Helsinská univerzitní knihovna přívětivá vůči každému
Budova knihovny, která byla dokončena v roce 1840 podle projektu německého architekta Carla Ludwiga Engela v novoklasicistním stylu, který je pro Helsinky typický, je přitom spolu s tímto kostelem považována za jednu z nejvýznamnějších finských architektonických památek. Objekt přečkal bez úhony bombardování Helsinek sovětským letectvem během války v zimě 1939-1940 a v únoru 1944.
Knihovna, která byla založena v roce 1640 a původně byla umístěna v Turku, zde sídlí od roku 1845 - tehdy její fond čítal kolem 50 tisíc svazků (do dnešních dnů se rozrostl na 2,5 miliónu tištěných publikací a 2,7 miliónu dalších dokumentů). V centrální části knihovny byla v roce 1906 postavena kruhová věž o pěti patrech, kde je v současnosti přístupná literatura ve volném výběru a také vitríny se vzácnými tisky. V knihovně jsou otevřeny dvě velké studovny v historických místnostech s ochozy, kam se vchází ze sálu s referenční příručkou. V jedné z nich jsou instalovány čtecí přístroje pro mikrofilmy. Celkově knihovna působí dojmem útulnosti, v níž je vše na dosah ruky.
Knihovna, která plní současně funkci finské národní knihovny (její provoz je financován na základě dohody mezi univerzitou a ministerstvem školství), spravuje také několik speciálních sbírek, z nichž by měly být jmenovány aspoň tři: soubor rukopisů hudebního skladatele Jeana Sibelia (jehož odkaz připomíná v jednom z helsinských parků zvláštní monument) - vydávání kritických edic jeho díla bylo zahájeno v roce 1998, kartografická sbírka A. E. Nordenskiölda, která byla zařazena do registru světového dokumentového dědictví v rámci programu UNESCO "Memory of the World", a především v západoevropském měřítku unikátní slovanská sbírka. V době, kdy Finsko mělo statut autonomní provincie Ruska, knihovna dostávala v letech 1828 až 1917 povinný výtisk z celého impéria. Díky tomu je složení této sbírky po jazykové a geografické stránce velmi rozmanité.
Finsko se v oblasti uplatňování digitálních informačních technologií pohybuje na špičce mezi evropskými zeměmi - a tento fakt se pochopitelně vztahuje také na knihovnictví, což mají možnost posoudit také návštěvníci / uživatelé Helsinské univerzitní knihovny. I neregistrovaný uživatel se může uvnitř pohybovat, aniž by musel komukoliv vysvětlovat pohnutky své přítomnosti. V rotundě je k dispozici patnáct počítačů, které je možné využívat jednak k práci s Internetem, což ocení zahraniční turisté, kteří by jinak museli vyhledávat internetové kavárny ve městě (totéž platí o helsinské městské knihovně, která nedávno obdržela od Gatesovy nadace cenu a s ní spojenou prémii milión dolarů za vstřícnou strategii v nabídce volného zpřístupnění Internetu veřejnosti), jednak jako terminály pro přístup do on-line systémů (v budované národní knihovní síti LINNEA) s více či méně poeticky znějícími názvy:
- HELKA (souborný katalog helsinských akademických knihoven a některých vědeckých a výzkumných institucí; 1,5 miliónu záznamů)
- LINDA (souborný katalog finských vědeckých knihoven; 3,6 miliónu záznamů)
- MANDA (souborný katalog regionálních veřejných knihoven; 1,9 miliónu záznamů)
- FENNICA (on-line verze finské národní bibliografie, která vychází pod stejným označením na CD-ROM od roku 1990 a obsahuje asi 650 tisíc záznamů s retrospektivou od roku 1488, které jsou zařazeny také v databázi LINDA)
- VIOLA (souborný katalog hudebnin a zvukových nahrávek)
- ARTO (databáze článků z tisíce finských periodik; 380 tisíc záznamů od roku 1995)
- SVEN (švédská národní bibliografie s retrospektivou od roku 1989)
- JULKI (bibliografická databáze publikací pracovníků univerzity od roku 1994)
K novým projektům elektronického publikování, které jsou rozvíjeny v gesci Helsinské univerzitní knihovny s podporou ministerstva školství, se řadí:
- ELEKTRA (plnotextová databáze ve formátech HTML nebo PDF pokrývající od roku 1999 asi 30 finských odborných časopisů a některé doktorské disertace)
- MUISTI (digitalizované knihy, mapy a jiné speciální dokumenty z fondů Helsinské univerzitní knihovny, Národního archivu Finska a dalších institucí)
- EVA (indexace a archivace elektronických publikací buď uložených na fyzických nosičích, nebo šířených po Internetu; tato činnost by měla být v blízké budoucnosti zajištěna legislativně v souvislosti s připravovaným zákonem o povinném výtisku elektronických publikací)
- FinELib (Národní elektronická knihovna, v níž jsou na základě licenčních ujednání zpřístupněny tři tisíce zahraničních časopisů a 80 bibliografických databází v rozhraní jednotlivých producentů - EBSCO Online, JSTOR, HighWire, Cambridge Scientific Abstracts, Academic Press, SilverPlatter International aj.)
- E-thesis (elektronické verze asi poloviny doktorských disertací a diplomových prací, které byly obhájeny na Helsinské univerzitě od roku 1999 a které jsou se souhlasem autorů volně vystaveny v PDF formátu)