzkumný záměr 1996-1998) je českou verzí evropského projektu TEN-34. Jedná se o ukončený projekt. Byl to projekt opravdu klíčový, ve kterém šlo o vybudování vysokorychlostní akademické sítě a rozvoj jejích služeb. K dispozici jsou zprávy z let 1996 a 1997 a závěrečná zpráva o projektu z roku 1998.

Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace (Výzkumný záměr 1999-2003) - tento ukončený výzkumný záměr z let 1999-2003 navázal na předchozí projekt vybudování sítě. Dostupné jsou zprávy z let 1999-2003 spolu s dokumenty oponentního řízení.

Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace (Výzkumný záměr 2004-2010) je probíhající výzkumný záměr na léta 2004-2010. Projekt navazuje na oba předchozí výzkumné záměry. Je to dlouhodobý projekt, tudíž k dispozici jsou zatím roční průběžné zprávy za léta 2004-2006 i s formuláři oponentního řízení.

Tyto zprávy jsou uložené v adresáři doc a podadresářích dělených podle roku vzniku zpráv. Zprávy jsou kvalitněji zpracované než dříve zmíněné technické zprávy, jejich forma se výrazně liší. Přesto ani tyto zprávy nemají jednotnou úpravu. Roční zprávy jsou uvedeny titulním listem s popisnými bibliografickými údaji a osnovou zprávy. Popisných údajů je zde nesrovnatelně více než u technických zpráv. První informace naznačuje uživateli, o jakou zprávu se jedná, zda je to průběžná zpráva nebo závěrečná, a za jaký rok je vytvořena. Prvním údajem je identifikační kód výzkumného záměru, přiděleném v Informačním systému výzkumu a vývoje, provozovaným Radou pro výzkum a vývoj. Dalším údajem je nositel, což je sdružení CESNET a zástupce nositele - fyzická osoba, některý z pracovníků sdružení CESNET. Následuje jméno hlavního řešitele, ve všech třech projektech je to Jan Gruntorád (ředitel CESNETu), a kontaktní adresa na CESNET.

Hned za popisnými údaji je umístěna osnova. Jednotlivé číslované položky osnovy jsou hyperlinkovány a vedou k úplnému textu jednotlivých částí zprávy, které už mají stejný vzhled a formu jako zmíněné zprávy technické. Zprávy mají úvod, závěr a zvlášť vyčleněné přílohy (včetně literatury), označené velkými písmeny. Ve spodní části stránek s úplným textem jsou uvedeny funkční odkazy pro posun ve zprávě. Odkaz Předchozí pro zobrazení předchozí kapitoly zprávy, odkaz Následující pro zobrazení následující kapitoly a odkaz Obsah, který vede zpět na titulní list.

Na konci titulního listu je uvedena krátká tiráž s významnými informacemi. CESNET informuje, že tyto zprávy jsou rovněž vydávány v tištěné podobě, a uvádí počet stran zprávy v tištěné verzi. Tato informace obsahuje hyperlink na zobrazení tištěné verze zprávy ve formátu PDF. Těmto tištěným verzím je přidělováno číslo ISBN. Zpráva za rok 2006 už má přiděleno nové 13-místné číslo ISBN. Novější zprávy mají v titulním listu umístěny i náhledy obálky tištěné verze zprávy.

Dostupná zobrazení tištěných verzí těchto ročních zpráv ve formátu PDF mají už skutečně podobu výzkumné zprávy se všemi formálními i obsahovými náležitostmi. Zprávy mají samostatný titulní list s názvem výzkumného záměru, rokem zpracování, logem CESNETu a již zmíněnými popisnými údaji. Následuje rub titulního listu se jmény editorů a autorů, identifikátorem ISBN a nakladatelskými údaji a teprve potom podrobný obsah. Samotný text zprávy je přehledně členěn a je bohatě doplněn očíslovanými obrázky, mapkami, grafy a tabulkami s připojenou legendou. Na konci zpráv jsou řazeny přílohy. Zprávám snad chybí jediná věc - zadní obálka nebo alespoň krátká tiráž na posledním listu.

Malou výjimkou jsou zprávy z projektu TEN-34 CZ. Tento projekt nebyl registrován v Centrální evidenci CEZ, identifikační kód byl tedy patrně přidělen CESNETem. Liší se i forma a vzhled zpráv. Závěrečná zpráva z roku 1998 je identická s dříve zmíněnými, pouze neobsahuje informaci o tištěné verzi a není tedy dostupná ve formátu PDF. Více se liší průběžné zprávy z let 1996 a 1997. Tyto zprávy nemají vyčleněné titulní listy, hlavička s informacemi je řazena před textem, v případě zprávy z roku 1997 chybí úplně. Osnova je stejně hyperlinkovaná. Chybí přílohy.

Položky Oponentní řízení obsahují list se zápisem o průběhu oponentního řízení.

Fond rozvoje

Další zprávy v sídle CESNETu je možné nalézt v sekci Fond rozvoje. Fond rozvoje sdružení CESNET slouží pro financování projektů v oblasti podpory výzkumné a vývojové činnosti sdružení CESNET a projektů pro podporu vzdělávání a studijních pobytů v zahraničí pro členy sdružení CESNET. Výběr projektů se koná pomocí výběrových řízení. Finance na projekty pochází z prodeje části sdružení z výnosů hospodaření sdružení. Fond rozvoje řídí Rada fondu. Část webového sídla Fond rozvoje CESNETu zahrnuje sekci Závěrečné zprávy ukončených projektů, které nejsou dostupné z jiné části sídla. Jedná se o zhruba 56 zpráv, dostupných ve formátu PDF, a jsou to závěrečné zprávy schválených projektů. Zprávy nemají jednotnou formální ani obsahovou úpravu. Nejsou nijak řazené. Zprávy se nezdají být tak kvalitní jako zprávy z hlavních tří výzkumných záměrů CESNETu. Nedají se srovnávat jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska formy. Každá zpráva je uvedena jen svým názvem, za kterým hned následuje samotný text zprávy. Není zde titulní list, obsah, tiráž ani žádné popisné údaje. Jiné zprávy jsou řádně uvedeny titulním listem s alespoň základními popisnými údaji (označení zprávy, název zprávy, jméno autora, datum), mají i obsah, ale rozdíly jsou stejně velké. Většina zpráv má rozsah kolem 5 stránek.

K některým ze zmíněných zpráv existují ještě další cesty z jiných adresářů a serverů webového sídla CESNET. Konkrétně jsou to sekce Věda a výzkum, sekce METACentrum, Liberouter a Videoserver. Všechny tyto sekce jsou odkazovány z hlavní stránky CESNETu.

Sekce Věda a výzkum zahrnuje položku Aktivity sdružení, kde lze nalézt ucelené informace o dlouhodobějších výzkumných aktivitách členů sdružení. Jsou zde vymezena jednotlivá témata výzkumu. Každý název tématu je hyperlinkován a vede na stránku s podrobnějším popisem aktivity. Stránka kromě popisu dané problematiky uvádí i kontaktní osobu a odkazuje na zprávy k danému tématu výzkumu. Tyto zprávy jsou v podstatě částmi z ročních průběžných zpráv z dlouhodobých projektů v položce Zprávy o řešení projektů a výroční zprávy. Zde, v této sekci stránek, jsou vytyčena jednotlivá témata výzkumu a ke každému výzkumu jsou z velkých ročních zpráv vybrány části hodící se k vybranému tématu výzkumu. Nejedná se tedy o jiné zprávy. Pokud chce uživatel vidět výsledky výzkumů za jeden rok, pročte si roční zprávy, pokud ho zajímá určité užší téma výzkumu, je přehlednější zobrazení zpráv touto cestou.

METACentrum je projektem CESNETu a samo o sobě provozuje další projekty. Je zaměřeno na aktivity ohledně provozu a správy současných výpočetních zdrojů, počítačových sítí, gridů a superpočítačů. Z webového sídla CESNET je možné se přenést na vlastní server METACentra. Levá lišta hlavní stránky tohoto serveru nabídne odkaz O METACentru, po výběru nabídky Výsledky a propagace se zobrazí jednak seznam výročních zpráv CESNETu (ty je možné zobrazit i v položce Dokumenty v jiném místě webového sídla), jednak roční zprávy o řešení projektu METACentrum za roky 2002-2005, které jsou rovněž vystaveny v ročních zprávách o řešení projektu Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace (zprávy za léta 2004-2005) a projektu Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace (zprávy za rok 2002-2003).

Použitím hyperlinku Liberouter je prohlížeč přesměrován na adresu http://www.liberouter.org/, kde se v rámci sekce Documents nacházejí technické zprávy z již zmíněných Technických zpráv v položce Dokumenty v sídle CESNETu. Technické zprávy jsou identifikovány svým názvem, autory a datem.

Poslední sekcí vystavující zprávy je Videoserver. Pod heslem Výzkum/Publikace je možné se dostat na stránku s publikacemi, odkud vedou odkazy na technické zprávy a zprávy, týkající se videopřenosů. Tyto zprávy jsou všechny dostupné z již zmíněných sekcí Technické zprávy a Zprávy o řešení projektů a výroční zprávy. Technické zprávy jsou specifikovány svým názvem a číselným označením, zprávy o videopřenosech se ovšem identifikují velmi špatně, přestože jsou všechny součástí ročních průběžných zpráv v adresáři Dokumenty. Zprávy za roky 2001-2003 jsou částmi ročních zpráv projektu Vysokorychlostní síť národního výzkumu a její nové aplikace, zprávy za roky 2004-2006 jsou částmi zpráv projektu Optická síť národního výzkumu a její nové aplikace.

2.2 Webové sídlo ODIS VÚGTK

Zkratka VÚGTK je používána pro označení veřejné výzkumné instituce Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický. Výzkum a vývoj v oblasti geodézie apod. je víceméně hlavní aktivitou celého ústavu. Kromě výzkumu má ústav i další odborné aktivity - tvorbu a údržbu katastru nemovitostí, poskytování poradenských služeb a odborných konzultací, skenování map a další.

2.2.1 Zprávy na webovém sídle VÚGTK

Všechny dostupné zprávy se na webovém sídle VÚGTK nachází v sekci webového sídla Sborníky prací VÚGTK Odvětvového informačního střediska a Zeměměřičské knihovny, náhled je na obrázku č. 2. Celkem jsou zde vystaveny kolekce tří typů zpráv a sborníky prací VÚGTK. Zpřístupňování zpráv a prací na internetu je datováno rokem 1997. Všechny dokumenty jsou uložené v jednoduchém webovém archivu, v adresáři Sborníky. Tento adresář je dále členěn do čtyř podadresářů podle typu dokumentu: Sborníky zpráv VÚGTK, Výroční zprávy, Výzkumné zprávy a Cestovní zprávy. Takto jsou dokumenty ve stejných položkách prezentovány i na webové stránce. V rámci jednotlivých položek jsou zprávy a sborníky uspořádány podle let vzniku.

Obr. č. 2: Odvětvové inf. středisko a Zeměměřičská knihovna VÚGTK

Obr. č. 2: Odvětvové inf. středisko a Zeměměřičská knihovna VÚGTK

Jen krátce ke sborníkům prací a ostatním typům zpráv. Sborníky prací VÚGTK obsahují úplné texty odborných článků pracovníků VÚGTK ve formátu HTML nebo PDF. Jsou vydávány jednou za 2 roky. Na internetu jsou k dispozici sborníky z let 1996, 1998 a 2005, poslední dva jen v anglickém jazyce. Výroční zprávy pochází z let 1997-2005. Výčet jednotlivých let, ze kterých zprávy pochází, vytváří hyperlinky pro zobrazení osnov zpráv a úplných textů, opět buď ve formátu HTML nebo PDF. Tyto výroční zprávy informují o činnosti VÚGTK za uplynulý rok a o řešených výzkumných záměrech v jednotlivých oblastech. Podle údajů VÚGTK jsou vydávány jednou za rok v rozsahu asi 70 stránek. V příloze obsahují také seznam výzkumných zpráv vytvořených za tento rok. Výzkumné zprávy jsou zde uvedeny svým názvem, jmény autorů a identifikačním číslem. Cestovní zprávy jsou vystaveny za léta 2004-2006, všechny dostupné ve formátu PDF. Poslední položkou jsou Jiné publikace, pod kterou je uvedeno několik nespecifikovaných publikací. Jsou to zpracované projekty, návrhy nebo odborné publikace vždy v úplném textu.

Výzkumné zprávy jsou uloženy v adresáři Sborníky, podadresáři vyzk_zpravy. Jednotlivé zprávy jsou v adrese uložení identifikovány kódem skládajícím se ze zkratky VZ (výzkumná zpráva), identifikačního čísla zprávy, zkratky označení typu zprávy a roku vzniku zprávy (př. Vz_0991_Tz_1999). Výjimku tvoří zprávy z roku 2005. Tehdy se změnil systém ukládání zpráv i ostatních dokumentů do webového archivu. Do adresy uložení byl přidán zvláštní podadresář pro rok 2005, do kterého byly uloženy nové zprávy z roku 2005 (http://www.vugtk.cz/odis/sborniky/vyzk_zpravy/05/vz_1095). Systém uložení zpráv se tím tedy zpřehlednil. O to také podle informací Hany Hubínkové (pracovnice VÚGTK) [HUBÍNKOVÁ, 2007] administrátorovi webových stránek šlo.

Přehled záznamů výzkumných zpráv je členěn podle roku vzniku zprávy. Celkem je zde devět položek pro roky 1997-2005. Každý letopočet je hyperlinkem pro zobrazení přehledu zkrácených záznamů zpráv za daný rok.

Přehled zpráv je uspořádaný v tabulce. Jedná se už vlastně o zkrácené záznamy zpráv, řazené podle identifikačního čísla zprávy. Zkrácený záznam zprávy obsahuje identifikační číslo výzkumné zprávy, název zprávy a jména autorů. Identifikační číslo zprávy je tvořeno arabskými číslicemi. Číslování je souvislé, první zpráva z roku 1997 má číslo 997, zatím poslední zpráva z roku 2005 je označena číslem 1097. Dohromady je zde tedy vystaveno 100 zpráv. Jména autorů jsou uvedena ve standardním pořadí, nejdříve příjmení, po čárce následuje křestní jméno. Identifikační číslo zprávy je hyperlinkem, po kliknutí na ně se zobrazí úplný záznam zprávy ve zvláštním okně.

Záznam zprávy je uveden informací, že se jedná o výzkumnou zprávu z určitého roku. Následují popisné bibliografické údaje uspořádané ve formě tabulky. Prvním údajem je identifikační číslo zprávy, dále jména autorů (opět v pořadí příjmení, křestní jméno) a název zprávy. Další údaje jsou nakladatelské (místo vydání, vydavatel a rok vydání) a nakonec fyzický popis díla (počet stránek, informace o přílohách, tabulkách, obrázcích). Za popisnými daty následuje obsah a odkaz na úplný text zprávy ve formátu PDF. U některých zpráv odkaz na úplný text chybí.

Výzkumné zprávy nemají jednotnou formální ani obsahovou úpravu. Liší se i typy výzkumných zpráv, jsou zde dlouhé, lépe zpracované zprávy závěrečné i kratší etapové nebo dílčí zprávy. Krom výzkumných zpráv je zde vystaveno i několik zpráv označených jako zprávy technické. V některých případech je už ve zkráceném nebo úplném záznamu zprávy uvedeno, o jaký typ zprávy jde. Většinou to je možné poznat až ze samotného textu zprávy. Ani rozsah zpráv nelze nijak srovnávat, jsou zde zprávy s rozsahem 20, 30 stránek, ale také zprávy šedesátistránkové. Některé zprávy jsou do formátu PDF naskenovány a to ne vždy zdařile. Zobrazení úplného textu v jiném formátu není možné.

Většina zpráv má titulní list s alespoň základními bibliografickými údaji. Hlavička zprávy zahrnuje jméno ústavu, kde zpráva vznikla, občas ještě označení typu zprávy (závěrečná či etapová). Některé zprávy uvádí i identifikační kód zprávy, v tomto případě uvedené ve tvaru „identifikační číslo/rok vzniku zprávy“. Často následuje informace o dílčím úkolu nebo projektu, kterého se zprávy týkají a jeho označení. Nechybí název zprávy a jména autorů, zde uvedená v přímém pořadí. Lépe zpracované zprávy uvádí v dolní části titulního listu místo a datum vzniku zprávy. Datum většinou tvoří jen letopočet.

Zprávy obsahují jen minimum vlastního textu, podstatnou část zprávy tvoří výpočty, grafy, tabulky a údaje o souřadnicích, tedy materiál, který by měl spíše tvořit přílohy zprávy. Zprávy mají alespoň jednoduché členění vlastní textové části - úvod, hlavní textová část, závěr a literatura. Obsah však bývá uveden jen u minima zpráv. Přílohy nebývají zvlášť vyčleněny, ale jistě by to bylo vhodnější pro přehlednost zpráv.

Velmi dobře jsou zpracované závěrečné výzkumné zprávy. Ty jsou rozsáhlejší a obsahují potřebná popisná data. Titulní list obsahuje všechny podstatné údaje - označení zprávy, název projektu, identifikační číslo projektu, název nositele projektu, jméno řešitele, typ zprávy a datum, ke kterému byla zpráva vytvořena. Následuje seznam použitých zkratek, přehledně členěný obsah a seznam příloh. Některé závěrečné zprávy mají i krátkou anotaci jak v českém, tak v anglickém jazyce.

Ze sekce stránek Odvětvového informačního střediska vede hyperlink i do katalogu Zeměměřičské knihovny. Jedná se o OPAC knihovnického systému T-series. V rámci průzkumu výzkumných zpráv VÚGTK bylo vyzkoušeno hledání výzkumných zpráv zveřejněných na internetu v katalogu knihovny. Některé zprávy bylo skutečně možné najít, podle autora nebo názvu zprávy, případně vydavatele - VÚGTK. Vyhledání některých zpráv se však nezdařilo. Po využití možnosti hledání podle vydavatele - VÚGTK, se zobrazily všechny publikace, které ústav vydal a které knihovna vlastní. Z polí záznamu Poznámky, Abstrakt nebo Typ publikace bylo možné rozeznat, zda se jedná o výzkumné nebo technické zprávy. V katalogu bylo nalezeno mnoho zpráv z období před rokem 1997, které na internetu nejsou, ale také zprávy pozdější, které by se tedy na internetu objevit měly v již zmíněné sekci zpráv, ale není tomu tak.

Podle informací vedoucího střediska ODIS i celé knihovny [TALICH, 2007] a pracovnice ODIS, která má na starosti kolekci zpráv na internetu [HUBÍNKOVÁ, 2007], jsou všechny výzkumné zprávy, které byly kdy v prostředí VÚGTK vydány, v papírové podobě uloženy v knihovně. Zpřístupňování zpráv na internetu bude dále pokračovat. Zprávy za rok 2006 zatím chybí, mohou být vystaveny tehdy, až bude zhotovena výroční zpráva VÚGTK za rok 2006. V té bude zahrnut kompletní výčet výzkumných zpráv vytvořených za daný rok. Pak budou mít pracovníci jistotu, že je kolekce nových zpráv kompletní, a vystaví je v elektronické podobě na internet. Do budoucna ODIS bude zvažovat i vybudování databáze pro zprávy. Průběžně budou do elektronické podoby doplňovány i starší výzkumné a technické zprávy a budou vystavovány na webových stránkách ODIS.

2.3 Webové sídlo Fakulty informatiky, Masarykova univerzita v Brně

Fakulta informatiky MU, dále FI MU, je součástí Masarykovy univerzity v Brně. Nabízí studijní obory v bakalářském, magisterském i doktorském studiu a zabývá se rovněž výzkumnou činností v oblasti počítačové vědy a informatiky.

Z hlavní webové stránky fakulty vede pět odkazů: Fakulta (obecné informace), Studium (informace pro studenty, přehled studijních oborů atd.), Aktivity (aktuální pořádané akce), Rozcestník (mapa webu) a odkaz Věda, který bude dále důležitý. Tento odkaz zavede uživatele na webovou stránku se souhrnnými informacemi o vědě a výzkumu na FI MU.

2.3.1 Zprávy na webovém sídle FI MU

Všechny zprávy FI MU jsou shromážděny na jednom místě webového sídla, a to v položce Technické zprávy na již zmíněné webové stránce, zabývající se vědou a výzkumem. Technickým zprávám je věnovaná samostatná webová stránka, náhled je na obrázku č. 3. Jak je uvedeno na této webové stránce, cílem zveřejnění těchto zpráv je informovat veřejnost o výsledcích výzkumu v oblasti počítačové vědy. Webová stránka i následné informace o zprávách jsou pouze v anglickém jazyce. Česká verze stránek není vytvořená.

Technické zprávy jsou uloženy ve webovém repozitáři v jednom společném adresáři Reports/files. Dále se tento adresář dělí na podadresáře podle roku vzniku zprávy. V každém podadresáři je zpráva identifikována identifikačním kódem zprávy, jehož složení bude dále popsáno. Zprávy, jejichž vznik je datován po roce 2000, jsou uloženy v adresáři Reports/files, podadresáři older. Zprávy pochází z let 1995-2007. Přibývají tedy stále nové, zřejmě jen s malým časovým odstupem od samotného vzniku zprávy. Dostupné jsou ve formátech PDF a PostScript.

Obr. č. 3: Rejstřík technických zpráv na webovém sídle FI MU

Obr. č. 3: Rejstřík technických zpráv na webovém sídle FI MU

Zprávy není možné vyhledávat pomocí rešeršních dotazů, ale je umožněno prohlížet záznamy zpráv. Webová stránka nabízí celkem tři možnosti, jak prohlížet a následně vybírat záznamy o zprávách. Prvním způsobem je prohlížení přehledu úplných záznamů zpráv podle roku vzniku zprávy (A List with Abstracts Sorted by Year). Prohlížet je možné buď podle jednotlivých let - pomocí hyperlinků v podobě letopočtů (http://www.fi.muni.cz/reports/2007/full.shtml) nebo je možné zvolit hyperlink Everything (http://www.fi.muni.cz/reports/all/full.shtml), pod kterým je uložen přehled záznamů zpráv ze všech let najednou. Uživatel má tedy na výběr, zda bude prohlížet všechny zprávy najednou, nebo zvolí prohlížení zpráv z jednoho určitého roku. Záznam je uvedený názvem zprávy, následují jména všech autorů ve formě příjmení, křestní jméno. Jména autorů jsou hyperlinkována, odkazy vedou do přehledu zpráv podle autorů. Dále záznam obsahuje měsíc a rok vzniku zprávy, údaj o rozsahu zprávy a identifikační kód. Ten se skládá z označení fakulty FIMU, zkratky RS (REPORTS) a měsíce a roku vzniku zprávy (př. FIMU-RS-97-09). Dále jsou zde uvedeny údaje o dostupných formátech úplných textů (PDF a PostScript) a záznam je zakončen abstraktem. Některé záznamy jsou doplněné poznámkou o tom, zda je úplný text zprávy úplnou nebo zkrácenou verzí zprávy. Případně poznámky doplňují, na které konferenci byla zpráva prezentována.

Druhou možností je prohlížení přehledu zkrácených záznamů zpráv bez abstraktu (A List without Abstracts Sorted by Year). Opět je možné zvolit prohlížení záznamů zpráv podle jednotlivých let (http://www.fi.muni.cz/reports/2007/brief.shtml), nebo vše najednou (http://www.fi.muni.cz/reports/all/brief.shtml). Zkrácené záznamy obsahují tyto údaje: název zprávy, jména všech autorů zprávy, měsíc a rok vzniku zprávy a údaj o počtu stránek. Pod těmito údaji je umístěný dříve zmíněný identifikační kód zprávy. Následují hyperlinky pro zobrazení abstraktu zprávy a úplného textu ve formátech PDF a PostScript.

Poslední volbou prohlížení je přehled zpráv tříděný podle autorů (A List Sorted by Authors). Uživatel volí k zobrazení přehledu autorů zpráv buď počáteční písmena příjmení autora (http://www.fi.muni.cz/reports/authors/G.shtml), nebo může zvolit přehled všech autorů najednou (http://www.fi.muni.cz/reports/authors/all.shtml). Pod jménem autora nalezne zkrácené záznamy všech zpráv, na jejichž vypracování se autor podílel. Zkrácené záznamy mají stejnou podobu jako zkrácené záznamy bez abstraktu v předchozím způsobu prohlížení. Navíc jsou zde uvedeny kontaktní emailové adresy a webové stránky autora.

Forma zpráv ve formátu PDF

Zprávy jsou kvalitně zpracovány a mají jednotnou formu i úpravu, což je uživatelsky velmi příjemné. Uvádí je titulní list. Ten obsahuje všechna podstatná popisná data. Záhlaví titulního listu je tvořeno logem FI MU, následuje úplné jméno fakulty a univerzity. V hlavní části titulního listu figuruje název zprávy a jméno autora/ů v přirozeném pořadí. Posledními údaji na listu je název edice nebo kolekce zpráv (FI MU Report Series), identifikační kód zprávy, rok a měsíc vzniku zprávy a údaj o copyrightu. Na další stránce je opět uveden copyright s upozorněním, že tyto zprávy mohou být použity pro potřeby vzdělávání nebo výzkumu, ale tento copyright musí být uveden v každé další zhotovené kopii zprávy. Stránka navíc nabízí kontakt na FI MU a webovou adresu uložení celé kolekce technických zpráv. Chybí zde obsah. Za informačními listy následuje hned hlavní textová část. Na začátku hlavního textu jsou uvedeny ještě jednou popisné informace: název, jméno autora, adresa instituce (FI MU), rok a měsíc vzniku zprávy a kontaktní emailová adresa autora. Následuje abstrakt a hlavní textová část. Text je členěn na úvod, hlavní text a závěr. Většinou je obohacen o doplňkový materiál - grafy, tabulky apod., vše řádně očíslováno a popsáno. Zpráva obsahuje i potřebné odkazy na použité zdroje a přílohy, označené velkými písmeny. Zprávy mají různý rozsah, většinou se pohybuje mezi 20 až 50 stránkami. Stránkování je uváděno v zápatí stránek zpráv.

Bylo nalezeno několik velmi rozsáhlých dokumentů, překračujících hranici 100 i 200 stránek. Ukázalo se, že se nejedná přímo o technické zprávy, ale o sborníky z konferencí. Tyto dokumenty obsahovaly i předmluvu a obsah se seznamem příspěvků a jmény autorů.

Zprávy ve formátu PostScript se nijak neliší od formy zpráv ve formátu PDF.

2.4 Webové sídlo SÚRAO

SÚRAO je zkratka organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů. Pro délku názvu bude v textu používána jen zkratka SÚRAO. Jedná se o organizační složku státu, která je zřízená na základě Zákona č. 18/1997 Sb, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) [Česko, Zákon č. 18, 1997]. SÚRAO zajišťuje a koordinuje činnosti ohledně bezpečného ukládání radioaktivních odpadů na území ČR. Dále se SÚRAO věnuje i výzkumu a vývoji.

2.4.1 Zprávy na webovém sídle SÚRAO

Zprávy z jednotlivých oblastí výzkumu se nachází na dvou místech v sekci stránek Publikace, a to v podsložce Publikace podle typu, kde se nachází zprávy označené jako Technické zprávy, a dále v podsložce uvedené jako Publikace podle předmětu/Výzkumná činnost, kde zprávy nejsou nijak označeny. Zprávy jsou spolu s ostatními dokumenty uloženy v jednoduchém webarchivu ve společném adresáři Publikace. Je to patrné z adresy uložení dokumentů. V adresáři Publikace jsou pak uloženy všechny dokumenty, nedělí se na další podadresáře. Jednotlivé dokumenty jsou dále v adresáři identifikovány některé zkratkou svého názvu, jiné číslem, skládajícím se ze dvou částí. První částí je zřejmě jakési pořadové číslo přidělené zprávě, druhou částí je označení roku vzniku zprávy. Jiné zprávy jsou identifikované jak tímto číslem, tak zkratkou názvu. Byly nalezeny i výjimky s jiným uložením. Některé zprávy jsou uloženy v adresáři Dokumenty, podadresáři Geobariéra.

Na úvod je třeba také říci, že většina zpráv v obou položkách jsou ty samé zprávy, pouze jsou uložené na dvou místech. Přesto v položce Výzkumná činnost je pouze 17 výzkumných zpráv a jsou všechny zahrnuty v položce Technické zprávy. Položka Technické zprávy obsahuje navíc 14 zpráv. Zprávy pocházejí z let 1999 až 2004.

V sekci Výzkumná činnost se nachází soubor jednotlivých zkrácených záznamů zpráv. Dalo by se odhadnout, že jsou do složky ukládány podle roku zpracování, ale jinak nejsou nijak viditelně řazeny. Zkrácené záznamy zahrnují hyperlinkovaný název zprávy, krátký popis výzkumné činnosti, jména institucí, které se na výzkumu podílely a rok zpracování zprávy. Zkrácený záznam je zakončen odkazem na úplný text zprávy ve formátu PDF s informací o velikosti souboru v MB. Název výzkumu je hyperlinkem pro zobrazení nové stránky se záznamem o výzkumné zprávě z daného výzkumu. Záznamy jsou pěkně zpracovány, i když nejsou nijak zvlášť strukturované. Velkou část záznamu zabírá náhled obálky zprávy. Následuje informace o zpracování, autoři zde nebývají uvedeni, jsou zde uvedena jen jména řešitelských institucí. Je zde informace o datu zpracování zprávy - měsíc a rok, u některých záznamů chybí měsíc. Velmi hodnotný je abstrakt zprávy. Záznam je opět ukončen odkazem na úplný text zprávy ve formátu PDF.

Některé zprávy jsou označené jako závěrečné zprávy, jiné jako technické zprávy. Tuto informaci je rovněž možné načerpat hned ze záznamu zprávy. Zobrazení některých zpráv je zabezpečeno přihlašovacím loginem a heslem. V takovém případě je v záznamu uvedena informace, že zprávu lze získat jen se souhlasem SÚRAO a je zde přímý odkaz na email vyřizovatele žádostí. U jedné zprávy byla objevena možnost stažení úplného textu jak českém, tak v anglickém jazyce. Jinak jsou všechny informace, záznamy i texty zpráv výhradně v jazyce českém. Zprávy mají různý rozsah, převážně kolem 20 stránek, ale jsou zde i rozsáhlejší závěrečné nebo souhrnné zprávy s 50-60 stránkami.

Samotné úplné texty zpráv ve formátu PDF jsou velmi dobře zpracovány. Uvedeny jsou právě zobrazovanou obálkou, která je zároveň titulním listem zprávy. Jsou zde všechna potřebná popisná data. Prvním údajem je informace o typu zprávy (závěrečná, technická…), následuje název výzkumného záměru, název, případně podnázev zprávy, jméno řešitelského pracoviště i konkrétní jména autorů zprávy a měsíc a rok zpracování. V pravém dolním rohu titulního listu figuruje jméno SÚRAO. Po titulním listě následuje rub titulního listu a obsah, členěný minimálně na úvod, hlavní text a závěr. Některé zprávy mají vyčleněnou i literaturu. Několik zpráv má ještě před obsahem zařazenou stránku s abstraktem a to jak v českém, tak v anglickém jazyce. Vlastní text zprávy je doplněn obrázky, tabulkami, schématy a grafy, řádně popsanými a očíslovanými. Za závěrem následují ve většině případů ještě přílohy. Zprávu zakončuje zadní strana obálky s krátkou tiráží, která zahrnuje informace o SÚRAO: název, adresa, telefon, email a webová adresa.

Obsah položky Technické zprávy (viz Obrázek č. 3) se nijak neliší od položky Výzkumná činnost. Opět jsou jednotlivé zprávy uvedeny zkráceným záznamem. Název je hyperlinkem pro zobrazení stránky s úplným záznamem zprávy, ten se také neliší. Zrovna tak forma zpráv zůstává stejná. Za nedostatek by se dal považovat fakt, že zprávy, které jsou vystaveny v položce Výzkumná činnost, nejsou nijak v této položce označeny a duplicita zpráv se tedy těžko ověřuje. Položka Technické zprávy navíc obsahuje několik zvláštních dokumentů, které nejsou jen technickými nebo výzkumnými zprávami. Například je tu vystavena jedna kompletní dokumentace k projektu (Referenční projekt hlubinného úložiště), která zahrnuje průběžnou zprávu, přílohy a další dokumenty jako technologická část dokumentace nebo informace z legislativy. Přímo ve zkráceném záznamu jsou uvedeny různé části dokumentace s vlastním odkazem na úplný text. U této dokumentace však chybí záznam zprávy. Na stránce, kde se v normálních případech zobrazoval záznam, byl opět jen výčet částí dokumentace s hyperlinky na úplné texty jednotlivých částí. Průběžná zpráva se lišila zvláštním listem s údaji zařazenými před obsahem, kde bylo možné najít další údaje o projektu, jeho zhotoviteli, řešiteli apod. Obsah byl více členěný. K této dokumentaci vede i jiná cesta a to odkaz Hlubinné úložiště z hlavní stránky SÚRAO.

Obr. č. 4: Zkrácené záznamy technických zpráv na webu SÚRAO

Obr. č. 4: Zkrácené záznamy technických zpráv na webu SÚRAO

Jedna zpráva v položce Technické zprávy se výrazně lišila od všech ostatních. Neměla klasický dříve zmíněný záznam, název vedl na webovou stránku s logem zprávy a odtud na samostatnou webovou stránku s informacemi o celém projektu a odkazy na úplné texty zpráv z různých pracovišť. Jednalo se totiž o jeden z větších projektů SÚRAO, o kterém lze nalézt informace i v jiných sekcích stránek. A to buď cestou Hlubinné úložiště/Hledání lokality/Etapa 2/Závěrečná zpráva 2. et. nebo cestou Hlubinné úložiště/Projekty/Geobariéra/Závěrečná zpráva. Odkazem na závěrečnou zprávu je prohlížeč v obou případech přesměrován právě na samostatný web tohoto projektu s dokumenty o projektu. Dostupná je pouze zkrácená zpráva ve formátu PDF, i přes zkrácení má velikost 21 MB. Dále jsou zde oponentské posudky a doplňkové materiály.

Na webovém sídle SÚRAO byla nalezena ještě jedna zpráva označená jako technická, a to v sekci stránek Hlubinné úložiště/Výzkum a vývoj. Zde jsou odkazy na dokument Návrh výzkumných a vývojových činností - Technická zpráva a přílohy. Zpráva je ve formátu HTML, stejně jako přílohy. Ovšem tato zpráva moc neodpovídá představě o technické zprávě jako takové. Nemá potřebnou úpravu a její obsah zachycuje v podstatě plán výzkumu, návrh jednotlivých etap a zajištění.

Opět se dá podotknout že zprávy nejsou na webovém sídle příliš přehledně vystaveny. K jedné zprávě může vést více cest. Některé zprávy se objevují duplicitně na dvou místech. Nejsou nijak utříděné ani přehledně seřazené. Zde by se asi nevyplatilo vytvoření databáze, protože zpráv není zatím mnoho, ale neuškodilo by přehlednější uspořádání zpráv. Jedná o velice zajímavou tematiku, která je v současné době hodně aktuální. Informace by mohli využít jak odborníci, tak zájemci z řad obyvatelstva.

2.5 Výzkumné zprávy v oblasti knihovnictví

Další část kapitoly s rozborem webových sídel bude trochu odlišná. Bude se týkat výzkumných zpráv a výzkumných záměrů z oblasti knihovnictví. Nepůjde přímo o rozbor webových sídel se zprávami, spíše o zjištění, jaké výzkumné záměry v současné době v oblasti knihovnictví probíhají. Dále bude zjištěno, zda je možné někde nalézt zprávy z těchto výzkumů, jak je knihovny zveřejňují, a jako doplněk bude přidán popis nalezených výzkumných zpráv. Proto bude v této podkapitole zvolena jiná metodika než v ostatních podkapitolách s rozbory webových sídel. Výzkumné zprávy z oblasti knihovnictví, o kterých bude dále pojednáno, se odvíjí od konkrétních výzkumných záměrů a projektů. Zmíněny budou již ukončené výzkumné záměry, čistě pro přehled. Větší pozornost bude věnována pěti současným právě probíhajícím výzkumným záměrům. Jednat se bude pouze o výzkumné záměry, stranou budou ponechány jiné projekty a výzkumné programy.

Informace o výzkumných záměrech v knihovnictví nejsou nikde pevně soustředěny. Neexistuje žádný informační server, který by podával souhrnné informace o knihovnických výzkumech a soustřeďoval by zprávy z nich. Informace o jednotlivých výzkumech a projektech se musí dohledávat přímo na webech knihoven nebo s pomocí internetových vyhledávačů. Informace, které zde budou prezentovány, byly čerpány jednak ze samotných webových serverů knihoven, ale převážná část informací byla převzata z Informačního systému výzkumu a vývoje, z dílčí databáze CEZ: Centrální evidence výzkumných záměrů. Informace o výzkumné činnosti na webech jednotlivých knihoven se hledaly velmi špatně. Státní technická knihovna má vyčleněnou sekci stránek pro informace o výzkumné činnosti, na webu Národní knihovny České republiky se informace dávají dohromady o něco hůře, je nutné hledat v různých sekcích stránek a u ostatních knihoven se informace o výzkumu nedají najít téměř vůbec.

Většina aktivit ohledně výzkumu se soustředí kolem Národní knihovny České republiky. Další větší výzkumy podniká i Moravská zemská knihovna v Brně, Státní technická knihovna v Praze, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, Knihovna Akademie věd a Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Informace o výzkumných záměrech těchto knihoven byly hledány pomocí Informačního systému výzkumu a vývoje.

2.5.1 Vytvoření virtuálního badatelského prostředí…

Dlouhodobý výzkumný záměr Vytvoření virtuálního badatelského prostředí pro zpřístupnění a ochranu digitálních dokumentů byl zahájen v lednu roku 2004, ukončen by měl být v roce 2010, patrně v březnu. Jeho řešitelem je Národní knihovna České republiky, konkrétně Adolf Knoll. Výzkumný záměr je částečně financován Ministerstvem kultury ČR. Výzkumné aktivity v podstatě usilují o vytvoření informačního systému, s jehož pomocí by bylo možné zpřístupnit a archivovat digitalizované vzácné dokumenty. Vyvíjí se také metodologie, metodika a zásady práce s tímto systémem i personální zabezpečení. V rámci výzkumu bude také zajištěna návaznost tohoto systému na příbuzné systémy a jeho napojení na podobné národní i mezinárodní projekty.

Z tohoto výzkumného záměru byla nalezena pomocí internetového vyhledávače jen jedna zveřejněná zpráva a ta je dostupná na vnitřním webu NK ČR. Jinou cestou není možné se k ní dostat, je tedy velmi obtížné ji vyhledat, pokud zájemce nezná přesný název výzkumného záměru. Zpráva není zahrnuta v katalogu NK ČR ani v bázi KKL. Ostatní předpokládané zprávy z let 2005 a 2006 nebylo možné na webu NK ČR najít.

Jedná se o průběžnou zprávu o výzkumném záměru za rok 2004. Zprávu uvádí pěkně graficky zpracovaný titulní list. Obsahuje potřebná popisná data - označení zprávy, název zprávy, jména řešitelů a spoluřešitelů, adresu zpracovatelské instituce (NK ČR) a datum (měsíc a rok). Obsahové informace následují za titulním listem a jsou poměrně dost stručné, v obsahu není uvedeno podrobné členění textu. Vlastní text zprávy neobsahuje doplňkové materiály. Zpráva nemá úvod, závěr ani literaturu, či odkazy na další možné zdroje. Stránky mají vytvořené záhlaví s názvem výzkumného záměru a označením zprávy a zápatí se stránkováním.

2.5.2 Budování vzájemně kompatibilních informačních fondů…

Budování vzájemně kompatibilních informačních fondů pro přístup k heterogenním informačním zdrojům a jejich zastřešení prostřednictvím JIB je dalším dlouhodobým výzkumným záměrem, jehož řešitelem je NK ČR. Projekt byl zahájen v březnu 2004, dokončen by měl být v prosinci 2010. Odpovědnou řešitelkou je Bohdana Stoklasová. Částečnou dotaci opět poskytuje Ministerstvo kultury. Výzkumný záměr se zabývá výzkumem a vývojem informačních technologií. Pomocí nových informačních systémů by měl být vytvořen lepší sofistikovaný a uživatelsky příjemný přístup k heterogenním zdrojům v jednotném rozhraní. Cílem výzkumu je i zajištění dostupnosti těchto zdrojů, koordinace jejich jmenného a věcného zpracování a optimalizace využití.

Zprávy a informace o projektu je možné najít na serveru JIB, kde se nachází stránka věnovaná Projektu JIB. Kromě uvedené zprávy jsou zde také informace a zprávy z již ukončeného projektu Zajištění provozu Jednotné informační brány v celonárodním měřítku, zpřístupnění informačních zdrojů Národní knihovny České republiky a českých webových zdrojů. Zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány. Jednu položku této stránky tvoří také informace o současném projektu a je zde dostupná jedna zpráva za rok 2006. Zmínku o tomto výzkumném záměru je možné najít i v sekci stránek NK ČR touto cestou: Hlavní stránka/O knihovně/Odborné činnosti/Projekty a programy. Zde je vystavená tabulka hlavních aktivit NK ČR a v položce Výzkumné záměry figuruje i výzkumný záměr Bohdany Stoklasové a již dříve zmíněný výzkumný záměr Adolfa Knolla. Zpráva není zahrnuta v katalogu NK ČR ani v bázi KKL.

Zpráva je označena jako Zpráva o plnění cílů v roce 2006, má kvalitní titulní list s logem JIB, který obsahuje tyto bibliografické informace: název projektu, označení zprávy, jména řešitelů, název zpracovatelské instituce (NK ČR) a datum (měsíc, rok). Údaje se tedy neliší od údajů na titulní straně zprávy předchozí. Rozdíl je v obsahu. Tato zpráva má velice podrobně členěný text, obohacený o doplňkový materiál - obrázky, grafy atd. Velice cenná je poslední kapitola zprávy, která zahrnuje resumé a klíčová slova a to jak v českém tak v anglickém jazyce.

2.5.3 Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci…

Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci vzácných písemných památekje poslední současný výzkumný záměr NK ČR. Zahájení výzkumného záměru je až rok 2005 (u předchozích záměrů byl rokem zahájení rok 2004). Původním řešitelem záměru byl Jiří Vnouček do dubna 2005, pak jeho úlohu převzala Magda Součková do konce roku 2005, současným řešitelem je Jerzy Stankiewicz. Dokončení výzkumu se odhaduje na konec roku 2011. Finance pocházejí částečně od Ministerstva kultury. Výzkumná činnost je zaměřena na ochranu a konzervaci vzácných rukopisných i tištěných písemných památek z depozitářů Národní knihovny.

Zprávu z tohoto výzkumného záměru nebylo možné na internetu vyhledat. Informace o výzkumném záměru byly čerpány pouze z Informačního systému výzkumu a vývoje [Informační systém výzkumu a vývoje, 1993] a z výroční zprávy Národní knihovny v Praze za rok 2005 [Národní knihovna, 2006, s.20]. Na webovém sídle NK ČR není zmínka o tomto výzkumu. Zprávy se neobjevily ani v katalogu NK ČR ani v bázi KKL.

2.5.4 Historické fondy MZK

Tentokrát bude předmětem popisu výzkumný záměr Moravské zemské knihovny v Brně, jehož řešitelem je Petr Žabička. Výzkum probíhá od března 2004, ukončen by měl být koncem roku 2010. Výzkum je částečně dotován Ministerstvem kultury. Cíl výzkumného záměru je poměrně jasný už z názvu. Jde o zpracování cenných historických fondů MZK. Probíhá bibliografické zpracování dokumentů a digitalizace významných částí dokumentů. Jedním z úkolů výzkumného záměru proto je nalézt vhodnou a finančně dostupnou techniku digitalizace a volbu vhodného systému digitální knihovny. V konečné fázi by měly být fondy zpřístupněny formou bibliografické databáze. Dalším výstupem záměru bude vytvořená tištěná bibliografie českých bohemik z fondů MZK a moravských klášterních knihoven, které měla MZK ve své správě.

O tomto výzkumu je připravena velmi pěkně stránka na webu Moravské zemské knihovny v Brně. Jedinou výhradou obsahu stránky je, že zde chybí krátký popis výzkumného záměru. Jinak jsou zde uvedeny průběžné zprávy za uplynulé roky výzkumu 2004, 2005 a 2006. Dále jsou zde zveřejněny další výstupy z prozatímního výzkumu a bibliografický záznam dříve zmíněné bibliografie českých bohemik vydané v roce 2005. Užitečné mohou být i Důležité odkazy a odkazy na připravované akce a články související s projektem. Zajímavé je sledovat cestu k této stránce. Z hlavní stránky knihovny totiž žádný odkaz Projekty neexistuje, jak by se mohlo předpokládat z pohledu na adresu uložení zprávy. Pokud se ovšem využije možnosti vyhledávacího okénka pro vyhledávání na webu MZK, po zadání hesla projekty už vyhledávač nabízí odkaz na požadovanou stránku.

Pro tuto práci byly důležité tři průběžné zprávy z let 2004-2006. Zprávy byly hledány v katalozích MZK, ale nebyly nalezeny. Ze stránky na zprávy vedly jednoduché odkazy. Zprávy z let 2004-2005 jsou dostupné ve formátu DOC, zpráva za rok 2006 je už ve formátu PDF. Dokumenty jsou uvedeny titulním listem, obsahujícím všechny podstatné popisné údaje. Prvním údajem je jméno zpracovatelské instituce, následuje název výzkumného záměru, označení výzkumného projektu spolu s identifikačním číslem projektu a označení zprávy (např. Průběžná zpráva za rok 2004). Posledními údaji jsou jméno řešitele, místo a přesné datum zpracování zprávy. Chybí zde obsah a seznam příloh. Za titulním listem následuje hned hlavní textová část dělená do několika hlavních celků označených velkými písmeny. Text nemá úvod, na konci zprávy je včleněno resumé. Za hlavním textem jsou umístěny číslované přílohy, tvořené ukázkami bibliografických záznamů, grafy, ukázkami z připravované bibliografie apod. Ve vlastním textu není obsažený téměř žádný doplňkový materiál. Zprávy jsou poměrně obsažné, mají v průměru kolem 20-30 stránek.

2.5.5 Vývoj a implementace informační infrastruktury…

Výzkumný záměr Vývoj a implementace informační infrastruktury pro vědu a výzkum; dějiny knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800 je zatím posledním probíhajícím výzkumem v ČR. Jedná se o výzkum Knihovny Akademie věd, jeho provoz dotuje téměř zcela Akademie věd. Hlavní řešitelkou je Ivana Kadlecová. Výzkum byl zahájen v roce 2005, ukončen by měl být na začátku roku 2010. Aktivity tohoto výzkumného záměru jsou četné a rozmanité. Cílem je vytvořit širokou pramennou základnu k historickým knižním fondům, dále digitalizace dokumentů z historických fondů a materiálů poškozených povodněmi, zkvalitnění provozu systému Aleph ve všech ústavních knihovnách, převedení souborného katalogu AV ČR do systému Aleph a další.

Zprávy z tohoto výzkumného záměru nebyly nalezeny. Název a abstrakt záměru je možné nalézt na webovém serveru Akademie věd na webových stránkách věnovaných výzkumným záměrům.

2.5.6 Ukončené výzkumné záměry

Informace o ukončených výzkumných záměrech z oblasti knihovnictví pocházejí převážně z Informačního systému pro výzkum a vývoj v ČR [Informační systém výzkumu a vývoje, 1993], z dílčí databáze CEZ. V databázi je možné vyhledávat pomocí elektronického formuláře. Pro vyhledávání výzkumných záměrů bylo použito selekční pole Příjemce (řešitelská instituce), kam bylo zapsáno slovo knihovna. Celkem bylo nalezeno 16 záznamů. Pět záznamů se týkalo právě probíhajících záměrů, které byly již zmíněny, zbytek záznamů informoval o již ukončených výzkumech. O těchto ukončených výzkumných záměrech téměř nebylo možné dohledat na internetu nějaké další informace nebo zprávy z nich. Knihovny je většinou zmiňují jen ve svých výročních zprávách, v plánech činnosti nebo v přehledech odborných činností.

Pět ukončených výzkumných záměrů bylo řešeno Národní knihovnou České republiky. To dokazuje, že NK ČR zatím hraje hlavní roli v oblasti výzkumu. Dva výzkumné záměry byly řešeny v rozpětí let 1999 a 2000. Byl to výzkumný záměr Komplexní informační systém jako nástroj optimalizace správy velkých objemů dat, který vedla Bohdana Stoklasová, a výzkumný záměr Optimalizace technologických postupů konzervace a restaurování knih v Národní knihovně ČR a úrovně preventivní péče o její knihovní sbírky, řešitelka Jana Odvárková. Ostatní tři výzkumy shodně probíhaly v letech 1999-2003. Jednalo se o výzkumný záměr Rozšiřování možností rozvoje CASLIN - Souborného katalogu ČR (řešitelka Eva Svobodová), výzkumný záměr Propojení analytických záznamů s plnými texty a optimalizace zpřístupnění plných textů (řešitelka Ivana Anděrová) a výzkumný záměr Digitální knihovna - produkce, ochrana a zpřístupnění digitálních dokumentů (řešitel Adolf Knoll). Všechny tyto výzkumy byly částečně nebo úplně dotovány Ministerstvem kultury. Současné probíhající výzkumné záměry Adolfa Knolla a Bohdany Stoklasové v podstatě navazují na jejich předchozí výzkumy, které byly právě zmíněny. U posledních dvou zmíněných záměrů byly na vnitřním webu Národní knihovny nalezeny jednotlivé závěrečné zprávy z výzkumů - zpráva Adolfa Knolla a zpráva Ivany Anděrové.

Moravskoslezská knihovna v Ostravě v minulosti řešila dva výzkumné záměry, a to výzkumný záměr Zavádění nových technologií do knihovnických činností a výzkumný záměr Zavádění a využívání informačních technologií při transformaci knihovny v regionální databázové centrum. Oba dva výzkumy vedla Lea Prchalová, probíhaly v letech 1999-2003 a oba dotovalo Ministerstvo kultury.

Moravská zemská knihovna má za sebou již jeden ukončený záměr CASLIN - výpůjční proces Aleph. Ten běžel v letech 1999-2000 za úplné finanční podpory Ministerstva kultury ČR a hlavní řešitelkou byla Blanka Sapáková.

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích prováděla jeden výzkumný záměr Antologie poezie šumavských Němců (Böhmerwalddichtung - Lesebuch). Výzkum vedl Jan Mareš v letech 1999-2000, finance částečně poskytlo Ministerstvo kultury.

Další již ukončený záměr provedla Knihovna Akademie věd v letech 1999-2004. Výzkumný záměr Moderní řešení informační infrastruktury pro výzkum a jeho historická retrospektiva (dějin knihy a knihoven v českých zemích do roku 1800) řešila Ivana Kadlecová. Výzkum sponzorovala Akademie věd.

Nedávno ukončeným výzkumným záměrem je výzkumný záměr Zajištění informačních zdrojů a služeb z oblasti techniky a příbuzných věd pro výzkum a vývoj Státní technické knihovny. STK informuje o svých výzkumných záměrech a projektech na zvláštní stránce na svém webovém sídle. Na stránku s informacemi je možné se dostat cestou z hlavní stránky: Hlavní stránka/Další informace/Výzkumné záměry a projekty. STK jako jediná má viditelnou samostatnou webovou stránku věnující se výzkumným záměrům. Webová stránka zahrnuje informace o jednom již ukončeném víceletém výzkumném záměru a dalších ukončených či probíhajících projektech. Ukončený výzkumný záměr se nazýval Zajištění informačních zdrojů a služeb z oblasti techniky a příbuzných věd pro výzkum a vývoj. Tento výzkum proběhl v letech 1999-2004 a celou částku na něj poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkum se zabýval zabezpečením informační infrastruktury pro výzkum a vývoj v oblasti techniky a příbuzných věd. To znamenalo zabezpečit získávání klíčových zahraničních periodik, zajistit související služby a vytvořit fond nejdůležitějších periodik. Na stránce je článek o výzkumu a závěrečná výzkumná zpráva z roku 2004. Chybí ale průběžné zprávy.

3. Shrnutí

Na závěr je možné potvrdit, že trend zveřejňování úplných textů vědeckovýzkumných a technických zpráv na internetu se v České republice opravdu pozvolna ujímá. Při průzkumu internetu a tvorbě rešerše bylo nalezeno poměrně velké množství organizací s webovými sídly, které už několik let toto zveřejňování realizují.

Producenty vědeckovýzkumných a technických zpráv na českém internetu byly nejrůznější instituce a organizace. Podle očekávání se nejčastěji jednalo o výzkumné instituce (VÚGTK, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí) a vysokoškolské instituce (ČVUT, Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně a další). Dále se objevovaly nejrůznější organizace, sloužící pro informovanost, vzdělání nebo výzkum, i orgány státní správy. Velmi často se nabízely osobní stránky autorů vědeckovýzkumných a technických zpráv. Většinou šlo o vyučující na vysokých školách, kteří ve svých osobních profilech uváděli své vydané publikace, mezi kterými byly i zprávy. Bohužel, až na pár výjimek, se jednalo jen o jednoduché seznamy zpráv, které neměly velkou informační hodnotu. V lepších případech autoři uváděli záznam zprávy s krátkým abstraktem. Pro vystavování úplných textů zpráv se rozhodly i některé firmy a společnosti. Zejména stavební firmy vystavují jisté náhledy technických zpráv, většinou se ale nejedná o kompletní dokumenty, proto nejsou zahrnuty v rešerši. Procentuální poměr výskytu institucí, na jejichž webových sídlech byly nalezeny sbírky zpráv, je vyjádřen v Grafu 1. Do grafu byla zahrnuta data ze zpracované rešerše, čili poměr institucí je pouze orientační, čísla nemusí vyjadřovat přesné poměry v reálné situaci.

Graf č. 1: Grafické znázornění poměru institucí zpřístupňují na svých webech zprávy

Graf č. 1: Grafické znázornění poměru institucí zpřístupňují na svých webech zprávy

Pokud by se měly zhodnotit poznatky získané z průzkumu, je nutné říci, že nejsou příliš uspokojivé. Webová sídla jsou často velmi nepřehledně vytvořená. Sbírky zpráv nejsou příliš dobře prezentované, cesta k nim je zbytečně složitá. Pokud webová sídla nemají vystavenu mapu webu, je velmi těžké odhadnout, ve kterých sekcích webových stránek takové zprávy hledat. Zprávy se často na webových sídlech objevují duplicitně, v několika různých sekcích sídla. Byly i případy, kdy webová sídla neposkytovala žádnou nápovědu ohledně uložení zpráv, ani nabídnuté sekce webových stránek nenaznačovaly, kde by se zprávy mohly skrývat. Pak nezbylo nic jiného, než procházet jednotlivé sekce stránek a dohledávat uložení zpráv. Velkým problémem byla samotná orientace ve sbírkách zpráv, v jejich uspořádání. Zprávy byly většinou jen minimálně pořádány a řazeny, nejčastěji jen podle data vytvoření zprávy. Složitější hierarchické třídění nebylo nikde objeveno.

Pokud byly na webových sídlech vyhledány úplné texty zpráv, byly převážně uloženy ve formátu DOC nebo PDF. Ojediněle se objevil i formát PostScript nebo formát XML. Rozsah zpráv byl různý. Od krátkých zpráv, které dosahovaly rozsahu maximálně do 10 stránek, až po obsažné práce čítající 50-60 stránek. Většina zpráv byla řádně stránkována.

Zprávy byly většinou ukládány do adresářů v jednoduchých webových archivech. Zatím žádná instituce nevyužila možnosti vybudování databáze s rešeršním systémem, která by poskytovala záznamy zpráv, úplné texty zpráv i možnost vyhledávání. Ojediněle byla nabídnuta databáze všech možných publikací (včetně zpráv), např. na webovém sídle Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Na tomto webovém sídle byly publikace prezentovány pomocí vyhledávacího systému. Po zadání selekčního pole typ dokumentu (zpráva, výzkumná zpráva…) byly systémem nabídnuty zkrácené záznamy publikací, které šly rozbalit do úplného záznamu, jenž ve většině případů nabízel i odkaz na úplný text. Pěknou sbírku zpráv má také Ústav informatiky a výpočetní techniky AV ČR. Zde už se způsob prezentace záznamů zpráv a úplných textů blíží ideálnímu stavu. Záznamy jsou prezentovány v databázi bez možnosti vyhledávání. Odkazy na úplný text zpráv vedou do digitálního skladu na FTP serveru. Tyto způsoby vystavování zpráv byly ale ojedinělé.

Zajímavé bylo zkoumaní samotných elektronických zpráv, jejich obsahu a úpravy. Obsah a forma byly porovnávány s pravidly, které udává norma ČSN ISO 5966 [ČSN ISO 5966, 1994]. Zprávy by měly být členěny do čtyř základních částí - úvodní část, hlavní text, dodatky a další závěrečné části. Všechny tyto čtyři komponenty mělo jen malé procento zpráv. Zpravidla to byly rozsáhlé závěrečné zprávy výzkumných projektů a některé rozsáhlejší zprávy technické. Ve zprávách často chyběl obsah, což je poměrně udivující, jedná se totiž o podstatnou a povinnou část zprávy. Hlavní textová část zpráv byla většinou v pořádku. Texty bývaly alespoň jednoduše členěné, občas chyběl zprávě úvod nebo závěr.

Co se týče bibliografických popisných údajů, u elektronických zpráv bylo jediné popisné místo a to titulní stránka nebo přední deska. V některých případech se popisná data objevila ještě v tiráži na posledním listě dokumentu. Zprávy většinou obsahovaly alespoň základní údaje - název a podnázev zprávy, jméno autora, případně jméno řešitelské instituce, jméno a adresa odpovídající instituce a datum vytvoření zprávy, někdy i údaje o ceně. Hodně zpráv mělo vytvořené identifikační kód pro prostředí dané instituce. ISBN se objevovalo minimálně.

Alespoň jednoduché srovnání analyzovaných sbírek zpráv webových sídel CESNETu, VÚGTK, Fakulty informatiky MU a SÚRAO také není jednoduchou věcí. Jednalo se o velmi rozmanitá webová sídla. Z hlediska zpráv obsažených ve sbírkách je asi nejlepší sbírka na webovém sídle CESNET. Zprávy zde jsou rozmanité, jsou zde jak kratší technické zprávy, tak rozsáhlé, výborně zpracované roční zprávy z dlouhodobých výzkumných záměrů. Na druhou stranu, zprávy jsou na sídle rozmístěny velmi nepřehledně, objevují se duplicitně a orientace v nich je velmi obtížná. Z hlediska uspořádání je patrně na nejlepší cestě webové sídlo FI MU. Zprávy jsou uloženy v jedné sekci webových stránek, přehledně uspořádané v jednom velkém adresáři. Je nabízeno několik možností, jak prohlížet záznamy zpráv. Navíc jsou zprávy výborně zpracovány z hlediska obsahu a hlavně formy. Všechny zprávy mají stejnou přehlednou grafickou úpravu, to velmi usnadňuje orientaci v obsazích jednotlivých zpráv. Poměrně stejně dobrá situace s uložením sbírky je i na webovém sídle VÚGTK. Zprávy jsou uspořádané podle let vzniku zprávy, ale rozdíl se objevil v samotném obsahu a formě zpráv. Zprávy mají nejednotnou úpravu, různý rozsah, jsou zde obsaženy různé typy zpráv (závěrečné etapové, výzkumné, technické…). Co se týče webového sídla SÚRAO, bylo by asi z vybraných reprezentantů hodnoceno nejhůře. Zprávy zde jsou vystaveny duplicitně a vede k nim zbytečně nepřehledná cesta. Z hlediska obsahu a formy jsou ale celkem v pořádku. Jedná se prozatím o poměrně malou kolekci zpráv, takže není nutné kritizovat jednoduché řazení zpráv podle data vzniku. Jde o velmi zajímavou tematiku, bylo by dobré upozornit, že takové zprávy jsou skutečně vystavené na internetu.

Zvláštní kapitolou byl průzkum, který vypovídá o tom, jak je nakládáno s výzkumnými zprávami z oblasti knihovnictví. Výsledky nejsou nijak potěšující. Informace o výzkumech knihoven se na webu nehledají lehce, dohledat úplné texty zpráv je pak ještě složitější, pokud vůbec jsou vystavené na internetu. Zprávy z právě probíhajících výzkumných záměrů se ve většině případů daly vyhledat, i když nebyly přehledně vystaveny. Zprávy ze starších výzkumných záměrů nebyly většinou objeveny ani s pomocí internetového vyhledávače. Lepší situace by se čekala alespoň u Národní knihovny ČR. Ale i na jejích webových stránkách to bylo s informacemi o výzkumu komplikované. Informace byly roztříštěny v několika sekcích webového sídla a na zprávy z výzkumu nebyly nikde soustředěny odkazy. Do budoucna by bylo výborné, kdyby vznikl informační web, kde by se soustředily alespoň informace o výzkumu v oblasti knihovnictví, v lepším případě i odkazy na úplné texty zpráv.

Organizace, které budou o vybudování sbírek zpráv na internetu usilovat, by měly dobře zvážit způsob prezentace zpráv. Bylo by dobré upozorňovat hned na hlavní webové stránce sídla, že je umožněn přístup k úplným textům dokumentů. Mělo by být popsáno jejich uložení na webovém sídle. Vystavované zprávy by mohly mít jednotnou formu a úpravu a mohly by být přehledněji uspořádané. V případě větších sbírek zpráv by bylo ideální vybudování databáze s jednoduchým rešeršním systémem.

Do budoucna bude patrně zpráv přibývat. S přibývajícím počtem zpráv budou pravděpodobně sbírky zpráv lépe organizované a budou vznikat digitální archivy. Tím se docílí lepší přístupnosti zpráv i přehlednosti sbírek. Mělo by se více dbát na požadavky z normy ČSN 5966 ohledně formy a obsahu zpráv a neškodily by ani nějaké sjednocující pokyny pro vystavovatele zpráv na internetu. V zahraničí se o toto téma zajímá Iniciativa GLISC (Grey Literature International Steering Committee) a ujala se i tvorby doporučených pravidel pro tvorbu a distribuci vědeckých a technických zpráv. Vydala informační příručku Směrnice pro produkci vědeckých a technických zpráv : jak psát a rozšiřovat šedou literaturu [Grey Literature, 2006], která má sloužit autorům a distributorům vědeckých a technických zpráv. Příručka udává pravidla přípravy zpráv, požadavky na jejich formu, vzhled a úpravu a pokyny autorům a distributorům. Vychází přitom také z normy ISO 5966. Mimo jiné je zde jedna kapitola věnovaná právě elektronickým zprávám vystavovaným na internetu. Příručka je dostupná na webu.

Prozatím je třeba pozitivně hodnotit, že se trend zpřístupňování úplných textů vědeckovýzkumných a technických zpráv na českém internetu ujal. Každopádně registrace a shromažďování zpráv má velkou cenu. V současné době probíhají přípravy na vytvoření a zprovoznění nové podoby systému SIGLE, která ponese název OpenSIGLE [SCHÖPFEL, 2007; SCHÖPFEL, 2006]. V případě účasti České republiky v tomto systému by pak bylo možné dosavadní poznatky a zkušenosti zužitkovat a situace ohledně zpřístupnění nejen zpráv, ale všech typů šedé literatury, by se mohla výrazně zlepšit.

Použité zdroje

  • BAYER, Jan; KOZÁKOVÁ, Radmila. 1985. Výzkumné zprávy. In STRAKA, J. (red.). Budování informačních fondů. Díl 3., Speciální druhy dokumentů. Praha : Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1985, s. 9-33.
  • BRATKOVÁ, Eva. 2005. Systémy pro registraci šedé literatury : výběr. Pracovní materiál pro potřeby výuky posluchačů ÚISK FF UK. Verze 4.4. Praha, květen 2005. 23 s.
  • Česko. 1997. Zákon č. 18 ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. In Sbírka zákonů, České republiky. 1997, částka 5, s. 82-106. Dostupné také z WWW: <http://www.mvcr.cz/sbirka/1997/sb005-97.pdf>.
  • ČSN ISO 5127. 2003. Informace a dokumentace : slovník. Praha : Český normalizační institut, 2003. 159 s.
  • ČSN ISO 5966. 1995. Dokumentace : Formální úprava vědeckých a technických zpráv. Praha: Český normalizační institut, 1995. 32 s.
  • Grey Literature International Steering Committee. Guidelines for the production of scientific and technical reports: how to write and distribuce grey literature [online]. 2006. Version 1.0. Rome, (Itálie): GLISC, 2006 [cit. 2007-09-20]. Dostupný z WWW: <http://www.glisc.info/>.
  • HUBÍNKOVÁ, Hana. 2007. RE: Dotaz k bakalářské práci [elektronická pošta]. Message to: Hana Vyčítalová. 18 April 2007 [cit. 2007-04-26]. Osobní komunikace.
  • Informační systém výzkumu a vývoje [online databáze]. 1993. Rada pro výzkum a vývoj. Praha : Rada pro výzkum a vývoj, 1993- [cit. 2007-09-20]. Dostupný z WWW: <http://aplikace.isvav.cvut.cz/>.
  • KRSEK, Michal. 2007. RE: Dotaz [elektronická pošta]. Message to: Eva Bratková. 23 March 2007 [cit. 2007-04-26]. Osobní komunikace.
  • Národní knihovna České republiky. 2005. Výroční zpráva 2005 [online]. Praha : Národní knihovna v Praze, c2006 [cit. 2007-09-20]. 103 s. Dostupné také na WWW: <http://www.nkp.cz/files/vz2005.pdf>. ISBN 80-7050-488-9.
  • Rada pro výzkum a vývoj. 2007. Výzkum a vývoj v České republice [online]. Praha : Rada pro výzkum a vývoj, c2007 [cit. 2007-09-20]. Dostupné na WWW: <http://www.vyzkum.cz>
  • RECHTOŘÍK, Jaroslav. 1987. Speciální fondy v odborných knihovnách a útvarech VTEI. Část 3. Brno : Státní technická knihovna, 1987. 32 s.
  • SEDLÁČKOVÁ, Beáta. 1993. Dokumentografie. Část 1., Typologie dokumentů. Opava : Slezská univerzita, 1993. 84 s. ISBN 80-901581-2-9.
  • SCHÖPFEL, Joachim. 2006. MetaGrey Europe : A Proposal in the Aftermath of EAGLE-SIGLE. In FARACE, D; FRANTZEN, J. (ed.). GL7 : Seventh International Conference on Grey Literature : Open Access to Grey Resources, Nancy, 5-6 December 2005 : Conference Proceedings. Amsterdam : TextRelease, s. 34-39. Dostupný také z archive@SIC: <http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/06/27/20/PDF/sic_00001722.pdf>. <http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/06/27/20/HTML/index.html>.
  • SCHÖPFEL, Joachim; STOCK, Christiane; HENROT, Nathalie. 2007. From SIGLE to OpenSIGLE and beyond : and in-depth look at resource migration in European context. The grey journal. 2007,vol. 3, no. 1, s. 45-51. ISSN 1574-1796.
  • TALICH, Milan. 2007. RE: Dotaz k bakalářské práci [elektronická pošta]. Message to: Hana Vyčítalová. 16 April 2007 [cit. 2007-04-26]. Osobní komunikace.
  • VYČÍTALOVÁ, Hana. 2007a. Webová sídla v ČR zpřístupňující elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy : bibliografický soupis [online]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2007 [cit. 2007-09-20]. 10 s. Dostupný na WWW: <http://eprints.rclis.org/archive/00011462/01/VTZbibliografie.pdf>.
  • VYČÍTALOVÁ, Hana. 2007b. Elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy zpřístupňované na českých webových serverech. Praha, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Ústav informačních studií a knihovnictví.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VYČÍTALOVÁ, Hana. Elektronické vědeckovýzkumné a technické zprávy zpřístupňované na českých webových serverech. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 10 [cit. 2019-11-20]. urn:nbn:cz:ik-12613. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12613

automaticky generované reklamy
registration login password