Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Ing. Dušan Simandl - život a dílo

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Ing. Dušan Simandl - život a dílo

0 comments

30. července 2006 zemřel v nedožitých 82 letech Dušan Simandl. Rád bych v tomto článku vzpomenul na jeho osobnost i práci. Narodil se 25. prosince 1924 ve Znojmě v rodině ruského legionáře - vyššího důstojníka československé armády. Jeho otec v hodnosti plukovníka byl v roce 1934 jmenován profesorem na Vysoké škole válečné v Praze a od té doby se Dušan Simandl stal pravověrným Pražákem. Po maturitě na gymnáziu na nám. Jiřího z Poděbrad byl za války nasazen v Letově. Po osvobození se v roce 1945 stal redaktorem časopisu Rozlet, který vydával Český národní aeroklub v nakladatelství Melantrich. V souvislosti s touto funkcí a díky své jazykové kvalifikaci navštívil tehdy služebně řadu západních zemí - Francii, Spojené království, Belgii. Souběžně studoval na Vysoké škole obchodní (VŠO), odkud byl však v lednu 1949 zásahem prověrkové komise ještě před druhou státnicí pro své demokratické názory a aktivity vyloučen.

Od dubna 1949 pracoval jako překladatel v odboru výzkumu na generálním ředitelství Báňské a hutní a po přechodu odboru do Ocelářského výzkumného ústavu se stal vedoucím studijního oddělení. Začal úzce spolupracovat s Jaroslavem Klikou, který se stal knihovníkem na ministerstvu hutí a organizoval zde odbornou výchovu a školení informačních pracovníků v rezortu. Simandl přednášel v rezortních kurzech a úzce spolupracoval mj. i s Ing. Jiřím Cajthamlem z Výzkumného ústavu kovů v Panenských Břežanech a s Ing. Lubošem Ciplem z Ocelářského výzkumného ústavu. V rámci dalších prověrek byl v roce 1958 opět neprověřen, ale po různých peripetiích přešel do Výzkumného ústavu Hrudkoven Ejpovice; jeho pracoviště se s celou knihovnou později přestěhovalo do Mníšku pod Brdy, kde pokračoval mj. i ve vydávání dokumentačního bulletinu.

Šíře jeho zájmů a aktivit byla zcela neuvěřitelná. V 50. a 60. letech se zabýval postupně letectvím (zvláště v souvislosti s redigováním časopisu Rozlet), ekonomikou, politikou, hudbou, divadlem, koňskými dostihy a nakonec metodikou a technikou odborných informací. O vážnou hudbu, ale i o jazz, operní tvorbu, balet a pantomimu měl skutečně hluboký zájem. V tomto směru se také angažoval v organizaci akcí v Divadle hudby. Při této příležitosti také navázal osobní kontakt s řadou osobností naší kultury, zvláště s hereckým knížetem z Kampy Eduardem Kohoutem nebo s Iljou Hurníkem. V roce 1960 se ještě stačil zúčastnit dlouhodobé lesní brigády na Jílovišti. Jeho láskou byl v té době (kromě krásných dívek) i automobil Aero 662.

Konečně v roce 1965 nastoupil v Ústavu pro technické a ekonomické informace (UTEIN), který se během dalšího roku stal součástí nově vzniklého Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací (ÚVTEI), kde našel možnost po dalších dvacet let soustavně využívat svých tvůrčích a organizačních schopností. Na jeho přijetí měl hlavní zásluhu dnes již legendární ředitel UTEINu Ing. Karel Havlíček, který Ing. Simandla na můj návrh angažoval bez ohledu na jeho kádrové problémy. Karel Havlíček byl opravdu velký formát a šéf, který se snažil pro svůj ústav systematicky získávat schopné a perspektivní pracovníky, aniž by se jich obával jako svých možných budoucích konkurentů.

Dušan Simandl se vždy stylizoval do polohy gentlemana tradičního britského pojetí. Konec konců i tento jeho styl dráždil členy prověrkových komisí, s nimiž se během své kariéry vícekráte setkal. Naposled k tomu došlo při prověrkách v ÚVTEI v roce 1969. Nepřátelský postoj komise překonal tehdejší ústřední ředitel ÚVTEI Ing. Jaroslav Volný tím, že navrhl, aby Ing. Simandl zorganizoval podnikový výlet parníkem. Tento poněkud absurdní návrh sice šokoval prověrkovou komisi do té míry, že Dušan Simandl byl bez problémů prověřen, návrh s parníkem se ovšem (bohužel) nikdy nerealizoval. Simandlova kariéra i osobní a odborná pozice v ÚVTEI se pak stabilizovala.

V době tání koncem 60. let věnoval velké úsilí co nejrychlejšímu dokončení svého studia na Vysoké škole ekonomické, kde také v roce 1969 promoval. Postupně se zaměřil na rozvoj Mezinárodního desetinného třídění (MDT) u nás a je oprávněně považován za otce československého úplného vydání MDT. Svou činnost v této oblasti zahájil v letech 1968-1970 dokončením prací na přípravě Výtahu z Mezinárodního desetinného třídění, a to na dílech 2, 3 a 4 (548/621.6, 621.7/629.1 a 63/668) - díly 1 (s předmluvou Ing. Karla Havlíčka) a 5 (0/547 a 669/9) jsem připravoval ještě já sám. Kromě toho Simandl připravoval samostatně rejstříky k jednotlivých dílům Výtahu. O novém Výtahu, resp. jeho dílech 2-4 byla podána informace v Metodice a technice informací č. 9/1968. Tento Výtah obsahoval schválené znaky MDT, pouze v dílu 1 byly obsaženy neautorizované modifikace ve třídě MDT 33 a některé drobné úpravy ve třídách MDT 1, 2 a 34. Zmíněný Výtah s rejstříky vydaný v letech 1966-1970 navázal na starší Výtah z desetinného třídění UTEINu z roku 1954, kde byla ve společenskovědních třídách ve větší míře použita Tropovského modifikace.

Největší úsilí bylo věnováno jednotlivým částem 1. československého vydání MDT (13. mezinárodní vydání), které již vyšlo jako vydání MDT autorizované Mezinárodní federací pro dokumentaci (FID) s označením publikace FID 419 a obsahovalo tudíž výhradně oficiálně schválené znaky MDT. Drtivá většina jednotlivých částí československého úplného vydání MDT vyšla v letech 1971-1991; přitom všechny části vydané ÚVTEI do roku 1984 (pomocné tabulky dokonce ve 2. vydání) připravil a zpracoval Dušan Simandl a u částí vydaných dalšími organizacemi úzce spolupracoval, případně byl členem zpracovatelského kolektivu, např. u třídy MDT 669. Po jeho odchodu do důchodu vyšlo ještě posledních osm částí, z toho tři části v ÚVTEI, kde byly kromě toho připraveny rukopisy tříd MDT 1 a 34, které již nebylo možno vydat tiskem. Nikoliv nevýznamným počinem byla i organizační práce, zejména dlouhodobé zabezpečování činnosti (československé) Ústřední klasifikační komise (ÚKK), jejímž posláním bylo realizovat spolupráci mezi metodickým pracovištěm ÚVTEI a jednotlivými rezorty na jedné straně a Ústředním klasifikačním výborem Mezinárodní federace pro informace a dokumentaci na straně druhé (FID/CCC). Vedle přípravy podkladových materiálů včetně projednávání revizních návrhů šlo o průběžné informování odborné veřejnosti o činnosti a výsledcích práce ÚKK a FID/CCC jako centra pro udržování a průběžné aktualizace MDT jako jednotného systému. Ing. Simandl o MDT, jeho vývoji a optimální aplikaci systematicky přednášel na školeních i na odborných akcích u nás.

Neomezoval se však pouze na oblast MDT, ale věnoval pozornost i problematice selekčních jazyků v plné šíři. To se projevovalo jeho aktivitami v rámci Střediska pro selekční jazyky (SSJ), vytvořeného v ÚVTEI pod vedením PhDr. Jaroslava Skolka; připomeňme i jeho publikační činnost, např. článek o stavu a perspektivách selekčních jazyků v čs. informační soustavě, uveřejněném v Metodice a technice informací č. 3/1976.

Na počátku 70. let byl realizován náš společný projekt, jehož cílem byla komplexní kvantifikace celkové i vnitřní struktury úplného spektra vědecké a technické (resp. odborné) literatury na základě oborových třídění vybraných referátových časopisů. Šlo o významný příspěvek k charakteristice makrostruktury vědecké literatury i odborné literatury vůbec a tím i mapování soudobého stavu vědeckého poznání. Vlastní práce byly realizovány v rámci úkolu P 18-121-001-09. Výsledky byly vedle vlastní výzkumné zprávy zveřejněny ve Sborníku výsledků zmíněného státního úkolu v roce 1977, dále v Metodice a technice informací (MTI) č. 10/1970 a v časopisech Knižnice a vedecké informácie č. 4/1970, DK-Mitteilungen č. 2/1973, Naučno-techničeskaja informacija. Ser. 1 (NTI 1) č. 11/1971; kromě toho byly předloženy na Mezinárodním sympoziu "MDT ve vztahu k jiným selekčním jazykům", konaném v roce 1971 v Hercegu Novém, v roce 1975 pak prezentovány v referátu na 3. mezinárodní konferenci o klasifikačním výzkumu v Bombaji (pochopitelně in absentia) a publikovány ve sborníku této konference vydaném v roce 1979.

Nelze opominout ani aktivitu Ing. Simandla v rámci mezinárodní spolupráce, kde měl možnost v plné míře využít svých odborných, jazykových i organizačních schopností a znalostí. Byl orientován především na FID a zde zpočátku především na spolupráci v rámci FID/CCC. Později se stal členem tříčlenné pracovní skupiny FID pro vytvoření propojovacího (selekčního) jazyka - Standardního referenčního kódu (SRC), později označovaného jako Broad system of ordering (BSO). O činnosti této skupiny informoval mj. v článku v Československé informatice č. 11/1972. V rámci budování BSO navázal úzké osobní a přátelské vztahy s dalšími dvěma členy - E. J. Coatesem a G. A. Lloydem, dlouholetým šéfem klasifikačního útvaru FID. V souvislosti s vytvářením BSO i v rámci spolupráce s FID/CCC se zúčastnil celé řady jednání, zejména v Haagu a Londýně. Kromě toho se podílel na práci a zasedání odborných skupin vytvářených v rámci činnosti Mezinárodního centra vědeckých a technických informací (MCVTI) a konaných zvláště v Moskvě, Varšavě nebo Budapešti.

Ve své publikační činnosti se Simandl neomezoval jen na MDT (např. články v MTI č. 5/1969 zabývající se problematikou duplicit nebo v NTI 1 č. 2/1971), ale věnoval pozornost i dalším aktuálním problémům zpracování informací; tak byl např. spoluautorem referátu o vstupní struktuře záznamu pro počítačové zpracování při mezinárodní výměně informací na sympoziu INCOMEX ´70 nebo článku o vytvářeném terminologickém slovníku informatiky v Československé informatice č. 2/1972.

Dušan Simandl v roce 1984 odchází do důchodu a v roce 2001 se přemísťuje do domova důchodců. Věnoval se i nadále svým zálibám, zejména hudbě, operám a baletu, kde shromáždil velké množství nahrávek a dále tuto svou sbírku rozšiřoval a doplňoval. Po dlouhé chorobě zemřel 30. července 2006. Vzpomínáme na něj, na jeho užitečně a úspěšně prožitý život. Svou prací si vybudoval nehynoucí pomník v oblasti MDT a selekčních jazyků vůbec.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOFNOVEC, Ladislav. Ing. Dušan Simandl - život a dílo. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2019-11-13]. urn:nbn:cz:ik-12247. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12247

automaticky generované reklamy
registration login password