Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

36. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

36. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN

0 comments

Letošní 36. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) se konalo ve Vilniusu v Litvě ve dnech 22.-23. 9. Předsedou zasedání byl zvolen Piero Atanasio z Itálie, hlavní osobou však byl nový ředitel Mezinárodní agentury ISBN (MA ISBN) od jejího přestěhování do Londýna pan Brian Green z EDItEUR.

Od nové organizace MA ISBN jsou výroční zasedání zahajována zprávou o činnosti organizace, včetně stanovení členských příspěvků na příští rok. Potěšující zprávou bylo, že na rok 2009 se příspěvky nebudou zvyšovat a že hospodaření MA ISBN v uplynulém roce vykázalo dokonce určitý přebytek. V nejbližší době tak bude možno přijmout pracovní sílu na částečný úvazek. Byla též podána zpráva o výsledcích voleb tří členů osmičlenného předsednictva organizace: na další tříleté období byly zvoleni paní Ingebjorg Rype z Norska, pan Serge Brack z Evropské unie a paní Pilar Gomez Font ze Španělska. Novými členy systému ISBN se staly Sýrie a Laos (syrská národní agentura pracuje při Sdružení syrských nakladatelů a laoská při Národní knihovně Laosu). Období, které následovalo po ukončení používání desetimístného čísla ISBN, bylo rozděleno do tří etap. Prvou je období přechodu – rok 2007, v němž došlo k přechodu na třináctimístné číslo ISBN a přestěhování MA ISBN do Londýna. Druhou je období konsolidace - léta 2008-2009. Třetí období 2009 bude již charakterizováno novými službami, které MA ISBN poskytne národním agenturám. Půjde především o interaktivní webovou stránku, kde budou mít národní agentury řádně platící členské příspěvky přístup i na neveřejné části této stránky. Budou moci opravovat údaje o svých vydavatelích přímo v bázi MA ISBN, budou mít přehled o všech účastnících systému ISBN, včetně adres, zodpovědných osob, přidělených bloků čísel apod. Malé agentury ISBN budou moci založit společnou databázi a sdílet vzájemně své údaje.

Z regionálních aktivit zmínil pan Green květnový seminář pro země jihovýchodní Asie v Bangkoku (za účasti národních agentur Kambodže, Číny, Indonésie, Laosu, Malajsie, Filipín, Singapuru a Thajska) a seminář pro země Latinské Ameriky sdružené v CERLARC, které se konalo v Rio de Janeiru.

Potěšující byla též zpráva, že se podařilo obnovit smlouvu s mnichovským nakladatelství K. G. Saur o znovuzahájení vydávání mezinárodního adresáře vydavatelů PIID (Publishers’ International ISBN Directory) souběžně v tištěné podobě i na CD-ROM. K on-line databázi budou mít přístup opět pouze platící členové systému, kteří si z ní budou dokonce moci exportovat data.

Poměrně překvapivá byla zpráva o tom, že první zemí, která bude nucena začít používat nový prefix 979, bude Francie. Celý dosavadní systém skupinových identifikátorů (tj. té části čísla ISBN, která označuje zemi nebo v některých případech jazykovou oblast) bude v novém systému změněn. Po prefixu 979 budou následovat jen dvoumístné identifikátory, které již vždy – až na některé dosud nevyjasněné výjimky (Německo – Rakousko, Francie – kanadská provincie Québec) budou označovat zemi, nikoliv jazykovou oblast. Francii byl jako první zemi přidělen identifikátor 979-10. (Jen pro oživení paměti: Česká republika i Slovensko mají tento identifikátor 978-80).

Tolik ze zprávy pana Briana Greena, který moderoval i další – odbornou – část zasedání. To bylo pojednáno jako převážně diskusní v rámci pěti problémových okruzích: řízení agentur ISBN, ISBN a digitální publikace, ISBN a bibliografická metadata, ISBN a radiofrekvenční identifikátor RFID a ISBN a příbuzné identifikátory.

Není možno reprodukovat z obsáhlého jednání všechno, proto se zmíním jen o zajímavých a důležitých projednávaných problémech. Předesílám, že velkou výhodou Národní agentury ISBN v ČR (NA ISBN) je konsolidovaný, stabilní tým pracovníků, který již prošel všemi počátečními problémy, s nimiž se potýkají nestabilní týmy nebo mladší agentury a který se též může pohybovat pouze na prostoru vymezeném stávající legislativou. To je pro nás svým způsobem výhodné.

Značnému množství agentur činí problémy přidělování individuálních čísel ISBN, tzn. přidělování těchto čísel ojedinělým vydavatelům nebo vydavatelům vydávajícím nákladem vlastním. Stává se, že některé agentury zbytečně „věnují“ takovému vydavateli 10 nebo i 100 čísel ISBN, i když on potřebuje pouze jedno, nebo že od něj nejsou schopny získat základní údaje o knize, pro níž je číslo ISBN určeno. U nás je situace jednoduchá: individuální čísla ISBN se přidělují postupně z bloku 10 000 čísel a žadatel musí uvést všechny potřebné údaje, jinak číslo nedostane. Sledujeme také, zda nežádá opakovaně, což může naznačit že má potřebný živnostenský list a je pro něj výhodnější vstoupit do systému a přidělovat si čísla sám. Problémem jiných agentur, které každého (i individuálního) autora zahrnují do adresáře vydavatelů-účastníků systému ISBN, je svolení tohoto individuálního autora se zveřejněním jeho adresy a dalších kontaktů. U nás jsou striktně odděleni účastníci registrovaní v systému ISBN a vydavatelé neregistrovaní, u nichž se nezveřejňují interní údaje.

Placení za přidělování čísel ISBN je specifikem agentur, které jsou buď samostatné a výdělečně činné, nebo jsou součástí komerčních institucí. Agentury pracující při národních knihovnách svých zemí (tedy většina – asi 60 % z nich) tyto problémy zpravidla nemají. Čísla ISBN jsou přidělována zdarma, stejně tak je bezplatný vstup do systému ISBN – jak tomu ostatně bylo původně při založení celého systému ISBN.

Nový PIID již bude více spojen s webovou stránkou MA ISBN, která umožní národním agenturám editaci záznamů. MA ISBN má při zpracování dat zasílaných agenturami problémy s různými formáty (údaje zaslané v jiném než doporučeném formátu nebudou zahrnuty do PIID vůbec), problémy se znaky nelatinkových abeced, ale i např. s chybějícími poli nebo duplicitními záznamy (stejný vydavatel uvedený ve více záznamech) apod. Tím, že agentury budou mít možnost přímého vstupu do adresáře na webové stránce MA ISBN a opravovat své chyby a překlepy přímo, značně usnadní práci MA ISBN. Ta počítá s tím, že v r. 2009 bude databáze PIID v interaktivní podobě již stoprocentně použitelná.

Opět proběhla diskuse o rozsahu aplikovatelnosti čísel ISBN, tedy čemu je přidělovat a čemu nikoliv, zda je přidělovat diářům, kalendářům, omalovánkám, písankám, sudoku, křížovkám, puzzle, hracím kartám atd. Naše NA ISBN má tyto problémy vyřešeny již řadu let. Základním hlediskem je informační hodnota publikace a její trvalá hodnota (pokud se omalovánky vymalují a křížovky vyplní, nemá publikace žádnou další cenu; pokud jsou ale tyto publikace doplněny např. básničkami či dalším textem s trvalou hodnotou, čísla se přidělují).

Velkým problémem je přidělování čísel ISBN on-line elektronickým publikacím. (V České republice se těmto publikacím čísla ISBN nepřidělují, protože pro to nejsou legislativní podmínky. Přidělují se tištěným publikacím a knihám na CD-ROM a DVD-ROM.) V zemích, kde se čísla ISBN elektronickým on-line publikacím přidělují, by se mělo každé číslo ISBN přidělit každému formátu/formě takové publikace. Znamená to, že jednomu titulu by mohlo být přiděleno deset i více čísel ISBN. Tam, kde se za čísla ISBN platí, tak vyvstává finanční problém a vydavatelé se jej snaží obejít tak, že přidělí číslo ISBN pouze jednomu formátu. Ve skutečnosti je ale titul k dispozici ve více formátech a ty „neočíslované“ tak nejsou od sebe odlišeny. Distribuce to řeší tak, že jim přidělí pseudo-ISBN. Vzniká tak zmatek a snižuje se důvěryhodnost celého systému ISBN. Není jiné řešení než doporučit vydavatelům, aby si sami vytipovali, o které formáty chystané publikace bude zřejmě největší zájem, a těm všem přidělili samostatná čísla ISBN.

Pokud jde o číslování částí knih (kapitol či jiných fragmentů), lze jim přidělit čísla ISBN, pokud obsahují základní bibliografické údaje (a tím vlastně potřebná metadata nutná k odlišení jednoho titulu od druhého). U nás se takové publikace vydávají jen zcela výjimečně.

Problém metadat u agentur spravovaných národními knihovnami prakticky neexistuje. Agentury mají (teoreticky) přehled o všech titulech, kterým vydavatelé-účastníci systému ISBN přidělili číslo. Problém je u komerčních agentur, které často nevědí, jaké číslo ISBN vydavatel jakému titulu přidělil.Tam, kde se provozují Books-in-Print (BIP), je praxe jednoduchá: záznamy knih bez potřebných metadat se do báze nedostanou a knihy tak nejsou nabídnuty k prodeji. Diskutovalo se o možné spolupráci agentur při národních knihovnách s BIP: zda by nemohly do BIP chybějící údaje předávat. Tato spolupráce by snad byla možná v největších agenturách (anglosaských, německých, francouzských i v severských zemích). Konkrétní dohody však zatím nebylo dosaženo. Diskutovalo se také o tom, zda by k metadatům měla patřit i cena, dostupnost publikace či její distributor. To jsou ale údaje zajímající BIP a nikoliv agentury, takže tyto údaje nebudou mezi metadata zahrnuty.

Velkého rozvoje dosáhlo v poslední době používání RFID (radiofrekvenční identifikátor). Ten ale označuje každý jednotlivý výtisk nákladu knihy a nikoliv titul jako celek, jako je tomu u čísla ISBN. Výhody RFID jsou např. v zamezení krádeží, v tom, že se k jeho snímání nepotřebují čtečky čárových kódů pracujících pouze kus od kusu – čipy jsou snímatelné i na určitou vzdálenost. Nevýhodou je, že RFID neidentifikuje vydavatele. MA ISBN by potřebovala normu, která by zahrnovala do RFID také ISBN a ISSN, jinak je v těchto mezinárodních systémech nepoužitelný.

Diskutovalo se také o vztahu čísla ISBN k dalším příbuzným identifikátorům, mezi něž patří URN (jednotné jméno zdroje), ISTC (standardní kód textového díla, kde se již zpracovává norma ONIX pro metadata a před založením je mezinárodní agentura) či ISNI (identifikátor jmen – nejen autorů knih, ale i zpěváků, herců či dalších umělců, vydavatelů a dalších přispěvatelů; mezinárodní norma ISO bude dokončena v r. 2009).

Charakteristickým rysem tohoto zasedání byl velký prostor věnovaný diskusi. Je to pochopitelné, protože nové vedení MA ISBN potřebuje získat dostatek informací od všech členů systému, aby mohlo efektivně pracovat. Příští výroční zasedání MA ISBN se bude konat v září 2009 v Soulu v Republice Korea a zasedání v r. 2010 v Lisabonu v Portugalsku.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JEŘÁBEK, Antonín. 36. výroční zasedání Mezinárodní agentury ISBN. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 11 [cit. 2019-10-16]. urn:nbn:cz:ik-12951. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12951

automaticky generované reklamy
registration login password