Každoroční podzimní setkání knihovníků v areálu v Seči u Chrudimi na konferenci Knihovny současnosti začalo letos v úterý 11. září odpoledne. Čím vejde tento den do světových dějin dnes již všichni víme (konference českých knihovníků to rozhodně nebude). Zprávy o teroristických útocích ve Spojených státech poznamenaly nejen úterní večerní raut (se spoustou jídla, takže zbylo na všechny, s nepostradatelným(?!) vystoupením kouzelníka a celovečerní frontou na alkoholický koktejl z rukou dovedného barmana - sponzorováno firmou Sefira), ale celý průběh konference; nejeden řečník se ve svém příspěvku zmínil o informační společnosti, informačních technologiích, Internetu a souvislosti s šokujícími aktuálními událostmi.

První den konference

Pojďme se však věnovat odbornému programu konference; nejprve jedinému tematickému bloku úterního odpoledne - "Legislativa v knihovnictví".
Po úvodních slovech, která přednesli Jaromír Kubíček a Lea Prchalová, vystoupil Vít Richter (Národní knihovna ČR). Ten nejprve zrekapituloval současnou situaci v souvislosti se stávající strategií knihoven na období let 1999-2003 a dále informoval o důvodech pro vytvoření strategie nové (jelikož ta stávající je již z mnoha důvodů zastaralá - zejm. v souvislosti s rozvojem informačních a komunikačních technologií a potřebou reagovat na nové strategické materiály Evropské unie i vlády ČR). Nová strategie, jejíž návrh by měl být zveřejněn v prosinci tohoto roku, má především usnadnit formulování priorit a dílčích cílů knihoven a zlepšit vzájemnou spolupráci mezi knihovnami. V závěru V. Richter informoval o aktivitě Evropské unie e-Europe (resp. její české podobě ve formě Usnesení vlády č. 594 z června 2001 k Národnímu akčnímu plánu eEurope+) a jejímu vztahu ke knihovnám, a také o dalších aktivitách státní politiky týkajících se vzdělávání, informačních technologií a informační politiky. Své vystoupení ukončil výzvou - budoucnost knihoven spočívá ve změně služeb, které mají reagovat co nejvíce na potřeby uživatelů.

Blanka Koubová (Ministerstvo kultury ČR) shrnula úkoly ministerstva v souvislosti s novým knihovním zákonem č. 257/2001 Sb., který nabyde účinnosti 1. ledna 2002 (vyhlášky týkající se meziknihovní výpůjční služby a evidence a revize fondů, zřízení Ústřední knihovnické rady) a úpravami zákonů o povinném výtisku neperiodických i periodických publikací, které si vyžádaly změny v uspořádání krajů a souvisejícím přejmenováním některých knihoven.

Následovalo několik slavnostních okamžiků, kdy bylo předáno deset medailí Z. V. Tobolky za celoživotní dílo (uděluje Sdružení knihoven ČR). Letošními nositeli (čtenáři Ikara budou bohužel ochuzeni o sáhodlouhé životopisy jednotlivých osob) jsou: Mgr. Anna Bimková (ředitelka Městské knihovny v Praze), PhDr. Jarmila Burgetová, PhDr. František Choc (vedoucí knihovny Policejní akademie v Praze), PhDr. Marie Kletečková (Strahovská knihovna v Praze), PhDr. Miloš Papírník, PhDr. Vít Richter, Zora Sedlmayerová (SVK v Kladně), PhDr. Jaroslav Suchý (knihovna v Náchodě), Marie Vondrů (SVK České Budějovice) a PhDr. Bedřiška Wižďálková (Národní knihovna ČR).

V programu pokračovala Alena Mockovčiaková (Informační a poradenské středisko pro místní kulturu Praha) s tématem Veřejné knihovny v roce 2001. Věnovala se postupně knihovnímu zákonu a živnostenskému zákonu a problematickým otázkám, které z těchto zákonů plynou pro knihovny (zřízení knihovny, poskytování služeb, poplatky za poskytované služby).

Ohlédnout se za letošní akcí "Březen - měsíc Internetu" a pozvat knihovny k účasti na ročníku příštím přijel do Seče Jaroslav Winter, který obstaral závěr úterního odborného programu.

Druhý den konference

Druhý den konference byl programově nabitý doslova k prasknutí - zároveň probíhaly tři, resp. čtyři odborné sekce.

Začněme v sekci "Internet a knihovny opět po roce", kterou řídil Aleš Brožek. Kooperativní tvorbě národních autorit v praxi se věnoval Zdeněk Bartl (Národní knihovna ČR) a jeho kolegové - stávající spolutvůrci národních autorit z SVK Olomouc, SVK Kladno, Knihovny K. Dvořáčka ve Vyškově a ÚVT Univerzity Karlovy v Praze.

Na téma Potřebujeme 11 souborných katalogů na Internetu? pohovořil Aleš Brožek (SVK Ústí nad Labem). Předložil výsledky srovnání těchto katalogů podle několika kritérií (počet záznamů, knihovních jednotek, přispívajících knihoven, vyhledávacích hledisek atd.), poté se snažil odpovědět na položenou otázku: Souborný katalog je pro knihovny bez vlastního online katalogu jedinou možností internetové prezentace, souborné katalogy informují o různých typech dokumentů. Není třeba počet SK snižovat, ale spíše je zkvalitnit.

Ivo Brožek (Knihovna PF UJEP Ústí n. Labem) ukázal na případu řešení rešerše pro potřeby vysokoškolské studentky možnosti Internetu jako rešeršního nástroje. Věnoval se jednotlivým internetovým informačním zdrojům (katalogy knihoven, internetové vyhledávače) a prezentoval jejich využití pro konečnou podobu rešerše.

S další možností využití Internetu, tentokrát v akviziční činnosti knihoven, seznámila Iva Celbová. Představila jednotlivé internetové zdroje informací o knižních novinkách z produkce domácích nakladatelství a internetové zdroje jako alternativu k tradičnímu způsobu nákupu nových knih do fondu knihovny (katalogy knihoven, databáze týdeníku Nové knihy, katalog velkoobchodu Kanzelsberger, databáze firmy Anopress, webové stránky nakladatelů a knihkupců, internetová knihkupectví).

Odpolední část sekce "Internet a knihovny opět po roce" zahájila Lenka Prucková (Okresní knihovna Olomouc) a podělila se s posluchači o první zkušenosti s provozem internetového centra pro integraci minoritních skupin obyvatelstva při Okresní knihovně v Olomouci.

Zdeněk Jonák (Výzkumný ústav pedagogický Praha) v příspěvku Od informace k metainformaci představil jeden ze systémů automatické podpory vytváření metadat z primárních dokumentů, který nese název ATLAS.ti.

Ukázku internetových portálů a serverů na podporu informačních služeb a knihoven připravila Anna Stöcklová (Ústav inf. studií a knihovnictví FF UK). Jedná se o portály, na jejichž tvorbě a správě se podílejí někteří pracovníci i studenti katedry - portály Věda.cz, Valné hromady a Veřejná virtuální knihovna (Tulák po webu).

Závěr v této sekci patřil příspěvku Filipa Vojtáška Archivace a zpřístupěnní elektronických dokumentů se zaměřením na webové zdroje. Po úvodní teoretické části věnované typologii elektronických dokumentů, aspektům a strategii archivace webových zdrojů a zahraničním projektům, které se zabývají touto problematikou (Pandora, PADI, Kulturarw3, NEDLIB, Nordic Web Archive), pohovořil o relevantním českém pilotním projektu "Registrace, ochrana a zpřístupnění domácích elektronických zdrojů v síti Internet" (WebArchiv), jehož nositelem je Národní knihovna ČR.

Velkým tahákem byla sekce zaměřená na oblast konsorciálních projektů (resp. licencovaných elektronických zdrojů) financovaných nebo spolufinancovaných z rozpočtu grantového programu LI (bohužel, jen některé příspěvky se nakonec objevily ve sborníku). Úvodní příspěvek přednesl M. Lhoták (Knihovna AV ČR) na téma vyhledávání v tzv. neviditelném webu. Jde o téma, které v poslední době po zásluze poutá značnou pozornost odborného tisku, a to nejen v souvislosti s často publikovanými, úžas vzbuzujícími statistikami o velikosti databází vyhledávacích služeb (jen namátkou: Google oznámil, že indexuje 1,3 miliardy webových zdrojů). Odhaduje se, že rozsah neviditelného webu je až stonásobně větší než té části webu, která je - byť nedokonale - zmíněnným způsobem pokryta. Přitom nezřídka tento materiál je zásobárnou cenných informací - aktuálních, přesných a v jiných dokumentech (tradičních i elektronických) nezaznamenaných. Z formálního hlediska do neviditelného webu spadají neindexované zdroje (ve formátech RTF, DOC, PPT, Flash a až na výjimky PDF) a dynamické webové systémy, které jsou ze své podstaty uzavřeny před roboty "klasických" vyhledávacích služeb (jako příklad M. Lhoták uvedl burzovní zpravodajství, předpověď počasí, polohy družic, katalogy produktů, adresáře firem aj.), i když se vyvíjejí a provozují služby, které tuto překážku aspoň částečně překonávají (např. Intelliseek). Řadu odkazů obsahuje konferenční sborník.

Novinky v mezinárodního projektu eIFL Direct, do kterého se zapojila v roce 1999 také Česká republika a díky níž je tuzemským knihovnám přístupné vybrané databáze firmy EBSCO, prezentovala jeho koordinátorka u nás H. Nová (NK ČR). Připomněla, že konsorcium má specifické postavení - na rozdíl od jiných byl výběr zdrojů předem dán, nejednalo se o licenčních podmínkácn, a tedy ani ne o ceně. V srpnu 2001 bylo registrováno 226 českých knihoven (veřejných, akademických, lékařských, veřejné správy a jiných). V tomto směru je ČR druhá za Ruskem. Bylo provedeno 300 131 rešerší, staženo 165 023 článků a prohlédnuto celkem 1 183 741 stránek. Největší zájem byl o týdeník The Economist. H. Nová správně zdůraznila význam propagace tohoto typu služeb ze strany veřejných knihoven. V příštím roce by měl být projekt rozšířen do 60 zemí a do portfolia zdrojů by měly přibýt zdroje pro přírodní vědy, které byly v této službě dosud zastoupeny ve velmi malé míře.

I. Kadlecová (Knihovna AV ČR) informovala o doplňkových zdrojích k systému Web of Science. Jedním z nich je ISI Links (tj. propojení citace článků s plným textem u vybraných vydavatelů - např. Academic Press, Elsevier Science, Springer-Verlag - týká se časopisů objednaných kterýmkoliv členem konsorcia akademických a velkých veřejných knihoven) - bude zprovozněn po shromáždění potřebných údajů a nezbytném testování. K dispozici vysokým školám bude rovněž ISI Journal Citation Reports (projekt LI??? byl schválen ve třetím kole programu LI, hlavním řešitelem je stejně jako v případě Web of Science právě I. Kadlecová). Dále je zajištěn dočasný přístup (1. října až 31. prosince 2001) do ISI Current Contents Connect.

M. Kolářová (Státní technická knihovna) hovořila o Virtuální polytechnické knihovně (projekt LI200028), která oficiálně vznikla v březnu 2000 (dnes konsorcium tvoří 20 knihoven). Běžný provoz systému byl zahájen 1. června 2001. V rámci VPK, která poskytuje služby v technických a aplikovaných přírodních oborech, byly nakoupeny multilicence na elektronické časopisy z produkce Elsevier Science (služba ScienceDirect) a Springer-Verlag (LINK). Jedná se o podobné smlouvě s dalšími vydavateli - John Wiley & Sons, Academic Press a American Chemical Society. Dalšími cíli VPK jsou koordinace akvizice periodik (resp. efektivní způsob nakládání s finančními prostředky v této oblasti) a poskytování bibliografických a reprografických služeb. Součástí VPK je totiž souborný katalog (s retrospektivou od roku 1992) - zatím s minimálními záznamy a lokací příslušného ročníku. Díky tomu si uživatelé mohou - po založení účtu u servisního centra VPK (STK) - objednat jeho prostřednictvím u účastnické knihovny elektronickou kopii vyhledaného článku. Kopie je doručena nejpozději do 72 hodin od převzetí požadavku. Ke službám VPK dále patří MVS a current contents (v obou případech zatím pouze u STK). Bezesporu nadstandardní službou je možnost vzdáleného přístupu do fondu VPK pro registrované uživatele (včetně plnotextových databází - souhlasili jen někteří vydavatelé) pomocí Ultra*Web.

B. Stoklasová (NK ČR), P. Krbec a J. Pavlík (oba ÚVT Univerzity Karlovy) představili projekt zkráceně označovaný jako Jednotná informační brána. Jeho funkce je v zásadě jednoduchá: umožnit přístup k různému typu informačních zdrojů pomocí společného rozhraní a vyhledávacího systému. Laický uživatel tak nebude frustrován skutečností, že musí pracovat se systémy s odlišnými dotazovacími jazyky. Z těch zdrojů, které jsou v současnosti u nás běžně rozšířeny, připadají v úvahu katalogy (včetně souborných) a sekundární databáze, licencované plnotextové služby a perspektivně také webové zdroje, které nejsou dosud systematicky registrovány (viz projekt WebArchiv). JIB využívá software MetaLib (producentem je firma ExLibris). V tomto prostředí lze vytvářet individuální uživatelské profily s nabídkou konkrétních zdrojů, které tento metavyhledávač zahrnuje. Jejich vzájemné propojení zajišťuje technologie SFX (OpenURL). V praxi to znamená, že u vyhledaného záznamu budou uvedeny navazující služby (např. MVS, primární dokument, objednání kopie - viz VPK). Experimentálně byly do JIB integrovány katalogy UK, NK, SVK v Olomouci, Univerzity Palackého, bibliografické a plnotextové databáze ProQuest 5000, Embase, Medline, OCLC, EBSCO Online. Přednáška byla bohužel přílš technicky orientována, pro snazší pochopení by byla lepší konkrétní ukázka.

B. Šmilauer (STK) seznámil s projektem LI01018, jehož cílem je v souhrnné podobě zmapovat domácí licencované zdroje (zejména ty, které jsou financovány z veřejných prostředků) ve ve vědě, technice a medicíně (STM). Na jeho řešení se podílí dvanáct odborných knihoven. Terciální databáze bude složena z šesti tabulek: licence, producenti, sekundární databáze, on-line seriály, on-line plnotextové a faktografické databáze a on-line monografie. Ke zpracování bude sloužit metadatové schéma Dublin Core (ve formátu XML). Pro věcný popis je navrženo MDT (vybrané znaky) spolu se zavedeným předmětovým heslářem v daném oboru (např. MeSH). Jako podklady bude primárně využita dokumentace týkající se projektů na podporu vědy a výzkumu v resortu MŠMT, kterou uchovává STK. Byla navázána technologická spolupráce s řešiteli projektu JIB (MetaLib, SFX).

P. Břicháček (AiP*Safe) stručně charakterizoval vlastnosti systému pro správu elektronických dokumentů AiP*Safe. Jeho druhá verze se mj. používá v digitální knihovně NK ČR (v běžném provozu od července 2001). Nová verze 2.5, která nahradí tu předchozí v září, bude plně podporovat XML jako interní formát (namísto dosud používaného DOBM) a dále k jejím funkcím bude patřit možnost propojení s produkty třetí strany.

J. Kadleček (Albertina icome Praha) názorně demonstroval fungování systému sciBASE firmy TheScientificWorld na objednávku elektronických kopií článků bez nutnosti uzavírat smlouvu o předplatném. Uživatel si může zdarma vyhledat články na základě zadaných kritérií (slova z názvu, autor, název časopisu či jeho ročník) a prohlédnout si záznam s abstraktem. Polytematická databáze pokrývá celkem 28 000 časopisů, z nichž 90 procent pochází z fondu British Library Document Supply Centre. Převažují tituly z vědy a techniky, v menší míře jsou excerpovány tituly z ekonomie a obchodu. Cena za každou kopii (10 až 20 dolarů) je tvořena součtem dvou částek: základním poplatkem a autorskoprávní poplatek. Kopie je dodána e-mailem ve formátu TIFF (podmínka vydavatelů). K prohlížení je určen jednoduchý program, který lze stáhnout ze stránek firmy. Platba probíhá z účtu zákazníka u producenta. Depozit je vratný a převoditelný.

M. Paráková (Ústřední knihovna UK) a P. Boldiš (ÚISK) prezentovali výsledky srovnávací studie, která se zabývá mírou duplicity časopisů v online plnotextových službách, a to na základě veřejně dostupných seznamů jejich producentů. Pro tento účel byly sledovány ProQuest 5000, EBSCO Online, PCI Full Text a LINK. Z výsledků např. vyplývá, že LINK se nepřekrývá z žádnou ze zbývajících služeb a naopak, což není překvapivé, byla zjištěno značné překrytí u EBSCO Online a ProQuest 5000. Zároveň se ukazuje, že je vhodné kombinovat citační rejstříky (Web of Science) s plnotextovými službami. Z portfolia EBSCO Online je 1307 titulů excerpováno ve Web of Science (z tohoto počtu je však 808 titulů k dispozici v plném znění až s určitým zpožděním), v případě ProQuest 5000 to je 502 časopisů, PCI Full Text 70 a LINK 45.

O průběhu sekce "Veřejné knihovny - regionální funkce", která probíhala dopoledne (a nakonec i odpoledne), referuje svým osobitým způsobem v samostatném příspěvku v tomto čísle Ikara Zlata Houšková. Pokud jde o odpolední sekci "Ochrana knihovních fondů", odkazujeme čtenáře Ikara na příspěvky v tištěném sborníku z konference.

Odpoledne zpestřila dalším ze svých originálních nápadů firma Albertina icome Praha, která svůj stánek v rámci tradiční firemní výstavy v předsálí proměnila v čajovnu - nezapomeňte se podívat na fotopřílohu. (V jejím sousedství se zároveň konala autogramiáda Ivy Celbové, která podepisovala svou příručku "Zdroje informací o novinkách z produkce českých knižních nakladatelství"; žádejte u vydavatele - Sdružení knihoven ČR.)

Třetí den konference

Závěrečné, čtvrteční plenární zasedání bylo věnováno rekapitulaci realizace sedmi podprogramů VISK (připomeňme, že VISK 8 - nákup multilicencí elektronických informačních zdrojů nebyl zahájen). Přestože byl rozpočet VISK v roce 2001 zkrácen ze 168 miliónů na konečných 105 miliónů korun (tj. o 38 procent), nebylo financování plánovaných aktivit výrazně ohroženo. Nejvíce nás zaujal VISK 3 (konečně i z hlediska nejširší veřejnosti jsou jeho výsledky nejpatrnější), v jehož rámci je budována informační infrastruktura veřejných knihoven, které by měly působit jako přirozená centra obcí pro přístup občanů k Internetu (v této roli mohou být knihovny stěží nahrazeny systémem terminálů-informačních kiosků nebo internetových kaváren). Podle V. Richtera byly veřejné knihovny připojeny k Internetu v 527 obcích ČR. Do konce tohoto roku by mělo k nim přibýt dalších 545 knihoven (více než polovina projektů přihlášených v rámci VISK 3 si klade právě tento cíl) - nejvíce v okresech Znojmo, Hradec Králové a Třebíč. Nadále tak budou narůstat již existující regionální rozdíly v penetraci Internetu do veřejných knihoven. Více než dvě třetiny projektů podaly obce do 2000 obyvatel. Zhruba 70 % české populace tak bude mít možnost využívat Internet ve své veřejné knihovně.

O oficiální závěr letošní konference se postaral Josef Vlček (SVK Hradec Králové), který ke shromážděným soudr..., pardon, knihovníkům pronesl slova hodnocení, díků a pozval přítomné na příští, kulatý ročník konference (24. - 26. září 2002).

Fotopříloha