Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

12. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

12. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích

0 comments

Tato zpráva pojednává o 12. ročníku Konference o šedé literatuře a repozitářích, jenž se konal dne 17. října 2019 v Národní technické knihovně v Praze. Konference se skládala celkem z dvanácti příspěvků, přičemž přednášeli řečníci čeští i zahraniční. Zpráva přináší přehled jednotlivých příspěvků s vyzdvihnutím toho nejzajímavějšího, co během dne v Ballingově sálu NTK zaznělo.

Příspěvky

Příspěvek Alistaira Reece z USA s názvem Výzva začlenění šedé literatury do vědecké publikační platformy se věnoval představení vědecké publikační platformy s názvem GeoScienceWorld (GSW), jejímž cílem je spojit recenzované zdroje do jednotné online platformy. V současnosti se GSW věnuje projektu, díky němuž získají velký soubor dat, který je ovšem z 30 % tvořen šedou literaturou. GSW v tomto případě čelí několika výzvám, mezi které spadá příprava obsahu, dopad na funkčnost obsahu a potřeba vytvořit nové nákupní modely.

Do výzvy v rámci přípravy obsahu například patří chybějící průmyslový standard definice typu dokumentu (DTD) pro šedou literaturu nebo fakt, že současné nástroje platformy nejsou dostačující k nahrání veškerého obsahu. Dopadem na funkčnost se myslí především důsledky pro vyhledávání: bude třeba přidat možnosti do fasetového vyhledávání, vystihnout náležitosti šedé literatury a vyjádřit je v jazyce XML nebo indikovat stav recenzního řízení.

Reece uvedl, že migrace šedé literatury představuje velkou výzvu, přičemž se dá očekávat, že další neznámé vyvstanou v průběhu projektu.

Proces digitální transformace a odborníci na šedou literaturu aneb přednáška Dobricy SavićInternational Atomic Energy Agency (IAEA) se věnovala především tomu, jak digitální transformace ovlivňuje a bude ovlivňovat práci odborníků na šedou literaturu. Digitální transformaci označila za „nový způsob, jak vytvořit business modely s využitím nových technologií, stávajících znalostí a zásadních změn podstaty organizace“, přičemž díky ní bude možné sledovat nové zdroje příjmů, produktů a služeb.

Její závěr zněl: povaha šedé literatury se v závislosti na technologiích mění – přibývají nové druhy, zvětšuje se její objem, zvyšuje se rychlost tvorby – a je potřeba určitým způsobem zachovat důvěryhodnost a hodnotu informací. Potřebnou kompetencí odborníků bude schopnost třídit, vyhodnocovat a interpretovat data, což značí, že se stávající struktury pracovních míst budou měnit. Proto je třeba profesi odborníků na šedou literaturu posílit, a to například tréninkem a získáváním nových znalostí, spoluprací s příbuznými obory nebo skrze profesní sdružení.

Karolína ŠimůnkováMiroslavem Kuntem představili šedou literaturu v kontextu Národního archivu. Nejdřív se snažili upozornit na to, že v současnosti je definice šedé literatury velmi vágní, což může způsobovat problémy. Dále se věnovali problému výběru archiválií, kterému Národní archiv čelí. Je totiž nutné neustále provádět výběr z dokumentů veškeré produkce informací, která vzniká, což v dnešní době není snadné. Mimo jiné zmínili i komplikaci, se kterou bojují: degradací fyzických nosičů informací.

Přednášku s názvem abART, NK, VIAF a zemětřesení poskytl Jiří HůlaArchivu výtvarného umění. Hůla se věnoval především představení Archivu výtvarného umění jako spolku, který vznikl v roce 1984 a který vyvíjí vlastní informační systém abART. Tento systém je obsáhlou databází českého i slovenského umění a vznikl za účelem zpracování dokumentů a informací s důrazem je co nejpřesněji zachytit, utřídit a vědecky zpracovat.

Jiří Hůla při práci v archivu, který zastřešuje pražská galerie DOX
Jiří Hůla při práci v archivu, který zastřešuje pražská galerie DOX (foto: Pavel Farkas)

Systém zpracovává statisíce dokumentů uložených v Archivu, ať už jde o knihy, časopisy, katalogy, nebo pozvánky, plakáty, výstřižky, tiskové zprávy, fotografie či diapozitivy. Základním principem je atomizace vkládaných dat a jejich všestranné propojení, díky čemuž vytváří přehledy výstav, soupisy literatury, jubilea, soubory rodáků či regionálních osobností.

Hůla také uvedl, že z abARTu již čerpá například Národní knihovna, která od něj přebírá základní data a charakteristiky do souboru národních autorit a uvádí jej jako důvěryhodný zdroj, což představuje pro Archiv výtvarného umění a abART velký úspěch.

Ukázka systému abART
Ukázka systému abART

Zajímavou přednáškou byla Integrace Univerzitního repozitáře na TUL: Jak na to? od Jitky VenclákovéTechnické univerzity v Liberci. Vencláková popsala celý proces vzniku repozitáře univerzity a s ním spojené problémy i úspěchy, přičemž se podrobně věnovala i historii vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) na univerzitě.

Přednášející například uvedla, že VŠKP se na Technické univerzitě v Liberci ukládají již od roku 1956, přičemž během let 2005 až 2011 proběhla masivní digitalizace prací z let 2004 až 1990. Tyto dokumenty byly skenovány, neboť jejich fyzická podoba umožňovala digitalizaci při otevřeném dokumentu. Starší práce musely byly rozřezány, případně rozšroubovány a naskenovány na průtahovém skeneru.

Později padla otázka z publika, zda byly při skenování těchto prací nastaveny určité kontrolní mechanismy, tak aby nedošlo k odstranění nějaké významné informace. Vencláková přiznala, že nebyly. Dotazující tedy důrazně doporučila, aby v případě dokumentů, které se skartují a není možné je žádný způsobem obnovit, do budoucna univerzita nastavila automatizované kontrolní mechanismy, které budou sledovat, zda nedošlo ke změně či dokonce odstranění informací (pozn. red.: o tomto problému Ikaros referoval v minulosti).

Zajímavou informací z přednášky bylo, že studenti na TUL od roku 2018 mohou odevzdávat své VŠKP pouze online, a to do informačního systému STAG, což znamená, že již není nutné uchovávat práce ve fyzické podobě. Metadata prací jsou následně importována do repozitáře DSpace pro lepší uchování a vyhledatelnost.

V programu se objevily dvě přednášky alžírských doktorandů z University of Constantine 2, přičemž obě byly zaměřeny na digitální repozitáře. Khaled Mettai se věnoval měření hodnoty otevřených vysokoškolských a závěrečných prací v alžírských digitálních repozitářích, zatímco Babori Ahcene zkoumal, jak by se dala šedá literatura v alžírských institucionálních repozitářích zviditelnit.

Pavel StraňákUniverzity Karlovy představil datový repozitář LINDAT/CLARIN pro jazyková data. Uživatelem tohoto repozitáře může být kdokoli, kdo má jazyková data k dispozici a kdo je chce využít – může jít o univerzity či výzkumné instituce (lingvisty, historiky, učitele apod.).

Ukázka licencování v repozitáři LINDAT/CLARIN
Ukázka licencování v repozitáři LINDAT/CLARIN

Jedna z posledních přednášek nesla název Open Science Monitor a šedá literatura a přednášejícím byl Joachim SchöpfelGERiiCO laboratoře, výzkumného střediska University of Lille ve Francii. Cílem Open Science Monitor je poskytnout data a vhled do vývoje otevřené vědy v Evropě, stejně jako shromažďovat relevantní a aktuální ukazatele rozvoje otevřené vědy v Evropě a dalších globálních partnerských zemích.

Schöpfel mluvil o francouzské verzi tohoto nástroje, jenž tvoří reprezentativní publikační databázi francouzských autorů a jejich děl. Ambicí French Open Science Monitoru je do budoucna začlenit šedou literaturu, a to zejména prostřednictvím institucionálních repozitářů a francouzského portálu pro VŠKP, ale prozatím existují pochyby o proveditelnosti této akce.

Poslední tři přednášky se věnovaly oblasti práva souvisejícího s repozitáři. Matěj Myška poskytl posluchačům vhled do směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu na činnost knihoven a repozitářů a později se věnoval výjimkám pro uchování a zpracování kulturního dědictví na základě této směrnice. Jakub Míšek představil výjimku z autorského práva pro vytěžování dat výzkumnými organizacemi, přičemž zdůraznil, že pro knihovny a repozitáře nová výjimka není zásadní změnou, ale umožňuje snadnější provádění analýzy dokumentů ve vlastní databázi.

Matěj Myška a jeho prezentace
Matěj Myška a jeho prezentace

Zhodnocení

Tato konference byla pro mě úplně novou zkušeností, neboť téma šedé literatury znám jen povrchově. Témata přednášek byla aktuální a díky prezentujícím z různých organizací i z různých států velmi různorodá. Konference byla zároveň velmi dobře technicky i organizačně zajištěná (včetně tlumočení). Troufnu si ale přiznat, že obsah některých přednášek na mě byl vzhledem k chybějící praxi a kontextu příliš náročný. Tuto akci bych tedy doporučila spíše lidem, kteří mají v problematice šedé literatury a repozitářů větší přehled.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KŘÍBKOVÁ, Jana. 12. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Ikaros [online]. 2020, ročník 24, číslo 2 [cit. 2021-03-04]. urn:nbn:cz:ik-19532. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/19532

automaticky generované reklamy
registration login password