V letošním roce jsem měl příležitost vydat se do Rakouska na dvě inspirativní knihovnické cesty. První, v květnu, měla v zásadě charakter internacionální, ale pochopitelně jsem se na ní ve zvýšené míře potkal s kolegyněmi a kolegy z Rakouska. Ta druhá, v září, měla primárně rakouský národní obsah, ovšem významně poznamenaný účastí ze zahraničí.

Květnová cesta se ovšem týkala akcí dvou: 7. května se uskutečnilo 17. výroční zasedání Rady Evropského úřadu knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (EBLIDA), následující den pak mezinárodní konference Knihovní politika pro Evropu, jejímiž organizátory byly vedle EBLIDA NAPLE Forum (Fórum národních instancí pro veřejné knihovny [1]), Svaz veřejných knihoven Rakouska a Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků. Sešlo se na ní přes 180 účastníků z více než 30 evropských zemí.

Na výročním zasedání Rady EBLIDA, organizace hájící a prosazující na půdě „evropských“ těles i kuloárů zájmy knihovnické a informační obce a samozřejmě zájmy uživatelů veřejných knihovnických a informačních služeb, se poprvé účastnili zástupci nových členů z České republiky – Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a Asociace knihoven vysokých škol (AKVŠ). O výsledcích pravidelných voleb členů Rady a prezidenta EBLIDA se případní zájemci dozvědí jinde. Zde bych rád zdůraznil význam úsilí EBLIDA právě v současné době, kdy po loňské anketě Evropské komise k zelené knize Autorské právo ve znalostní ekonomice se rýsuje nové kolo jednání o řešení nazrálých, či lépe přezrálých problémů autorskoprávního rámce působení škol i dalších vzdělávacích zařízení, knihoven a jiných paměťových institucí v současných podmínkách na evropské úrovni (rozuměj v rámci EU). Ostatně k jistému pohybu v tomto ohledu dochází i na úrovni globální, na půdě Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).

Aby si EBLIDA mohla oprávněně nárokovat, že vystupuje za knihovníky celé Evropské unie, a v důsledku toho aby její hlas zněl co nejautoritativněji, učinila tato organizace v předchozích letech mnohé, aby se do její činnosti zapojila také sdružení z nových členských zemí EU. Zástupci SKIP a AKVŠ tedy rozhodně nebyli na zasedání Rady nováčky osamělými.

Před vlastním zasedáním rady se konala setkání pracovních skupin. To, jehož jsem se zúčastnil – Skupiny expertů pro informační právo (tedy nejen pro právo autorské) -, naznačilo možný přínos pravidelné účasti na práci skupiny, včetně osobních kontaktů, ta je však pro SKIP mimo reálný dosah: její členové se pracovně scházejí několikrát ročně v různých koutech Evropy.

Z výměny informací na květnovém setkání v učebně Rakouské národní knihovny v Hofburgu bych chtěl zmínit zejména otázku potenciální zásady (vytyčované dosud částí knihovnické obce i mimoknihovnické veřejnosti, ale frekventované i v „evropských“ kulturněpolitických kruzích), že obsah (dílo, záznam) v analogové formě, jenž dosáhl již tzv. volné domény (pro něž uplynula doba trvání majetkových autorských práv), má zůstat ve volné doméně i po digitalizaci. Byly vysloveny pochybnosti o reálné možnosti takovou zásadu (v éře neoliberalismu) prosadit – nicméně kolega z Norska sdělil, že Ministerstvo kultury a církevních záležitostí zpracovalo a předalo parlamentu Národní strategii digitální ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví [2] takovou zásadou se řídící. K této otázce zcela jistě ještě něco uslyšíme – domnívám se ovšem, že závěr bude spíše záporný.

Motto následné konference – Knihovní politika pro Evropu – je vlastně třeba číst jako požadavek přijetí strategie rozvoje evropských knihoven. V tzv. Vídeňské deklaraci přijaté na závěr tohoto – jak vypovídají výše uvedené údaje o účasti – reprezentativního shromáždění je Evropská komise vyzývána mj. ke zpracování tzv. bílé knihy [3], v níž by byly analyzovány potřeby rozvoje knihoven ve znalostní společnosti s apelem na vlády, aby věnovaly působení knihoven náležitou pozornost, a k tomu, aby podpora knihovnám vyšla za rámec prestižních projektů a aby byla vytvořena evropská infrastruktura pro jejich působení.

Konference se konala v sále, kde (i) před staletími vystupovali velikáni ducha (prezident EBLIDA G. Leitner - pod nápisem Zkoumání příčiny)

C. Lux, ještě jako prezidentka IFLA

J. Thorhauge z Dánska, jeden z iniciátorů úsilí o evropskou politiku pro knihovny

Europeana a další veřejně přístupné digitální knihovny jsou prioritou Evropské komise v oblasti médií (Y. Volman)

Nová ředitelka EBLIDA J. Yeomans (uprostřed) v rozhovoru s A. Pirolou (Itálie - vlevo) a N. Altarribou (Katalánsko)

Účastníci konference na návštěvě v Hlavní knihovně Vídeňských veřejných knihoven

Ucpávky za euro si koupíte i v knihovně

Budova knihovny je přímo nad trasou podzemní dráhy - ale nic vás neruší

Kalendář se svátky různých kultur (náboženství) je pestrý

Velcí (knihovničtí) strejdové a tety ještě neodešli a klučina se již domáhá svého disku (samozřejmě – s "imigračním zázemím"...)

Průkazy Vídeňských veřejných knihoven pro děti

Idyla sobotního odpoledne

Druhá cesta mě v půli září na čtyři dny přivedla do Grazu – či chcete-li, do Štýrského Hradce, malebného města nedaleko rakousko-slovinských hranic, které je hlavním městem rakouské spolkové země Štýrsko. Jeho centrum je zapsáno na listinu Světového dědictví UNESCO a štýrští „Hradečáci“ hrdě deklarují, že mají nejzachovalejší barokní městské centrum.

V krásném prostředí tohoto města se konal 30. rakouský „Bibliothekartag“ [4], kterému hlavní organizátor – již jednou výše uvedené Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků – dal do vínku motto se slovní hříčkou „The Ne(x)t Generation : Das Angebot der Bibliotheken“ – což je vhodné si volněji vyložit (jak to ostatně také nejednou v různých variantách zaznělo v různých vystoupeních v průběhu samotného jednání) jako „Nabídka knihoven pro (nadcházející) generaci netu“.

Odborná setkání knihovníků v německy mluvících zemích mají tu výhodu, že jazykové komunikační přehrady mezi nimi neexistují, že se kolegové mohou, a to i ve veřejném knihovnictví, kde je ovládání komunikace v angličtině přece jen menší než v knihovnách vědeckých, snadněji seznamovat se zkušenostmi u sousedů. Tak značná část přednášejících přijela do Štýrska z Německa, ale i ze Švýcarska. Program byl koncipován ve velkorysém záběru – témata s abstrakty jsou k dispozici na webu; na blogu VÖB mohou být postupně vystaveny také prezentace, pokud (a až) je přednášející organizátorům předají. Snad alespoň několik zastavení.

Pro mne byla – pohříchu – v mnohém objevná vystoupení W. Hamedingera, jednatele podniku „Die Österreichische Bibliothekenverbund und Service GmbH“ (Rakouský svaz knihoven a služby, s. r. o.), servisního a rozvojového podniku Rakouského svazu knihoven, jenž vznikl před dvěma desítkami let na základě rozhodnutí rakouské vlády. Svaz a jeho podnik zajišťuje především pro vědecké a administrativní knihovny (ale nejen pro ně) škálu služeb, zejména již řadu let provoz systému ALEPH a dalších produktů i nám známé firmy Ex Libris. Právě v průběhu letošního října zprovozní první implementace systému Primo v beta verzi (počítá se s implementací v rámci celého konsorcia). Dalším polem jeho působení je kooperativní katalogizace, správa dat, (retro)konverze, správa autorit, obohacování elektronického katalogu (ve spolupráci s Deutsche Nationalbibliothek), další oblasti mezinárodní spolupráce atd. Kolegové v Rakousku ovšem stále teprve uvažují přechod na MARC 21, do budoucna ovšem počítají s RDA (Resource Description and Access – Popis a zpřístupnění zdrojů).

V bloku Služby knihoven nadcházející/síťové generace (viz poznámka ke slovní hříčce originálního motta konference) A. Kaschte z firmy Ex Libris nastínil strategii dalšího rozvoje, jak ji tato firma zformulovala do programu „jednotné správy zdrojů“ („unified resource management – URM“). Rakouské sdružení knihoven uvažuje první implementace beta verze URM na podzim roku 2011, provoz pak v roce 2012.

Vystoupení E. Hutzlerové z Univerzitní knihovny v Řezně (Regensburg) o vývoji Elektronické knihovny časopisů (i u nás známé EZB) bylo odměněno velkým potleskem jako uznání za vývoj a provoz tohoto nástroje. Kolegové v Řezně vyvinuli XML verzi EZB, která umožní integraci do jiného prostředí beze změny rozhraní, jakož i propojení na jednotlivé články (v současnosti 18,5 tisíc přes nakladatele, 55 tisíc přes agregátory). Jedním z dalších nových momentů, který je důležitý právě pro vědecké knihovny v německé jazykové oblasti, je doplňování záznamů časopisů o informaci o případné nabídce vydavatele typu „pay-per-view“, jež je významným kritériem pro možnost poskytnout nekomerčně službu elektronického dodání dokumentu na základě platného, velmi restriktivního právního rámce (např. v rámci subito).

Archivaci rakouského webu po přijetí novely mediálního zákona (kupodivu, jsou i země, kde něco takového žádné zemětřesení nevyvolá) představila B. Kannová z Rakouské národní knihovny. Poměrně detailní úprava umožňuje nejen „sklizeň“ knihovnou, ale zavazuje vydavatele i k aktivnímu dodání síťové publikace [5], pokud jde o zdroj s chráněným přístupem, resp. o jakýkoli, jejž se knihovně nepodaří uložit a vyžádá si jej. Zvláště záviděníhodná je úprava zpřístupňování. Národní knihovna může uchovávané publikace sdílet – vedle knihovny Úřadu spolkového kancléře, knihovny parlamentu a Státního archivu to mohou být také univerzitní, studijní a zemské knihovny stanovené vyhláškou. Na zpřístupňování publikací (původně) s chráněným přístupem může vydavatel uvalit až roční „embargo“, i tak je ovšem v oprávněných knihovnách možný přístup na místě pro jednoho souběžného uživatele, včetně zhotovení tisku.

Ve vystoupení B.-Ch. Kämpera ze Stuttgartu v bloku o konsorciálních smlouvách zazněla zajímavá informace o reakci nakladatelů a producentů online databází na Prohlášení Mezinárodního konsorcia knihovních konsorcií o globální ekonomické krizi a jejím vlivu na konsorciální licence z ledna 2009 [6], ve kterém knihovníci apelovali na to, aby se producenti v době snižování rozpočtů knihoven na akvizici zdrželi zvyšování cen: několik reagovalo pozitivně, někteří zvýšili ceny o pár procent; největší, nejrenomovanější, s nejvyššími vykázanými zisky ovšem zvýšil o desítky procent... Když kolegové z německých univerzitních knihovnických ústavů hovořili o profesním profilu v našem oboru, bylo všem přítomným jasné, že vedoucí pracovník v knihovně musí být „všeho schopen“. To také U. Krauß-Leichertová doložila záběry z knihovnického klání na letošní konferenci ALA – a rázem jsem se cítil jako „doma“, na akci pořádané SKIP.

Dobře jsem se cítil také ve skupině hostů ze zemí šíře pojaté střední Evropy (tj. včetně severní Itálie a Slovinska). V ní jsem také uslyšel něco o letošním Světovém knihovnickém a informačním kongresu v Milánu – např. že se jej zúčastnilo výrazně méně účastníků ze Spojených států, kde krize dolehla nejen na rozpočty knihoven, ale i na leckterého knihovnického kolegu osobně: řada z nich prý v důsledku krize přišla doslova o veškerý majetek. Jak známo, vedení IFLA s ohledem na projevy krize (a zvláště na odepření garancí ze strany státní administrativy) rozhodlo na jaře o přenesení místa konání Světového knihovnického a informačního kongresu z Austrálie do švédského Göteborgu, odkud se kolegové obětavě k uspořádání této akce z roku na rok nabídli. Tato skutečnost ovšem vyvolala bouřlivou diskuzi, která vycházela z nepochopení reálné situace. Zazněly v ní však také hlasy navrhující změnu frekvence této akce, a to jednou za dva roky. Nicméně, tento návrh se v Milánu – alespoň pokud jde o veřejná fóra – na pořad jednání nedostal.

Jak vidět, sféra knihovnictví se z mezí daných současností vytrhnout nemůže. Je ovšem nesporné, že ve Štýrském Hradci svět knihovníkům nastavil tu příjemnější tvář.

Účastníky konference vítal ve štýrskohradecké Městské hale řádný šraml

Předseda VÖB H. Weigel zahajuje Bibliothekartag (u pultu je vidět i krásné aranžmá plodů Štýrska)

W. Sühl-Strohmenger (1. místopředseda Spolku německých knihovníků - VdB), K. P. Böttger (člen Rady EBLIDA, dlouholetý činitel německých knihovnických orgánů), A. Pirola (ředitel Oddělení knihoven Magistrátu Milána, Itálie), J.-M. Reding (předseda Lucemburského sdružení knihovníků, archivářů a dokumentátorů)

Skupina zahraničních hostí s představitelem jednoho ze spoluorganizátorů konference zleva - G. Leitner (zde jako jednatel Svazu veřejných knihoven Rakouska - BVÖ) - K. P. Böttger, U. Langová (dlouholetá předsedkyně Bibliothek&Information International, SRN), J.-M- Reding, A. Pirola, S. Riedelová (předsedkyně Profesního svazu knihoven a informací - BIB, SRN)

Nad Štýrským Hradcem se nesly projevy veselí knihovnic a knihovníků dlouho do noci

Tři knihovničtí "bossové" - zleva: G. Leitner, H. Weigel, K.-P. Böttger

Mediální studovna Městské knihovny Štýrský Hradec v adaptovaném suterénu raně novověké budovy