Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Automatizace knihovnických procesů již podesáté

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Automatizace knihovnických procesů již podesáté

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 3. a 4. května 2005 se v prostorách Krajské vědecké knihovny v Liberci uskutečnil desátý seminář Automatizace knihovnických procesů, jehož pořadateli byly Výpočetní a informační centrum (VIC) ČVUT v Praze, oddělení knihoven a Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Mezi hlavní témata semináře patřily elektronické služby knihoven, vyhledávání informací, zkušenosti knihovníků s implementací knihovních systémů a podpora knihoven ze strany firem dodávajících knihovní systémy.

Název pro článek jsem si vypůjčila od G. Krčmařové (CESNET), která nás ve svém příspěvku provedla předchozími devíti ročníky. Provedená analýza sborníků ze semináře dokumentuje aktuální témata v předchozích 18 letech seminářů. První semináře se konal v roce 1987. Název semináře "Automatizace knihovnických procesů" vznikl již v roce 1986 s myšlenkou pořádání semináře a již v roce 1995 se zdál překonaným. Dnes je již zřejmé, že proces automatizace v českých knihovnách je ukončen, nicméně původní název zůstal zatím stále zachován. Programová náplň seminářů se vyvíjela v souladu s aktuálně řešenými problémy v českých knihovnách. Termín "internet" se poprvé ve sborníku objevuje v roce 1993, o knihovních standardech se hovořilo na seminářích už v roce 1989 (tehdy šlo u UNIMARC, směnitelnost dat apod.), aktuálním standardům se věnují i příspěvky z posledních ročníků seminářů (Dublin Core, OIA PMH). Seminář je navíc už od počátku místem setkávání knihovníků, výměny zkušeností a sdělování vizí na vývoj knihovnictví v Česku i celosvětově.

Dopolední sekce byla věnována elektronickým službám knihoven. M. Svoboda (STK) představil své vize ve vztahu knihoven a nových médií. Pokusil se navrhnout, čím se knihovny mohou zasadit o zvýšení své šanci na přežití v konkurenci nových médií. Ve SWOT analýze shrnul slabiny a silné stránky knihoven a nových médií. Knihovny se na rozdíl od nových médií vyznačují spolehlivostí a stabilitou, nová média dynamičností a aktuálností. Knihovny by měly rezignovat na snahu o dokonalost, opustit pocit výlučnosti a využít svých hlavních předností a poskytovat uživatelům služby v takové formě, v jaké je očekávají. Autentifikací a autorizací přístupů k elektronickým zdrojům se zabýval M. Sova (CESNET). V. Karen (AiP) představil nová řešení pro přístup k elektronickým informačním zdrojům. V. Jirouš (ČVUT) ve svém příspěvku věnoval webovým službám v knihovnictví, které tvořily část jeho diplomové práce na FEL ČVUT. P. Žabička (MZK) představil výzkumný záměr řešený v MZK, který je mj. věnován problematice bibliografického zpracování starých tisků a rukopisů hudebnin. Hudební incipit se při popisu hudebnin v Česku používá řadu let, ale automatizované zpracování přineslo problém, jak hudební incipit převést do elektronické podoby jinak než jako obrázek. Do bibliografického záznamu se incipit v kódované podobě vkládá do pole 036 v MARC21 od roku 2004. Pro zkvalitnění práce katalogizátora je však výhodné grafické notové zobrazení incipitu, které žádný knihovní systém v ČR zatím implementováno nemá. Proto se MZK rozhodla vyvinout speciální program. P. Šaloun (VŠB-TUO) prezentoval systém ISAAR-F pro podávání a posuzování přihlášek projektů FRVŠ jako příklad webové služby.

Další část semináře byla zaměřena na vyhledávání informací na internetu. D. Tkačíková (VŠB-TUO) ukázala možnosti, jak lze využívat volně dostupné zdroje na internetu, které mohou být náhradou za placené informační zdroje. Upozornila na některé nové služby Googlu, které mohou k vyhledávání odborných informací napomoci (Google Scholar, Google Print, Google Desktop aj.). J. Pokorný (MFF UK) uvedl posluchače do prostředí sémantického webu a ukázal možnosti uplatnění při tvorbě digitálních knihoven. Podle J. Pokorného jsou digitální knihovny v prostředí neuspořádaného webu ostrůvky neobvyklé kvality, jejichž prostřednictvím je možné získat přístup k dalším fondům, včetně tištěných, které dříve byly dostupné pouze uživatelům klasické knihovny. V. Sklenák (VŠE) představil ukázky možností vyhledávání na webu a techniky a metody získávání znalostí aplikovaných na textové dokumenty (text mining a web mining), např. služby Google Desktop Search, agregace informací ze zpravodajství nebo novinky služby Google, které jsou zatím ve stadiu testování (Google Sets, Google Alerts). Na závěr sekce S. Psohlavec (AiP Beroun) ve svém příspěvku shrnul dlouholeté zkušenosti AiP s CD a DVD jako archivním médiem.

V poslední části prvního dne proběhla jako tradičně panelová diskuse, kterou moderoval J. Pokorný. Její název "Hoď to do Googlu!" předznamenal hlavní otázky, např. "Může Google nahradit knihovnu? Kde je role knihoven? Neměly by se knihovny soustředit na své historické poslání – vyhledatelnost informačních fondů? Je nezbytné vyvíjet vlastní vyhledávací nástroje typu portálů, nestačí již existující". Panelu se jako diskutující účastnili Milan Sova (CESNET), Iva Prochásková (Univerzita Pardubice) a D. Tkačíková (VŠB-TUO). M. Sova vyjádřil názor, že knihovníci mají pocit, že zacházet s informacemi umějí nejlépe, zejména při tvorbě věcného popisu dokumentů, ale že uživatelé nemají o tuto činnost zájem, kdežto Google ponechává na uživateli, aby přiřadil termíny prostřednictvím svých odkazů ze stránek. Navíc terminologie zastarává a to, co bylo popsáno před dvaceti lety, již dnes není aktuální. Podle D. Tkačíkové otázka nestojí "Google versus knihovny", ale jde o vzájemně se doplňující služby. Uživatele nezajímá složitý věcný a jmenný popis, naopak jim vyhovuje jednoduchost Googlu, kdy velká většina uživatelů využívá pouze hlavní obrazovku vyhledávače. Knihovny by se neměly soustřeďovat na katalogizaci, protože knihovny mají katalogy pro práci s fondy, důležitý je výpůjční proces. Díky Googlu nemusí uživatelé vyhledávat v katalogu, pokud vědí, jak se zeptat, dostanou relevantní a úplnější odpověď. I. Prochásková ukázala praktický příklad: do JIB a Googlu zadala termín "Philip Kotler" a chtěla najít jeho publikační činnost. V Google hned druhý odkaz byl relevantní, byl na stránce knihovny, kde byl publikován životopis i s přehlednou bibliografií. Na stejný dotaz v JIB dodaly odpověď 3 zdroje (MSVK Ostrava, BIBSYS a Oxford Library), což bylo pro tento dotaz nepoužitelné.

Z názorů, které padly v panelové diskusi i z pléna, vybírám: Google je jen nástroj a informace uspořádané knihovníky jsou jedním z kvalitních zdrojů, které Google indexuje. Google by se měl pro knihovníky stát pomocníkem, díky kterému lze do knihovny přitáhnout uživatele. Knihovnu by nemělo zajímat, jaký prostředek uživatel volí, když hledá výsledek, je třeba to ponechat na uživateli. Jako nadstavbu k službám vyhledávačů by mělo být propojení na katalogy knihoven. Rovněž zaznělo upozornění na existenci neviditelného webu, kam se Google dostat nemůže. Aby uživatel měl možnost získat přístup do skrytého webu, je třeba někde najít zmínku o jeho existenci. Padla i otázka, kolik studentů považuje knihovny za zdroj informací, údajně jich je menšina. Studenti ale ani Google neužívají tak, jak mohou, stačí jim vstupní obrazovka. Existují-li perfektně zpracovaná data a uživatel o nich neví, pak prostě neexistují. Jaké procento zdrojů pro Google představují knihovny - nejde o podstatnou část. Kromě neviditelného webu ale existuje i "podsvětní" web. Knihovny mají vzdělávací roli, ale je to jen menší část jejich náplně. Vytváření speciálních nástrojů a portálů nástrojů je možná zbytečné. Naopak zazněl názor, že filtrování informací je třeba. Knihovníci by se neměli snažit dělat něco, co jiní umějí lépe. Google je jako dobrá služba inspirací pro knihovny. Zazněl názor, že debata je vedena špatně, protože v Googlu je něco jiného než v knihovnách. Google nevyhovuje specialistům, kteří jeho prostřednictvím nenajdou odpovědi na své specializované dotazy. Závěry z diskuze shrnul J. Pokorný takto: Google nemůže nahradit knihovnu, je to pomocník knihoven a každá knihovna by měla budovat svůj portál pro větší vyhledatelnost fondu.

Druhý den jednání byl ve znamení automatizovaných knihovních systémů z hlediska pracovníků knihoven i z hlediska dodavatele systémů. Pohled knihovníka byl soustředěn na změnu AKS, pohled dodavatele systému na podporu knihoven. B. Ramajzlová (ČVUT) na základě zkušenosti shrnula základní zásady, jak vybírat nový knihovní systém a na co především si dát pozor. Za základní podmínky úspěchu označila dobrý výběr systému pro potřeby konkrétní knihovny, dobře připravit smlouvu, dobře připravit personál knihovny na změnu, dobře načasovat práci; klíčovým pro úspěšný přechod jsou zejména kvalitní pracovníci. R. Římanová (STK) představila projekt FRANAR – funkční požadavky na záznam autority, navázala na přednášku o FRBR z minulého semináře. V českých podmínkách se usiluje o možnost zápisu URL adresy zdroje biografické informace do záznamu autority (pole 670 $u nebo 856). H. Dvořáková (NK ČR) referovala o tom, zda lze překonat omezení komerčního systému v knihovně se specifiky. Příspěvek E. Bulínové (UK, ÚVT) se týkal přechodu knihoven UK na centralizovaný model v systému ALEPH500. Z. Švastová ve svém příspěvku shrnula zkušenosti s implementací systému KP-win v Národní pedagogické knihovně Komenského. Sekci dodavatelů knihovních systémů zahájil O. Novotný (3M) prezentací RFID technologie, kterou firma dodává. J. Grman (SVOP Bratislava) prezentoval systém DAWINCI. P. Štefan prezentoval nový KP-win na platformě SQL (KP-sys). Vztah dodavatele se zákazníkem po zavedení knihovního systému do provozu popsala I. Celbová (SEFIRA). Se zkušenostmi s přidanými službami SFX na Univerzitě Karlově v Praze se podělil J. Pavlík (UK, ÚVT). Implementaci a zabezpečení provozu systému ARL jako spolupráci knihovny a dodavatele AKS ve svém příspěvku prezentovala N. Andrejčíková (Cosmotron).

V letošním ročníku zazněl nejvyšší počet příspěvků v historii. Přednášející představili vize do budoucnosti, stejně jako v předchozích ročnících. Navíc se příspěvky zabývaly i automatizací knihoven, tentokrát fáze migrace knihovny na jiný AKS, čímž vlastně název semináře odpovídal jeho obsahové náplni. Příští ročník se bude konat opět v Krajské vědecké knihovně v Liberci a můžeme se těšit, že přespříští ročník se uskuteční v Dejvicích v nové budově Národní technické knihovny.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BULÍNOVÁ, Eva. Automatizace knihovnických procesů již podesáté. Ikaros [online]. 2005, ročník 9, číslo 6 [cit. 2019-07-20]. urn:nbn:cz:ik-11889. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11889

automaticky generované reklamy
registration login password