Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Práva a svoboda ve třetím tisíciletí, aneb dokážeme si zajistit spravedlnost, bezpečnost i soukromí?

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Práva a svoboda ve třetím tisíciletí, aneb dokážeme si zajistit spravedlnost, bezpečnost i soukromí?

0 comments

Léto skončilo v půli srpna povodněmi a na konci září to vypadá, jako by už přicházela zima. O příčinách, průběhu, následcích i důsledcích šoku, který jsme všichni tak či onak prodělali, toho bylo již vyřčeno a napsáno dost a dost. Už v srpnu jsme občas slyšeli srovnání mezi živelní pohromou, která nás postihla, a teroristickými útoky z 11. září minulého roku. Jakkoliv je toto srovnání obtížné a kulhavé, minimálně jednu zkušenost nám obě události přinesly společnou - v praxi jsme se mohli přesvědčit, jak moderní mediální společnost reaguje na katastrofu, která se vymyká z měřítek běžných senzací a skandálů. V obou případech se po několik dnů či možná i týdnů zdálo, že se na celém světě prakticky nic jiného neděje, v případě loňské tragédie se dokonce plamenně diskutovalo o zlomovém momentu v lidské historii. Emoce však vyprchávají rychle a úměrně s časem a vzdáleností od skutečného epicentra katastrofy a pro většinu (lidstva v prvním případě, Čechů ve druhém) to už opět vypadá, že všechno běží ve svých starých kolejích. Svět je však přece jiný a - podobně jako nebezpečí povodní - si některé změny možná uvědomíme teprve, až bude tak trochu pozdě.

Koncem srpna publikovala britská organizace na obranu občanských práv na svých internetových stránkách rámcové rozhodnutí Evropské unie, které by mělo nutit evropské provozovatele pevných i mobilních telefonních služeb, stejně jako poskytovatele internetu, aby po dobu dvou let archivovali nahrané telefonní hovory, odeslané e-maily a dokonce i informace o tom, jaké jejich klienti prohlíželi webové stránky.

O návrhu nového rozhodnutí se v současné době diskutuje na úrovni vlád členských zemí a měla by být v nejbližší době předložena Radě EU. Jejím jádrem je povinné uchovávání dat telekomunikačními společnostmi v rozmezí 12 až 24 měsíců a jejich případné zpřístupnění vládám, soudům a policejním složkám po celé Evropě. Současná směrnice o ochraně osobních údajů v telekomunikacích dovoluje uchovávat data pouze po dobu nutnou k vyúčtování služeb. Návrh úpravy, navržený belgickou vládou, předpokládá, že by tyto údaje mohly být využívány při vyšetřování každého závažného trestného činu. Agentura Statewatch varuje, že toto rozhodnutí porušuje základní práva na ochranu dat a má dalekosáhlé důsledky pro vyšetřovací a soudní praxi. Současné dánské předsednictví se k problému zatím staví kompromisně - na jedné straně zdůrazňuje nutnost zavést určitá společná pravidla zavazující poskytovatele telekomunikačních služeb ke spolupráci při vyšetřování závažných trestných činů, zároveň ale požaduje nové záruky ochrany osobních údajů a informací. K diskusi o této problematice vyzvalo i širokou veřejnost - ta se může zapojit až do 30. října a tento problém se dostal i na program neformální schůzky ministrů spravedlnosti a vnitra při příležitosti výročí loňských teroristických útoků, které se zúčastnil i americký státní návladní John Ashcroft.

Již dříve vyjádřily své stanovisko ke hledání rovnováhy mezi respektováním občanských svobod a bojem proti terorismu některé organizace. Mezinárodní novinářská federace (IFJ) se domnívá, že "v průběhu minulého roku byly tradiční svobody omezeny ve jménu tzv. války proti teroru. Nyní se ukazuje, že sliby otevřenějších systémů vládnutí v Evropě jdou stranou a přednost mají zájmy Washingtonu a Bruselu."

(ECTA) vyjadřuje obavy, že navrhovaná úprava vůbec neřeší možnosti odvolání nespravedlivě obviněných. Navíc je zde riziko, že tzv. dočasná úprava vázaná na "války s terorismem" se může snadno změnit v trvalou, která ponechá zbytečně velký prostor pro případné zneužití.

Nejsilněji formuloval odpor proti rozhodnutí redaktor již zmíněné agentury Statewatch, Tony Bunyan, který tvrdí, že válka proti terorismu se změnila na válku proti svobodě a demokracii, která zavádí nové normy, kde se odpovědnost, prověřování a ochrana lidských práv stávají luxusem, který je možno zredukovat nebo zlikvidovat při obraně "demokracie".

Trochu paradoxní je, že požadavky větší bezpečností motivované změny vycházejí ze zkušeností a požadavků americké administrativy, která ale sama zvolila odlišný přístup k ochraně osobních údajů. Spojené státy a Evropská unie sice v zásadě sdílejí společný cíl zvyšovat ochranu svých občanů, Spojené státy však zvolily rozdílný postup při řešení tohoto problému. Místo jednotného, pro všechny závazného předpisu se ve Státech spoléhá na vzájemné působení legislativních opatření, která kombinují státní regulaci a uplatnění osobních práv. Evropská unie zvolila cestu vyčerpávající legislativní úpravy, která například vyžaduje vytvoření vládní instituce zabývající se ochranou údajů, registruje zpracovávané databáze a v některých případech musí předem povolit chystané zpracování osobních dat. Tento koncepční rozdíl způsobuje, že platná směrnice může v mnoha případech významně omezit možnosti amerických firem podílet se na nejrůznějších transatlantických obchodních transakcích, protože zakazuje předávat osobní údaje neevropským státům, které nerespektují evropské normy "přiměřenosti" pro ochranu těchto citlivých dat.

Ve snaze vyřešit tento rozpor zpracovalo americké ministerstvo obchodu ve spolupráci s Evropskou komisí koncepci tzv. "bezpečného přístavu". Schválena byla v červenci 2000 a v podstatě znamená, že jednotlivé americké firmy mohou získat certifikaci, která dokládá, že daná firma splňuje podmínky na "přiměřené" zacházení s osobními údaji v souladu s platnou evropskou směrnicí. Konkrétní informace o podmínkách, které musí americká organizace pro získání takové certifikace splnit, jsou uvedeny na nově spuštěné stránce americké vlády.

Mezi novinkami z poslední doby je však i příklad snahy využít internet při prosazování právního stavu. V červenci Komise spustila novou internetovou stránku, která se má zabývat případy zneužití práva EU. Jedná se vlastně o poradenskou službu, která má zdarma poskytovat konzultace o aplikaci práva Společenství, která je součástí již existující služby "Dialog s občany", v jejímž rámci budou dotazy zodpovídat právní experti. Služba funguje ve všech jedenácti oficiálních jazycích unie a všechny dotazy se budou vkládat do interaktivní databáze.

Komise vytvořila také síť pro řešení problémů s názvem SOLVIT, která je určena podnikatelům a soustřeďuje se na problémy s interpretací práva EU veřejnými orgány v členských státech unie. Ve všech státech už vznikla tzv. SOLVIT centra, která patří mezi veřejné služby. Práva a povinnosti stěžovatelů a veřejných orgánů upravuje doporučení Komise, které svěřuje odpovědnost za vyřešení problému v rámci jedné země právě tomuto centru. I pokud se problém týká více států, měla by příslušná centra udělat vše pro to, aby se problém vyřešil nejdéle do deseti týdnů.

V souvislosti se zaváděním nové domény nejvyššího řádu .eu se kompetentní orgány EU snaží řešit i problém známý pod pojmem "cybersquatting", tedy spekulativní registrování volných domén se známými nebo atraktivními jmény. Ve snaze definovat co nejúčinnější pravidla předcházející těmto praktikám vyzvala Evropská komise ty, kdo již měli s tímto jevem nepříjemné zkušenosti na jiných doménách, aby se s nimi svěřovali v rámci speciálně vytvořeného fóra. Ke "svěřování" slouží dotazník, který je na stránkách Generálního ředitelství pro vnitřní trh k dispozici až do konce října. Podaří-li se touto cestou ochránit doménu .eu před jinak značně rozšířenými praktikami, uvidíme v průběhu příštího roku, kdy by měla doména .eu začít fungovat. Prozatím se (do 25. října 2002) vybírá správce této domény (podrobnosti o výběrovém řízení byly zveřejněny.

Už si to asi ani nedokážeme uvědomit, ale síť sítí proniká do našich životů s neúprosnou důsledností. Každodenní pokroky a zdokonalení přijímáme tu s nadšením, tu s nevzrušeným klidem a svou závislost na nových komunikačních prostředcích si zpravidla začneme uvědomovat teprve, když něco nefunguje. Internet a další informační a telekomunikační technologie jsou přes svou dokonalost stále jen lidským výtvorem a jako takové si nesou i řadu "lidských" neduhů a problémů. Zda má evropský "úřednický" přístup k boji se stinnými stránkami vymožeností virtuální komunikace nějakou šanci, ukáže nejspíš už nejbližší budoucnost. Zatím se můžeme radovat třeba ze zpráv, že babí léto bude v říjnu. Kromě romantických povah, které se těší na procházky v barevné přírodě, to jistě potěší i všechny, kdo ještě zdaleka nedosušili povodněmi promáčené zdi.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ČADILOVÁ, Kateřina. Práva a svoboda ve třetím tisíciletí, aneb dokážeme si zajistit spravedlnost, bezpečnost i soukromí?. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 10 [cit. 2019-12-09]. urn:nbn:cz:ik-11127. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11127

automaticky generované reklamy