1 Úvod – vymezení moderních volně dostupných encyklopedických děl

Za moderní encyklopedická díla dostupná na internetu lze považovat zejména ty encyklopedie, které se nějakým výrazným způsobem liší od encyklopedií tradičních tištěných. „Pouhá“ elektronická podoba nebo internetová dostupnost ještě sama o sobě modernost těchto děl nezaručuje, stejně jako modernost nezaručuje ani jejich „webovost“, „hypertextovost“, multimedialita, integrující periodicita a podobné charakteristiky typické pro většinu děl současného internetu. Co je opravdu moderní, je tak zejména výrazně nové, skoro až revoluční, pojetí autorství, otevřené dostupnosti a modelů řízení a hodnocení kvality obsahu těch encyklopedií, které jsou tvořeny kolektivně.

Firma Google 13. prosince 2007 představila svoji novou službu s názvem Knol – A Unit of Knowledge a veřejnosti ji 23. července 2008 v beta verzi zpřístupnila na adrese http://knol.google.com/. Otcem Knolu je zaměstnanec Googlu Udi Manber, kterého potřeba podobné služby napadla v souvislosti s nedostatkem informací o kreslených obrázcích a jejich tvůrcích na webu obecně.

VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha : Nakladatelství Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006. 1 350 s. 635 bar. a černobíl. il., váz. ISBN 80-7277-312-7.

Hudební oddělení Knihovny města Hradce Králové má za sebou roční provoz hudební encyklopedie Grove Music Online (GMO). Rok je krátká doba na opravdu fundované závěry, přesto se ale domníváme, že níže uvedená čísla leccos napoví. Při jejich posuzování musíme vzít v úvahu, že jde o hudební oddělení veřejné knihovny s počtem 26 výpůjčních hodin týdně, omezením provozní doby o prázdninách a s drobnými výpadky v průběhu roku.

Wikipedia (www.wikipedia.org) je projektem Wikimedia Foundation, jehož cílem je vytvořit online zdarma přístupnou, čistě elektronickou encyklopedii, a to v mnoha jazykových verzích. Jejím specifikem je však zejména charakter vzniku jejího obsahu - jedná se o kolaborativní dílo uživatelů Wikipedie, tj. obsah této encyklopedie je volně spoluvytvářen a přetvářen.

Tištěné encyklopedie a další referenční dokumenty se vyznačují třemi zásadními nedostatky (za prvé vyloučení možnosti doplnit text a statický obraz o zvuk a videosekvence; za druhé v podstatě lineární uspořádání a za třetí pomalá a nákladná aktualizace), které se sice projevovaly dlouhou dobu, ale teprve dynamický rozvoj trhu s produkty založenými na digitálních informačních technologiích (informačního průmyslu, chcete-li) přinesl na konci 20. století uspokojivé řešení těchto problémů v podobě elektronických verzí zmíněných dokument

Bez fulltextových rešeršních služeb (AltaVista, HotBot a další) a předmětových indexů (Yahoo!, Seznam.cz a další) bychom byli v kyberprostoru bez hranic ztraceni. Pokud najdeme rozumně početnou množinu dokumentů, která formálně odpovídá našemu požadavku, neznamená to, že máme vyhráno. Zmíněné databáze jsou totiž doplňovány automaticky (s pomocí programů označovaných obecně robot), resp.

Tezaurus Autority, v podstatě jednojazyčná kartotéka abecedně řazených lexikálních jednotek, obsahuje zhruba 180 000 hesel, a to jak biografických tak věcných, ze všech vědních oborů nalepených na kartách, za nimiž jsou zařazeny obálky pro doplňování dalších informací.

V poslední době se stalo zvykem ztotožňovat Internet s pornografickým časopisem, popř. návodem na výrobu atomové bomby. Každého, kdo toto tvrdí, by bylo záhodno posadit před počítač a nepustit ho od něj, dokud se neseznámí s nejneočekávanějšími informacemi, které toto médium nabízí. Já jakožto studentka knihovědy si, nebýt Internetu, nedovedu představit seznámení se světovou knižní historií v obrazech.

Máte pravdu a hned to také dám do pořádku. Kartotéka Knihovny AV ČR je opravdu kartotékou průběžně a pravidelně doplňovaných encyklopedických hesel. V encyklopedickém institutu ČSAV byla po celou dobu jeho činnosti nazývána Tezaurem. Spolupracovali s ní a dodnes stále spolupracují pracovníci ústavů AV, kteří se na sestavování československých a českých encyklopedií, dnes v různých typech nakladatelství, autorsky nebo konzultačně podíleli a podílejí.