Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

WORKSHOP B: Jak spravovat elektronické informační zdroje a výrazně zvýšit jejich využití (Helle Lauridsen)

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

WORKSHOP B: Jak spravovat elektronické informační zdroje a výrazně zvýšit jejich využití (Helle Lauridsen)

0 comments
Autoři: 
Rubrika: 

Workshop (resp. přednášku) Helle Lauridsenové ze společnosti Serials Solutions zahájil Vladimír Karen, výkonný ředitel společnosti Albertina icome Praha s.r.o. Uvedl, že H. Lauridsenová působila nejprve v akademické sféře, proto je dobře obeznámena s prostředím akademických knihoven. Ani v České republice není poprvé, konference INFORUM se účastnila již dříve a její vystoupení účastníci konference hodnotili velmi pozitivně.

Sama H. Lauridsenová doplnila, že původně působila na Univerzitě v Aarhusu (Aarhus Universitet) jako knihovnice specializující se na chemii. Před svým angažmá ve společnosti Serials Solutions pracovala pro firmu CSA, resp. ProQuest (podrobnosti najdete na serveru LinkedIn, pozn. red.).

V současné době působí také jako redaktorka elektronického zpravodaje Serials – eNews, který vydává organizace UKSG. Navíc vede dánskou skupinu odborníků věnujících se seriálům. Díky tomu je vlastně stále knihovnicí.

Svou prezentaci zahájila několika ukázkami obrázků z Manuscriptoria, které bylo nedávno zpřístupněno ve vyhledávači Summon společnosti Serials Solutions. Upozornila, že po velmi dlouhou dobu hrály v knihovnách důležitou roli tištěné (nebo dokonce ručně psané) dokumenty, nyní se již kyvadlo přechyluje na stranu informací dostupných online. Životně důležitou roli hraje marketing naší profese – nebudeme-li mu věnovat dostatečnou pozornost, naše profese přestane existovat. Je klíčové, aby veřejnost vnímala knihovny jinak než jako místa s tištěnými dokumenty (tj. jinak, než jak naznačují aktuální výsledky, které přinese vyhledávač Google po zadání slova „library“).

H. Lauridsenová zmínila řadu poznatků, které byly prezentovány na odborných akcích v posledních měsících. Upozornila na příspěvek Ricka Andersona z Univerzity v Utahu (University of Utah), který přednesl na konferenci UKSG 2011 (jeho shrnutí je k dispozici v rámci zpravodajství z konference), a na v něm zmiňovanou zprávu OCLC Vnímání knihoven a informačních zdrojů (Perceptions of Libraries and Information Resources) z roku 2005. Již v této zprávě bylo uvedeno, že pouze 1 % uživatelů začíná s vyhledáváním na webu knihovny. Přednášející proto položila otázku, co děláme špatně, když ztrácíme tolik uživatelů. Na příkladu knihovny v univerzitním kampusu v Madridu, kde jí až patnáctý náhodně oslovený student dokázal odpovědět na otázku, kde najde knihovnu, uvedla také další ukázku nedostatečného využívání knihoven.

Podle H. Lauridsenové je potřeba investovat do správných zdrojů – rostou-li ceny časopisů, je nutné správně vybírat ty, které předplatíme. Na příkladu švédské univerzity ukázala, že využívání elektronických časopisů – na rozdíl od stagnujícího (či jinde i klesajícího) počtu výpůjček nebo vyhledávání v databázích – roste. Zatímco ještě před deseti lety byli studenti ochotni se ve škole věnovat dvě hodiny týdně vyhledávání v databázích, dnes by kurz tohoto typu neměl šanci na úspěch. Na rozpor mezi rostoucími cenami zdrojů a jejich snižujícím se využíváním upozornila i Carole Tenopirová ve svém příspěvku Investice v knihovně: Jaká je návratnost? (Investment in the Library: What’s the Return?) z roku 2009.

Jestliže nebudou knihovny využívány, přestanou dostávat dotace z veřejných prostředků. Ve Spojeném království je realizována řada hodnocení – například na univerzitách je obvyklé, že všechny služby jsou neustále evaluovány. Jestliže má knihovna dobrý výsledek hodnocení, může jí být i zvednut rozpočet (na úkor jiných služeb na dané univerzitě).

Navíc dnes je knihovna online, je potřeba se zbavit představy o knihovně, kterou nastínil dotaz „library“ zadaný do vyhledávače Google. Zároveň dochází k tomu, že v meziknihovních službách je realizováno stále méně výpůjček knih, naopak roste počet dodávaných článků. Plyne to ze skutečnosti, že lidé nemají čas knihy (dlouhé texty) číst.

V blízké budoucnosti vzroste důležitost aplikací pro mobilní zařízení. Je také podstatné, že uživatelé chtějí mít dostupné primární dokumenty, nikoliv jenom „proxy“ dokumenty. V univerzitním prostředí je pak důležité, že služby poskytované knihovnou jsou součástí ostatních služeb poskytovaných univerzitou.

Systémy, jejichž prostřednictvím knihovna slouží svým uživatelům, se musí výrazně zlepšit, aby dokázaly poskytovat jednotný přístup k informacím. Jak řekl Roy Tennant, pouze knihovníci rádi vyhledávají; všichni ostatní rádi nalézají (only librarians like to search; everyone else likes to find).

Na příkladu videa, které zachycuje uživatele snažícího se získat plný text článku z časopisu Scientific American, přednášející názorně demonstrovala, jak je pro uživatele těžké (ne-li nemožné) zorientovat se v nabídce knihovny. Uživatel zahájil vyhledávání v online katalogu knihovny, ovšem nebylo úspěšné, neboť do katalogu nebyly zahrnuty záznamy článků. Po dalších neúspěšných pokusech v dalších zdrojích našel uživatel ze zoufalství tištěnu verzi časopisu.

Jako knihovníci musíme začít přemýšlet jinak, musíme být tam, kde jsou naši uživatelé – a ti jsou na webu. Chtějí nalézat, nikoliv se učit, jak vyhledávat v databázích. H. Lauridsenová také naznačila, že federativní vyhledávání není ideálním řešením, neboť se ve výsledku omezuje na několik polí v jednotlivých databázích.

Je potřeba nabídnout jedno rozhraní pro vyhledávání informací, to by mělo být jednoduché a přitažlivé pro uživatele. Přednášející také zmínila problematiku tagování v knihovních katalozích – uživatelé v katalozích příliš netagují, vnímají tagování jako zábavu, knihovnu mají ovšem spojenou s prací.

Uživatelé potřebují jedno místo, jehož prostřednictvím se dostanou ke všem zdrojům nabízeným knihovnou (one stop shop), nechtějí se probírat neznámými názvy databází. Je nutné nabídnout systém, který funguje rychle a má široké pokrytí. Už od konce 90. let se objevovala řada pokusů o vytvoření podobného systému (web-scale discovery service, tj. vyhledávač ve webovém měřítku). Od té doby došlo k významným vylepšením v oblasti softwaru i hardwaru.

Přednášející se konkrétně zaměřila na vyhledávač Summon. Upozornila, že využívá řady technologií s otevřeným zdrojovým kódem. Byl vybudován na zelené louce a funguje podobně jako stroje Googlu (ostatně na jeho vývoji se podíleli i inženýři právě z Googlu). Byl vytvořen tak, aby byl schopen zpracovávat velké množství dat a rychle poskytovat výsledky. Obsah je „předsklizen“ (pre-harvested) v jednotném indexu. Ten zahrnuje například záznamy z knihovního katalogu, články z elektronických časopisů, databáze, novinové články, e-knihy atd. V dané knihovně probíhá vyhledávání implicitně tak, že jsou prohledávány všechny zdroje, které má knihovna předplacené (záběr je však možné rozšířit). Zajímavostí je, že po nedávném zahrnutí Manuscriptoria do indexu došlo k výrazném nárůstu jeho využití. Přednášející poznamenala, že v Evropě je investováno mnoho peněz do digitalizace kulturního dědictví, je však obtížné digitalizované dokumenty najít.

H. Lauridsenová dále uvedla, že obsah (index) ve vyhledávači Summon je neustále rozšiřován – při spuštění obsahoval na 300 milionů záznamů, nyní je to již kolem 700 milionů. Záznamy jsou přitom deduplikovány. Obsahuje také hudbu, mapy, filmy a řadu dalších typů dokumentů. Byla rovněž zahájena spolupráce s organizací Hathi Trust, která nabízí sklízení zdrojů s využitím protokolu OAI-PMH a mj. obsahuje přibližně 20 tisíc českých knih.

Přednášející také ukázala jednu z testovacích implementací vyhledávače Summon, a to na příkladu Národní technické knihovny. Uvedla také několik příkladu nedávno uzavřených dohod s vydavateli (poskytovateli obsahu) – jedná se mj. o dohody se společnostmi/zdroji Elsevier, Economist Intelligence Unit či European Library. V případě uzavření dohod s vydavateli je vždy zajištěna možnost plnotextového indexování obsahu. H. Lauridsenová popsala i počátky vyjednávání s vydavateli – v roce 2008 byli vydavatelé oslovování na frankfurtském knižním veletrhu, vše však probíhalo utajeně, neboť vyhledávač Summon ještě nebyl představen veřejnosti. Nyní už i velcí vydavatelé projevují sami zájem o zařazení do indexu vyhledávače Summon. Například na Erasmově univerzitě v Rotterdamu (Erasmus University Rotterdam) probíhalo testování vyhledávače na počátku roku 2009, ostrý provoz byl zahájen v roce 2010. V indexu nebyl zahrnut obsah od společnosti Elsevier, využití obsahu od této společnosti na univerzitě začalo klesat. Proto univerzita žádala o zařazení tohoto obsahu do vyhledávače (jinak by předplatné obsahu od společnosti Elsevier byla nucena zrušit).

Index nyní obsahuje asi 80 různých typů obsahu, z hlediska zdrojů se kromě obsahu od komerčních vydavatelů jedná například o záznamy z knihovních katalogů, záznamy z repozitářů s otevřeným přístupem či záznamy z institucionálních repozitářů. Je možné vyhledávat i například podle části abstraktu (přednášející zadala jako dotaz část textu z abstraktu, vyhledávač zobrazil záznam příslušného dokumentu).

Přednášející také stručně popsala problémy spojené s deduplikací. Ostatně je známým faktem, že i pokud se omezíme na záznamy v knihovních katalozích ve formátu MARC, prakticky každá knihovna má konkrétní dokument zaznamenán trochu odlišně než jiné knihovny. Vyhledávač Summon poskytuje uživatelům sjednocené výsledky – pokud plný text nabízí například Sage, ProQuest má k dispozici záznam obohacený o abstrakt a věcný popis, CrossRef pracuje s identifikátorem DOI, Web of Science s počtem citací a databáze Ulrich's Periodicals Directory udává status z hlediska recenzování, vyhledávač Summon uživateli všechny tyto záznamy sjednotí do jednoho záznamu (výsledku).

Pokud se týká o řazení výsledků, je používáno jednak statické řazení (podle typu obsahu, data vydání, statusu recenzování apod.), jednak dynamické řazení (tj. řazení, s nímž pracuje vyhledávač Google; v tomto směru vstupují do hry například frekvence termínů, vážení polí, stemming či zpracování stop slov). Stop slova je ovšem možné vyhledávat, jsou-li součástí výrazu. Jako příklad byl uveden výraz „to be or not to be“ vyhledaný ve vyhledávači KonSearch Knihovny Univerzity v Kostnici (Bibliothek der Univarsität Konstanz). Na příkladu vyhledávání informací o srdečním infarktu („heart attack“) přednášející doložila, že systém sám našeptává možná dokončení, respektive tematické úpravy dotazu.

Vyhledávač Summon je nabízen formou softwaru jako služby (software as a service), tj. není potřeba jej instalovat lokálně. Funguje vlastně na principu předplatného. Každé tři týdny je vydávána nová verze vyhledávače (probíhá tzv. rychlý vývoj, tj. rapid iteration). H. Lauridsenová názorně ukázala, jak probíhá proces nastavení vyhledávače. Podstatné je, že na nastavení musí vždy spolupracovat knihovna.

Vyhledávač přispívá ke značnému zvýšení využití elektronických časopisů – například na již zmiňované Erasmově univerzitě v Rotterdamu došlo v roce 2010 k nárůstu využití o 90 % (ve srovnání s rokem 2009).

Na příkladu Knihoven Univerzity v Západním Michiganu (Western Michigan University Libraries) H. Lauridsenová ukázala, že nárůst využití knihovny obecně nastal po spuštění vyhledávače Summon (předtím byl využíván VuFind). Rozhraní vyhledávače v Knihovně Univerzity v Michiganu (University of Michigan Library) pak dokládá možnost významných úprav rozhraní podle přání konkrétní knihovny.

Přednášející představila i komunitu, která se kolem vyhledávače Summon vytváří. K vzájemné komunikaci jsou využívány elektronická konference, setkání skupiny uživatelů, poradní orgán a wiki. Na wiki uživatelé přidávají i například videa (resp. odkazy na ně), například video The biep is on!

Knihovny Arizonské státní univerzity (ASU Libraries) jsou názornou ukázkou další možnosti úpravy vyhledávače na míru – není nazýván Summon, ale Library One Search. Výhodou je i existence plně funkční mobilní verze vyhledávače.

K dispozici je i aplikační programovací rozhraní, tj. API, díky němuž lze vytvářet další nadstavby – od vyhledávacího okénka přes RSS kanály až po vyhledávání v konkrétních časopisech s využitím vyhledávače Summon, které používají na Univerzitě v Huddersfieldu (University of Huddersfield)

Užitečnou funkcí je i doporučování databází – databáze vhodné pro daný dotaz jsou doporučovány u seznamu výsledků vyhledávání. Summon mohou navíc uživatelé využívat odkudkoliv, není potřeba přihlášení (samozřejmě pouze pro vyhledávání, pro rezervaci knih atd. již ano). Na obohacování obsahu o náhledy obálek spolupracují tvůrci vyhledávače Summon s firmou Syndetics Solutions.

H. Lauridsenová uvedla i příklady dvou univerzit, které využívají kombinaci různých vyhledávačů. Knihovna na Univerzitě ve Villanově (Villanova University), která vyvinula Vufind, nyní používá VuFind i Summon. V Knihovně Kolejí v Claremontu (Claremont Colleges Library) používají kombinaci indexu vyhledávače Summon a rozhraní vyhledávače Primo. Přednášející zmínila také probíhající projekt Lefty, který realizuje Univerzita v Michiganu a který je orientován na studium uživatelů (reaguje mj. na skutečnost, že jeden výraz může mít v různých disciplínách různý význam).

Přednášející ukázala také rozhraní klientského centra Serials Solutions, v němž lze spravovat vše potřebné na jednom místě (mj. i nastavit logo či implicitní jazyk rozhraní). Důležité jsou také uživatelské statistiky (počet návštěv či počet vyhledávání v průběhu návštěvy, ale také geografické rozložení přístupů).

Představila také znalostní bázi KnowledgeWorks firmy Serials Solutions. Udržuje ji na 25 knihovníků, kteří pracují v Seattlu. Znalostní bázi potom využívají další produkty firmy Serials Solutions. Udržování databáze je velmi důležité, neboť v průběhu 30 dní se obvykle změní obsah 85 až 90 % databází. Přednášející uvedla příklad Knihovny Univerzity v Aarhusu – za svého působení v této knihovně pracovala s cca 26 MB tabulkových dat, na jejichž základě odpovídala na dotazy přibližně padesáti knihoven na univerzitě. Sdílení těchto dat na sdíleném disku nebylo příliš efektivní, neboť u těchto dat je vždy problém se srozumitelností (nejlépe jim rozumí sám jejich autor).

V rámci diskuse pak H. Lauridsenová ještě v klientském centru ukázala příklad aktivace zdroje po jeho zakoupení. Knihovny mohou zakoupené zdroje zakřížkovat v tabulce (ve formátu XLS) a tabulku do centra nahrát. Díky tomu lze aktivace provést hromadně. Proběhla také debata o budoucnosti statistik – je pravděpodobné, že větší roli začnou hrát statistiky týkající se konkrétních zdrojů (článků či kapitol), nejenom údaje vztahující se například ke zdrojům jako celkům. Podle V. Karena také postupně dojde k rozšíření standardu COUNTER (i poté, co se začaly ve větší míře objevovat e-knihy, ve standardu to bylo reflektováno). Zajímavostí byla i ukázka analýzy překryvu vybraných zdrojů.

Vladimír Karen zahajující workshop

Vladimír Karen zahajující workshop

Vladimír Karen a Helle Lauridsenová

Vladimír Karen a Helle Lauridsenová

Helle Lauridsenová

Helle Lauridsenová

Helle Lauridsenová

Účastníci workshopu

Účastníci workshopu

Účastníci workshopu

Účastníci workshopu

Lákavý pohled na občerstvení o přestávce

Lákavý pohled na občerstvení o přestávce

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JANSOVÁ, Linda. WORKSHOP B: Jak spravovat elektronické informační zdroje a výrazně zvýšit jejich využití (Helle Lauridsen). Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 5/2 [cit. 2019-09-16]. urn:nbn:cz:ik-13645. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13645

automaticky generované reklamy