Ze závěrů posledních výzkumů vepřů, tvorů, kteří jsou údajně fyziognomicky nejblíže člověku a poskytují tudíž ideální transplantáty, vychází najevo, že kromě objevu opiátů (endorfinů), které mozku slouží k uklidnění při výskytu stresových situací, byl učiněn další závažný objev: zjistilo se, že mozek vepřů a tudíž i lidí (dedukce) produkuje molekulu spouštějící něco jako jednoduchý podprogram, schopný eliminovat na minimum rozdíly mezi přijímanými a již uloženými informacemi a vyhledávat tudíž mezi přijímanými informacemi jen informace totožné s těmi, které již jsou v mozku uloženy. Vznikají tak jakési klony, tj. kopie stejných informací a tím i myšlenek.

Objev není pravděpodobně úplně nový protože podobného jevu si u svých vepřů všiml již čínský pastevec M´Tung v dynastii Ming. Jeho poznatek byl však - díky nedostatečné komunikaci mezi pastevci v údolí Žluté řeky a především mezi pastevci a vládnoucí třídou kněží a pozemkové aristokracie, která vzdělání a výzkumné činnosti pastevců nepřála – předáván po generace výhradně ústně. Navíc pastevec nebyl při svých pozorováních vybaven dokonalou technikou a jeho jediným nástrojem byl tupý bronzový nůž. Ke svým zjištěním dospíval pravděpodobně pouhým pozorováním a nikoliv histologickým výzkumem mozku vepřů. (Stal se tak možná prvním sociologem chování zvířat, pozn. autora). V následujících stoletích byly jeho poznatky zapomenuty a objevily se až v renesanci – bohužel však ve zcela zkomolené podobě (dochoval se jediný útržek tohoto spontánního pozorovatele: "Řekl bych, že čím jsou ta prasata zanedbanější, čím větší svinstvo sežerou, tím jsou si jistější a sebevědomější ... Mám to hlásit vejš?" (...použit anglický překlad z arabštiny, pořízený na základě dešifrace poznámek uchovaných v uzlovém písmu náčelníka kmene pastevců, přičemž dva /nejdůležitější!?/ uzly, byly nezřetelně čitelné), s poznámkou britského překladatele, že výsledky pastevcova pozorování jsou dílem pomateného ubožáka.

Současný objev je znepokojující zejména proto, že u některých uživatelů závislých na Internetu, dle pozorování neurochirurgů věhlasných klinik, se tato anomálie nešíří nervovým systémem rychlostí v metrech za sekundu, jako je tomu u normálního člověka, ale rychlostí blízkou rychlosti světla.

Co z toho vyplývá?

Závěry výzkumů by nemusely být alarmující, kdyby současně nehrozilo nebezpečí, že komplexním provázání světa WWW, se může z dosud pomalého procesu šíření tohoto jevu stát zhoubná epidemie.

Jestliže se prokáže, že podobné procesy jako v mozku vepřů probíhají i u člověka – a to se prokáže, (na to vezměte jed, pozn. autora), potom nezbývá, než hledat cesty jak vývoj tohoto ďáblova prostředku zabrzdit.

Vědci tento nový fenomén zatím podceňují. Na obranu lidstva se zdvíhají zatím jen občané, jejichž jedinou zbraní je jejich nejvyšší morální kredit.

V měsíčníku "Science and Future" upozorňuje věhlasný učenec a meteorolog P. S. Behnda, bývalý ředitel ústavu pro meteorologické desinformace na zajímavý poznatek – čím blíže se podle výsledků jeho měření blíží servery k zemským magnetickým pólům, tím je signál silnější a rychlost příjmu dat na Internetu větší. "Konečně se zúročí tísíciletá nepřízeň pobytu obyvatel v blízkosti rovníku", tvrdí populární humanista Behnda, "uprostřed Sahary budou uživatelé Internetu odolávat nepříznivým vlivům Internetu snáze, protože signál k nim patrně ani nedojde. Možná, že již v další generaci se degenerující vlivy prostředí v bohatých krajinách severu a jihu vyrovnají s chudými kraji rovníkové Afriky."

Někteří odborníci, mezi nimi patolog Maďar tureckého původu Miklos Nemethy z newyorské nemocnice "Saint Louis" (proslulé nebývalým počtem úmrtí), se na základě fenoménu klonování pokusil nově definovat informaci na biologické bázi.

Na matematickém vyjádření své konstanty pracoval Nemethy celý svůj dlouhý život (zemřel v roce 1997 v 92 letech) a dospěl k ní tak, že poměřoval hmotnost mozků prokazatelně intelektuálně nevyvinutých (IQ = 40-80) s hmotností mozků s IQ = 130-160. Nebudu zatěžovat článek podrobnostmi, ale hodnota "*" nikdy nepřesáhla hodnotu 1, a nejčastěji se pohybovala v intervalu 0,9898987-98989986. Z tohoto faktu přesto vyvodil zoufalý vědec řadu hypotéz. Za prvé že informace prakticky nic neváží, za druhé, že pokud v mozku je něco jako informace, potom u géniů stejně jako u jejich protipólu se vlivem klonování její množství časem srovná. Za tuto hypotézu byl vědec dlouho v nemilosti jak u geniálních, tak u všech ostatních, kteří ho obviňovali z "rasistického ostouzení" (cit. Deník "The Razor", v překladu břitva či žiletka??). Existuje, závažné podezření, že v posledních letech žil choromyslný stařec osamocen a jeho jméno špiněno demagogy kritikou).

V srdcích poctivých lidí je však tento obětavý lidumil vzpomínán zejména pro svoji kampaň, v níž razil heslo "Buďme sví, protože každej sme ňákej."

Proto ještě jednou vysílám do světa varování "Pryč s tou čertovskou skřínkou", ať se může Behndova konstanta "*" opět vyhoupnout nad hodnotu 1.