Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Klementýnum - Dementýnum 2016

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Klementýnum - Dementýnum 2016

0 comments

Telefony:

"Zjistěte mi, zda máte knihu Náhlá úmrtí ve vězeňských zařízeních, jo?“
Knížku nemáme, tak se opatrně ptám: "A jak je to staré? A není to náhodou článek?"
"Co mi to povídáte, podívala jste se pořádně? Napsal to Martin Tichý!"
Stejně to jdu hledat do článků a sláva, je to tam. Diktuju mu údaje, a on se mi místo poděkování pochlubí:
"To jsem vám pomoh´, co?"

"Helejte, máte Topičův sborník literární a umělecký?"
"Také vám přeji dobrý den... a ano, máme".
"A od kdy do kdy vycházel?"
"1913 až 1926."
"Jo a ještě mi řekněte, o čem pojednával!"
"Asi o uměleckých a literárních proudech ve společnosti, ne?"
"No to jste mi toho řekla!"
(Knihovnice se zkrátka nezavděčí)

"Národní knihovna, informace. Dobrý den."
"Mně je 88 a jsem z Brna. Proto nemám internet. Ale holky mi vyjely, co o mně píšete na Googlu. Chtěl bych doplnit další údaje a nemáte tam ani obrázek. Já vám to pošlu na Halu služeb, ano?"
"Ano, na hala.os@nkp.cz by to bylo nejlepší."
"Já nemám ani mail. Pošlu vám to poštou!"
(Athéno sovooká, spusť si hledí, až to přijde. Ať nemusíme řešit další analogový dokument. I s obrázkama...)

Zážitky zpoza pultu:

Stařičký pan docent (1926) si přišel postěžovat, že v katalogu nemůže cosi najít, tak jsem šla s ním a vytáhla mu šuplík na stoleček, aby si k tomu mohl sednout.
Za hodinu jsem si na něj vzpomněla, jdu ke stolečku, docent nikde, šuplík nikde, tak jdu ke katalogu a skoro mě kleplo, protože to šuple bylo narvané sice do správné díry, ale obráceně! Čumákem dovnitř!! a zaboha nešlo vytáhnout!!! No jak se to tomu věchýtkovi podařilo, ví jen on sám...
(Vzpomněla jsem si na výrok čtenářky, která ohnula oba dráty, aby mohla vytáhnout lístky ze šuplíku a ohradila se proti mým výtkám, že ona je „zvyklá překonávat horší překážky!“)

Máme jako každý rok dva týdny o prázdninách zavřeno, bereme vrácené knihy u pultu v šatně, kam jsme si nechali přetáhnout dráty na počítač, pokladnu, a posadili vlídnou knihovnici:

* Přišel mladík, hodil na pult tašku a chtěl číslo. Na odpověď, že máme zavřeno, dlouho nereagoval, pak se probral a zeptal se, jak dlouho ještě. Pak zase delší dobu nic, až konečně naštvaně odešel…

* Přišel další s velkým báglem, otevřel si sám vrátka do šatny, hodil do kouta tu krosnu, sundal si z věšáčku číslo (šatnářky si je tak naučily) a vydal se do studovny. Na volání kolegyně, že je zavřeno, nereagoval... a zastavil ho až vrátný.

Z Korunní :

Paní učitelka z mateřinky se shání po nějakých básničkách do školky... několik knížek jí dám do ruky, další asi 4 si vytáhne sama z regálu (včetně Lukáše Pavláska, na kterého hledí téměř s něhou v oku).
Pak to konzultujeme spolu u pultu, já jí pomůžu najít ještě další, které se jí nakonec zalíbí. Vyndá průkazku a než načtu knížky, paní vezme ty zbylé a šoupne mi je kamsi doprostředka regálu, dvě knížky postaví hřbetem dovnitř a jednu vzhůru nohama, pak se přes rameno podívá na mě a procítěně praví:
"Aha, vy ste to tam asi chtěla podle abecedy, co...?" a odkráčí.

E-maily z Husovy knihovny v Modřanech:

Jeden prázdninový e-mail; těžko říci, zda byl napsán za střízliva:

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda je možná aby registrační poplatek spojený s bádáním a cosi stál 1500?! To přeci není možné, nebo ano? Je to tedy pravda, nebo to manžel utratil někde jinde za děvky a chlast a teď se vymlouvá? Popřípadě k čemu tolik peněz za registraci je potřeba?? děkuji za odpověď

(připomnělo mi to Kemelovo obrázek, kdy se dva spiťaři u dveří doprošují: „Paní Horáčková, pustila byste manžela s námi do knihovny?“)

A další přeposlaný e-mail :

On Tue, 12 Apr 2016 12:49:55 +0200 (CEST), ……@seznam.cz wrote:

Dobrý denn, prosým o předloužení vypůjčených knich, ďekuju, m.n.

Zpoza pultu II.:

„Prosím, potřebuju encyklopedii Čechů, a má to být něco z kosmického výzkumu.“
„???“
A když knihovnice vrací protočené panenky zpátky, okamžitě jí naskočí správná tajenka: to jepřeci Kosmova kronika česká!
(No to je na Oskara, ne?)

Ztracená eura:

Čtenářka přijde s knihou Hypnotizér a říká: “Pohleďte, tady si někdo zapomněl eura!“
„To není možné, ta kniha tu leží už od minulého týdne! Milá paní, jste úžasná bytost a moc díky za toho, kdo to tam nechal!“

Knihovnice začala zjišťovat, kdo měl tu knihu naposledy, a když začala psát e-mail, přišla zrovínka jedna čtenářka se stejným jménem, a při pohledu na její průkazku knihovnice málem oněměla… byla to opravdu ta samá, která ji měla naposledy. Začala se jí vyptávat, jestli něco nenechala v knize při poslední výpůjčce, ta si nemohla hned vzpomenout, chvíli přemýšlela a nakonec řekla:
„Ztratila jsem někde nějaké peníze, ale to s tím jistě nesouvisí, někdo mi je ukradl.“ 

Věděla přesně, kolik to bylo, takže to byla ona, která v knize zapomněla více než 150 Eur! Chtěla pak jít osobně poděkovat ité čtenářce, která peníze objevila.
(Takže Hypnotizér zabodoval!)

Bonus: výroky čtenářů

Studentka si ve studovně vyžádala Encyklopedii osobností Evropy, a za chvíli: „Paní, tam není krosček.“
„Na krosček se musíte podívat do Encyklopedie ledního hokeje.“
„A proč?“
„No, krosček je z hokejové terminologie.“
„To teda není, vždyť to byl politik!“
(Hledala Chruščova, btw)

Nádherná modelka, sestra ještě nádhernější televizní moderátorky, si přišla vyhledat barevné obrázky z Indonésie. Uspokojily ji až publikace ve studovně, pouze k prezenčnímu půjčování:
„Tyto bych si prosím ráda půjčila.“
„Bohužel, knihy ze studovny se domů nepůjčují.“
A kultivovaná krasavice na to: „To je teda v prdeli, to je mi úplně na hovno.“ A v mlžném oparu drahého parfému ladně odšuměla.

Poznámka: Uvedené příběhy jsou převzaté z webových stránek knihovny v Rajhradu, která knihovnické vtipy a veselé historky už nějaký čas sbírá; zrovna tyto dvě ukázky navíc pochází z výstavy "Knihovna s humorem", kterou v letech 1997 a 1998 připravila Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě, a o které jsme před mnoha a mnoha lety psali i v Ikarovi. Takže jestli by vás zajímaly další veselé výroky čtenářů (či knihovnic), stačí jen kliknout :)

Bonus II.: Zdeňka Ortová: Instrukce pro majitele čtenářské legitimace:

- Čtenář, který nemá doma batole či drobného hlodavce, je hendikepován při vysvětlování stavu vrácených knih.
- Čtenářská legitimace je nepřenosná. Vyzvěte, prosím, členy své rodiny, aby se za vás nevydávali. Vysvětlení, že knír vašeho manžela je vaše hormonální porucha, je nevěrohodné.
- Pokud vlastníte ve své knihovničce publikace, které mají razítko na sedmnácté straně, nejedná se o rafinovaný ornament, jak se snažíte namluvit rodině, nýbrž o majetek veřejné knihovny.
- Poznamenáte-li na první straně detektivky, kdo je vrah, riskujete, že další vrah bude ten váš.

V průběhu roku 2016 posbírala a s dovolením jiných knihoven seštosovala do jednoho článku Věra Tafatová z Národní knihovny. Veliké díky za letošní nadílku tak patří mj. i knihovně v Modřanech, v Korunní, v Rajhradu a v Havlíčkově Brodě.
Hodnocení: 
Průměr: 4.3 (hlasů: 12)
TAFATOVÁ, Věra. Klementýnum - Dementýnum 2016. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 13 [cit. 2019-05-21]. urn:nbn:cz:ik-17931. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17931

automaticky generované reklamy
registration login password