V. Rous představil Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) a na příkladech z jeho praxe prezentoval základní charakteristiky učící se organizace (P.M. Senge), ke kterým patří: 1) mistrovství v oboru, 2) mentální modely související s procesním řízením (zaměstnanci znají procesy v organizaci a umí je měnit k lepšímu), 3) sdílení vizí (vč. definice cílů a účelů), 4) týmové učení, 5) systémové myšlení. Základem učící se organizace je systémová práce s informační zdroji a znalostmi, která je v rámci IKEMu realizována prostřednictvím Vědecké lékařské knihovny. Organizace musí mít zavedeny procesy zpracování informací (získávání, ukládání, využívání) podpořené kvalitní infrastrukturou. Klíčovou otázkou je změna technologie monitorů (LCD monitory), která přispívá k tomu, že stále více uživatelů pracuje s informacemi dostupnými na síti s tím, že počet návštěvníků knihovny se snižuje. Učící se organizace by měla nacházet cestu od dat k moudrosti (data – informace – znalosti – moudrost). Tyto procesy je potřeba podpořit také vzdělávacími aktivitami, které se v IKEMu rozvíjejí v rámci činnosti knihovny. Správu znalostí v IKEMu nezajišťuje pouze knihovna, ale i další útvary. Efektivní fungování podpůrných procesů je předpokladem pro excelentní fungování procesů hodnototvorných.

(js)