Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Ekonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací – předplatné, nebo individuální platba? (Jaroslav Šilhánek)

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Ekonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací – předplatné, nebo individuální platba? (Jaroslav Šilhánek)

0 comments
Autoři: 

Jaroslav Šilhánek

Příspěvek věnovaný ekonomickým aspektům zpřístupňování vědeckých informací si Jaroslav Šilhánek z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze připravil ve spolupráci s Ludmilou Zetkovou z téže instituce. Hned v úvodu také upozornil, že v příspěvku bude racionálně chladný. Jestliže instituce předplácí například dva tisíce časopisů, je zřejmé, že ne všechny může reálně využít. Představil vztahy mezi vědeckými institucemi jako producenty a uživateli vědeckých informací, přičemž roli zprostředkovatelů obvykle hrají komerční vydavatelé či vědecké společnosti.

Pro ekonomickou soběstačnost daného časopisu musí platit jednoduchý vztah – předplatné daného titulů krát počet předplatitelů plus korekce na ztráty plus zisk. Použijeme-li odhadovanou částku 50 000 Kč na vědecký časopis. Na základě tohoto „průměrného“ předplatného by instituce měla získat sto časopisů za pět milionů Kč.

Mezi příčiny diskrepance objemu a cen vědeckých periodik patří mj. narůstající financování vědy a výzkumu, rostoucí počet vědeckých pracovníků a rostoucí objem vědeckých poznatků. Řešení narůstajícího rozporu mezi celkovým objemem časopisů a celkovými náklady spočívá zejména v elektronických verzích tištěných periodik a přístupu prostřednictvím sítí.

Přednášející se dále zabýval problematikou konsorcií. Poznamenal také, že zdaleka ne všechny časopisecké tituly jsou finančně soběstačné – nabízení velkých souborů umožňuje vydavateli kompenzovat ztrátu jednoho titulu větším výnosem jiného titulu. Při předplatného celého balíků od ACS je 48 % nákladů na individuální nákup titulů. „Předplatné“ však není totožné s předplatným v klasickém smyslu; jedná se o poplatek za přístup do celého souboru na určité období. Klasický knihovnický pojem budování fondu podle přednášejícího již ztrácí smysl.

Na rozdíl od tištěné verze zůstává elektronická verze časopisů vydavateli k dispozici, postupně tak vytváří soubor mající velkou cenu. Vydavatel tak může převzít archivní roli knihoven, kterým zůstává většinou pouze přístup.

Co se týká dalších možností přístupů k dokumentů, J. Šilhánek zmínil služby typu dodávání dokumentů a přímý nákup jednotlivých dokumentů. Každá instituce má možnost díky statistikám využívání zjistit, kolik stojí jeden dokument (je-li využit model předplatného), a porovnat náklady ve srovnání s výše uvedenými dalšími možnostmi přístupu k dokumentům.

Přednášející se stručně věnoval i koncepci Open Access, otevřeného přístupu. Budou-li existovat dva modely (předplatné a otevřený přístup), bude to podle přednášejícího znamenat zvýšení nákladů. Otevřený přístup zařazuje náklady na šíření výsledků mezi náklady na vědeckou činnost.

J. Šilhánek zdůraznil také i důležitost sekundárních zdrojů – nebudou-li údaje o publikacích zařazovány do sekundárních zdrojů, je pravděpodobné, že ve výsledku budou ztraceny. U sekundárních bází se jedná výhradně o licenční přístup bez archivních práv v případě ukončení přístupu.

V závěru přednášející nastínil možný budoucí vývoj – zejména že poroste důležitost přístupu přes mobilní zařízení (nově je prostřednictvím mobilních zařízení dostupná např. databáze Chemical Abstracts).

(lj)

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Ekonomické aspekty zpřístupňování vědeckých informací – předplatné, nebo individuální platba? (Jaroslav Šilhánek). Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 5/2 [cit. 2021-05-16]. urn:nbn:cz:ik-13676. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13676

automaticky generované reklamy
registration login password