R. Vlasák považuje za změnu paradigmatu – v oblasti vědeckých informací a odborných knihoven - především stav, kdy vzniká řada uživatelsky přívětivých systémů a služeb, což vede k samostatné práci uživatele s informacemi a informačními zdroji. Otázkou proto je, zda uživatelé budou potřebovat služby informačních profesionálů. Dalším problémem je komercionalizace informačních služeb, což pro uživatele zatím představuje určitou bariéru, kterou může překonat pomocí instituce (knihovny). Druhou bariéru představuje uživatelova znalost o existenci informačních zdrojů a možnostech vyhledávání. Třetí bariérou z hlediska uživatele je četba elektronických textů z obrazovky. V současnosti se také rozrůstají elektronické knihovny budované přímo nakladatelstvími, které uživatel může využívat bez zprostředkování knihovnou. První světovou službou typu DDS byl systém založený organizací VINITI v bývalém SSSR v r. 1956 - dokumenty (odborné časopisy) se nakupovaly jednou a na základě požadavků uživatelů se kopírovaly a dodávaly jednotlivé články uživatelům. Výhodou nakladatelských systémů oproti DDS je také možnost přístupu k celému číslu či ročníku časopisu (místo dodání jednotlivého článku). Tento stav směřuje k úvahám o nové budoucí funkci knihovníka, který může sloužit mj. jako profesionál při projektování, budování, organizaci a provozu elektronických knihoven (nakladatelů). Dalším příkladem je budování elektronických knihoven akademických prací (NDLTD ad.). Úkolem knihovníka také může být podpora uživatele při vyhledávání v elektronických knihovnách, zvláště pokud se jedná o vyhledávání podle tématu (nikoliv podle pevně daných identifikačních údajů).

(js)