Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické publikování a služby knihoven

Čas nutný k přečtení
20 minut
Již přečteno

Elektronické publikování a služby knihoven

1 comments
"Web publishing is no more about HTML than book publishing is about type fonts."
Art and Zen of web sites

Elektronické publikování se dotýká činnosti knihoven různým způsobem, nejvíce je však jeho vliv patrný v oblasti knihovních služeb. Nejen proto, že jsou dnes v mnohých knihovnách výpůjční služby tradičních tištěných dokumentů nahrazovány nebo alespoň doplňovány zpřístupňováním elektronických dokumentů prostřednictvím Internetu (i když zatím převážně v oblasti periodické nebo referenční literatury). Výhody zpřístupňování sekundárních informačních zdrojů v elektronické podobě vedly k rozvoji online služeb dávno "před Internetem". Internetová komunikace, a především služba World Wide Web, tyto výhody jen znásobila. Usnadnila přístup k informacím v bázích dat či knihovních katalozích obrovskému množství uživatelů bez ohledu na vzdálenosti a čas, navíc prostřednictvím uživatelsky přívětivého grafického rozhraní. Také díky němu mohou koncoví uživatelé využívat tyto informační zdroje bez účasti prostředníka – informačního profesionála. Jeho role se tím ovšem neruší, nýbrž přesouvá jinam. 

Jednou z oblastí jsou elektronické služby knihoven v prostředí WWW. Nabízí se ovšem otázka, zda jsou právě na tuto roli informační profesionálové (pracovníci knihoven) připraveni. Jsou vybaveni dostatečnými vědomostmi a dovednostmi? Mají na svých pracovištích pro poskytování těchto služeb vytvořeny odpovídající organizační, technické i finanční podmínky? 

Podíváme-li se na tento problém z pohledu českých knihoven, domnívám se, že nikoliv. Toto tvrzení je samozřejmě, jako každá generalizace, určitým zjednodušením, je však podloženo nejen znalostí toho, jakým způsobem se české knihovny prezentují na Internetu, ale také osobními (rozhodně ne jednoduchými) zkušenostmi s budováním website Ústřední knihovny VŠB – TU Ostrava, několikaletým každodenním využíváním Internetu a především: studiem zahraniční knižní literatury věnované této problematice. 

Dnes je již řada českých knihoven svými webovými stránkami přítomna na Internetu, některé dokonce několik let. Jejich prostřednictvím tyto knihovny více či méně efektivně poskytují elektronické informace svým uživatelům. Mezi službami, které svým uživatelům na Internetu knihovny nabízejí, představují největší přínos online katalogy. Naprostá většina webových stránek českých knihoven ovšem jinak nepřekračuje rámec tradičních tištěných průvodců po službách knihoven. Není však důležité jenom to, co knihovny svým uživatelům na Webu nabízejí, neméně významné je, jakým způsobem.

Ve svých dvou příspěvcích v Ikarovi, které se zabývaly problematikou budování webových stránek (1997, 1998) jsem se pokusila především prostřednictvím odkazů na užitečné informační zdroje naznačit, kde by jejich autoři měli hledat inspiraci, pozitivní příklady i vědomosti nezbytné pro elektronické publikování v prostředí služby World Wide Web. 

Jako motto druhého příspěvku jsem si dovolila použít větu z knihy Information architecture for the World Wide Web, jejímiž autory jsou Louis Rosenfeld a Peter Morville: "The best web site producer is an experienced consumer." Úmyslně zde tuto větu opakuji, protože by si ji měl vzít k srdci každý, kdo se pokouší o vlastní publikování na WWW. Výraz "experienced consumer" je nutné zvýraznit a vysvětlit: neznamená totiž pouze zkušený, ale také kvalifikovaný. Je to uživatel, který nejen často využívá informační zdroje na Webu, ale který se také na poskytované informace a služby dovede podívat kriticky. Uživatel, jenž nejen dovede rozlišit kvalitní zdroje od nekvalitních, ale který také dokáže rozpoznat, čím je daný rozdíl způsoben. Umět rozeznat skutečně kvalitní zdroje je důležité pro každého uživatele Internetu, ovšem pro toho, kdo se chce sám pustit do publikování, je to životní nutnost. Nestačí k tomu ovšem v žádném případě jenom znalost náhodně vybraného zlomku zdrojů či služeb, které na Internetu publikují jiní. (Nezapomeňme na to, že např. populární a často navštěvované zdroje zdaleka nejsou zárukou toho, že mezi nimi a kvalitou můžeme položit rovnítko…) 

Úzce to souvisí i s tím, jakým způsobem mnozí poskytovatelé informací na Webu k této činnosti doposud přistupují. Relativní snadnost tohoto způsobu publikování (opravdu to není těžké "urobi» si svoju homepage"), totiž vede k tomu, že se do vytváření webových dokumentů pouštějí lidé, kteří nejsou vyzbrojeni dostatečnými teoretickými i praktickými znalostmi z různých oblastí souvisejících s tvorbou publikací (WWW opravdu není jenom HTML…). Řada autorů webových dokumentů proto kromě zvládnutí minimálních "technických" znalostí vychází především z toho, co a jakým způsobem publikují na Webu ostatní. Tento přístup dokonce není výjimkou ani u těch, kteří si za své "webmistrovství" nechávají docela slušně zaplatit. Bohužel, podíváme-li se na webové stránky českých knihoven, je zřejmé, že se jejich tvůrci nezřídka inspirovali tím, čemu se měli obloukem vyhnout. (Abych byla spravedlivá, není to pouze problém knihovních zdrojů na Internetu.) 

Na konferenci Knihovny současnosti v loňském roce zazněl příspěvek se slibným názvem "Mají české knihovny zdařilé domácí stránky?", v němž autor na základě sedmi kritérií hodnotil webové stránky 41 českých knihoven. (BROŽEK, Aleš. Mají české knihovny zdařilé domácí stránky? In Knihovny současnosti ´98. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1998, s. 160-166.) Kritéria zvolená autorem pro hodnocení kvality webových stránek (úroveň informací typu adresní údaje, historie a současnost, online katalogy, aktuálnost, úroveň angličtiny, kvalita odkazů), výše přidělených bodů i v podstatě celkové kladné hodnocení většiny sledovaných zdrojů je příznačné. Autorův pohled na elektronické služby českých knihoven v prostředí WWW se zřejmě shoduje s názory ostatních knihovníků. Pokud by nešlo o většinový názor, asi by vypadaly webové stránky českých knihoven poněkud jinak… (Názorový posun není příliš patrný ani v dalším příspěvku téhož autora na toto téma v časopise Čtenář, 51, 1999, č. 2, s. 48-51.)

Z tohoto pohledu je vcelku nepodstatné, že webové stránky Národní knihovny v Praze (dále NKP) obsadily v autorově tabulce 10. místo ze 41 knihoven s průměrem bodů 4,4. Není pochyb o tom, že NKP zpřístupňuje na Internetu řadu užitečných informací, nejen své online katalogy. K některým informacím se uživatel dostane bez problémů, k jiným se musí "prokousat" – leckdy už ovšem nenajde cestu zpátky. Na rozdíl od ostatních (většinou nepoměrně menších) knihoven poskytuje NKP již dnes na Webu rozsáhlé množství informací, další jistě přibudou (nebo by aspoň měly). Vyplývá to z jejího postavení i funkce. S množstvím informací ovšem narůstá i význam toho, jakým způsobem jsou webové stránky (lépe řečeno: website) budovány. Mnohem zřetelnější jsou pak i chyby, jichž se autoři dopustili a dopouštějí. Nejen u webových stránek NKP je citelným nedostatkem absence nezbytných navigačních prvků, jež by uživateli usnadnily orientaci ve struktuře zveřejňovaných informací a služeb. 

Domnívám se, že by instituce jako NKP měla být svými elektronickými službami v prostředí WWW ostatním knihovnám příkladem. Příkladem pozitivním, nikoliv negativním, jako je tomu dnes. Webové stránky NKP tak mohou docela dobře posloužit jako ilustrace převážné většiny nedostatků, s nimiž se lze často na WWW setkat (viz příspěvek v Ikarovi). K těm, jež jsou v příspěvku zmíněny, je nutné připočíst především nekoncepčnost. Ta se mj. projevuje i tím, že na Internetu najdeme několik serverů s doménou nkp.cz (http://digit.nkp.cz/ nebo http://katif.nkp.cz/), de facto bez vzájemných vazeb, tak užitečných pro uživatele. Je přitom obtížné posoudit, jaké důvody k tomu vedly – z pohledu uživatele to působí dojmem nedostatečné spolupráce autorů těchto stránek. Propojení mezi servery sice existuje, ale je buď jednosměrné nebo nedostatečně zřetelné. Vzhledem k tomu, že jde o informační služby (jediné!) instituce (!), měla by být vzájemná vazba mnohem pevnější. Rozhodně by neměla dominovat "lidová tvořivost" (projevující se mj. i odlišným designem takřka každého dokumentu, které jsou zpřístupňovány na obou zmíněných serverech), nýbrž zájmy instituce. 

Shodné prvky v designu dokumentů i odpovídající navigace by i zde měly usnadňovat uživatelům orientaci ve složitějším komplexu poskytovaných informací. Uživatel, který přešel na server s digitalizovaným katalogem NKP z dokumentu katalogy, databáze, si to nejspíš pamatuje a cestu zpět, potřebuje-li to, už nějak najde. Ale tomu, který sem byl přiveden odjinud, nebyla nabídnuta možnost dostat se jednoduše na hlavní WWW server NKP. Dá se přece předpokládat, že i o tyto informace projeví zájem. Dozví se sice, že je na serveru s katalogem NKP, ale ani tak jednoduchou věc, jako je aktivní odkaz u názvu knihovny, autory katalogu udělat nenapadlo. Navigaci uživateli bohužel neusnadní ani jmenná adresa katalogu, protože místo ní mu v adresním řádku prohlížeč nabídne pouze číselnou IP adresu počítače (neplatí to ovšem pro anglickou verzi tohoto digitalizovaného katalogu). Autoři dokumentů by neměli zapomínat, že informace a služby jsou určeny uživatelům. Ti na rozdíl od nich nejsou zasvěcení ani do místních poměrů v instituci, ani do struktury a rozsahu informací poskytovaných danou institucí na Internetu. Knihovna nabízí své služby uživatelům a měla by jim jejich využívání co nejvíce usnadnit.

Při práci s podobnými dokumenty se mi vždy neodbytně vnucuje otázka: Použili sami autoři někdy své vlastní stránky k hledání informací? Pokud ano, tak jim samozřejmě situaci usnadňuje to, že na rozdíl od externích uživatelů vědí, jaké informace, jakým způsobem a kam umístili.

Není cílem tohoto příspěvku probírat nedostatky webových stránek Národní knihovny v Praze. Na semináři České informační společnosti jsem je použila pro názornou ilustraci chyb, kterých se tvůrci dokumentů na WWW často dopouštějí. Nikoliv se záměrem kritizovat konkrétní instituci (a nikoliv s cílem kritizovat za každou cenu), nýbrž proto, že je užitečné se na zřejmých chybách poučit a vyvarovat se jich při vlastní práci. 

Vzhledem k tomu, že tato část mého vystoupení vyvolala ohlas, vracím se k ní i v psaném příspěvku (byla jsem k tomu navíc některými pracovníky NKP vyzvána). Chyby, jichž se dopouštějí autoři dokumentů zpřístupňovaných na website NKP, nejsou ničím výjimečné. Jak již bylo uvedeno, větší množství zpřístupňovaných informací (ale také význam této instituce) tyto nedostatky jen zviditelňuje. Pokud jejich autoři budou chtít své chyby napravit, bude je to stát větší úsilí než ty, jejichž "website" se skládá z 5 dokumentů. 

Mám-li upozornit na některé další nedostatky, pak jsou to (kromě absence logicky uspořádaného systému prezentovaných informací, podporovaného navíc nezbytnými a účelnými navigačními prvky) především nedostatky související s designem dokumentů (typografickým i grafickým), prohřešky vůči zásadám tvorby hypertextových dokumentů i nedostatky ve vyjadřování. Jak v textu, tak v popisných prvcích, které jsou velmi významnou složkou navigačního systému (včetně onoho zprofanovaného klepnutí myší zde). 

Nevhodným používáním grafických prvků s výsledkem nápadně připomínajícím pohádku "Jak pejsek s kočičkou dělali k svátku dort" (na který ovšem nedoplácí veliký zlý pes, ale chudák uživatel) jsou postiženy především dokumenty s naskenovanými lístkovými katalogy a rovněž dokumenty na serveru s názvem Memory of the World Home Page. Tvůrci některých dokumentů na hlavním serveru zase zřejmě chtěli usnadnit práci zrakově postiženým uživatelům – jinak si nedovedu vysvětlit, proč používají tak velké fonty (či dokonce u odkazů tagy h2: <h2><a href="https://ikaros.cz/pujcovny.htm">Půjčovny</a></h2>, které mají při strukturování textu dokumentů v jazyce HTML jiný účel). 

Animované gify s obálkami (na jejichž existenci, stejně tak jako na jiné volně šířené grafické doplňky, autoři dokumentů ostatně měli dávno zapomenout) nebo e-mailová adresa webmastera překvapivě se skrývající pod grafickým logem NKP, nevhodné zpracování obrázků nebo anglická verze s oblíbeným nešvarem typu "under construction" (text: "We apologize for any inconvenience that might be caused by the present state of our www pages, we are reshaping them at the moment" je tam už hodně dlouho) nebo vyhledávací nástroj (na vstupní obrazovce anglické verze), který opravdu hledá a vyhledá, dokonce se ani nemusíte namáhat s angličtinou (neškodilo by však trochu informací pro uživatele, stejně jako vysvětlení toho, proč je vyhledávání právě zde na této vstupní stránce…) – to vše bohužel nesvědčí o tom, že by se svým publikováním na WWW snažila Národní knihovna prezentovat na úrovni odpovídající letům 1998 – 1999. Chápu velice dobře problémy, kterými jsou doprovázeny publikační aktivity knihoven v prostředí WWW, nebo» se s nimi sama ve své práci musím neustále potýkat. Na druhé straně vím, že i s minimálními finančními prostředky se lze s tímto úkolem vypořádat profesionálním způsobem. Důkazů pro toto tvrzení lze nalézt na Internetu dost.

Ponechejme teď stranou konkrétní webové stránky a místo toho, "jak ne", se pokusme přijít na to, "jak ano". V krátkém příspěvku není pochopitelně možné vyčerpat veškeré aspekty publikování na WWW a už vůbec není možné se jim věnovat podrobně. Stačí se podívat na to, jaký rozsah mají některé z knižních publikací, které se této problematice věnují. Žádná z knih ani tak nepostihuje vše, co je dnes s publikováním na WWW spojeno. V tomto příspěvku je však možné využít výhod Internetu a uvést odkazy na zdroje, na nichž se lze poučit nebo v nichž lze získat kvalitní informace o publikování v prostředí WWW, aniž by bylo nutné je zdlouhavě popisovat. Stačí mít otevřené oči a – jak jinak – umět anglicky… 

V prvé řadě je však nezbytné si uvědomit, že publikování na WWW je složitý proces, který vyžaduje řadu znalostí a na který nelze pohlížet jen z jednoho úhlu. Nelze jej zjednodušit jen na znalost základních příkazů jazyka HTML doplněnou schopností (leckdy domnělou) pracovat trochu s grafikou. Všichni víme, jak propastný je rozdíl mezi Internetem roku 1993 a Internetem roku 1999. Ne vždy si to však asi uvědomujeme při vlastním publikování. Původní koncept WWW se výrazně lišil od současných možností, pro které je využíván. Tomu také odpovídají prostředky, které dnes mají autoři WWW dokumentů k dispozici. Posun signalizuje i to, jaká terminologie je dnes používána: od "home page" jsme se dostali k "website", od termínu "Web design" k "Web publishing" nebo dokonce k "Web engineering"…

Původní návrh systému, ze kterého se nakonec vyvinul World Wide Web, jak jej známe dnes, spočíval ve využití techniky hypertextu pro poskytnutí vzdáleného přístupu k informacím (datům) na počítačích v heterogenní síti, aniž by byla nutná jejich správa z jednoho centra. Významnou roli hrál fakt, že Web byl navržen pro potřeby výzkumné sféry. Takové věci, jako je grafická prezentace, bezpečnost či programování, nebylo tehdy nutné brát v úvahu. První grafický prohlížeč Webu – Mosaic – znamenal velkou změnu. Díky jednoduchým technologiím (HTML, HTTP a CGI) bylo poměrně snadné vybudovat jednoduchý website. Dovednosti, kterých k tomu bylo zapotřebí (základní znalosti HTML, psaní jednoduchých textů, primitivní grafický design a znalost UNIXu), bylo zpravidla možné nalézt u jednoho člověka. Narodil se "webmaster"… Ačkoliv se funkce webmastera dávno proměnila, stejně rychle jako se změnil celý Web, je bohužel (mj. právě na stránkách českých knihoven) možné vidět, že v myšlení mnoha lidí stále přežívá ono původní schéma spojené s budováním webových stránek první generace. A to navzdory tomu, že jejich autoři nepochybně pro svou práci využívají technologické prostředky vyšší úrovně, než tomu bylo v začátcích rozvoje WWW.

Další změny přinesl na podzim roku 1994 první prohlížeč Netscape Navigator, jehož funkce znamenaly výrazné rozšíření tehdejšího standardu HTML. Autorům dokumentů pro WWW nabídl stejné výtvarné a typografické možnosti, jako je tomu u tištěných publikací. Tím Netscape poskytl novou příležitost tradičním poskytovatelům informací z komerční oblasti. Vstup profesionálních designérů, kteří už nebyli nuceni podřizovat se technickým limitům HTML, proměnil vzhled Webu a podnítil další změny a rozvoj publikování na WWW. Objevila se třetí generace WWW podporovaná funkcemi prohlížečů Netscape Navigator (Communicator) i Internet Explorer, kterou je možné zjednodušeně charakterizovat jako přechod k programování na WWW. Tento vývoj byl provázen a usnadněn technologickým rozvojem v dalších oblastech (hardware, telekomunikace apod.). Web opustil dětské střevíčky a stal se dospělým. Je evidentní, že už dávno není v silách jednotlivce zvládnout všechny aspekty spojené s jeho budováním. Místo "webmastera" se stává důležitou osobou "webmanager". 

Je však nezbytné si uvědomit, že o tom, jak budou vypadat webové stránky, nerozhodují technologické možnosti, ale v prvé řadě účel, pro který jsou vytvářeny. Co je cílem domovských stránek? Jakým způsobem může design a další použité nástroje podpořit tento cíl? To jsou jen některé z otázek, které bychom si měli položit před tím, než se pustíme do vlastního publikování na WWW. Moderní technologie slouží k tomu, abychom jejich prostřednictvím uživatelům předali informaci. Ne k tomu, abychom jim poskytli nejnovější technologie. Všechny moderní techniky i grafika slouží pouze k podpoře a posílení účinku textu a základního cíle, pro který jsou stránky budovány. 

Současné prostředky pro publikování na Webu poskytují autorům rovněž možnost odlišit design webových stránek podle toho, co je jejich účelem. Stejně jako je tomu v tradičním prostředí (nejde jen o tisk, ale i o další média, včetně elektronických), je i v hypermediálním prostředí Webu nezbytné zvolit takové nástroje, které odpovídají účelu služby. Jinak bude vypadat a fungovat website pro obchodování, finanční operace, zábavu, výuku nebo pro poskytování informačních služeb, jinak budou vypadat noviny, jinak vědecký časopis a zcela odlišné budou stránky rockové skupiny nebo webové služby určené dětem. Některé webové stránky mohou být graficky strohé, jiné naopak využijí všech dostupných prostředků k uměleckému vyjádření jejich autora. Při budování webových stránek je tedy v prvé řadě nezbytné myslet na to, komu a čemu budou sloužit, co bude jejich obsahem a teprve potom na to, jak by tento obsah měl "fungovat". Je přitom nutné účelně vyvážit potřeby "producenta"(i jeho možnosti) s potřebami a očekáváním (a také možnostmi) uživatelů. 

Web je aktivní médium. Při práci s ním jsme vždy nuceni k určité formě interaktivity, chceme-li se dostat k informacím či službám, kvůli nimž jsme se do tohoto informačního prostředí pustili. Přitom Web vnímáme jako určitý prostor, ve kterém se pohybujeme podle jistých pravidel, obdobně jako je tomu v reálném světě. Kde jsem? Kam mohu jít? Jak se tam dostanu? Jak se vrátím zpět na původní místo? To jsou otázky, které se dotýkají i běžného života, i když si je v každodenním stereotypu vlastně ani neuvědomujeme, stejně tak jako zpravidla nevnímáme to, co nám v reálném prostoru usnadňuje pohyb a orientaci a co jsme se v průběhu života naučili využívat. Pouze tehdy, ocitneme-li se na neznámém místě, použijeme mapu, sledujeme názvy ulic, orientační nápisy nebo se snažíme zapamatovat určitá místa, abychom díky nim našli cestu zpět. Stejně jako můžeme zabloudit v neznámém městě, můžeme se "ztratit" i na Webu. Naše pocity budou přitom obdobné pocitům v reálném světě: stres a frustrace, ztráta času a mnohdy i peněz.

Jednou z nejdůležitějších věcí při budování webových stránek je proto navigační systém, který usnadňuje uživateli cestu k informacím, které hledá. Na počátku je přitom rozhodnutí o základní struktuře website. Při úvahách o organizaci informací na webových stránkách mějme na paměti: jestliže jsou věci tam, kde je očekáváme, pak je snadné je najít, bez ohledu na to, zda je to na Webu nebo v obchodě. Knihovníkům, pro něž je pořádání informací každodenním chlebem, by proto nemělo činit potíže uspořádat obsah svých elektronických služeb na WWW, často je bohužel pravdou opak. Kvalitní navigace v prostředí WWW by měla splňovat následující podmínky: měla by být snadno pochopitelná (pozor například na ikony!), konzistentní, poskytovat jasné popisné prvky, nabízet alternativu, odpovídat účelu website.
 

EARL Site map
EARL Site map (text-only version)
Digital Think Site Map
Obsah domovských stránek ÚK VŠB-TU Ostrava
Site map
CMPnets websites 3D sitemap
Web Site Search Tools

Budujeme vlastní domovské stránky. . . 
Než začneme, měli bychom si položit několik otázek – s využitím předchozích zkušeností s Webem a s hodnocením kvality webových stránek: 

  • co se nám nelíbí na Webu?
  • co se nám líbí na Webu?
  • jakou službu chceme nabídnout a proč?
  • kdo ji bude využívat?
  • jak zjistíme, zda jsme uspěli?
  • co to vlastně je publikování na WWW?
Vybudovat "website" znamená: rozumět publikování obecně (nejen elektronickému), chápat, co to je "user interface design", rozumět obecně informačním technologiím, ale také vědět, že s využíváním WWW stránek jsou spojeny především tři hlavní aktivity uživatele: čtení textu, prohlížení obrázků (poslech hudby, zvuku, sledování videa apod.) a komunikace s uživatelským rozhraním.

Dále si musíme ujasnit a určit, jakým způsobem uživatelé najdou informace (organizace a struktura dokumentů, navigace, popisné prvky aj.) Co je ještě nezbytné vědět a mít k dispozici? Řadu věcí, mezi nimi také to, že Internet není jen pro zdravé a bohaté (viz dále např. W3C Accessibility Guidelines). 

Při úvahách o obsahu webových stránek bychom samozřejmě měli přemýšlet také nad tím, co všechno mohou uživatelům nabízet knihovny prostřednictvím elektronických služeb v prostředí World Wide Web. Mají být webové stránky prezentací knihovny nebo službou? Zatím jde často jen o nedokonalou prezentaci knihovny, ve skutečnosti by měly být webové stránky komplexní službou. Jejím prostřednictvím by knihovna měla svým uživatelům nabídnout informace o sobě, svých fondech a službách, ale také přístup (přímo nebo zprostředkovaně) k elektronickým zdrojům (vlastním i externím) a k dalším elektronickým službám (vlastním i externím). Neměli bychom zapomínat také na to, že WWW je ideálním prostředím pro výuku uživatelů, jak pro práci s informacemi obecně, tak pro práci se službami a zdroji na Internetu i s dalšími elektronickými informačními zdroji. 

Místo závěru . . . několik rad:

  • nezapomeňte na to, že design webových stránek opravdu není jen HTML,
  • nemůžete-li si zaplatit grafika, který opravdu rozumí výtvarnému umění a počítačové grafice, použijte jednoduchý výtvarný design (v žádném případě však nepoužívejte grafické doplňky, které najdete na Internetu!), 
  • nepoužívejte obrázkové pozadí, tento výtvarný prostředek si může dovolit použít pouze školený designér (např. reklamní grafik) nebo výtvarník, 
  • kvalitní "website" musí být výsledkem týmové spolupráce,
  • myslete neustále na své uživatele!!!,
  • udržujte pečlivě a pravidelně své webové stránky a doplňujte je o nové informace,
  • ptejte se neustále: proč tyto stránky existují?, proč by je lidé měli vlastně navštěvovat?
Minimum informací, se kterými by měl začít každý autor webových stránek, je možné najít v těchto volně dostupných zdrojích na WWW:

Designing Navigation Systems
IBM/Ease of Use
Yale Center for Advanced Instructional Media`s WWW Style Manual
(viz také kniha, která by měla vyjít v březnu 1999: LYNCH, Patrick J., HORTON, Sarah.  Web style guide : basic design principles for creating web sites. Yale University Press, 1999. ISBN 0-300-07675-4) 
W3C HTML Home Page
W3C Accessibility Guidelines
W3C Validation Service

Příklady různých typů (informačních) zdrojů a služeb:

Následující odkazy byly vybrány s cílem ukázat kvalitní zdroje, jejichž obsah, struktura, design i použité prostředky odpovídají účelu služby, pro který byly vytvořeny. Jde samozřejmě o vysoce profesionální zdroje, za jejichž budováním nejsou jenom týmy složené z kvalifikovaných odborníků specializovaných na jednotlivé složky, z nichž se skládá celek website, ale pochopitelně také nemalé finanční prostředky a vysoce výkonná technika. Lze stěží očekávat, že by některá z našich knihoven měla možnost budovat své elektronické služby za stejných podmínek. Přesto je možné a nutné se poučit a inspirovat právě na podobných příkladech. Jde totiž o služby a zdroje, jejichž tvůrci měli na mysli nejen své osobní cíle, ale také – a to především – ty, jimž jsou jejich služby určeny. 

Lee Jeans
Levi Strauss & Co.
Levi´s Online Store
Mustang
Wrangler

Adobe Systems Incorporated
Dell Computer
Compaq
Live Picture, Inc.
Federal Express Corporation
Oracle Corporation
Verity

Books.com
Boulevard Online – die Internet Buchhandlung
MovieTunes
Tunes.com
ABC News
CNN Interactive
MSNBC
 

American Museum of Natural History
Carnegie Hall
Daguerreian Society
Guggenheim Museums
Louvre
LiveConcerts.com
 

Art Center College of Design
Communication Arts
Fray
Freebord
High Five
Jerome B. Wiesner Site
Luaka Bop
MetaDesign
Studio Archetype
Terrarium
The Place
Vivid Studios
 

Elsevier Science
IOP Publishing Ltd.
Macmillan
Marcel Dekker, Inc.
O`Reilly & Associates, Inc.
Peachpit Press
Prentice Hall, Inc.
 

Article@INIST
Berkeley Digital Library SunSITE
California Digital Library
EARL Consortium of UK public libraries
National Library of Canada/Bibliothčque nationale du Canada
Österreichische NationalBibliothek
University of Iowa Libraries Wide Information System
University of Iowa, Information Commons Virtual Tour
Melvyl System
New York Public Library Catalogs
 

American Society for Quality
Greenpeace International
International Energy Agency
National Standard Systems Network
SPIEWeb
UNESCO

Council on International Educational Exchange
Gartner Group Internet Learning Center
Georgia Tech (Georgia Institute of Technology)
Learner Online
Learning University
Massachusetts Institute of Technology
Peterson´s
Pomona College Web
Scholars.com
Stanford University
Study in the USA
ZD University
 

Alexa
BuyersZone
Infoseek Express
Inktomi
Northern Light
UKMax
 

The Atlantic Monthly
First Monday
internet.com
Spiegel Online
Wired News

Užitečné zdroje o (a k) publikování na WWW: 

4th Conference on Human Factors and the Web
DigitalThink
DevSearch – The search engine for webmakers
Jakob Nielsen´s Alertbox
Seven Deadly Sins of Information Design
Usability Professionals´ Association (UPA)
Microsoft Usability Research
Usable Web: Guide to Web usability resources

Bobby
Browserola
BUILDER.COM – Web authoring
CSE HTML Validator
NetMechanic
Web Site Garage
WebTechs Validation Service

LinkScan
Xenu´s Link Sleuth

Časopisy, které se věnují problematice publikování na WWW:

ANCHOR
BeyondHTML
CIO WebBusiness
Developer.com
View Source Magazine
W3J: World Wide Web Journal
Web Developer News
Web Developer`s Journal
Web Site Journal
webDeveloper.com
Webmonkey
WebReview
Webtechniques.com

Literatura:

BAUMGARDT, Michael. Creative web design. Berlin : Springer, 1998. 170 s. ISBN 3-540-62662-X 

DINUCCI, Darcy, GIUDICE, Maria, STILES, Lynne. Elements of web design : the designer`s guide to a new medium. 2nd edition. Berkeley : Peachpit Press, 1998. 238 s. ISBN 0-201-69698-3 

FLEMING, Jennifer. Web navigation : designing the user experience. Sebastopol : O´Reilly, 1998. 253 s. ISBN 1-56592-351-0 

HOLZSCHLAG, Molly. Web by design : the complete guide. San Francisco : Sybex, 1998. xxv, 901 s. ISBN 0-7821-2201-9 

MERZ, Thomas. Web publishing with Acrobat/PDF. Berlin : Springer, 1998. xi, 234 s. ISBN 3-540-63762-1 

NAVARRO, Ann, KHAN, Tabinda. Effective web design : master the essentials™. San Francisco : Sybex, 1998. xxiii, 598 s. ISBN 0-7821-2278-7 

NIELSEN, Jakob. Multimedia and hypertext : the Internet and beyond. Boston : AP Professional, 1995. xiii, 480 s. ISBN 0-12-518408-5 

POWELL, Thomas A., JONES, David L., CUTTS, Dominique C. Web site engineering : beyond web page design. Upper Saddle River : Prentice Hall PTR, 1998. x, 324 s. ISBN 0-13-650920-7 

ROSENFELD, Louis, MORVILLE, Peter. Information architecture for the World Wide Web. Sebastopol : O´Reilly, 1998. 202 s. ISBN 1-56592-282-4 

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
TKAČÍKOVÁ, Daniela. Elektronické publikování a služby knihoven. Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 3 [cit. 2019-11-21]. urn:nbn:cz:ik-10303. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10303

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

<strong><a href="http://www.uggbootsinde.com/">ugg</a></strong> This is a really great website
Thanks for your posting; <strong><a href="http://www.uggbootsinde.com/">ugg stiefel</a></strong> Thanks for your sharing and essay.
Hope you can keep going.
<strong><a href="http://www.uggbootsinde.com/">ugg schuhe</a></strong>