Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Výstavba Národní technické knihovny je na spadnutí

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Výstavba Národní technické knihovny je na spadnutí

10 comments

Plánované sídlo Národní technické knihovny (NTK) v pražských Dejvicích aspiruje na to, že se po dokončení stane největší a nejmodernější veřejnou budovou, jaká u nás po roce 1989 vznikla. V posledních měsících byly učiněny zásadní kroky směrem k realizaci její výstavby, zároveň se soustavně pracuje na specifikaci jejího charakteru coby veřejné knihovní instituce. Investorem stavby NTK je Státní technická knihovna (STK).

Budova NTK bude stát v areálu vysokých technických škol na Flemingově náměstí v Praze 6-Dejvicích. Územní rozhodnutí pro její stavbu získala Státní technická knihovna v únoru 2006, stavební povolení v červnu 2006. Koncem července byl vybrán vítěz obchodní veřejné soutěže na zhotovitele NTK. Stalo se jím sdružení tvořené společnostmi SEKYRA Group, a.s., SG Projekt Management, s.r.o., a SG Public Private, s.r.o. Podpisy na smlouvě o komplexním zajištění realizace výstavby Národní technické knihovny mezi STK a „Sekyrou“ jsou ještě „mokré“ – s datem 30. 8. 2006. A může se začít stavět!

Knihovna by měla být dokončena do 28 měsíců od podepsání smlouvy, tj. do konce prosince 2008. Stavět se bude podle návrhu architektonického ateliéru Projektil architekti, s.r.o., který pak společně s firmou HELIKA, a.s., zpracoval též projekt stavby. Knihovna je navržena v půdorysu zaobleného čtverce o vnějších rozměrech přibližně 70 x 70 m. Objekt má pět nadzemních podlaží, kde se budou nacházet jak veřejné prostory knihovny (vlastní výpůjční část, studovny a učebny, ale též kavárna, přednáškový sál, výstavní prostory, knihkupectví aj.), tak i její administrativní zázemí. Ve třech patrech podzemních pak bude umístěno parkoviště a sklad knih. Výstavba budovy nové knihovny bude stát přes dvě miliardy korun.

Vlastní zahájení provozu Národní technické knihovny je plánováno na zimní semestr roku 2009. Poskytované služby by měly odpovídat praxi moderních knihoven univerzitního typu, jež mají tradici zejména na západ od našich hranic. Knihovna bude otevřena sedm dní v týdnu a 24 hodin denně, neboť mimo běžné otevírací hodiny budou uživatelé moci využít noční studovnu vybavenou základním prezenčním fondem a internetovými přípojkami. Různé potřeby a zájmy návštěvníků uspokojí individuální i hromadné studovny vybavené počítači či prostory pro kulturní vyžití a odpočinek. Jednou z vymožeností, jaká u nás zatím nemá obdoby, bude automatizovaná linka, díky níž bude možné vracet výpůjčky i mimo otvírací hodiny knihovny. Co se týče poskytované literatury, má Národní technická knihovna zahrnout nejen rozsáhlé fondy STK, ale i podstatnou část fondů knihoven Českého vysokého učení technického (ČVUT) a Ústřední knihovny Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

Jedním z úkolů všech tří jmenovaných institucí je tak příprava integrace a způsobu umístění vlastních knihovních fondů pod „střechou“ budoucí NTK. Za tímto účelem byla vytvořena pracovní skupina ze zástupců STK, ČVUT a VŠCHT, která od počátku roku 2006 provádí analýzu fondů. Je zkoumáno to, čím jednotlivé knihovny do NTK přispějí a jak vše v rámci nové instituce co nejpřehledněji uspořádat. Jako důležitý parametr posuzování slouží mj. ze statistik vyplývající zájem uživatelů o jednotlivé publikace, samozřejmě s přihlédnutím k ovlivňujícím faktorům. „Například zvláště vysoké procento využívanosti fondu zařazeného do zoologie koresponduje s tím, že do této skupiny patří též fyziologie živočichů, která souvisí s biomedicínou, jež se na některých fakultách ČVUT učí,“ uvedla Radka Římanová ze Státní technické knihovny. Podobné prolínání oborů lze však v současné vědě vysledovat téměř na každém kroku. A tak se navzdory strohému přívlastku „technická“ mohou budoucí uživatelé NTK těšit na překvapivě pestré spektrum poskytovaných dokumentů.

Vizualizace exteriéru Národní technické knihovny (pohled od Fakulty stavební směrem k Vítěznému náměstí)

Vizualizace exteriéru Národní technické knihovny (pohled od Fakulty stavební směrem k Vítěznému náměstí)

Vizualizace interiéru Národní technické knihovny (pohled do jedné ze studoven)

Vizualizace interiéru Národní technické knihovny (pohled do jedné ze studoven)

Vizualizace pohledu do atria

Vizualizace pohledu do atria

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LAŇKOVÁ, Lenka. Výstavba Národní technické knihovny je na spadnutí. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 9 [cit. 2024-10-10]. urn:nbn:cz:ik-12231. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12231

automaticky generované reklamy

Jsou zde 10 komentáře

NTK bude mít novou budovu v Dejvicích, NK ČR na Letné, rovněž v Karlových Varech se staví...pouze NLK si o novém sídle může nechat jen zdát. A že by jej potřebovala, 2 staré baráky u magistrály + 4 další depozitáře a sklady, roztroušené po Praze (a teď už i mimo Prahu), to zrovna není ideální stav :-(

NLK má jiné problémy - řadu let zavádí systém MEDVIK, a to ji plně vytěžuje. (Smlouva s dodavatelem byla podepsána 25. 10. 2001 a "již" 27.02.2006 je na webu NLK uvedeno: "Vážení uživatelé Národní lékařské knihovny, v těchto dnech se přechází v naší knihovně na nový knihovnický informační systém Medvik.")
:-)

a co kdyby se NLK spojila s STK, stejne se tematicky doplnuji a v určitých směrech překrývají????

To je nereálné, jen samotná NLK má obrovský knižní a časopisecký fond, STK pak pravděpodobně ještě větší. Vznikla by megaknihovna, jíž by jako depozitář možná nestačilo ani podzemí pod "Stalinem" na Letné :-) Kdepak, chtělo by to nějakou pořádnou budovu, přičemž by to nemusela být nutně novostavba, stačilo by klidně i něco staršího, ale rozlehlého. Nejlépe např. s bývalým krytem CO, který by se dal využít jako depozitář...

Takove spojeni by neprospelo ani NLK ani STK.Za novou budovu musi vedeni knihovny bojovat samo.Neni to na pridel.Jak uvadite, NLK se zabyvala evidentne necim jinym a tyto priority ji privedly tam, kde momentalne je.Pokud knihovna necim trpi, bude to zasluha vedeni.

Mě fascinuje věta: "po dokončení se stane největší a nejmodernější veřejnou budovou, jaká u nás po roce 1989 vznikla". S tím bych úspěšně pochyboval. Nejmodernější možná, s tím polemizovat nebudu, ale rozhodně ne největší - např. Centrum Chodov již dnes je mnohem větší a to ještě není hotový celý projekt, přičemž se zcela jistě jedná o veřejnou budovu. Stejně tak Sazka Arena asi bude přece jenom o něco větší,ale zde si tak jistý nejsem. Nicméně je tu jěště projekt nové budovy národní knihovny, která bude zřejmě ještě větší než NTK a nepochybuju o tom, že i v modernosti si s ní nijak nezadá.

S různymi "nej" je samozřejmě problém, měří se plocha, objem, výška, v případě knihoven kilometry regálů, počet uživatelských míst? Centrum Chodov ani Sazka Aréna nejsou veřejné budovy, ale v prvním případě komerční nákupní centrum a v druhém komerční sportovní (a kulturní?) centrum (podívejte se třeba sem, co vše se považuje za veřejnou budovu: http://www.betterpublicbuildings.gov.uk/finalists/2006/ ). O velikosti nové budovy NK lze jen spekulovat, a i kdyby byla větší, v době dostavby NTK ještě nebude existovat a NTK tak ve srovnání s ní logicky bude "největší".

NLK má definovaný uživatelský okruh s fondy a službami, doplňujícími jak záběr NK, tak STK. Po roce 1994 byla na špici jak při zavádění AKS (Aleph 300), tak především v propracovaném a precizním vedení souborných katalogů. Radikální prostorové řešení zůstalo dluhem vedení té doby. Zdá se, že po roce 2000 mimo spolehlivou národní lékařskou bibliografii, došlo k sestupnému trendu, který trvá. Nový AKS nedosahuje kvalit minulého, místo centralizace fondů a služeb nastává decentralizace. Zdá se, že nakupovaných pramenů je stále méně, oproti tomu v Lékařském domě byla nově vybavena studovna a 1.patro - kolik to asi stálo a bylo to nutné a účelné? A kolik stál nový systém? Dočasné prostorové řešení "přes dálnici" vypadá navždy. A to asi za informovaného přihlížení všech, kteří mají na chod této instituce vliv.

Souhlasím. Také mám pocit, že poslední roky jsou pro NLK ve znamení stagnace, určité ustrnulosti, kontrastující s rozvojem jiných knihoven. Ztotožňuji se s názorem na nový AKS, lepším (a jistě i levnějším) řešením by byla investice do modernizovaného Alephu 500. Z finančních důvodů se ruší odběr zahraničních časopisů, naproti tomu se pořizuje množství populárně-naučné, často až brakové literatury. Náklady na rekonstrukci čítárny a výpůjčního protokolu v Lékařském domě se údajně pohybují okolo jednoho milionu (dohady, šeptanda mezi zaměstnanci). Samotné umístění kanceláří a ústředních depozitářů knihovny do 2 budov rozdělených severojižní magistrálou je potom kapitola sama pro sebe... Změna bohužel v nedohlednu.

registration login password