Jak už jsme vás informovali v krátké zprávě v polovině ledna, k 28. březnu 2013 bude definitivně ukončen projekt internetizace knihoven. Velmi podobné rozhodnutí přišlo ze strany ministerstva i na začátku roku 2012 a ukončení projektu hrozilo také v červenci 2011. V obou případech se ale situaci nakonec podařilo vyřešit a projekt mohl pokračovat. Tentokrát ale k žádné takové změně nedošlo, a více než 2.500 knihoven, které jsou v současné době do projektu zapojené, si budou muset zařídit připojení již na své náklady.

Knihovny a jejich zřizovatelé byli o rozhodnutí Ministerstva kultury informování ve dnech kolem 22. ledna dopisem (resp. e-mailem), pod kterým byl podepsán Milan Němeček, ředitel odboru umění, literatury a knihoven. Dopis proběhl i oborovou e-mailovou konferencí Knihovna v tomto znění:

Koncepce rozvoje s malým háčkem

Hned v úterý 22. 1. jsme se obrátili na Ministerstvo kultury s žádostí o vyjádření. Celá věc byla totiž poměrně neprůhledná a informace o ukončení projektu se neobjevily dokonce ani na webových stránkách ministerstva kultury (na rozdíl od oznámení v předchozích letech). Také samotné náhlé ukončení projektu bylo poměrně překvapivé, protože bylo de facto v rozporu s Koncepcí rozvoje knihoven v ČR, která pokračování projektu internetizace knihoven zmiňovala přinejmenším do roku 2015.

Získání odpovědí trvalo zhruba tři týdny, ale mnoho nových informací bohužel nepřineslo. Kupříkladu samotné ukončení projektu vysvětlila Hana Chýlová z tiskového oddělení v podstatě stejnými slovy která zazněla v původním oznámení, tj. nedostatkem financí. "Vzhledem ke sníženému objemu finančních prostředků, alokovaných v kapitole Ministerstva kultury na dotační programy, mj. též na podporu knihoven, bylo Ministerstvo kultury nuceno zvážit své priority. Do budoucna hodlá resort zaměřit svou finanční podporu na nadstandardní rozvojové projekty knihoven v rámci programu Veřejné informační služby knihoven. Zajištění připojení knihoven k internetu bude tedy po 28. 3. t. r. plně v kompetenci provozovatelů knihoven a Ministerstvo kultury se na realizaci a financování této činnosti po tomto datu již podílet nebude."

Ačkoliv Koncepce rozvoje knihoven jednoznačně specifikovala podporu projektu minimálně do roku 2015, v předkládací zprávě zmiňované Koncepce byl ukrytý jeden chyták:"V příloze části III. materiálu je uveden optimální stav financování programů Ministerstva kultury na podporu knihoven a zároveň i reálná výše prostředků těchto programů, schválená vládou na léta 2012, 2013 a ve střednědobém výhledu na léta 2014 – 2015. Optimální úroveň financování je předpokladem plnění jednotlivých cílů v maximální kvalitě i kvantitě, jejich plnění se však bude reálně odvíjet od možností veřejných rozpočtů v daném období." Jinými slovy, internet v knihovnách sice budeme podporovat do roku 2015, ale pouze pokud na to budou peníze. Což je slib-neslib a závazek-nezávazek jako v pohádce o chytré horákyni.

Ukončení projektu tentokrát bez médií

Ani další námitky ale nebyly zodpovězeny příliš uspokojivým způsobem. "Všechny dotčené knihovny byly informovány přímo, zároveň tuto informaci obdrželi i metodici krajských knihoven. Související informace pro knihovny jsou zveřejněny na webové stránce projektu, stejně tak i kontakty na některé lokální poskytovatele" odpověděla Hana Chýlová na dotaz, proč nejsou informace o ukončení projektu internetizace knihoven na webových stránkách ministerstva.

Jak už jsem ale zmínil, dříve tyto informace dostupné byly – viz. např. oznámení o pokračování projektu z roku 2011 (kdy byl projekt ještě pod správou Ministerstva vnitra), prověření možností pokračování projektu ze srpna 2011 a zpřesňující výzkum z října 2011 (koordinovaný již Ministerstvem kultury), schválení Koncepce rozvoje knihoven v lednu 2012, či oznámení o ukončení projektu v únoru 2012.

Tentokrát ale žádné veřejné oznámení neproběhlo a ani doplňující otázka nijak nepomohla. "K tomu nemáme víc co doplnit než bylo uvedeno v první odpovědi; informaci obdržely všechny relevantní subjekty" uzavřelo ministerstvo. Jenže právě záměrně vynechání veřejných kanálů (tj. přinejmenším webových stránek MK ČR) způsobilo i mnohem menší zájem médií a tím pádem i menší tlak na ministerstvo.

Jen pro srovnání: když hrozilo odpojení knihoven v roce 2011, o situaci informovaly např. Novinky či iDNES; v roce 2012 to byly mimo jiné Novinky, Lidovky, Lupa či Česká televize. Letos bylo ovšem mediální pokrytí spíše jen regionální.

Nevýhodné smlouvy a nulová odpovědnost

"Ve spolupráci s Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR bude MK sledovat vývoj situace, nicméně na základě předchozího průzkumu se nedomníváme, že by v dnešní době existence mnoha lokálních operátorů mělo zajištění vlastního připojení k internetu způsobit provozovatelům zásadní problémy, naopak vycházíme z toho, že lokální poskytovatelé mohou nabídnout cenu výhodnější než centrální poskytovatel." uzavřelo ministerstvo sérii doplňujících otázek a tedy i své vyjádření k celé věci.

V tomto závěrečném vyjádření ale jen tak mimochodem zazněl největší problém celého projektu a příčina jeho ukončení – neudržitelně vysoké náklady. V podstatě hned od svého spuštění byl Projekt internetizace knihoven médii i odborníky opakovaně kritizován, že je nesmyslně předražený. A on předražený skutečně byl. Díky nevýhodným smlouvám platilo ministerstvo až šestkrát vyšší ceny než jaké byly ceny běžné na trhu. Ale to je samozřejmě v první řadě problém ministerstva, které mělo situaci urychleně řešit.

"Ministerstvo kultury realizuje projekt od 28. března 2012, předtím byl projekt realizován i financován Ministerstvem vnitra v rámci Komunikační infrastruktury systémů veřejné správy. MK nemělo žádnou možnost do procesu výběrových řízení vstupovat" upozornila Hana Chýlová i v rámci naší komunikace. A dlužno dodat, že má pravdu. Ale ať už za to nese odpovědnost jedno ministerstvo nebo druhé, byl to jejich problém a jejich odpovědnost. Takhle ale na nevýhodné smlouvy a de facto "neschopnost" státní správy vyjednat lepší podmínky nakonec doplatí ti, kteří za nic nemohou – tedy knihovny a jejich uživatelé, kterým teď celý dlouholetý projekt jednoduše "vypnou".

Ostatně závěrečná věta "vycházíme z toho, že lokální poskytovatelé mohou nabídnout cenu výhodnější než centrální poskytovatel" je už z principu poměrně absurdní. Na celém světě vznikají konsorcia a dochází ke sdružování a centralizaci právě proto, aby byly cenové podmínky co nejvýhodnější – jen u nás je tomu naopak. Pokud ale PIK dlouhodobě fungoval s vědomím, že je dražší než kdyby si to knihovny zařídily samy – pak to rozhodně není důvod k ukončení projektu (a ponechání knihoven "na vlastní pěst"), ale k zásadnímu přepracování projektu (a revizi původních smluv), případně k vyvození personálních důsledků u lidí, kteří takto nevýhodné podmínky dojednali. Má otázka, jestli k nějakému konkrétnímu vyvození odpovědnosti na straně ministerstva vnitra nebo ministerstva kultury došlo, už ale zůstala bez odpovědi.

Budoucnost internetu v knihovnách?

Ukončení Projektu internetizace knihoven je tedy smutným důsledkem neschopnosti MV ČR a MK ČR uzavřít výhodné nebo alespoň dlouhodobě finančně udržitelné smlouvy. Místo toho raději vložili do Koncepce rozvoje knihoven "pojistku", která jim umožnila vzít své původní sliby zpátky a více než dva tisíce knihoven jednoduše odstřihnout. A udělali to navíc velmi šikovně, v podstatě zcela bez pozornosti médií, na rozdíl od obdobných pokusů v minulých letech.

Jak to tedy bude s internetem v knihovnách vypadat, až PIK koncem března oficiálně skončí? "Pokud jsem mluvil s krajskými metodiky, tak podle nich se s připojením většina knihoven, respektive obcí, nějak vyrovná," uvedl předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR a ředitel Knihovnického institutu NK ČR PhDr. Vít Richter. "I přesto mám trochu obavu, že se řada knihoven probere až 29.3., tj. v okamžiku, kdy budou odpojeny."

Lze předpokládat, že se většina knihoven se zastavením státní dotace nějak vyrovná, a začne si připojení jednoduše platit ze svého rozpočtu – byť pravděpodobně na úkor fondů, akcí, služeb nebo něčeho jiného. Existuje ale ještě jedna alternativa. Na ukončení PIK hned v polovině ledna zareagovalo občanské sdružení Internet pro všechny, které knihovnám nabídlo pomoc při zprostředkování připojení přes některého z lokálních poskytovatelů zapojených do projektu. Většina z nich je ochotná knihovny připojit zdarma.

Rádi bychom tedy knihovnám doporučili podívat se na článek o možnostech připojení, prohlédnout si databázi knihoven a místních poskytovatelů a případně kontaktovat předsedu sdružení Internet pro všechny, pana Miloslava Sovu. Věřím, že ukončení PIK zvládnou všechny knihovny bez velkých problémů, a peníze dosud rozhazované za předražený projekt se podaří využít mnohem lépe. Jak se uvádí i na stránkách sdružení, "Internet do knihoven je mrtev, ať žije internet pro knihovny!".