nejpozdější
R.
VíceS. Psohlavec přiblížil současný stav databáze projektu Manuscriptorium, která nyní obsahuje téměř 50 000 záznamů, více než 1600 rukopisů a 1,2 TB dat. Letos také byly zlepšeny technologie pro digitalizaci a zobrazování map. V posledním roce probíhal zejména vývoj importu heterogenních dat, importován byl mj. Knihopis a pracuje se na konverzi Bartošova seznamu. Import dat z dalších zdrojů o různých formátech je jednou z klíčových otázek dalšího rozvoje Manuscriptoria.
VíceN. Kligiene představila projekt, jehož cílem je ochrana a zpřístupnění starých hudebních rukopisů, kterým hrozí zničení. Cílem je vytvoření digitálního repozitáře, který bude ochraňovat a zpřístupňovat kulturní hodnoty. V rámci projektu bude také vytvořen software pro plnění a vyhledávání v multimediální databázi. Základem databáze jsou rukopisy uložené v knihovně Litevské akademie věd a zvukové nahrávky.
VíceEvropské země v poslední době značně investovaly do digitalizace kulturního a vědeckého obsahu, s čímž jsou spojeny zejména otázky organizace práce a přístupu k digitalizovanému obsahu. Ukázala se potřeba seznamů digitalizovaných sbírek a digitalizačních projektů a jejich popisu na úrovni metadat, aby byla zajištěna základních přístupnost sbírek a povědomost o nich. Metadatovému popisu na úrovni sbírek se věnoval např.
VíceN. Ikonomov na začátku své prezentace zmínil základní pojmy a přístupy související s digitalizací kulturního dědictví.
VíceCílem projektu Monasterium.net je zajistit volný webový přístup k historických středověkým dokumentům klášterů ve střední a východní Evropě.
VíceZ. Uhlíř navázal na S. Psohlavce a pokusil se o obecnější přístup k problematice heterogenity virtuálního prostředí. Ve virtuálním prostředí, kterým obvykle rozumíme prostor digitalizovaných informací – cyberspace, dochází k přenosu obsahově i formálně heterogenních dat. Při jejich zpracování nelze vycházet z pozitivistického (kumulačnímu) přístupu, ale z pozice jejich symbolického zpracování.
Více