Seminář Elektronické služby knihoven uspořádala Krajská knihovna Františka Bartoše (KKFB) ve spolupráci s Národní knihovnou ČR (NK) a finančně podpořil Zlínský kraj za přispění Ministerstva kultury ČR. Akce proběhla 5. až 6. května 2009 ve Zlíně v moderním a příjemném prostředí Technologického inovačního centra, které sídlí v jedné z budov bývalého továrního areálu firmy Baťa. Většina prezentací a fotografie ze semináře jsou dostupné online. Seminář nebyl programově zaměřen na IT specialisty, ale naopak na široké spektrum knihovníků poskytujících služby ve veřejných knihovnách.

Po přivítání účastníků ředitelkou KKFB, PhDr. Zdeňkou Friedlovou, a náměstkem hejtmana Zlínského kraje, Ing. Jindřichem Ondrušem, otevřela jednání Mgr. Zlata Houšková, která první den seminář moderovala. Program zahájila svým – jak jej sama charakterizovala – motivačním příspěvkem na téma Elektronické služby – volba alternativy. V době virtualizace a infantilizace informačních toků jsou motivací k rozvoji elektronických služeb stagnující či klesající statistiky „klasických“ ukazatelů a poptávka uživatelů: chtějí vše co nejrychleji a online. Přednášející se kriticky vyjádřila o všeobecně nízké úrovni českých knihovních webů. Jednou z ceněných a ne vždy poskytovaných služeb, které by měly a mohly přinášet, je např. rozcestník či adresář kvalitních webů vybíraných a hodnocených knihovníky nebo e-learningové kurzy. Z. Houšková se také zamyslela nad možností sjednocení struktury českých knihovních webů.

Ing. Martin Vojnar (Vědecká knihovna v Olomouci) se ve svém obsahově bohatém příspěvku s názvem Postupné proměny automatizovaných knihovních systémů neomezil jen na problematiku knihovních katalogů, ale zmínil i obecnější trendy a problémy. Jedním z nich je kolísavá kvalita dat v katalozích a stále nízká míra jejich efektivního sdílení, která souvisí s nutností používání perzistentních jednoznačných identifikátorů (např. NBN). V oblasti AKS byl zmíněn trend oddělování modulu OPAC, na který jsou kladeny zcela specifické požadavky, od zbytku knihovního systému. M. Vojnar uvedl několik konkrétních příkladů rozšíření elektronických služeb uživatelům z praxe VKOL: automatické prodlužování výpůjček, dosažitelnost katalogizačních záznamů vyhledávači, službu E-books On Demand či mechanismus doporučování titulů systémem BibTip a řazení výsledků dle popularity (počet výpůjček). Přednášející zdůraznil, že (nejen) u elektronických služeb je velmi důležité neustále sledovat jejich využívanost a získávat tak zpětnou vazbu. Zmínil také některé nevyužívané a přitom relativně jednoduché možnosti, jako je objednání výpůjčky či kopie koncovým uživatelem na dálku a platba dobírkou či na fakturu.

Mgr. Jaroslava Štěrbová (Městská knihovna v Praze) na semináři reprezentovala největší českou městskou knihovnu a v úvodu zmínila některá její specifika, např. vlastní AKS (Koniáš) či projektový přístup k řešení problémů, z oblasti služeb ne zcela obvyklých u tohoto typu knihoven pak např. vzdálený přístup k placeným databázím či již zmíněné automatické prodlužování výpůjček (které bylo inspirací právě pro VKOL). V poskytování služeb zdůraznila snahu o maximální dostupnost bez ohledu na registraci uživatelů a legislativní jistotu. Dále byly naznačeny čtyři hlavní směry rozvoje: digitální knihovna (projekt HISPRA, zpřístupnění díla K. Čapka ad.), katalog („googlizace“ a doplňkové informace), web (přehlednější, nové funkce) a rozšíření způsobů komunikace. Jeden z praktických projektů, který MKP v nedávné době zprovoznila, komunitní web pro mladé K4U představila v druhé části příspěvku Veronika Chruščová. Nabízí podobné služby jako sítě typu Facebook, ovšem s vazbou na knihovnu a její fond.

PhDr. Vít Richter (NK) pojednal ve svém příspěvku problematiku služeb elektronického dodávání dokumentů (EDD) v ČR. Věnoval se zejména legislativnímu rámci a postavení knihoven, koncových uživatelů a ochránců autorských práv po uzavření kolektivní smlouvy mezi NK ČR a DILIA. Ta stanovila jednak výši povinně odváděných autorských odměn ze služeb EDD (15 Kč za jednu stranu kopie, resp. max. 100 Kč za jednu zakázku + DPH), jednak provozní podmínky poskytování služeb (implementace do knihovních řádů, individuální smlouvy s koncovými uživateli, uživatelská konta ad.). Nezanedbatelná výše odměn, která sklízí kritiku jak mezi knihovníky, tak v řadách uživatelů, způsobila odliv zájmu o tento druh služeb, bylo však zdůrazněno, že je srovnatelná či výhodnější než v zahraničí a že teprve uzavřením smlouvy byly služby EDD v českém právním prostředí legalizovány a stanovily se pro ně jasné podmínky. Alternativou k EDD, která není zatížená vysokými poplatky a je přitom rychlá, je zasílání faxem. Příspěvek V. Richtera doplnil Ing. Miloslav Brada (Ústav pro informace ve vzdělávání - Národní pedagogická knihovna Komenského), který představil provoz elektronické pedagogické knihovny (e-PK) v kontextu nové legislativní situace. Podnětné je zejména řešení problematiky vyzvedávání elektronických kopií objednaných zprostředkující knihovnou, kdy jsou kopie dočasně vystaveny na jednorázovém, pro každou zakázku unikátním uživatelském kontě, ke kterému obdrží přístupové údaje elektronicky pouze koncový uživatel, čímž se celý proces zjednodušuje (souhlasně konzultováno přímo s DILIA).

Vystoupení Mgr. Hanuše Karpíška, ředitele Městské knihovny Antonína Marka v Turnově, bylo rozděleno do dvou bloků. V prvním z nich se věnoval instantní komunikaci mezi knihovnou a uživateli. V této oblasti byla MKAMT mezi českými knihovnami jednou z prvních vlaštovek, které tento způsob nabídly a úspěšně provozují. Předností instantní komunikace je několik, mj. rychlost, možnost textového kontaktu (zasílání odkazů apod., včetně historie zpráv), minimální náklady pro knihovnu i uživatele. Bylo zdůrazněno, že je třeba nabídnout ty služby, které jsou v ČR nejužívanější (ICQ, Skype), zachovávat ochranu soukromí uživatelů, zobrazovat na webu aktuální stav připojení a vázat komunikační kontakty na pracoviště, nikoli na pracovníky. V druhé části příspěvku představil H. Karpíšek záměr vybudovat v knihovně tzv. multimediální studijně-relaxační místa. Měla by být součástí plánované multimediální studovny a uživatelům nabízet pohodlný přístup k digitálnímu obsahu jak původem z knihovního fondu (zvukové či zvukověobrazové záznamy), tak z internetu.

Jednání prvního dne uzavírala prezentace Bc. Jarmily Trnčákové a PhDr. Ondřeje Fabiána z Ústřední knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ředitelka knihovny představila svou instituci a její fungování v rámci univerzity. Nejen působivým obrazovým doprovodem prezentace nalákala mnoho účastníků k večerní exkurzi v její nové budově, která je součástí budovaného Univerzitního centra. O. Fabián se pak věnoval elektronickým službám knihovny. Zmínil některá specifika akademického prostředí obecně a UTB konkrétně (dislokace v rámci města i mezi městy). Zdůraznil prioritu elektronických dokumentů a jejich (vzdáleného) zpřístupnění a nutnost virtualizace služeb.

Druhý den jednání převzal moderátorskou štafetu Ing. Jan Kaňka (KKFB) a prvním příspěvkem ho zahájila PhDr. Helena Gajdušková, ředitelka Masarykovy veřejná knihovna ve Vsetíně. Spolu se svým kolegou, Mgr. Michalem Kovářem, popsali své zkušenosti s tvorbou a využíváním nového webu MVK. Vlastní web provozuje MVK již 12 let, do roku 2008 převážně vlastními silami. V loňském roce přistoupili ke kompletní přestavbě stránek externí firmou, včetně redesignu, přechodu na redakční systém a změny struktury. Výhodou je odlehčení interního webmastera a rozdělení obsahových kompetencí na jednotlivá oddělení, nevýhodou finanční náročnost a neznalost knihovního prostředí ze strany externí firmy. Do budoucna plánují důslednější uplatnění principů blind friendly webu, cizojazyčné mutace, více interaktivních prvků a služeb 2.0, ale také důraznější akcent na redakční práci a PR (otázka personálního zajištění).

Svým dynamickým a informačně nabitým vystoupením zaujal posluchače PhDr. Petr Škyřík (Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně). Ve svém příspěvku na téma Řízení virtuálních týmů a projektů se nejprve pokusil obecně popsat proces inovace z hlediska čtyř základních faktorů: produkt, služby, technologie a prostředí, to vše však s důrazem na člověka a jeho motivaci (chtění a potřeby). Ve světě navzájem tak informačně propojeném, jako je dnešní, dostává týmová spolupráce zcela nové rozměry a možnosti, např. sociální sítě zásadně zjednodušily sdílení vizí a myšlenek. Byl zmíněn také princip klastrů (založených na hodnotovém řetězci či na kompetencích) a význam outsourcingu. Když se k těmto principům přidají technologické možnosti v podobě vhodného groupware, dostává práce týmu novou dynamiku a efektivitu. Zmíněny byly systémy Live Mesh, Google Docs či Basecamp, používaný přímo na KISK (recenze viz http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Basecamp).

Mgr. Lenka Antošová, ředitelka Knihovny města Hradce Králové, se zamýšlela nad tím, zda web pro děti v rámci knihovních webů je nutnost nebo nadstandard. Přiklonila se k první možnosti, tedy k tomu, že děti by měly mít na webu knihoven svůj specifický prostor, který by zohledňoval jak obsahově, tak formálně (design, navigace apod.) jejich potřeby. Uvedla příklady již existujících webů pro děti, a to nejen z knihovního, ale i z komerčního prostředí. Představila také projekt Librísek, který je variantou šablony webu pro malé knihovny (projekt MěK HK) určenou právě pro dětské weby.

Ing. Jan Kaňka se ve svém příspěvku zaměřil na weby knihoven a pokusil se odpovědět na otázku, jaké jsou, nejsou a mohly by být. Knihovní weby by podle něj neměly být pouze jakýmisi nástěnkami, ale především službou. Na záměrně provokativní otázce, proč není knihovna jako Google, se pokusil ilustrovat pohledy knihovníků a uživatelů. V prezentaci pak byly zmíněny některé weby oceněné v české soutěži Biblioweb a ty, které získaly obdobnou cenu (ALA LLAMA Best of Show Awards) v USA. Pokud se knihovna rozhodne pro vybudování nového webu, nemělo by jít jen o pouhý redesign, ale skutečnou přestavbu, přičemž tři základní ingredience, tedy obsah, navigace a design, mají stejně důležité postavení a nelze je od sebe oddělit. Každé z těchto oblastí byla věnována pozornost s odkazy na příslušné informační zdroje. Zmíněny byly také služby označované souhrnně jako Knihovna 2.0 a některé české příklady jejich implementace.

Program semináře zakončil svým vystoupením student Kabinetu informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně, Bc. Tomáš Bouda, který seznámil účastníky s virtuálním světem Second Life (SL) a možnostmi, které skýtá pro knihovny. 3D prostředí SL popsal jednak z pohledu běžného uživatele (jak se zaregistrovat, pohybovat, „fungovat“ v SL apod.), jednak z pohledu knihovny, která v něm může poskytovat služby. Zmíněné ilustroval na příkladu Regionální knihovny v Karviné, první a zatím jediné české veřejné knihovny, která v SL funguje, a také na příkladech dalších, zahraničních knihoven, které lze navštívit a využít. Virtuální prostředí SL bez fyzických bariér a s mnoha dříve nepředstavitelnými možnostmi může oslovit nové skupiny uživatelů a dát knihovním službám netušené rozměry.

Podle reakcí v závěru semináře lze soudit, že šlo o zdařilé odborné setkání a jeho zhruba 70 účastníků odjíždělo spokojeno a obohaceno o nové informace. Zazněly také pobídky k opakování podobně zaměřené akce v budoucnu, takže kdo ví, možná se ve Zlíně nad tématem elektronických služeb knihoven za rok či za dva opět sejdeme.