Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Pár poznámek ke konferenci ISSS

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Pár poznámek ke konferenci ISSS

0 comments

K Březnu-měsíci Internetu již neodmyslitelně patří konference Internet ve státní správě a samosprávě, jejíž pátý ročník se uskutečnil v Hradci Králové ve dnech 25. a 26. března 2002. Po skromných začátcích (kdo si dnes vzpomene, že první ročník ISSS hostil Kulturní dům Eden v Praze?) se ISSS rozrostl v mamutí akci s visačkou VIP - co se počtu účastníků týče (letos se registrovalo více než 1700 osob z 18 zemí včetně Nepálu!), stěží se může nějaká odborná akce u nás s ISSS srovnávat. Je však otázkou, zda by tento trend měli pořadatelé ISSS (Triada, Svaz měst a obcí ČR, ÚVIS, Sdružení pro informační společnost, PR agentura ExMise a Asociace krajů ČR) podporovat.

Konference neměla ústřední téma (aspoň ne oficiálně uváděné - web, program, pozvánka atd.), ale všechna vystoupení měla společeného jmenovatele - e-government (též online veřejná správa), který je považován - vcelku oprávněně - za jeden z pilířů tzv. informační společenosti. Hrozí však nebezpečí, že e-government, který můžeme stručně charakterizovat jako obousměrnou komunikaci mezi úřady veřejné správy a občany a podniky využívajícími informační technologie, zvláště Internet, se promění - jako jiné moderní, "mediální" výrazy - ve fetiš, bez konkrétního obsahu, který leckdo omílá, aby vypadal progresivně, aniž by přitom tušil, o čem je řeč. Vůle "státu" podporovat tento nesporně radikální řez v činnosti veřejné správy je nezbytná, ale na druhou stranu z praxe víme, že zákony na lidský faktor (či byrokratický šiml) mohou být krátké. Konečně ICT jsou prostředkem pro uskutečnění této reformy, nikoliv jejím cílem.

Je třeba přiznat, že na nebi českého e-governmentu se objevily první vlaštovky. Vedle legendárního obchodního rejstříku (ministerstvo spravedlnosti) jmenujme ve státní správě např. evidenci úpadců, evidenci znalců a tlumočníků (oba systémy jsou spravovány touž institucí), databáze plátců DPH a spotřebních daní (za tyto systémy byla v předvečer konference udělena ministerstvu financí cena Český zavináč), registr živnostenského podnikání (ministerstvo průmyslu a obchodu) a databázi projektů v oblasti výzkumu a vývoje (Rada vlády pro výzkum a vývoj). Před časem vznikl rozcestník Portál veřejné správy, kterému konkuruje statnisprava.cz. Trochu ve stínu zájmu stojí iniciativy vyvíjené zdola. Nejviditelnějším příkladem je portál Města a obce online společnosti Česká vydavatelská pro internet, spolupracující se Svazem měst a obcí ČR. Její publikační systém vismo e106 v současnosti využívá kolem tisíce obcí a měst. Na portálu mají všechny obce možnost bezplatně zveřejnit informace v souladu se standardem ÚVIS, který je odvozen od zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Standard však obsahuje také řadu doporučení, která jdou nad rámec zákona - v tomto duchu je na portálu vytvářen elektronický archiv dokumentů, které jsou vydávány samosprávnými úřady. K dispozici je rovněž jednoduché vyhledávací rozhraní.

Souhrnně vzato, letošní ISSS nepřinesl nic převratného, ale jako v minulých letech nabídl zástupcům veřejné správy, komerčních společností, škol i knihoven příležitost k formálním i neformálním setkáváním. Hlavní pozornost účastníků se soustředila na panelové diskuse, které měly skutečně reprezentativní zastoupení. Kdo očekával, že v první z nich, nazvané "Bez e-munity", se od představitelů pěti parlamentních politických stran - K. Březina (ČSSD), V. Doležal (ODS), V. Exner (KSČM), V. Mlynář (Koalice/US-DEU) a C. Svoboda (Koaliace/KDU-ČSL) - dozví, s jakými programy v oblasti informační politiky jdou do nadcházejících voleb, byl patrně zklamán. Debata se točila kolem starších i aktuálních evergreenů, mezi nimiž dominovaly projekt Internet do škol a elektronický podpis. Nebylo překvapivé, že prim hráli K. Březina a V. Mlynář, kteří své vesměs věcné projevy zlehčovali bonmoty a přátelským pošťuchováním, ale bylo zjevné, že informační politika by nemusela být předmětem partajního handrkování, zatímco ostatní panelisté jednoznačně zaostávali (zejména pro C. Svobodu to nebylo téma, kterým by se očividně často zabýval). Účastníci shodně konstatovali, že rozvoj e-governmentu brání nekompatibilita informačních systémů v jednotlivých resortech. K. Březina upozornil na výhody spolupráce se soukromým sektorem, současně poukázal existující překážky - zejména zákon o veřejných zakázkách. Moderátor, kterým byl již tradičně J. Pokorný z Českého rozhlasu, si nepočínal ve své roli špatně - o co méně zasvěceným dojmem působil, o to více praktické (a nečekané) otázky kladl. Jedna novinka přece jen zazněla (K. Březina): zřízení "ministerstva pro informační politiku". S jednoznačným nesouhlasem se setkala u V. Exnera a V. Doležala, naopak C. Svoboda a V. Mlynář se domnívají, že centrální instituce, která by se ujala koordinace informační politiky, by mohla být ku prospěchu věci. V. Mlynář však dodal, že tato role přísluší ÚVIS, i když jeho pravomoce nejsou dostatečné, příp. sloučenému s ministerstvem bez portfeje, v jehož čele stojí právě K. Březina, který se tentokrát ukázal v dobrém světle. Znovu tak potvrdil, že kdyby se raději věnoval svému úřadu a méně budování image playboye české vlády, udělal by pro svou kariéru (a informační politiku) rozhodně lépe. Tuto část programu lze prohlédnout v záznamu na webu ISSS.

Další diskuse se (mj. za účasti zástupců ministerstev práce a sociálních věcí a financí) týkala elektronického podpisu. Minulý rok se nahlas doufalo, že po schválení příslušného zákona (č. 227/2000 Sb.), nařízení vlády (č. 304/2001) a vyhlášky Úřadu na ochranu osobních údajů letos budeme moci jen konstatovat, že elektronický podpis přestal být teoretickou záležitostí a vysněným přáním. Realita však zatím vypadá jinak - nadále existují legislativní a administrativní bariéry (harmonizace elektronického podpisu a ochrany osobních údajů, standardy ÚVIS, chystá se novelizace zákona o elektronickém podpisu atd.). Jako typický příklad využití tohoto nástroje se uvádí daňová správa. Jak prohlásil M. Faltýnek (MF ČR), letos byla poprvé přijímána přiznání k silniční dani v elektronické formě (na hmotném nosiči), a to u 65 tisíc vozidel (tj. asi pěti procent). Situace u daně z příjmu se však nezměnila - nadále jediná "vymoženost" e-government spočívá v tom, že si můžeme stáhnout formulář ve formátu PDF, vytisknout, vyplnit a obvyklou cestou odevzdat. Zbývající optimisty M. Faltýnek jistě vyvedl z míry tím, že implementace elektronického podpisu je stále běh na dlouhou trať, s jeho rutinním využíváním je třeba počítat nejdříve v roce 2004 (nemusíme se ale prý divit, stejně rozvážným krokem postupuje tento proces i ve Velké Británii a v Německu, kde byly zákonné normy přijaty již dříve, navíc investice, které plynou do této oblasti, jsou ve srovnání s prostředky, které má k dispozici Česká republika, astronomické).

V bloku věnovaném financování informační politiky (otevřeném poněkud sugestivní otázkou J. Pokorného, zda je rozpočet této kapitoly dostatečný) prezentoval projekt Internet do škol, který je součástí Státní informační politiky ve vzdělávání, mluvčí generálního dodavatele AutoCont On Line-Český Telecom J. Chvojka. Z jeho slov vyplynulo, že je vše konečně připraveno pro to, aby realizace tohoto ambiciózního a kritizovaného projektu byla zahájena. Do konce roku má být v rychlém tempu připojeno k Internetu (prostřednictvím tzv. Školního intranetu) 3620 základních a středních škol. Bližší informace najdete na webových stránkách www.acol.cz a www.indos.cz. Dodejme, že tento projekt (označovaný jako P III) se týká hardwaru a infrastruktury, software a informační zdroje jsou předmětem samostatného projektu (P II). Zatímco o operačním systému a kancelářském balíku je již rozhodnuto (Windows 2000, resp. MS Office), výběrové řízení na informační zdroje bude teprve vyhlášeno.

Na slavnostním večeru byly vyhlášeny výsledky několika soutěží.
Zlatý erb (nejlepší webové stránky samosprávných úřadů):
Magistrát hlavního města Prahy (v kategorii města)
Pozlovice (obce)
Informační server ŠumavaNet.CZ (sdružení a regiony)

Zvláštní cenu sdružení BMI si odneslo Nové Město na Moravě, které skončilo v kategorii měst na druhém místě. Letošního ročníku Zlatého erbu se účastnilo celkem 242 soutěžících: 105 měst, 107 obcí a 30 sdružení a regionů. Oproti loňskému ročníku se zvýšil počet soutěžních stránek o 80 procent.

Biblioweb (nejlepší webové stránky knihoven):
Obce nad 20 tisíc obyvatel:
1. Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín (184,5 bodu) [foto]
2. Knihovna Jana Drdy Příbram (176,5)
3. MK Česká Lípa (173,5)

Obce s méně než 20 tisíci obyvateli:
1. MK Ústí nad Orlicí (164) [foto]
2. MK Rožnov pod Radhoštěm (162)
3. MK Varnsdorf (159,5)

V soutěži byla hodnocena kvalita obsahu stránek, aktuálnost, design stránek a možnosti komunikace stránek s uživatelem. Knihovna mohla získat maximálně 200 bodů.

Geoaplikace roku 2001:
GIS Misys ČR firmy GEPRO ve spolupráci s MF ČR, MV ČR, MO ČR a zeměměřičským úřadem (kategorie ČR)
projekt navigace vozidel integrovaného záchranného systému vytvořený Krajským úřadem Plzeňského kraje ve spolupráci se zdravotnickou záchrannou službou Plzeň Sever (kraje a okresy)
Geografický informační systém města Plzeň firmy Geoba ve spolupráci se statutárním městem Plzeň a správou informačních technologií města Plzně (města a obce)

EuroCrest (nejlepší webové stránky regionů, měst a obcí v kandidátských zemí střední a východní Evropy):
Most (ČR)
Štětína (Polsko)
Nové Zámky (Slovensko)
Tapa (Estonsko)
Stará Zagora (Bulharsko)
Vilniusu (Litva)

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip. Pár poznámek ke konferenci ISSS. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 4 [cit. 2020-07-16]. urn:nbn:cz:ik-10898. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10898

automaticky generované reklamy
registration login password