Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihovníci sobě

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Knihovníci sobě

0 comments
Autoři: 
Rubrika: 

Toto číslo časopisu Ikaros vychází příznačně v době, kdy vzpomínáme na mrtvé – a to velmi různými způsoby. Zatímco jedni se drží tradice navštěvování hřbitovů a každoročně opráší svého stříbrného oře, který po většinu ostatních dní spokojeně rezne v garáži, jiní vydlabávají břicha bachratým dýním či se oddávají prapodivným tancům a ještě divnějším rituálům á la pohanské zvyky. Pamatujeme ještě dobu, kdy se nám vnucovalo jediné, správné a čisté držení svátků. Měli jsme stejné rekvizity, které se každoročně vytahovaly ze skříní, aby se do nich za pár dní trochu pomuchlané opět navrátily. Pokud byl s držením svátku sebemenší problém, raději se neslavil vůbec. Alespoň oficiálně. Den vzniku samostatného československého státu měl předepsán nejen design rekvizit, ale dokonce i projevy, památku zesnulých jsme zúžili na jakýsi údržbářský den na hřbitovech, Václava jsme pro jistotu zakázali úplně a na Vánoce nám plíživě vnucovali jakéhosi polozmrzlého nerudného starce. Dnes máme na výběr, který ze symbolů Vánoc nám nejvíce ladí k letošní náladě i ubrusu; na Václava máme volno, ani nevíme proč, a pojem „dušičkové počasí“ téměř ztrácí na původním významu díky opojnému mixu barev, kultur i pokrmů, ve kterém jej dnes prožíváme. Zatímco tedy u jedněch tradic nám pestrost a diversita prohlubují rozhled a přinášejí inspiraci, pro jinou stranu našich tradic – knihovny – jako bychom chtěli zůstat stařecky mraziví. Kdybychom totiž nechali Národní knihovnu v tichosti další desítky let tlít v Klementinu a nebo ji milostivě uvolnili nepohodlnou, šedou, krabicoidní budovu někde na periferii města, žádná diskuze by se zcela určitě nerozpoutala. Za poslední dekádu se v hlavním proudu medializované diskuze vyskytla otázka knihoven a knihovnictví zcela výjimečně. My však místo studené šedé krabice mimo výhled z Hradu chceme hrdou, moderní a výraznou Národní knihovnu, která se odvážně usadí v centru města – a hle, je tu diskuze v hlavním vysílacím i čtecím čase!

Je ctí odborného periodika vyjadřovat se k tomto tématu s nadhledem a zároveň vhledem do jádra problému; tedy nepřispějeme k diskuzi nad konkrétními argumenty „pro a proti“ vedené v čistě černo-bílé, binární logice, kterou Saša Skenderija nazval ve svém článku „urbanistická debata líbí-nelíbí“, ale podle našeho názoru by úkolem Ikara mělo být ptát se po příčinách takové diskuze a podstatě problému. Klademe si tedy otázky, zda a jak přispívá veřejná, obecná, a do jisté míry černo-bílá a nutně zjednodušující diskuze knihovnám a knihovnictví vůbec, co vlastně chceme daňovým poplatníkům nabídnout, zda a jak věc politizovat a k čemu upínat zájem veřejnosti. Věříme, že dva články (od Saši Skenderiji a Kláry Ehrlichové), které jsme na toto téma připravili do dušičkového čísla Ikara, podnítí diskuzi, která může probíhat mimo „hlavní proud“ (mainstream) médií. Dále však doufáme, že vaší pozornosti neuniknou ani další články, které se ocitají v listopadovém čísle. Nabízíme tradiční koktejl zpráv z různých knihovnických akcí doma i ve světě, shrnutí cen Knihovna roku 2007, nechybí recenze a samozřejmě odborné články, tentokrát upozorníme na problémy vzniklé odlišným chápáním toho, co je Open Access a také pokračujeme ve sledování novinek, tentokrát opět z kuchyně Google.

Přejeme vám pestrý podzim nejen na Letné!

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Knihovníci sobě. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 11 [cit. 2019-08-19]. urn:nbn:cz:ik-12651. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12651

automaticky generované reklamy
registration login password