Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Průzkum využití Souborného katalogu UK knihovníky a informačními pracovníky Univerzity Karlovy v Praze

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Průzkum využití Souborného katalogu UK knihovníky a informačními pracovníky Univerzity Karlovy v Praze

0 comments
Autoři: 

Úvod

Již osm let je na UK provozován Souborný katalog UK (SK UK). Vznikl z potřeby překonat decentralizaci knihovního prostředí UK a zajistit přístup k dokumentovým zdrojům UK z jediného místa. SK UK je spravován Ústavem výpočetní techniky UK. Do SK UK přispívá 18 účastníků z řad fakultních knihoven UK, obsahuje více než 600 000 bibliografických záznamů monografií a speciálních dokumentů. SK je doplňován dávkově. Více informací o SK UK lze nalézt v příspěvku na stránkách Celostátní porady vysokoškolských knihoven 2002.

Na Univerzitě Karlově proběhl na od poloviny září do poloviny října 2002 dotazníkový průzkum mezi pracovníky knihoven UK. Průzkum byl zaměřen především na zjištění spokojenosti knihovníků a knihovnic se službami SK UK. Na dotazník odpovědělo 36 respondentů (15 % z celkového počtu téměř 250 knihovníků na UK), což průměrně představuje téměř 2 osoby z každé knihovny. Při sestavování dotazníku se předpokládalo, že odpovídat budou zejména vedoucí knihoven a katalogizátoři.

Úvodní otázka sloužila k získání přehledu o profesním zaměření respondentů a z odpovědí vyplynulo, že nejvíce odpovědělo katalogizátorů (23) a vedoucích knihoven či zástupců vedoucích (18). Dále odpovědělo 7 akvizitérů, 6 pracovníků MVS, 6 rešeršérů a 5 zaměstnanců výpůjčního protokolu. Pokud jednotlivé knihovnické profese sečteme, získáme číslo 65. Na průzkum však odpovídalo pouze 36 osob. Tím se potvrdil předpoklad, že zaměstnanci knihoven na UK nejsou úzce specializovaní, ale v rámci svého úvazku provozují dvě a někdy i tři knihovnické činnosti zároveň.

Dotazník obsahoval 13 otázek (viz příloha). Některé otázky byly formulovány jako uzavřené s výběrem jedné odpovědi z více možností, u části otázek bylo možné zvolit více možností. Proto procentuální vyjádření odpovědí respondentů na část otázek mají v součtu více než 100 %. Část otázek měla otevřený charakter, tzn. že respondent mohl formulovat odpověď vlastními slovy.

Výsledky průzkumu

Souborný katalog UK je nejvíce používán jako informační zdroj při rešerších 66,7 % respondentů. Jako nástroj při katalogizaci využívá SK pro kontrolu správnosti vytvořeného záznamu 38,9 % respondentů a v 30,5 % případech slouží SK pro přejímání záznamů. Pro účely MVS je využíván 30,5 % respondentů, při akvizici 13,9 %. SK UK vůbec nevyužívá 2,8 % respondentů.

skuk1.jpg

Obr. 1

Na otázku Proč (více) nepoužívám SK UK odpovědělo 44,4 % respondentů, že používají jiné zdroje. Pro 13,8 % respondentů není SK UK relevantní zdroj pro jejich práci. Technické potíže (pomalý počítač, problémy s připojením k SK UK a nulový přístup na Internet) znemožňují využívat SK celkem 16,7 % respondentů. Z dalších odpovědí vyplývá, že někteří respondenti vykonávají práci, při které využití SK UK potřebují minimálně. Na tomto místě se objevily i výhrady, které jsou zjišťovány v dalších dotazech: SK není aktuální, některé informace jsou nepřesné.

skuk2.jpg

Obr. 2

Další otázka se týkala celkové spokojenosti se současným stavem SK UK. 75 % respondentům SK UK vyhovuje částečně, 22,2 % vyhovuje zcela, nevyhovuje 2,8 % respondentů.

skuk3.jpg

Obr. 3

Na otázku Na SK UK mi vadí nejvíce respondentům (58,3 %) neaktuálnost a 50 % uvedlo multiplicitu záznamů. Mezi další problematická místa, která vyplývají z průzkumu, patří složité vyhledávání (11,1 % odpovědí), nepřehlednost výsledků (11,1 %) a nejednotnost přístupových rejstříků (1,8 %). 11,1 % respondenti nemají žádné připomínky.

skuk4.jpg

Obr. 4

Častější aktualizaci by uvítalo 57,1 % respondentů, online aktualizaci by preferovalo 28,6 % a 14,3 % vyhovuje současný stav.

skuk5.jpg

Obr. 5

Kvalitu záznamů v SK UK ohodnotilo 85,7 % respondentů jako kolísavou(proměnnou), pro 14,3 % jsou záznamy kvalitní. Nikdo z respondentů neuvedl, že záznamy nejsou kvalitní, ani že za kvalitní považuje pouze záznamy vytvořené vlastní knihovnou.

skuk6.jpg

Obr. 6

Další otázky směřovaly ke zjištění, zda je v knihovnách UK používána metoda copy cataloguing, neboli přejímání záznamů z dostupných zdrojů záznamů (např. ČNB, CASLIN, další SK). 60 % respondentů záznamy nepřebírá vůbec, 40 % využívá SK UK. 31,4 % navíc k SK UK využívá možností ČNB a 2,8 % CASLIN.

skuk7.jpg

Obr. 7

K přejímání by bylo ochotno přistoupit 37,1 % respondentů, pokud by SK UK obsahoval aktuální data. V případě zvýšení kvality záznamů by o (častějším) přebírání uvažovalo 40 % respondentů. 25,7 % respondentů by (častěji) záznamy přebíralo, pokud by SK UK obsahoval více záznamů z akvizičního profilu vlastní knihovny. Snazší způsob přebírání záznamů by pro přebírání přesvědčilo 22,8 % respondentů. Jen 8,6 % považuje přebírání záznamů za jakýchkoliv okolností za neefektivní. 5,7 % respondentů uvedlo, že by záznamy přebírali, pokud by měli výkonnější počítač.

skuk8.jpg

Obr. 8

Stávající způsob dodávání dat do SK (dávkově čtvrtletně) vyhovuje 57,1 % respondentům, 14,3 % by chtělo dodávat jen některé záznamy, častější aktualizaci by uvítalo 17,1 %, online způsob dodávání záznamů preferuje 22,8 % respondentů.

skuk9.jpg

Obr. 9

O existenci SK UK uživatele své knihovny 47,2 % respondentů informuje na svých webových stránkách, 25 % na školení a 27,8 % respondentů neinformuje vůbec. Z dalších odpovědí vyplývá, že informace jsou podávány výběrově dle kategorie uživatelů a že je využíváno kontaktu s uživateli při službách, na nástěnkách v knihovně, ve formě letáků nebo při kurzech informační přípravy pro studenty.

skuk10.jpg

Obr. 10

Poslední dvě otázky se týkaly věcného popisu v knihovnách UK. 45,7 % respondentů je ochotno používat další selekční jazyk kromě stávajícího, 8,6 % je ochotno ke změně selekčního jazyka a 45,7 % není ochotno používat další selekční jazyk kromě stávajícího.

skuk11.jpg

Obr. 11

Poslední otázka byla zaměřena na průzkum postojů respondentů k metodě konspekt jako komplexní metodě popisu fondu. Polovina respondentů z řad knihovníků UK neví, co metoda KONSPEKTu je. Rozhodnuto není 35,3 % a s používáním KONSPEKTu v následujících 2 letech nepočítá 14,7 %.

skuk12.jpg

Obr. 12

Závěr

Z průzkumu vyplývá, že knihovníci UK považují SK UK za významný informační zdroj, o kterém své uživatele informují nejrůznějšími způsoby. Alespoň částečně je s ním spokojena velká většina knihovníků a knihovnic UK. Za jeho největší slabiny respondenti považují neaktuálnost a multiplicitní výskyty záznamů. Také kolísavá kvalita záznamů pro knihovníky UK představuje značné omezení. ÚVT UK jako správce SK UK si všechny tyto nedostatky uvědomuje a proto již zahájil řadu opatření pro změnu tohoto stavu (viz příspěvek CPVŠ).

Dalším významným výsledkem průzkumu je zjištění ochoty knihovníků změnit stávající způsob práce při katalogizaci, tedy ustoupit od originální katalogizace a využívat dostupné zdroje pro přejímání záznamů. Zde je úkol na straně distributora automatizovaného knihovního systému, aby katalogizátorům zajistil pohodlné přejímání záznamů bez velkých nároků na jejich čas, počítačovou gramotnost apod.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BULÍNOVÁ, Eva. Průzkum využití Souborného katalogu UK knihovníky a informačními pracovníky Univerzity Karlovy v Praze. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 1 [cit. 2021-10-16]. urn:nbn:cz:ik-11196. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11196

automaticky generované reklamy
registration login password