Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

V Knihovně Uměleckoprůmyslového musea

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

V Knihovně Uměleckoprůmyslového musea

0 comments
Autoři: 

Ne každý tráví tyto dny u moře či alespoň u rybníka. Možná že i Vy chodíte v těchto dnech po hradech, zámcích nebo alespoň po muzeích. A pokud Vás neodrazuje spousta turistů v pražských ulicích, navštěvujete výstavy v pražských galeriích a muzeích.

Kdo z Vás si nenechal ujít výstavu z díla světoznámého dánského architekta a designéra Arne Jacobsena v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu, možná zalitoval, že dveře od muzejní knihovny jsou v červenci a srpnu uzamčeny. Nezbývá než se s touto zajímavou knihovnou seznámit alespoň prostřednictvím internetu.

Pro zjištění adresy jejích stránek jsem použil osvědčené Pávkovy stránky. Webových adres českých muzejních knihoven zatím zaznamenal pět a potvrdil tak smutné konstatování Ily Šedo v článku "Muzejní knihovny v současnosti" otištěném v knihovnické revue Národní knihovna, že muzejní knihovny mají ve využití internetu za veřejnými knihovnami co dohánět.

Jsou ovšem výjimky, mezi něž patří právě stránky Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze, a proto jim tento sloupek bude patřit.

Úvodní stránka obsahuje název knihovny v češtině a pod ním v angličtině, odkud se návštěvník dostane na anglické stránky. Jejich prohlídku si nechme na závěr a místo nich si všimněme na úvodní stránce velmi praktického údaje. Je jím dopravní spojení. Webeditor si správně uvědomil, že kromě adresy a mapky je ve větším městě vhodné napsat, jak se do daného objektu člověk dostane hromadnými dopravními prostředky. Kupodivu tento užitečný údaj, pokud se nemýlím, najdeme zatím jen u poboček pražské městské knihovny a Krajské knihovny v Liberci. To stránky jiných institucí, např. gymnázií (viz např. pražské Gymnázium Nad Alejí) dopravní spojení uvádějí na webu častěji.

Stránky Knihovny UPM jsou řešeny pomocí rámců tak, že na levé straně je umístěno menu s 22 nabídkami. Osobně mi toto řešení vyhovuje více, než když webmaster vymyslí grafické řešení v podobě hřbetů knih na regálu, kde může být maximálně do deseti nabídek. Knihovníci si pak musejí lámat hlavu, jak výstižně nazvat jednotlivé rubriky, aby se v nich uživatel snadno orientoval, když na stránkách chybí vyhledávač.

Dvaadvacet nabídek, resp. rubrik, bohužel překračuje optimální počet, takže pročítání jejich názvů může přivádět uživatele do rozpaků. Rychleji v nich hledáte, jsou-li abecedně seřazeny. Knihovníci ÚPM se však snažili spíše o logický postup prohlížení. První nabídku proto nazvali "Informace" a je to právě již popsaná úvodní stránka.

Další nabídka nese název "Zaměření knihovny" a obsahuje devítiřádkovou výstižnou charakteristiku. S tím se také moc často nesetkávám na samostatných stránkách, výjimkou je snad jen stránka AMU. Je pravdou, že občas tuto charakteristiku najdeme v knihovním řádu, jako je tomu u knihovny Ministerstva financí ČR.

Nabídka "Historie knihovny" mne příliš nenadchla. Knihovna sice údajně existuje již od 30. let 19. století, ale webeditor nepoužil žádný obrazový materiál, kterým by text zatraktivnil. Inspirovat se přitom mohl weby knihoven v Ostravě či Prostějově.

"Seznam pracovníků" obsahuje jejich jména, funkci, telefonní a mailové spojení. Vzhledem k tomu, že zaměstnanců v knihovně pracuje jen šestnáct, nevadí, že tato rubrika není řešena jako databáze.

Doporučuji si pečlivě přečíst "Knihovní řád", jak se nazývá další nabídka. Je vidět, že přeci jen jsem se dostal na stránky odlišné knihovny, než jakou je veřejná bibliotéka. Do Knihovny UPM přicházejí uživatelé i pro inspiraci v módních vzorech, designu apod. Nelze se divit, že v knihovním řádu nechybí klauzule, že "volné obkreslování z knih a předloh je dovoleno pouze měkkou tužkou a ne přímo na díle samém. Nesmí se používat rydel, vodových, olejových a jiných barev, barevných inkoustů, fixů a podobných prostředků, kterými by se mohly poškodit knihovní fondy".

Nabídka "Otvírací doba" mne zklamala. Ne svým obsahem, tam se příliš vymýšlet nedá, ale ikonkou v záhlaví. Předcházející nabídky totiž webmaster vždy zpestřil pohyblivými obrázky. Do "Historie knihovny" vložil píšící pero, do "Seznamu pracovníků" poskakující sluchátko a do "Knihovního řádu" otvírající se knihu. Zato obrázek budíka v "Otvírací době" nejen že nezvoní, ale ani ručičky se nehýbou. :-)

Také záhlaví "Poskytované služby" zdobí obrázek. Je zajímavé, že právě tento obrázek je tak oblíben webeditory v knihovnách. Ohnutou postavičku s knihami na zádech jsem v knihovně dosud neviděl, to spíš je odnášejí pod kabátem, ale na stránkách urbanické knihovny již ano. Tam dokonce ve dvojici proti sobě!

"Ceník služeb" mne překvapil šíří nabídky, kterou UPM takřka přetrumflo naši největší knihovnu. Posuďte sami. Knihovna nabízí barevné kopírování, přičemž se neomezuje jen na materiál z knihovny, ale kopírovat můžete i materiál donesený. V tom případě zaplatíte jen 29 Kč, za kopírování běžného knihovního materiálu 35 Kč a vzácného materiálu o 5 korun ještě více. Po přečtení ceníku jsem nabyl dojmu, že většina knihovního materiálu patří k tomu vzácnému. Z ceníku se i dozvíte, kolik zaplatíte za fotografování. Amatérské fotky jsou zdarma, takže mužům, kteří rádi fotografují krásné ženy a šetří, doporučuji cestu tam. Z dob svého mládí si totiž pamatuji, že nejkrásnější dívky nechodily studovat do Klementina, ale právě do Knihovny UPM.

Nabídka "Lístkové katalogy" se mi dost líbila, protože jsem se z ní dozvěděl o mnohých katalozích, o nichž jsem dosud neměl tušení, že je v UPM najdu. Patří mezi ně katalog aukčních katalogů či kartotéka diapozitivů.

"Katalog OPAC", jenž je srdcem každého knihovního webu, se zde dostal až na desáté místo. Knihovna užívá systém T Series, takže pro hledání na webu se musí použít nadstavba Tinweb. Doporučuji zkusit hledat v katalogu článků. Ty jsou velmi pečlivě zaklíčované. Našel jsem i záznam s 35 tezaurovými výrazy.

Po nabídce katalogů dost nelogicky přichází na řadu nabídka nazvaná "Aktuality". Textům v ní uveřejněným by prospělo prolinkování. Uznávám, že má rada je planá, protože samotné muzeum, o němž se často v Aktualitách píše, své webové stránky dosud nemá.

Trochu mne překvapilo, že následující dvě nabídky ("Časopisy" a "CD ROM") jsou samostatné, že nejsou začleněny do "Katalogu OPAC". Každopádně by bylo vhodné je propojit odkazy, v Katalogu OPAC upozornit, že se v něm najdou i časopisy a že časopisy objednané pro r. 2002 jsou v samostatné nabídce. CD ROM by se mohly ukládat rovněž do elektronického katalogu v T Series, podobně jako to činí Moravskoslezská vědecká knihovna.

Pod nabídkou "Databáze" se ukrývá vstup do plnotextových databází EIFL Direct a ProQuest/PC. Tato stránka je velmi hezky sestavena a doporučuji, aby v ní hledali inspiraci další knihovny, které využívají obou databází.

Nabídka "Přírůstky" využívá program MULTINDH dr. V. Pávka a umožňuje tak návštěvníkovi stránek Knihovny UPM sledovat, které knihy, výstavní katalogy a články zkatalogizovali a zpracovali pracovníci knihovny v jednotlivých měsících.

Nabídka "Zajímavé odkazy" je členěna na Kulturu a umění, Památky a cestování, Noviny a časopisy, Instituce a školy, Praktické informace, Zpřístupnili jsme na našem serveru (je chvályhodné, že knihovna umožnila vystavovat své stránky Společnosti bratří Čapků a Společnost přátel UPM) a Různé. Nejcennější odkazy - přehled webových adres českých a moravských muzeí a jejich knihoven - najdeme však až v následující nabídce nazvané "Muzea". Zatím jsou zde soustředěny odkazy na 81 českých a moravských muzeí a mne jen zaráží, že žádné ze zmíněných muzeí neodkazuje ze svých stránek na tento praktický seznam. (Naproti tomu knihovníci si uvědomují význam obdobných Pávkových stránek a řada tuzemských a zahraničních knihoven to učinila!)

Především muzejní pracovníci ocení rubriku "Muzejním knihovnám", kde se najdou doporučení oborové komise pro knihovny muzeí a galerií a další důležité texty (včetně receptu na výborný tvarohový koláč s brusinkami).

Poslední čtyři nabídky, resp. rubriky, obsahují zprávy o činnosti Knihovny UPM za poslední tři roky, výroční zprávy UPM za stejné období, kolekci fotografií z Knihovny UPM a z akcí, jichž se zúčastnili její pracovníci, a informace o výstavách pořádaných UPM.

Jak jsem slíbil, ukončím tento článek informací o stránkách Knihovny UPM v angličtině. Mají podobnou grafickou úpravu (anglická úvodní stránka se mi však líbila více pro hezčí obrázky), počet nabídek je však nižší (10). Překládání do cizích jazyků není totiž nejsnazší (pozor, slovo informace nemá v angličtině plurál). Doporučoval bych, aby z nich vedl odkaz na stránky v češtině.

Závěrem musím přiznat, že stránky Knihovny UPM často využívám pro jejich kvalitní bázi článků. Všem, kteří se zajímají o výtvarné umění a příbuzné obory (architektura, sochařství, malířství, kresba, grafika a užitá grafika, umělecké řemeslo, umělecký průmysl, design, fotografie, teorie a kritika umění, dějiny, kulturní dějiny, pomocné vědy historické, genealogie, archeologie, film, divadlo, tanec, památková péče, restaurátorství, typografie atd.), je plně doporučuji.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Aleš. V Knihovně Uměleckoprůmyslového musea. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 8 [cit. 2019-12-15]. urn:nbn:cz:ik-10979. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10979

automaticky generované reklamy
registration login password