Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Analýza stavu informačního zabezpečení hutnictví v ČR

Čas nutný k přečtení
36 minut
Již přečteno

Analýza stavu informačního zabezpečení hutnictví v ČR

0 comments
Anglicky
English title: 
Analysis of state of information services for iron and steel industry in Czech Republic
English abstract: 
<p>Article is a digest of the most important parts of the thesis with the same title that was successfully defended at the Institute of Information Studies &amp; Librarianship of the Faculty of Philosophy &amp; Arts at the Charles University in Prague. It analyses current state of information services for iron and steel industry in Czech Republic. It also gives a short overview of historical development of these services during the past twenty years with special attention given to changes after 1989. The article particularly describes the activities of the <i>Steel Federation, Inc.</i> and interest association <i>Informetal</i>, including description of metallurgical bibliographic database METAL, as well as activities of technical library of the steelworks <i>Třinecké železárny, a.s</i>, and information centre of the company <i>ArcelorMittal Ostrava, a.s.</i> </p>
Autoři: 

Uvedení do problematiky

Hutnický průmysl patří v České republice k nezanedbatelným článkům národního hospodářství s dlouholetou tradicí. V současnosti v České republice hrají roli tři klíčové hutní podniky, a to Třinecké železárny, a.s., ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Evraz Vítkovice Steel, a.s. Třinecké železárny, a.s., jsou privatizovány od roku 1996 a vlastněny tuzemskou skupinou Moravia Steel. Společnost ArcelorMittal Ostrava, a.s., byla v roce 2004 odkoupena indickým podnikatelem Lakshmi Mittalem a jeho společností, která dnes nese jméno ArcelorMittal. V roce 2005 byly privatizovány ocelárny Vítkovice Steel, a.s., ruskou firmou Evraz Group.

Kromě těchto tří gigantů působí na českém trhu menší podniky jako např. ŽDB (Železárny a drátovny Bohumín) Group, a.s., Železárny Chomutov, a.s., Železárny Veselí, a.s., Železárny Hrádek, a.s., Poldi Hütte s.r.o. a další, které se snaží najít místo na trhu a kooperují se silnějšími subjekty [1] k zajištění ziskovosti. Některé tyto menší podniky ocel primárně nevyrábí, ale jen ji zpracovávají.

Význam informací a sdílených znalostí v podnicích je značný. Pokud se firmě v současném prostředí tvrdého konkurenčního boje podaří s informacemi a znalostmi pracovat efektivněji než ostatním, získává významnou konkurenční výhodu. Znalosti se pro podniky stávají zdrojem bohatství, konkurenční výhody a nejdůležitější formou kapitálu podniku. Situace informačního zabezpečení v hutnictví se v minulosti měnila od propracovaného informačního systému vědecko-technických a ekonomických informací přes následující úpadek po jeho rozpadu až po znovuobnovování činnosti technických knihoven a informačních středisek v současnosti.

Odvětvový informační systém pro hutní průmysl v Českých zemích před rokem 1989

Informační systém pro hutní podniky v České republice patřil v minulosti ke špičkovým odvětvovým informačním systémům s velmi propracovanou spoluprací informačních středisek jednotlivých podniků. Vědecko-výzkumná základna hutního průmyslu sestávala jak z centrálního Výzkumného ústavu hutnictví železa (VÚHŽ), se sídlem v Dobré u Frýdku-Místku, sloužícího celému odvětví, tak i z decentralizovaných výzkumných ústavů či pracovišť na jednotlivých podnicích či vysokých školách. Určitou podobnost vykazoval i informační systém pro hutní průmysl (ISHP), který byl založen na velmi úzké spolupráci odvětvového informačního střediska Informetal, se sídlem ve VÚHŽ v Dobré, s informačními středisky a technickými knihovnami jednotlivých podniků /8/.

Odvětvové informační středisko Informetal současně vykonávalo funkci vyčleněného národního orgánu v mezinárodním odvětvovém systému vědecko-technických informací (MOSVTI).

Celá tematika odvětvového systému byla po informační stránce zpracovávána v rámci účelné dělby práce mezi odvětvovými informačními středisky (ODIS) a oborovými informačními středisky (OBIS), a to buď samostatně (celá vymezená oblast), nebo v některých případech, kde šlo o širší tematickou oblast, ve spolupráci dvou či více středisek. Tematiku odvětví hutního průmyslu v podstatě informačně zabezpečovala jednotlivá OBIS v rámci svých tematických gescí:

  • Těžba a úprava rud – Ústav pro výzkum rud, Mníšek pod Brdy.
  • Výroba surového železa – Vítkovice.
  • Výroba a vlastnosti oceli – VÚHŽ – Informetal, Dobrá.
  • Tváření – Nová huť, Kunčice.
  • Výroba ocelových plechů – Východoslovenské železiarne, Košice.
  • Výroba ocelových trubek – Válcovny trub a železárny, Chomutov.
  • Výroba feroslitin – Oravské ferozliatinárske závody, Istebné.
  • Koksárenství – Hutní projekt Frýdek – Místek.
  • Hutní druhovýroba – VÚHŽ – Informetal, Dobrá.
  • Neželezné kovy – Výzkumný ústav kovů, Panenské Břežany.
  • Prášková metalurgie – Výzkumný ústav pro práškovou metalurgii (VÚPM), Šumperk.
  • Hutní keramika – Výskumný ústav hutníckej keramiky, Bratislava.
  • Svařování – Výskumný ústav zváračský, Bratislava.
  • Ekonomika hutního průmyslu – Technickoekonomický výzkumný ústav hutního průmyslu, Praha.

Z oblasti slévárenství, kterou ve své informační gesci zabezpečoval Státní výzkumný ústav materiálu (SVÚM), slévárenský výzkum Brno, byla v odvětví hutního průmyslu sledována a zpracovávána pouze tematika hutního slévárenství, tj. odlévání válců, trub, kokil a armatur, a to v základním informačním středisku VTEI Králodvorských železáren.

Tematiku průřezového, mezioborového a celoodvětvového charakteru zabezpečovalo převážně odvětvové informační pracoviště VÚHŽ – Informetal, zatímco oblast vnitropodnikové dopravy zpracovávalo v rámci odvětví základní středisko VTEI v Třineckých železárnách a oblast údržby v hutním průmyslu zajišťovalo oborové středisko Technicko-ekonomického výzkumného ústavu hutního průmyslu Praha (TEVÚH) /8/.

Vývoj současné situace informačního zabezpečení v hutnictví

Po přechodu na tržní hospodářství a rozpadu celostátní soustavy VTEI po roce 1989, již není oblast vědeckotechnických informací považována za nezbytnou součást infrastruktury a nedostává se jí programové systematické státní podpory. Informační systémy jsou nyní chápány převážně na „podnikové“ úrovni jako obslužný servis pro management společnosti, fungující čistě na komerční bázi. Jde spíše o jednotlivá informační pracoviště a nelze již hovořit o jednotné struktuře. Pokud někde existuje určitý strukturovaný systém, jde zpravidla o pozůstatek bývalého systému. Otázka zajištění servisu vědeckotechnických informací je věcí přístupu konkrétního podniku, resp. skupiny podniků, přičemž v řadě případů došlo nejen k výrazné redukci personálu i aktivit informačních středisek, ale i k jejich likvidaci. Podmínky činnosti informačních středisek jsou dány zejména pochopením managementu jednotlivých podniků pro technický rozvoj. V případech poměrně úspěšně fungujících informačních středisek jde buď o střediska nová, která se neorientují na oblast „klasického VTEI“, ale zaměřují se převážně na informace ekonomického či konjunkturálního charakteru, nebo o relikty dřívějších systémů, přizpůsobené novým podmínkám. Finanční podpora státu není systematická a je založena na systému grantových programů a projektů, o které se jednotliví zájemci ucházejí v konkurenčním boji ve veřejné soutěži.

Krize tuzemského hutnictví v průběhu devadesátých let velmi citelně postihla zejména oblast informačního zabezpečení, přičemž v řadě případů došlo již k nevratným ztrátám informačního bohatství shromažďovaného celá desetiletí. Řada technických knihoven a informačních pracovišť byla bez náhrady zrušena či zlikvidována nebo silně finančně i personálně zredukována. V současných a bývalých státních podnicích došlo k ničení technických knihoven budovaných po staletí a s tím spojené informační základny. Dělo se tak systémem postupného omezování vydávaných prostředků, snižováním počtu pracovníků, případně tzv. kumulací funkcí k profesím, které s touto činností nesouvisely. Tato střediska byla organizačně zařazena do hluboké podřízenosti a jako již vlastně nefunkční a nepotřebná byla likvidována rozprodejem fondu, jeho rozebráním a následným odvozem do sběrných surovin.

Desítky, ba i stovky let budovaný vědomostní potenciál jako základní zdroj inovací a tvorby duševního bohatství výrobní základny podniků byl a je tímto způsobem devastován.

Vývoj v posledních letech ukázal, že k likvidaci informační základny hutních podniků docházelo jak v podnicích se zahraničními vlastníky, kteří dávají přednost budování výzkumu, vývoje a informační základny v mateřské firmě, tak u podniků českých, které šetřily, kde se dá, bez ohledu na potřeby budoucnosti. Jako příklad mluvící za všechny může být uvedena historie informačního střediska a historicky nejstarší hutnické knihovny ve Vítkovicích.

Technická knihovna Vítkovických železáren a strojíren byla založena roku 1866. Patří tak k nejstarším technickým knihovnám v Evropě. V letech 2002 a 2003 se ale firma dostala do existenčních problémů, a v tomto důsledku nastal definitivní konec informačního střediska a technické knihovny. Formálně sice zrušeny nebyly, ale došlo k propuštění posledních dvou zaměstnanců /11/. V současnosti dochází opět k obnovování činnosti a snahám o záchranu této technické knihovny. Zbylé knihovní fondy byly přestěhovány do nových prostor. Knihovna a informace jsou začleněny spolu s průmyslově právní ochranou a technickou normalizací pod odbor Duševní vlastnictví – VTI. Dochází k postupnému obnovování fondů, zajištěno je i předplatné několika periodik, které jsou dodávány přímo jednotlivým zájemcům a nejsou centrálně uchovávány v knihovně. Knihovna se specializuje zejména na informace týkající se materiálů, oblasti oceláren, válcoven, zejména na informace z oblasti výroby zařízení pro hutnictví, marketingové informace, informace z oblasti elektrooceláren, sekundární metalurgie a slévárenství (stav v březnu 2007).

V současnosti v oblasti hutnictví železa tedy v ČR fungují v oficiální podobě informační střediska, resp. technické knihovny, de facto pouze v těchto podnicích: ArcelorMittal Ostrava a.s., SVÚM Praha, Třinecké železárny, a.s., VÚHŽ, a.s. Dobrá. V současnosti odebírá databázi METAL a s Informetalem spolupracuje velmi dobře také technická knihovna Vysoké školy báňské v Ostravě.

Znalosti v hutním podniku

Informace a znalosti, které vznikají a jsou využívány v hutním podniku, jsou velmi široké. Nezbytnou potřebou každé manažerské, vývojové, výzkumné, marketingové a obchodní činnosti průmyslových podniků jsou technicko-ekonomické informace a znalosti. Aby je bylo možno řídit (tzn. vypracovat a zavést nástroje i mechanismy umožňující jejich shromáždění, sdílení, výběr a využití), je nutno nejdříve tyto znalosti identifikovat a klasifikovat. Jedna z možností rozdělení znalostí vznikajících v hutním podniku je následující /4/:

  • Znalosti metalurgické – znalosti z oblasti průběhu hutních procesů, např. procesů tavení oceli, rafinace, odlévání, válcování.
  • Znalosti technické – konstrukce strojů, zařízení, technické parametry zařízení, technická omezení.
  • Znalosti technologické – způsob používání vlastní technologie, technologické předpisy, informace o nových technologiích.
  • Znalosti fyzikálně-chemické – fyzikálně-chemické reakce probíhající v hutních procesech.
  • Znalosti ekologické – zásady nakládání s odpady, recyklace, problematika emisí, vodní hospodářství.
  • Znalosti účetní a finanční – finanční analýza, účetnictví, controlling.
  • Znalosti obchodní a marketingové – informace a znalosti o zákaznících, konkurenci, dodavatelích, SWOT analýzy trhu, statistiky trhu, cenové mapy, hodnocení dodavatelů, zákazníků, rentabilita obchodních případů, strategie obchodu, řízení rizik.
  • Znalosti společensko-psychologické – vzájemné vztahy mezi zaměstnanci, metody obsazování pracovních míst, sdílení znalostí, firemní kultura.
  • Znalosti strukturální – organizační schéma a organizační řád, vzájemné vztahy a zásady spolupráce mezi jednotlivými útvary.
  • Znalosti řídící – techniky a metody řízení.

V praxi se ovšem tyto jednotlivé kategorie znalostí prolínají, takže mezi nimi neexistují přesné hranice.

Základní působnost Hutnictví železa, a.s.

Hutnické podniky jsou v celé řadě svých činností závislé na vnějších informačních zdrojích. Jedním z významných zdrojů získávání informací je společnost Hutnictví železa, a.s., poskytující kromě jiného i servisní služby v oblasti informací.

Dne 5. 11. 1992 se v Praze sešli představitelé 20 organizací ČSFR zabývajících se výrobou, obchodem a výzkumem v oblasti výrobků hutnictví železa, aby ustavili akciovou společnost Hutnictví železa a.s., která svou činnost zahájila k 1. 1. 1993 /5/.

Základem standardních činností společnosti je poskytování odborných služeb, prací a poradenské činnosti pro odvětví hutnictví železa pro obchod, techniku, informatiku, ekonomiku a personalistiku, orientovaných zejména na řešení společných problémů a formulování společných stanovisek v podmínkách po vstupu do EU.

Služeb této akciové společnosti mohou v mnoha směrech využívat jak členové vrcholového řízení akciových společností a členové Hutnictví železa a.s., tak odborné útvary organizací akcionářů od útvarů ekonomických, marketingových, obchodních, výrobních, technických, ekologických až po útvary strategického zaměření /5/.

Hutnictví železa, a.s., poskytuje informace zejména ze dvou zdrojů /1/:

  • Získáváním informací ze samotných hutních společností a jejich souhrnným zpracováním pro potřeby podniků a pro prezentaci zájmů a potřeb hutnictví jako celku.
  • Využíváním ostatních zdrojů informací, např. celních statistik, účelových statistických šetření, institucí státní správy v ČR, informací z mezinárodních organizací a institucí věnujících se ocelářství, např. z International Iron and Steel Institute (IISI) [2], Konfederace ocelářských společností EU (EUROFER), European Steel Tube Association (ESTA).

Tyto činnosti vykonává Hutnictví železa, a.s., prioritně pro své akcionáře na smluvní bázi. V rámci tohoto zaměření zprostředkovává rovněž informace a služby pro členy Odvětvového svazu hutnictví železa (OSHŽ). Jedná se o zájmové sdružení zaměstnavatelů a kolektivního člena Svazu průmyslu a dopravy (SPD) ČR a Hospodářské komory (HK) ČR (sněmu Živnostenských společenství). Vzhledem k tomu, že jejími akcionáři jsou rovněž podniky Slovenské republiky, pokrývají služby poskytované akciovou společností prostor celé hutní výroby bývalé federace /5/.

Z pohledu vztahu k podnikové sféře lze aktivity v oblasti informací členit v zásadě do tří segmentů. Stěžejním principem v této oblasti je především důraz na uplatňování těchto informací v řídící praxi. Jedná se o oblast:

  • Sběru informací (např. statistických údajů od hutních společností), jejich zpracování a předávání podnikům, institucím v ČR a v zahraničí na základě striktně vymezených pravidel, jež garantují ochranu individuálních dat a informací, které podniky považují za své obchodní tajemství a za své strategické údaje.
  • Shromažďování údajů z ekonomického okolí jak v tuzemsku, tak v zahraničí, jejich zpracování a předávání podnikům.
  • Využívání těchto zdrojů k zpracování analýz a dokumentů k projednávání v orgánech společnosti, v nichž rozhodující slovo mají podniky [3] a v odborných skupinách zastupujících jednotlivé základní segmenty zájmů a potřeb společností [4]; na základě těchto materiálů je rozhodováno o společných strategických postojích a jejich uplatňování a o konkrétních úkolech HŽ, a.s. pro tyto oblasti.

Takto se výše uvedené systémy informačních toků implementují i do informační báze jednotlivých společností. V závislosti na aktuálnost jsou informace a analýzy s respektováním příslušných rozhodnutí uplatňovány jak vůči institucím v ČR, tak v zahraničí. Zde je uplatňována zásada souběžnosti a vzájemného doplňování reprezentování jak pracovníky HŽ, a.s. (celooborový pohled), tak pracovníky hutních společností (individuální potřeby společností) /1/.

Zájmové sdružení Informetal

Významnou úlohu v poskytování informací má bývalé odvětvové informační středisko a současné zájmové sdružení Informetal. Jak již bylo zmíněno, zájmové sdružení Informetal sídlí ve VÚHŽ, a.s v Dobré u Frýdku-Místku. Na jaře roku 2007 došlo k odkoupení VÚHŽ, a.s. Třineckými železárnami, a.s. Změny, které z toho vyplynou se ale Informetalu týkat nebudou, protože působí jako samostatná organizace.

Historie hutnické databáze METAL

V roce 1971 se Odvětvové informační středisko pro hutní průmysl Informetal rozhodlo vyvinout, uvést do provozu a metodicky řídit automatizovaný informační systém, který by byl schopen zajistit tematický výběr a šíření nejnovějších poznatků vědy a techniky přímo k uživateli.

O rok později se dohodly podniky Hutnictví železa na spolupráci při zvládnutí tohoto úkolu a začaly společně budovat československou hutnickou databázi METAL. Provoz databáze byl zahájen v roce 1972 a její výstupy ve formě Adresních informací a Rešerší byly hojně využívány uživateli ve všech hutních závodech. Zpočátku bylo možno pracovat pouze v dávkovém režimu. Databáze od počátku používala pro indexaci záznamů v nich uložených dva základní nástroje:

  • Tematické řady pro „hrubší třídění“ databáze na tematické podsoubory.
  • Deskriptory – klíčová slova pro „jemné třídění“ ze speciálně vytvořeného řízeného slovníku, tzv. tezauru.

V dalších letech se zapojením dalších Oborových středisek tematický záběr databáze ještě rozšířil. Všechna střediska každý měsíc pravidelně doplňovala databázi novými záznamy ze své tematické gesce.

Ve své době byli v této oblasti opravdu průkopníky a patřili mezi první tvůrce automatizovaných informačních systému nejen v Československu, ale i v mezinárodním srovnání. Například největší světová databáze o hutních materiálech a technologiích METADEX měla jen nepatrný časový náskok. Začala vznikat v roce 1966 a to za nesrovnatelně lepších finančních i technických podmínek.

Kvalitativní skok v dostupnosti databáze nastal v roce 1985, kdy se databáze METAL stala součástí základní nabídky československého databázového centra Ústřední technické základny vědecko-technických a ekonomických informací (ÚVTEI-ÚTZ) Praha s možností dialogového vyhledávání systémem GOLEM a stala se nepřetržitě přístupná všem zájemcům v dialogovém režimu online. Významným pokrokem v další etapě byl přechod na plnotextové vyhledávání /10/.

Provoz databáze byl až do poloviny osmdesátých let finančně stoprocentně dotován a veškeré informace byly poskytovány zájemcům zdarma. Počet výstupních informací v té době dosahoval až 6 000 profilů adresních informací a 300 rešerší ročně /9/.

Od poloviny osmdesátých let byly státní příspěvky na tyto činnosti postupně snižovány a Informetal byl nucen zavést zpoplatnění svých služeb. To pochopitelně vedlo k poklesu počtu uživatelů.

V roce 1993 obsahovala československá hutnická databáze METAL přes 230 000 informačních záznamů z odborné literatury v tematických oblastech výroby surového železa, přímé výroby oceli z rud, výroby a vlastnosti oceli, tváření, výroby plechů, výroby trubek, hutní druhovýroby, neželezných kovů a těžby a úpravy rud.

Jakkoliv patřilo budování databáze METAL k nejvýznamnějším činnostem Informetalu té doby, nelze opomenou ani jeho další aktivity. Základem byla samozřejmě odvětvová knihovna poskytující služby nejen pracovníkům tehdejšího mateřského Výzkumného ústavu hutnictví železa, ale také odborníkům z hutních podniků celého Československa. Důležitou roli hrálo již zmíněné metodické vedení Základních informačních středisek (ZIS) a Oborových informačních středisek (OBIS) prováděné odvětvovým informačním střediskem (ODIS) VÚHŽ-Informetal.

Velmi bohatá a pestrá byla publikační činnost, která zahrnovala široké spektrum typů odborných periodických publikací. Šlo zejména o tyto typy publikací:

  • dokumentační zpravodaje, obsahující de facto informační záznamy z databáze METAL,
  • operativní informace, obsahující několikastránkové výtahy vybraných článků ze zahraničních periodik,
  • monograficky zaměřená periodika, zejména publikace Hutnické aktuality, které dodnes patří k vyhledávaným zdrojům informací.

Velmi široká byla i zahraniční spolupráce, spočívající zejména ve vzájemné výměně informačních materiálů, ale např. i v koordinované a společné přípravě odborných publikací. Informační středisko Informetal disponovalo kromě toho i na svou dobu velice dobře vybavenou reprografickou základnou.

Současná situace zájmového sdružení Informetal a databáze METAL

V současnosti Informetal funguje jako zájmové sdružení, které vzniklo v dubnu 1994 z vůle hutních podniků jako nezisková organizace s cílem uchovat funkci informačního pracoviště odvětvového charakteru. Toto zájmové sdružení se snaží navázat na dlouholetou úspěšnou činnost Informetalu v oblasti průběžného monitoringu, zpracování a adresního šíření vědeckotechnických informací z oblasti hutnictví. Hlavním produktem zůstává československá databáze METAL, obsahující více než 200 000 záznamů ze světové i tuzemské odborné literatury. Některá spolupracující střediska zanikla a v důsledku toho se přestaly aktualizovat některé tematické oblasti databáze METAL, konkrétně těžba a úprava rud, výroba trubek, šroubárenství, ocelové konstrukce, neželezné kovy; z tohoto důvodu se zmenšil i objem stále aktualizované části databáze METAL ve srovnání s původním záběrem.

Zachován zůstal princip úzké spolupráce tohoto pracoviště s jednotlivými informačními středisky v hutních podnicích. Tato spolupráce je obousměrná. Podniková informační střediska nejen využívají nabídky informačních služeb poskytovaných Informetalem, ale zároveň se podílejí na budování společné bibliografické databáze, koordinaci odběru zahraničních odborných časopisů a sborníků z konferencí apod. Hlavními partnery Informetalu jsou i nadále informační pracoviště ArcelorMittal Ostrava, a.s., Třineckých železáren, a.s. a VÚHŽ, a.s.

Databáze METAL je stále jedna z nejvýznamnějších tuzemských databází, k jejímž přednostem patří vysoce odborná úroveň zpracování, vysoká srozumitelnost a překonávání jazykové bariéry, snadná a operativní dostupnost jak vlastních záznamů o odborné literatuře, tak i kopií původních článků z originálních pramenů. Stále poskytuje zájemcům v měsíčních intervalech adresní informace podle jejich tematického zadání. Díky uživatelsky příjemnému dotazovacímu systému umožňuje snadné a rychlé vyhledávání. Je srozumitelná i bez slovníku, obsahuje záznamy v češtině a slovenštině. Spolu s návaznými knihovnickými službami zajišťuje rychlý přístup k originálním textům. Členům zájmového sdružení Informetal je databáze METAL v plném rozsahu poskytována na CD-ROM s měsíční aktualizací. Nabízí vyhledávání záznamů ve třech časových obdobích /14/:

  • Základní – od roku 1981 do roku 2006.
  • Archivní – od roku 1973 do roku 1980.
  • Aktualizace – od 1. 1. 2007.

Budování této databáze stálo nemálo úsilí a bylo úspěšné mimo jiné proto, že bylo prováděno na základě systematické spolupráce hutních podniků a organizací – kromě VÚHŽ zejména Vítkovic, Nové huti, Východoslovenských železiaren (VSŽ Košice), VTŽ Chomutov, Výzkumného ústavu kovů (VÚK) Panenské Břežany a SVÚM Praha. Sdružení velmi úzce spolupracuje s Hutnictvím železa, a.s., Praha a ke zpracování do databáze METAL získává materiály IISI, sborníky z mezinárodních konferencí a výstupy z elektronických informačních služeb Hutnictví železa, a.s.

O vysoké odbornosti svědčí mimo jiné i to, že se Informetal stal ve své době [5] jediným zahraničním dodavatelem záznamů do nejvýznamnější světové hutnické databáze METADEX, budované ve spolupráci Institute of Materials and American Society for Metals.

Hlavní tematické oblasti databáze METAL

Mezi hlavní tematické oblasti databáze METAL v současnosti patří:

  • Výroba surového železa.
  • Tváření.
  • Výroba ocelových trubek.
  • Ocelové konstrukce.
  • Výroba oceli.
  • Vlastnosti oceli.
  • Výroba ocelových plechů.
  • Hutní druhovýroba.

Vyhledávání v databázi METAL

Uživatelsky přátelský obslužný program umožňuje vyhledávat potřebnou tematiku jak pomocí výběrových kritérií pomocí Booleovy logiky, tak hledáním zadaného výrazu v plném textu záznamu.

Výběrová kritéria vyhledávání tvoří:

  • Číselníky:
    • tematické řady,
    • rok vydání,
    • jazyk,
    • země vydání,
    • druh dokumentu,
    • časopisy,
    • deskriptory.
  • Full text – vyhledávání plných textů (řetězec znaků).
  • Slovníky:
    • volná hesla,
    • text (anotace),
    • titul / překlad,
    • autor.

Informetal kromě toho i nadále zajišťuje podle potřeby vyhledávání potřebných vědeckotechnických informací ze všech dostupných informačních zdrojů. Nabízí tak zpřístupnění domácího i světového informačního bohatství v množství, v přesnosti a v termínu podle potřeb a zadání uživatelů. K přednostem databáze METAL patří také uvádění abstraktu článku, knihy nebo sborníku z konference vždy v češtině (eventuálně slovenštině) i možnost rychlého získání originálu informačního pramene. Návazné knihovnické služby nadále zajišťují knihovnice v technické knihovně VÚHŽ, a.s. Naprostá většina pramenů je také k dispozici v partnerských technických knihovnách či informačních střediscích tuzemských hutních podniků /14/.

V důsledku výrazného poklesu finančních možností jednotlivých hutních podniků byla ohrožena také další existence samotného zájmového sdružení Informetal. Tuto hrozbu se naštěstí podařilo odvrátit úspěšným přihlášením do projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Informační zdroje pro výzkum a vývoj, který byl ukončen koncem roku 2003. Projekt realizovalo zájmové sdružení Informetal spolu s technickou knihovnou akciové společnosti VÚHŽ, a.s.

Na tento projekt dokončený v r. 2004 navazuje od r. 2005 volně další projekt řešený v rámci programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Informační infrastruktura výzkumu (program 1N) pod názvem 1N04143 Integrovaný informační a knihovnický systém pro rozvoj hutního průmyslu, řešený ve spolupráci Informetalu, VÚHŽ, a.s., a ArcelorMittal Ostrava, a.s., který běží do konce r. 2008.

Cílem tohoto projektu je napomáhat efektivní spolupráci rozsáhlých vědeckých týmů zajištěním kontinuity a dalšího rozvinutí odvětvového informačního a knihovnického systému pro potřeby vědecko-výzkumné základny hutního průmyslu s důrazem na tematiku hutnictví železa. Dalšími účastníky projektu jsou Vysoká škola báňská – Technická Univerzita Ostrava (VŠB-TUO), Válcovny plechu Frýdek-Místek (VPFM), Třinecké železárny a.s., Vítkovice-výzkum s.r.o., ŽDB Group, a.s.

Příklady využití služeb Informetalu

V podmínkách ArcelorMittal Ostrava, a.s., je databáze METAL jedním ze základních zdrojů vědeckotechnických informací. Využívají ji pracovníci výzkumného a zkušebního ústavu při řešení výzkumných úkolů a pracovníci technického rozvoje v jednotlivých závodech.

Dlouholetými odběrateli informací z databáze METAL jsou Třinecké železárny a.s. Informace využívají ve formě retrospektivních rešerší pro jednotlivé uživatele. Původně online systémem databázového centra Národního informačního střediska v Praze a nyní již přímo v Třineckých železárnách, a.s. , díky tomu, že databáze METAL je již několik let k dispozici na optickém disku CD-ROM, který obsahuje retrospektivu dat od r. 1973 až dosud. Využívají také adresních informací podle specificky zadaných dotazů jednotlivými uživateli /6/.

Vědeckotechnické informace v Třineckých železárnách, a.s.

Třinecké železárny, a.s. (TŽ), jsou stoprocentně privatizovanou tuzemskou hutní společností s uzavřeným hutním cyklem, počínaje výrobou koksu a konče finálními válcovenskými provozy. Třinecké železárny, a.s., patří k průmyslovým podnikům s nejdelší výrobní tradicí v ČR. Byly založeny v roce 1839 Těšínskou komorou, která spravovala majetek arcivévody Karla Habsburského ve východním Slezsku.

Na současné výrobě oceli v ČR se podílejí více než jednou třetinou. Majoritním vlastníkem TŽ, a.s., je jedna z největších českých obchodních společností Moravia Steel, a.s (MS). Kvalitní, převážně konvertorová ocel je za tepla válcována na čtyřech válcovacích tratích v Třinci, dále pak v provozu univerzální tratě v Bohumíně a ve válcovnách skupiny Třinecké železárny – Moravia Steel v Kladně a Vítkovicích; je také zpracovávána v tažírnách ve Starém Městě (dceřiná společnost Trifinal) do široké škály především dlouhých výrobků, mezi něž patří drát, betonářská a tvarová ocel, speciální tyčová ocel, kolejnice, široká ocel, trubky, hutní polotovary atd. Ve výrobě kolejnic zaujímá společnost výhradní postavení v ČR. Za celou svou dosavadní historii vyrobily TŽ, a.s., více než 150 mil. tun oceli a z ní válcovaných výrobků, které dlouhodobě nacházejí své uplatnění nejen na domácím trhu, ale také u zákazníků po celém světě /13/.

Třinecké železárny, a.s., se snaží vyvíjet maximální aktivity pro zabezpečení nejlepších služeb pro odběratele informací, přestože i zde došlo k podstatné redukci.

Úsek vědeckotechnických informací je zatříděn do oddělení TTs – Servis pod odbor TT – Technologie a výzkum. Oddělení TTs zajišťuje služby:

  • Informační – knihovnické, rešeršní, firemní.
  • Propagační – distribuce informací, služby informačně-osvětové.
  • Doplňkové – překlady, tlumočení a ostatní informační servis.

Šíření vědeckotechnických informací v TŽ, a.s., je zabezpečováno v elektronické formě v podnikovém programu Lotus Notes a je rozděleno do částí:

  • Technická knihovna.
  • Databáze Rešerše.
  • Sborníky a obsahy Sbírek zákonů.

Součástí vědeckotechnických informací je plnotextová forma vlastních technických norem včetně vystavení podnikových norem na internetu a další aplikace z oboru technické normalizace. V současnosti jsou technické normy umístěny v Technické knihovně.

Technická knihovna Třineckých železáren, a.s.

Od založení Železáren v Třinci až do roku 1908 jsou zprávy o knihovně velmi skromné. Lze soudit, že až do roku 1912 se tehdejší „knihovna“ nacházela přímo v kanceláři ředitele či tajemníka a sloužila výhradně jejich potřebám. Od roku 1912 je již možno datovat soustředění odborných knih do knihovny v chemické laboratoři /12/. Od té doby knihovna prošla rozsáhlým vývojem. V současnosti je umístěna v suterénu budovy Technologie a výzkum.

Technická knihovna je určená jak pro zaměstnance Třineckých železáren, a.s., Moravia Steel, a.s., a dceřiných společností, tak pro širokou veřejnost. Využívá automatizovaný knihovnický systém KP WIN SQL. Uživatelé mají možnost vyhledávání odborné literatury přímo v programu Lotus Notes podle názvu, autora a klíčových slov a následně si požadované publikace rovněž přes Lotus Notes objednat nebo rezervovat. Vybrané publikace si uživatel může následně vyzvednout v knihovně. Katalog technické knihovny je také zpřístupněn na internetu na www stránkách TŽ, a.s. [6].

Technická knihovna čítá 21 662 titulů publikací, 176 titulů českých časopisů a 25 zahraničních časopisů (stav knižního fondu k 31. 12. 2006).

Knižní publikace

Veškerá knižní literatura je pro všechny organizační útvary objednávána výlučně technickou knihovnou. Knihy objednávané pro knihovnu jsou evidovány jako součást přírůstkového seznamu technické knihovny, kde jsou trvale uloženy ve fondu podle oborů. Encyklopedie, často používané knihy, katalogy, adresáře a slovníky jsou trvale k dispozici ve studovně pro prezenční půjčování. Informační materiály určené pro jiné odborné úseky se po zaevidování v knihovně ihned předávají objednavateli. V případě potřeby a účelnosti dalšího zpracování informací se v technické knihovně zhotoví kopie daného informačního pramene a provede se jeho další zpracování. Při získávání knižní literatury je upřednostňováno hledisko oborové komplexní úplnosti. Knihy, které technická knihovna nemá ve fondu, zajišťuje prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, event. mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.

Periodika

Pro potřeby technické knihovny jsou všechny časopisy nakupovány v jednom výtisku a trvale uloženy ve studovně. Výběr tuzemských odborných časopisů se provádí s přihlédnutím k odborné gesci a požadavkům jednotlivých organizačních útvarů. V knihovně jsou pak pouze evidovány a ihned odesílány na jednotlivé provozy a oddělení TŽ, a.s., Moravia Steel, a.s., i dceřiných společností. Z odebíraných novin zůstává vždy jeden výtisk ve studovně a ostatní výtisky jsou distribuovány do jednotlivých organizačních útvarů.

Technická knihovna odebírá významné zahraniční odborné časopisy z oboru hutnictví železa, jako např. Stal, Stahl und Eisen, Ironmaking and Steelmaking, Metal Bulletin Monthly apod. Tyto časopisy cirkulují po odborných útvarech a jsou významnou pomůckou pro výrobní technology a technický rozvoj /7/.

Periodika, která nejsou uložena ve fondu knihovny, je možno zapůjčit prostřednictvím meziknihovní nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby. Kopie článků technická knihovna objednává prostřednictvím Virtuální polytechnické knihovny.

Materiály z výstav, veletrhů, odborných akcí a technické zprávy

Ke zpracování jsou technické knihovně předávány vybrané materiály z výstav, konferencí, sympozií a ostatních akcí pořádaných v tuzemsku i zahraničí. Jedná se zejména o sborníky přednášek, závěrečné zprávy atp. Po zaevidování se stávají součástí knižního fondu technické knihovny a slouží k půjčování v rámci TŽ, a.s., a MS, a.s. Do technické knihovny jsou také předávány a zaregistrovány veškeré technické a výzkumné zprávy pro jejich celkovou evidenci.

Rešerše

Jedním z významných způsobů získávání informací je mimo jiné také rešeršní činnost. Zdrojem informací pro rešeršní činnost je databáze METAL na CD-ROMu, databáze Ocelářství v překladech, studiích a analýzách, databáze Iron and Steel Works of the World a databáze zdarma přístupné na internetu.

Do systému Lotus Notes jsou zpracovávány nejnovější články z časopisů s hutnickou tématikou do databáze Rešerše. Prameny jsou zde setříděny hrubě do kategorií podle technologického toku výroby oceli a jsou indexovány klíčovými slovy pro podrobnější zatřídění do tzv. subkategorií.

V databázi Rešerše je proto možno vyhledávat informace podle:

  • Kategorie (např. aglomerace, koksovny, ekologie atd.).
  • Subkategorie – klíčových slov (např. ocel automatová, ocel plátovaná atd.).
  • Názvu informačního zdroje.
  • Jakéhokoliv klíčového slova či hesla včetně rozšíření (např. kolej*, struktur* atd.).

Vzhledem k tomu, že tato databáze byla vytvářena hlavně pro potřeby oddělení výzkumu, mají především tito pracovníci přidělena taková přístupová práva, že si mohou objednat prameny z této databáze přímo v systému Rešerše nebo si mohou vytvářet své vlastní databáze podle tzv. nosných programů řešených v TŽ, a.s. Všichni uživatelé technického úseku mají možnost objednat si přímo prostřednictvím sítě Lotus Notes originál informačního pramene, eventuálně následně i překlad originálu z těch informačních pramenů, které potřebují pro zpracování závěrečných výzkumných a vývojových zpráv.

Ostatní činnost

Zaměstnanci oddělení TTs se podílejí také na zajišťování překladatelské činnosti uzavíráním dohod s jednotlivými překladateli nebo překladatelskými agenturami.

Pro zájemce je také rozesílána nabídka informačních pramenů argentinského informačního střediska VTEI a následně jsou požadované prameny objednávány e-mailem.

Významnou součástí zabezpečování informovanosti zaměstnanců TŽ, a.s., je také Marketingový informační systém, který vytváří odbor Marketingu a slouží k monitorování externích informací o konkurenci, a také monitoring denního tisku včetně zpráv z EU a Polska, který zveřejňuje v Lotus Notes odbor Vnějších vztahů.

K zabezpečení informovanosti zaměstnanců TŽ, a.s., slouží také Vnitropodnikový zpravodaj, který je přístupný v Lotus Notes a informuje o novinkách v TŽ, a.s.

Podnik Třinecké železárny, a.s., si je vědom globalizace ocelářského průmyslu, a tudíž i toho, že v tvrdé konkurenci obstojí jen ten, kdo bude zdrojem velmi vysoké výkonnosti nebo kdo se stane ve výrobě specialistou. Zabezpečení vědeckotechnických informací a vhodné šíření těchto informací v rámci podniku je proto také jedním z důležitých prvků pro naplnění vize managementu.

Informační zabezpečení v ArcelorMittal Ostrava, a.s.

Akciová společnost ArcelorMittal Ostrava vznikla dne 31. prosince 1951v Ostravě-Kunčicích pod názvem Nová huť Klementa Gottwalda, národní podnik. Výstavba tohoto metalurgického kombinátu s uzavřeným hutním cyklem zahrnujícím koksárenské baterie, vysoké pece včetně úpravy vsázky, ocelárenské pece, válcovny, rourovny, strojírenský závod a energetiku, probíhala v několika etapách.

V roce 1989 došlo ke změně názvu společnosti na Nová Huť, státní podnik. O tři roky později, tj. v roce 1992, bylo při založení akciové společnosti zapsáno její obchodní jméno jako Nová Huť, a.s.

Privatizace akciové společnosti Nová Huť byla ukončena 31. ledna 2003. Nová Huť, a.s., získala nového majoritního vlastníka a stala se součástí skupiny LNM Holdings N.V. pana Lakshmi Mittala. Došlo ke změně názvu na ISPAT Nová Huť, a.s. V roce 2005 se společnost přejmenovala na Mittal Steel Ostrava, a.s., a konečně od 1. 8. 2007 nese jméno ArcelorMittal Ostrava a.s. /2/.

Společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. prošla úspěšným procesem globalizace a stala se součástí ArcelorMittal, největší a nejglobálnější světové ocelářské společnosti.

Akciová společnost ArcelorMittal Ostrava je největším hutním podnikem v ČR. Její výrobní technologie ji řadí k nejmodernějším v Evropě. Výrobní činnost společnosti je zaměřena především na zpracování surového železa a oceli a hutní druhovýrobu. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky (např. tyče, válcované dráty, plechy, pruhy a pásy válcované za tepla atd.), metalurgický koks, koksochemické výrobky, betonářská ocel a výroba ocelových trubek [7]. Strojírenská výroba produkuje z největší části důlní ocelové výztuže, silniční ocelová svodidla, železniční dvojkolí, tramvajové nápravy a monobloky atd. Servis a obslužné činnosti je v převážné míře zajišťován vlastními obslužnými závody.

Počátky činnosti informačního střediska a technické knihovny

Brzy po výstavbě a zahájení výroby podniku v roce 1951 bylo zahájeno budování informačního střediska a technické knihovny. Technická knihovna měla zpočátku sídlo ve Vítkovicích v Ruské ulici, pak přesídlila do Kunčic. Do roku 1960 byla vytvořena dvě základní oddělení knihovny, tj. knihovnické služby a studijně-informační skupina (dokumentace).

Aby byla technická literatura uživatelům co nejblíže, budovaly se provozní knihovny, kterých bylo na nejrůznějších místech podniku třicet. Sedmdesát procent výpůjček knih se uskutečňovalo právě přes tyto provozní knihovny. V říjnu 1963 postihl knihovnu rozsáhlý požár, který zničil téměř celý její fond. S jeho budováním se začalo od nuly /3/.

Oblast knihovnická zahrnovala obvyklý knihovnický servis. Úkolem studijně-informační skupiny bylo analytické zpracování cizojazyčných odborných časopisů. Významnou oblastí informačních služeb bylo a je sestavování rešerší. Ty se zpracovávaly jednak z vlastní budované dokumentační kartotéky (gesce tváření oceli za tepla), jednak ve spolupráci s VÚHŽ Dobrá (ocelářství) či Vítkovickými železárnami Klementa Gottwalda (VŽKG) (vysoké pece). Pravidelně každý týden byly rozesílány novinky knih na všechny provozní knihovny a vedoucí v závodech. O článcích z časopisů byli uživatelé informováni bibliograficko-zpravodajskou službou. Přímo na pracoviště dostávali recenzní záznamy článků, které se týkaly jejich práce. Tato služba se později změnila na tzv. adresní informace, které jsou významným druhem poskytování informací dodnes.

Referát KI – Technickoekonomické informace

V současné době je v organizační struktuře společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s., podnikové informační středisko s technickou knihovnou začleněno pod referát KI -Technickoekonomické informace, který je organizačně začleněn do oddělení K – Systém řízení jakosti a ekologie na úseku ředitele pro výrobu a techniku. Součástí oddělení jsou také referáty KN – Technická normalizace a KR – Řízení Quality Management System (QMS) a Environmental Managemenmt System (EMS) /4/.

Referát Technickoekonomických informací je personálně zabezpečen jedním vedoucím, jedním knihovníkem, dvěma technickými pracovníky VTEI a jedním správcem databází.

Technická knihovna čítá 32 988 titulů publikací, 103 titulů českých odborných časopisů a 59 zahraničních odborných časopisů (stav knižního fondu v roce 2006).

Knihovnické služby referátu Technickoekonomických informací

Referát Technickoekonomické informace zajišťuje klasické knihovnické služby, mezi něž patří správa knihovního fondu (ten tvoří knihy, sborníky, periodika, firemní literatura, cestovní zprávy, jiné tištěné a elektronické publikace) a výpůjčky neperiodických a periodických publikací. Publikace, které nemá ve fondu, zajišťuje referát prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, event. mezinárodní meziknihovní výpůjční služby.

Pro zaměstnance společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. tvoří a aktualizuje informační servis na podnikovém intranetu. Všechna odborná periodika jsou v referátu KI monitorována a bibliografické údaje o vybraných článcích jsou uváděny na intranetu a formou expresních (signálních) informací jsou rozesílány rovněž individuálním zájemcům e-mailem. Bibliografické údaje jednotlivých vybraných článků jsou tematicky členěny do oborových tříd a zpracovávány do databáze na stránkách technické knihovny. Přehled sledovaných oborů odpovídá širokému profesnímu zaměření zaměstnanců velkého hutního podniku. Většina zaměstnanců však preferuje formu adresního zasílání elektronickou poštou. Zahraniční časopisy jsou také zpracovávány pro databázi METAL (gesce tváření kovů). Obsahy vybraných tuzemských periodik jsou rovněž uvedeny na intranetu. Individuální zájemci pak požadují kopie plných textů nebo si příslušný titul vypůjčí.

Technická knihovna zajišťuje evidenci a oběh informačních materiálů včetně řízených dokumentů, cirkulaci časopisů a distribuci periodik pro vnitropodnikové útvary.

Eviduje a archivuje publikace zaměstnanců podniku (články, přednášky), překlady a provádí informační záznamy o ukončených výzkumných úkolech, na kterých se podíleli zaměstnanci podniku.

Metodicky řídí šest provozních knihoven a zajišťuje správu studovny. Zajišťuje reprografické služby, skenuje a zhotovuje vazbu některých vnitropodnikových dokumentů.

Nejvíce žádanou službou je monitoring denního tisku, který zaměstnanci střediska každodenně provádějí. Všichni zaměstnanci akciové společnosti tak mají každý pracovní den v sedm hodin ráno připraven na hlavní stránce intranetového portálu přehled zpráv z tuzemského denního tisku týkající se ocelářského průmyslu formou naskenovaných novinových výstřižků.

Rešeršní činnost

Referát Technickoekonomických informací vypracovává jednorázové a průběžné rešerše z různých informačních zdrojů. Hlavním zdrojem zůstává databáze METAL na CD-ROMu. Vytváří dokumentačně-bibliografické záznamy o přírůstcích knihovního fondu, nových článcích ze zahraničních a tuzemských odborných časopisů a sborníků pro vlastní databázi a pro databázi METAL (gesce tváření kovů). Poskytuje také poradenské služby a odborné konzultace k vyhodnocování rešerší a firemních informací.

Ostatní činnost

Součástí pracovní náplně referátu Technickoekonomických informací je správa databáze specialistů (překladatelů a tlumočníků a agentur). Zprostředkovává mimo jiné také překladatelské a tlumočnické služby, konzultace k technickým překladům z jazyka anglického, německého, ruského a polského. Zajišťuje také expresní překlady pro vnitropodnikové útvary.

Spolupracuje na řešení projektů výzkumu a vývoje, sleduje vědeckotechnické akce, výstavy a veletrhy.

Prioritou informačních pracovníků je zpracovávání a vyhledávání informací z technických vědních oborů. Proto tito pracovníci mají technická vzdělání, většinou se zaměřením na metalurgii a materiálové inženýrství a odpovídající jazykové znalosti.

Řízení informací a znalostí je nezbytnou podmínkou rozvoje podniku. Sdílení znalostí a dovedností se stalo součástí strategické vize společnosti ArcelorMittal. Byl přijat Program řízení znalostí (Knowledge Management Program), jehož hlavní ideou je nejen shromažďování znalostí, ale i jejich vzájemná výměna a implementace /4/.

Struktura informačních služeb v ArcelorMittal Ostrava a.s. je založena na dlouhodobém vývoji a tvoří dodnes fungující systém. Ale i zde v souladu s podnikem přijatou strategií neustálého zlepšování procesů a používání nejlepších praktik se služby informačního střediska budou dále měnit a získávat novou podobu.

Závěr

Otázka informačního zabezpečení hutních podniků je v současnosti závislá především na postoji managementu konkrétních podniků k těmto činnostem. Je na každém podniku, aby si uvědomil důležitost informací a nutnost finanční podpory informačních středisek a technických knihoven.

Bohužel však zejména z důvodu nedostatku financí docházelo a stále dochází k rušení informační základny podniků. Řada technických knihoven a informačních středisek byla bez náhrady zrušena nebo silně personálně zredukována. V řadě případů došlo již k nevratným ztrátám informačního bohatství shromažďovaného celá desetiletí. Bude-li rušení informačních středisek a podnikových technických knihoven nadále pokračovat, hrozí nejen ztráta „historické paměti“, která je nezbytným základem pro další vývoj každého oboru, ale i ztráta kontaktu se světovým technickým vývojem v této oblasti, a tudíž také ztráta konkurenceschopnosti.

V principu je v současnosti možné získat jakékoliv informace jiným způsobem. Navzdory nebývalému rozšíření přístupu k informacím nelze hovořit o nadbytečnosti či zbytečnosti informačních středisek a informačních specialistů. V obrovském množství informací a jejich nejrůznějších podobách se podnik někdy není schopen orientovat. Získávání potřebných informací vyžaduje jak znalost relevantních bází a zdrojů, tak hlubší znalost vyhledávacích mechanismů a dotazovacích jazyků včetně soustavně získávaných zkušeností. Odborné informace v oborově orientovaných databázích v naprosté většině případů nebývají volně dostupné. Proto je existence informačních specialistů v podnicích prakticky nenahraditelná.

V následujícím roce skončí práce zájmového sdružení Informetal na projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Budoucnost tohoto střediska je proto také nejasná. Je nutné si uvědomit, jaké následky by přinesl zánik tohoto sdružení. Došlo by k zastavení doplňování databáze METAL, takže by v budoucnu ztratila smysl své další existence. Zájemci o informace by se museli obracet výhradně na zahraniční informační zdroje, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Jednalo by se o vyšší nároky na kvalifikaci informačních pracovišť ve vlastním podniku. Došlo by ke ztrátě části informací ze zemí střední a východní Evropy, které jsou v těchto databázích dosud pokryty slaběji. Došlo by ke ztrátě informací z některých tematických oblastí, jejichž sledování je v databázi METAL unikátní a nemá ve světě obdoby. Jedná se například o hutní druhovýrobu. Hrozila by ztráta „historické paměti“ o vlastních výsledcích českých a slovenských hutních podniků.

Je proto nutné doufat, že zejména finanční podpora tohoto sdružení bude i nadále pokračovat. Zajímavá situace v budoucnu vyplyne také z důsledku nedávno realizovaného (květen 2007) odkoupení VÚHŽ, a.s., a Vítkovic – Výzkum a vývoj, spol. s. r. o., Třineckými železárnami, a.s. Zabezpečení vědeckotechnických informací těchto společností se bude rozvíjet a získávat novou podobu.

V závěru je nutné si uvědomit, že informační systémy podniků musí fungovat a zpracovávat nejnovější informace systematicky a kontinuálně. Jakékoliv zásadní zásahy a přerušení informačních toků mají nevratný a nenahraditelný charakter.

Poznámky:

1. Např. Poldi Hütte využívá německých kontaktů a trhů.
2. Mezinárodní instituce sdružující přední nestátní výrobce hutního materiálu ve světě.
3. Dozorčí rada a Rada ředitelů.
4. Rada technických ředitelů, obchodních ředitelů, personálních ředitelů, různé pracovní komise.
5. Záznamy byly dodávány v letech 1990 – 1995.
6. http://www.trz.cz/knihovna
7. Společnost MSO PIPES & TUBES a.s. je stoprocentní dceřinou společnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. a je největším výrobcem trubek v ČR.
Použitá literatura:

  1. AMBROŽ, Petr. RE: Základní (standardní) činnosti HŽ, a.s. [elektronická pošta]. Message to: Jana Kocurová. 15 Dec 2006 [cit. 2007-11-15]. Osobní komunikace.
  2. ArcelorMittal Ostrava, a.s. [online]. c2005- [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.mittalsteelostrava.com/index.html>.
  3. FUKALOVÁ, Miluše. Padesát let technické knihovny 1. Nová Huť. 2002, roč. 9, č. 5, s. 7.
  4. FUKALOVÁ, Miluše. Vybrané problémy managementu informací a znalostí ve velkém hutním podniku. In: Inforum 2006: 12. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Vysoká škola ekonomická, Praha, 23. - 25. května 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, c2006 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/inforumk2006/pdf/Fukalova_Miluse.pdf>. ISSN 1801-2213.
  5. Hutnictví železa, a.s. Hutnictví železa, a.s. [online]. PRAHA: Hutnictví železa, a.s., c2003 [cit. 2007-11-15]. Základní informace o společnosti. Dostupný z WWW: <http://www.hz.cz/cz/asociace/ohz/zakl_info.php>.
  6. CHWISTEK, Gustav; ŠKANDERA, Boris. Vědeckotechnické informace v TŽ, a.s. Třinec. In: Inforum 2000: 6. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, 23. - 25. května 2000 [online]. Praha: Albertina icome Praha, c2000 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2000/prednasky/vedeckotechnick.htm>. ISSN 1801-2213.
  7. JUŘIČKOVÁ, Hana. Technická knihovna v Třineckých železárnách. Hutník. 2003, roč. 54, č. 50, s. 7. ISSN 1213-2810.
  8. ŠKANDERA, Boris. Odvětvový informační systém pro hutní průmysl. In: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. Odvětvové systémy čs. soustavy VTEI. I. Část. PRAHA: UVTEI, 1986, s. 127-151.
  9. ŠKANDERA, B.; TULACH, A.; MADUSIOK, P. Soumrak nad informačním systémem hutního průmyslu. Hutnické listy. 1993, roč. 48, č. 5, s. 62-64. ISSN 0018-8069.
  10. ŠKANDERA, B; TULACH, A; POLOCHOVÁ, B. 2003. 30 let databáze METAL - a co dál? In: Inforum 2003: 9. konference o profesionálních informačních zdrojích, 27. – 29. 5. 2003: sborník z konference informačních profesionálů [online]. PRAHA: Albertina icome Praha; Vysoká škola ekonomická v Praze, c 2002 - 2003 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/inforum2003/prispevky/Škandera_Boris.pdf>. ISSN 1801-2213.
  11. ŠKANDERA, Boris; VYKA, Jaroslav. Technické knihovny: nová doba temna. Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 8 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/1459>. ISSN 1212-5075.
  12. Technická knihovna. Zpráva o založení a rozvoji technické knihovny v Třinci. Třinec: Technická knihovna, 1954. 11 s.
  13. Třinecké železárny, a.s. Výroční zpráva Třineckých železáren, a.s. 2006 [online]. TŘINEC: Třinecké železárny, a.s., c2007 [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.trz.cz/trz/prilohy.nsf/(viewPublic)/VZ/$File/tzvzcz2006.pdf?OpenElement>.
  14. Zájmové sdružení Informetal [online]. c2002- [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: <http://www.informetal.cz>.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOCUROVÁ, Jana. Analýza stavu informačního zabezpečení hutnictví v ČR. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 12 [cit. 2019-10-15]. urn:nbn:cz:ik-12670. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12670

automaticky generované reklamy